(14.40 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
A my chceme být přece důstojnými partnery v Evropě. A ta důstojnost a pocit, že jsme v tomhle něco dokázali, nejenom ti nahoře, ale celá společnost jako celek, to je podmínka politické stability a úspěchu demokracie v této zemi. Jestli dokážeme tyto věci dělat, jestli jsme to dokázali dělat čtyři léta ve vládě s Andrejem Babišem, tak jsme prostě pomáhali demokracii v této zemi. Pokud mám dnes pocit a zdá se mi, že jsme schopni tyhle zásadní věci prosazovat, protože lidé budou moci lépe se dostat na nemocenskou a nebudou kvůli tomu strádat, chápete, to, že dokážeme prosadit věci, které učiní život lidí důstojnější a budou se moci s tím státem identifikovat, to je boj za demokracii.
Takže já bych tady mluvil asi o úplně jiných tématech, než o kterých jste mluvili vy, ale za sebe vám říkám, já bych nepodpořil tu vládu, kdybych neměl stále silné přesvědčení, že jsme schopni dělat tuto politiku, kterou jsme dělali i v minulých letech a která ve svých důsledcích dává lidem pocit, že do té země patří.
Já bych rád odpověděl na některé otázky, které tady zazněly. Pan poslanec Stanjura se ptal, jaký je rozdíl mezi zahraniční politikou strany SPD a komunistické strany. To je dobrá otázka. On není vůbec žádný rozdíl. A právě proto komunistická strana nemá vliv a neurčuje, není součástí té vlády, a vlastně by tam neměla být ani SPD. Dokonce komunisté přímo řekli, že oni nebudou v té vládě proto, že se neshodují s jejich zahraniční politikou. Tak to přesně bylo řečeno. Ano, tam fakt rozdíl není. Ale právě proto žádná z těch stran se nepodílí na tom, co je tady podle mě součástí širokého demokratického konsenzu, který stále drží tato vláda. To je odpověď na tu otázku. Právě, ani jeden z nich nemá do toho co mluvit. A je to jasné, a dokonce to obě strany jasně deklarovaly. A do toho nebudou mluvit. To vám tady prostě garantuji. Jsem předsedou zahraničního výboru a jsem rád, že mám o tom s kým mluvit tady v této Sněmovně i ve vládě, protože jsou to principy, které chceme držet. To je také jeden z důvodů. Ale to je také něco, co souvisí s tou demokratickou dohodou v této zemi. Kdybych měl pocit, že ji nelze držet, že v těchto zásadních věcech to neplatí, tak bych dnes nehlasoval. A kdybychom se nedohodli, že odejdeme, tak bych nehlasoval. Protože já jsem přesvědčen, že to, co rozděluje tuto zemi, jsou věci, které se týkají těchto politik, sociálních, ekonomických. A jestli chceme hájit demokracii, tak musíme tuhle politiku dělat.
Já si nejsem jist, přátelé, mnozí, kteří dneska tady vystupujete, že byste vy byli ochotni tuto politiku s námi dělat. Jestli tady je dneska šance, tak v tom budu pokračovat. A není to proti demokracii. Je to snaha hledat pro ni partnery. A někdy, jak jsem řekl v té úvodní historce, ty partnery nacházíme i tam, kde se člověk diví a kde má pocit, že by chtěl nějaké lepší, s lepší historií, s čistší historií a nezatížené třeba zrovna trestním stíháním. To není zrovna šťastné. Ale já vás upozorňuji, že všude kolem nás, ve světě kolem nás nevznikají vlády lehce a jsou to vlády často složité a jsou zatíženy různými břemeny. Nevládne se lehce dneska v Evropě. Nevytvářejí se snadno vládní koalice, které by držely základní stabilitu a nějaký konsenzus společnosti. Dokonce ani ve Spojených státech amerických - dneska vidíte, se země velmi těžce rozděluje. Takže není jednoduché dneska projít. Není dneska jednoduché přežít pro demokracii.
A já vám říkám, já tady v té Sněmovně jsem proto, že chci, aby demokracie přežila i tuhle těžkou dobu, a hledám pro to spojence. I opozice v tom podle mě je naším spojencem. A já dneska chápu to, že jste vyvolali tady tuto debatu. Asi bych to udělal vlastně na vaší straně také, já se k tomu přiznávám, však mě znáte. Takže já se tomu nedivím. Ale přesto na vás apeluji. Jsme stále, máme, doufám, přece z různých úhlů, ale jde nám o to, aby v této zemi se s ní dokázala většina lidí identifikovat. A já věřím, že ta vláda bude schopna jít tím směrem. Kdybychom se rozhodli, že budeme hlasovat, já bych pro ni ruku zvedl. Ale protože jsme se dohodli, že odejdeme, tak budiž. Jenom říkám, že pro mě to důvod je pokračovat, navzdory tomu, co tady padlo, a navzdory pochybám, které máte. Já jim rozumím, přesto si myslím, že jsou podstatné věci, které je třeba, aby se v nich pokračovalo. A já tady vidím stále největší šanci. (Potlesk z levé části jednacího sálu.)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji panu poslanci. Vaše řeč vyvolala šest faktických poznámek v tuto chvíli. Jako první paní poslankyně Němcové, poté pan poslanec Skopeček. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Moje faktická poznámka se týká té nekonzistentnosti v tom, co tady říkal můj pan ctěný kolega Lubomír Zaorálek. Jestliže zprvu mluvil o hodnotách, které mají tvořit demokracii, a potom tyto hodnoty zaměnil za tu materiální stránku, kdy vyčísloval zejména tedy ty materiální úspěchy jejich vlády, a ta hodnotová věc, u které dnes stojíme a o které mluvíme, o které se bavíme, která postihuje demokracii úplně v jejích kořenech, to znamená, předseda vlády trestně stíhaný, tomu vy se vyhýbáte obloukem. Vy jste se naučili, vy teď mluvíte v takovém modu, kdy sice letmo se toho dotknete, ale okamžitě přeskočíte k úspěchům vlády. Mně to připomíná takovou tu komunistickou sebekritiku, kdy vždycky tak naznačili, že něco úplně nešlape, ale potom nám vysvětlili, jaké budou úspěchy příští pětiletky. A já s vámi naprosto nesouhlasím v tom vašem závěru, že demokracie naše narušena a ohrožena není jenom proto, že se podařilo v některých materiálních aspektech na tom být lépe než před pěti nebo před deseti lety.
A když už jsme u těch vašich odvolávek k minulým vládám, tak mě také velmi baví to, jak zapomínáte na své vlastní vlády. Jak to, že když už tedy se bavíte o tom, čím vším prošla česká společnost, kdy byly jaké mzdy a kdy byly jaké jiné parametry, jak to, že se nedotknete třeba toho, co by mělo sociální demokraty zajímat nejvíce. Jak to, že za dob vaší vlády, kdy byl ministrem práce a sociálních věci pan Škromach, byla nezaměstnanost deset procent? Proč se tady k tomu nepřihlásíte, proč o tom nemluvíte? To přece se vám teď nehodí, takže nám tady věšíte na nos všechno možné jenom proto, abyste odvedli kouřovou mlhu včetně střílení ve španělské parlamentu. (Potlesk z pravé části jednacího sálu.)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní prosím pana poslance Skopečka, připraví se pan poslanec Blažek s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Skopeček: Já jsem chtěl reagovat ve stejném smyslu. Vy jste tady obhajoval demokracii, ale velmi rychle se to přeměnilo v obhajobu socialistických opatření, která jste tu za poslední roky měli šanci zavést. Tak já vám jenom připomenu vedle toho výčtu úspěchů, že jsme 110. na světě, co se týče daňového zatížení, 116. na světě z hlediska vládních regulací. Vy si zkrátka myslíte, že se k té prosperitě můžeme prodotovat, regulacemi dostat, přerozdělováním zvýšit blahobyt lidí. Ale dotacemi ani přerozdělováním ještě nikdy žádné bohatství, pane kolego, nevzniklo. Stejně jako jste tady zmínil nízké mzdy a myslíte si, že to spraví administrativní zvyšování minimálních mezd. Já tu výjimečně souhlasím s kolegou z Pirátů, který zmínil velký objem odlivu kapitálu na dividendách. To je dáno tím, že je u nás velmi slabý domácí kapitál, že nepomáháme našim malým a středním podnikatelům, aby se z nich stávaly velké mezinárodní korporace a ty dividendy zůstaly tady. A co udělá vaše vláda? Vaše vláda není schopna, není ochotna zvýšit výdajové paušály, ale minulý týden schválí rekordní pobídku ve výši půl miliardy korun BMW, firmě, která má větší obrat, než je rozpočet České republiky. Tak to je ta odpovědná hospodářská politika. To je fakt fajn. (Potlesk z levé části jednacího sálu.)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana poslance Blažka, připraví se pan poslanec Jurečka s faktickou poznámkou.
Poslanec Pavel Blažek: Tak já také v reakci na pana kolegu Zaorálka. On umí výborně hovořit. Jenže jestliže tady říká, že podporuje tuto vládu z těch a z těch důvodů, no na to má právo. Ale musel by to udělat. Ale tady se o žádnou podporu nejedná. Já tady mám pana Babiše, tak abychom si to volně přeložili, co se tady dneska odehrává. Menší strana se spojila s vítězem voleb, to já uznávám, aby získala ministerská křesla, ale když dojde k nějakému problému, my nic, ať si to ten, kdo nás do té koalice vzal a ta křesla nám umožnil, ať si to vyřeší sám. A my si ta křesla zase necháme a vlak jede dál. Tak to, abychom si rozuměli, žádná podpora vlády se dnes nekoná. Vy odejdete. To je úplně jiná věc. Ale dá se to takto říci. A budiž této koalici nebe milostivo, protože si myslím, že takto důvěra mezi partnery nevzniká. To je v dobrém i ve zlém. Pokud si to socdem představuje, že to bude jenom v dobrém, přeji vám hodně štěstí a s Andrejem Babišem zvlášť.
A snad ještě jednu věc. Pan kolega Zaorálek říkal, že existují peníze a dá se koupit všechno. Tak jsem si vzpomněl - on má rád ty historické výroky - tak jenom o tom přemýšlejme, jak se to dá říct krásně dvojsmyslně. Když byl Danton kdysi obžalován a dostal potom trest smrti, tak jedna z věcí, co mu kladli za vinu, byla korupce. A on tehdy řekl nádhernou větu, nádherně dvojsmyslnou. On tehdy řekl, a to je o těch penězích, on řekl: "Já určitě korupčník nejsem, protože neexistuje cena, za kterou lze koupit Dantona." Tak přemýšlejte, jak je to krásně dvojsmyslné.
Děkuji za pozornost. ***