Úterý 12. února 2019, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Petr Fiala)


Sloučená rozprava k bodům 43, 44 a 45
/sněmovní tisky 360, 229 a 230/

Nyní se budeme zabývat body 43, 44 a 45. Jedná se o Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 360, dále Návrh poslanců Lukáše Černohorského, Tomáše Martínka, Jakuba Michálka, Ivana Bartoše a dalších na vydání ústavního zákona, kterým se mění zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, sněmovní tisk 229, a Návrh poslanců Lukáše Černohorského, Tomáše Martínka, Jakuba Michálka, Ivana Bartoše a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, sněmovní tisk 230. Ve všech případech jsme v prvém čtení.

Těmito sněmovními tisky jsme se zabývali 30. ledna a přerušili jsme sloučenou obecnou rozpravu. U stolku zpravodajů je pan poslanec Roman Kubíček, který je zpravodajem všech tří sněmovních tisků, a je tam zástupce navrhovatele v případě sněmovního tisku 360, což je ministr spravedlnosti Jan Kněžínek.

Nyní budeme pokračovat v přerušené sloučené rozpravě, do které je přihlášen pan poslanec Pávek. A pan poslanec Pávek tady není, ale paní poslankyně se hlásí do obecné rozpravy. Prosím, máte slovo. (V sále je hlučno.)

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pardon, paní poslankyně. Dámy a pánové, prosím o klid, ať můžeme vyslechnout paní poslankyni.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych jen stručně komentovala oba návrhy, které se týkají změny kompetencí NKÚ. (Poslanci stále hlučí.)

Jak jsme zaznamenali, tak poslanecký návrh se vztahuje mimo jiné na kraje a statutární města, zatímco vládní návrh rozšiřuje kontroly i na obce s rozšířenou působností. Ze zprávy jsme se dozvěděli, že Legislativní rada vlády nedoporučila tento návrh ke schválení s tím, že měla určité pochybnosti o vhodnosti zařazení právě těch kompetencí, které vláda navrhuje. I přes veškeré tedy nedoporučení Legislativní radou vlády vláda nakonec návrh schválila. Lze konstatovat, že od roku 2001 je to již osmý pokus o zařazení kontroly hospodaření obcí, měst a krajů. A v roce 2016 Senát zamítl poslední návrh této novely zákona a zároveň doporučil, aby byl předložen nový návrh, s tím ovšem, že dojde zároveň k předložení legislativního návrhu o odstranění duplicit kontrol.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Já se omlouvám, paní poslankyně. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, prosím, vytvořme atmosféru, ve které se navzájem slyšíme. Já už přestávám slyšet, co říká paní poslankyně Kovářová. Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedající. Ještě jednou tedy zopakuji, že v roce 2016 poslední návrh zamítl Senát a doporučil vládě, aby byl předložen návrh nový, ovšem současně s tím, aby byl předložen legislativní návrh o odstranění duplicit kontrol právě na obcích, městech i krajích. To se bohužel nestalo, i když vláda měla k dispozici podrobnou analýzu vícečetných kontrol územně samosprávných celků.

Proto jsme přesvědčeni o tom, že vláda by současně měla předložit takový legislativní návrh, který by zmírnil nebo snížil počet kontrol, odstranil právě ty duplicity. Případně někdy ty kontroly i na jednom projektu jsou trojnásobné, což velmi zatěžuje samozřejmě chod obcí a jejich úřadů. To je první prosba a první námitka, která je ze strany Starostů a nezávislých.

A druhá. A je to po konzultaci, myslím, že i se Svazem měst a obcí a se Sdružením místních samospráv. Obě tato sdružení, resp. svaz, odmítají rozšíření kontrol na obce s rozšířenou působností. Čili domnívám se, že by bylo dobré, aby došlo k určitému sladění právě toho, co řekla Legislativní rada vlády, co doporučil Senát a co také zaznívá z obcí a měst. Je jasné, že počet kontrol je mimořádně výrazný a že by určitě mělo dojít k odstranění těch duplicit.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktickou poznámkou bude reagovat pan poslanec Zahradník. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, já bych chtěl reagovat na okolnosti, které provázejí předložení tohoto zákona. V minulých týdnech byl Nejvyšším kontrolním úřadem zveřejněn závěr z kontroly, která proběhla na Ministerstvu životního prostředí, a NKÚ konstatoval, že tam bylo vynaloženo více než 10 miliard korun na zlepšení kvality ovzduší, a ve své zprávě NKÚ píše, že kvalita ovzduší se za kontrolované období 2015 až 2018 nezlepšila. Což se dá také interpretovat tak, že ty peníze byly vynaloženy neoprávněně. Kdyby se to stalo starostovi a ta částka byla tisíckrát menší, tak bude vyšetřovaný policií a bude možná za to i souzen.

Pan premiér Babiš, na něhož jsem se obrátil s interpelací, hodnotí práci NKÚ tak, že se dopouští několika dezinterpretací a mylných závěrů, že nesprávným způsobem zachází s určitými fakty, že jeho výsledky jsou značně zavádějící. Významně kritizuje NKÚ, pokud se jeho závěr týká premiérova oblíbence ministra Brabce, a zároveň chce poslat tento podle něj chybující a nedůvěryhodný úřad na nevinné starosty měst, obcí s rozšířenou působností a na kraje.

Já si myslím, že to je nepředložený návrh, že obce jsou kontrolovány dost a dost, a připojím se k těm, kdo budou hlasovat pro zamítnutí tohoto zákona.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní je do rozpravy přihlášen písemně pan poslanec Rais. Z místa se přihlásili páni poslanci Baxa a Kupka, v tomto pořadí. Pan poslanec Rais má slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji. Já bych se z celé té množiny tisků chtěl věnovat sněmovnímu tisku 360 a tam jedné záležitosti. Předesílám, domnívám se, že by bylo dobré přikázat tento tisk k projednání školskému výboru, a to z toho důvodu, že si myslím, že ten návrh zákona mezi nově plně kontrolované subjekty ze strany NKÚ podřazuje veřejné vysoké školy.

Domnívám se, že veřejné vysoké školy by neměly být plně kontrolovány z mnoha důvodů. Jeden z nich je, že samozřejmě jsou kontrolovány prostřednictvím Ministerstva školství, druhý důvod je ten, že pokud jde o státní dotační peníze, tak NKÚ kontroluje dodavatele financí a má právo říct tomu příjemci, čili té škole stejně. Dalším důvodem je to, že veřejné vysoké školy nejsou organizační složky státu, nehospodaří s majetkem, který by pocházel výlučně ze zdrojů České republiky, protože samozřejmě dost významná část jsou prostředky ze zahraničních výzkumných grantů a fondů. Nelze také opomenout ten fakt, že existují už v podstatě třicet let vlastní orgány vysokých škol, které jsou správní rady a které fungují relativně klidně, pořádně a plní základní funkce, které byly tím zákonem jim dány. Dále bych se mohl zmínit o účetnictví, které podléhá auditu a podobně.

Myslím si, že v každém případě stojí za to prodiskutovat tento problém na školském výboru, a asi bychom měli dát nějaký návrh, který by upravil pozici vysokých škol v tomto zákoně. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní budou následovat faktické poznámky. Nejprve paní poslankyně Válková, po ní pan poslanec Klaus. Pak budeme pokračovat v těch, co jsou přihlášeni do rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych, milé kolegyně a milí kolegové, chtěla podpořit to, co tady bylo řečeno, a doplnit o konstatování, že skutečně vysoké veřejné školy jsou entita sui generis, kde kromě jiného získávají i prostředky ze zdrojů, které jsou například z evropských grantů, ze své vlastní činnosti a využívají je zase k vědě, výzkumu, vzdělávání. Takže si myslím, že není možné je podřídit stejnému režimu jako jiné instituce, právnické osoby, které hospodaří se státními finančními prostředky.

Současně by tím vznikla, já si myslím, že to je třeba také zvážit, jistá disproporce. Soukromé vysoké školy samozřejmě si musí prostředky ke své výukové i vědeckovýzkumné činnosti většinou, drtivou většinou vydělat docela tvrdě prostřednictvím vybírání studijních poplatků, ale nicméně ve svém výsledku jsou osvobozeny od této kontroly. A veřejné vysoké školy, které mají veřejné prostředky, by nyní bez jakýchkoliv dalších výjimek podléhaly kontrolní pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu. Myslím si, že to není správné řešení. Já sama to optimální řešení ještě nemám, ale rozhodně tak, jak se to navrhuje, si myslím, že to řešení by nebylo spravedlivé vůči vysokým veřejným školám a hlavně by popíralo jejich zvláštní charakter jako akademických institucí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Klaus s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Klaus: Dobrý den. Já bych reagoval ještě jednou na pana poslance Raise. Já mám všechny poslance velice rád, ale obzvláště rád mám poslance školského výboru samozřejmě, takže já nebudu torpédovat, že bychom projednali to, co jste navrhoval u nás ve školském výboru. Na druhou stranu mně to trošku hlava nebere. My chceme kontrolovat posledního starostu v nějaké vesničce, který má také nějaká vlastní nezávislá zastupitelstva a všechno, a nějakou obrovskou vysokou školu kontrolovat nebudeme jenom proto, že jsme z prostředí třeba škol? Takže já budu chtít, aby se z toho vyňala gymnázia. Já to tady často slýchám. Ten zákon je úplně blbej, ale já jsem rybář, tak aspoň rybáře z toho vynechte.

Takhle postupovat podle mě není zdravé. Zrušme ten zákon celý, buď kontrolujme všechno, anebo nekontrolujme nic. Ale vyndavat z toho zrovna nějakým argumentem vysoké školy a nikoliv malé obce. Na první dobrou to má logiku, ale pobavíme se o tom na školském výboru a nějak to dopadne. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Rais s faktickou poznámkou. Máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Já zareaguji na kolegu Klause. V podstatě jsem říkal, že vysoké školy jsou pravidelně, minimálně jednou dvakrát ročně, každá škola je v podstatě kontrolovaná NKÚ prostřednictvím jednak Ministerstva školství, pokud tam dělá kontrolu NKÚ, a poté také i cestou přes dotace, které jdou od dodavatele k příjemci, kterým je vysoká škola. Čili ty kontroly tam procházejí. A jde mi o to, abychom v podstatě nežili jenom kontrolami, protože sám to vidím na rektorátu, kdy výrazná část kapacit je věnována tomuto. A myslím si, že další věc je určení NKÚ. Podle mne je určen k tomu, aby kontroloval dotační peníze, a ne peníze třeba ze zahraničí, nebo které byly více méně vydělány vlastní činností.

Takže já si myslím, že skutečně vítám to, že o tom budeme diskutovat na školském výboru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Protože samozřejmě písemné přihlášky do rozpravy mají přednost, tak bude jiné pořadí. V rozpravě vystoupí pan poslanec Adamec, paní poslankyně Valachová a pak páni poslanci Baxa, Kupka. Jenomže mezitím se přihlásila paní poslankyně Kovářová k faktické poznámce a ta má ještě přednost před přihlášením do rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Já bych ráda zareagovala na pana poslance Raise, který říkal, že vysoké školy jsou kontrolovány ročně jednou až dvakrát. Tak já se tedy ptám, proč do toho zahrnout obce s rozšířenou působností a další obce, to znamená obce prvního a druhého typu, které mohou být kontrolovány až 34krát. To se také stalo. A ty kontroly jsou opakované. Takže říkám, že vysoké školy, které mají kontrolu jednou, maximálně dvakrát za rok, vyjmout je z onoho zákona, z těchto kontrol, a proč tedy nevyjmout ty obce, které jsou zatěžovány tolika kontrolami?

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní pan poslanec Adamec v rozpravě. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Ano, děkuji, vážený pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já bych řekl, já už jsem k tomu mluvil, ale dobrá kontrola samozřejmě je pomoc. To si řekněme na rovinu, tak to je. Na druhou stranu nikdo nechceme žít každodenními kontrolami. To je potřeba také říct. A chápu tady trošku zájem vysokých škol, tak jak to tady bylo prezentováno, ale my máme ten zájem samý. A pokud já si vzpomínám, tak jsme říkali, že NKÚ, proč ne, ale na druhou stranu je potřeba odstranit další duplicity z kontrol, jako třeba finanční úřad a podobně. Já nevím, kolik těch kontrol na obce chodí, ale zkušenosti s NKÚ mám, protože NKÚ byl úřad, který byl zřízen na kontrolu de facto státních peněz. A oni chodili na dotace. Vzpomínám si na jednu takovou kontrolu, která trvala šest měsíců. Dva úředníci tam byli šest měsíců, měli kancelář, kterou okupovali u nás na úřadě, s naším vědomím samozřejmě, a kontrolovali částku, která ve výsledku byla nižší, než stáli ti dva úředníci státu na platech. Takže to je potřeba si také říct, aby ty kontroly vlastně k něčemu byly a i ten stát trochu se choval efektivně.

Jinak NKÚ na obce, není to nic nového, už se to tady opakuje řadu let. Já musím říct, že už tehdy, vzpomínám si, za vlády Mirka Topolánka to bylo ve vládním prohlášení, a já jsem to tehdy kritizoval s tím, že vlastně NKÚ je úřad, který byl zřízen k jinému účelu. A musím říct, že tehdy mi bylo odpovězeno, že členů NKÚ je tolik, že kontrola vyjde jednou za deset let. Tak trošku nerozumím tomuhle alibismu.

Chápu to, že veřejnost, pokud se to rozehrává jako politický bod, to se tedy rozehrává celou dobu, to si přiznejme, tak ano, chce, aby NKÚ kontroloval i obce. Ale my, kteří na těch obcích pracujeme, víme své. A my se nebojíme toho NKÚ z principu. Ale na druhou stranu si řekněme, co nechceme. My nechceme, aby nám kontrolovali samosprávnou činnost. A to je velmi těžké odlišit od těch kontrol. Protože když se podíváte, jak kontroluje NKÚ státní úřady, ministerstva, tak zjistíte, že ty zprávy někdy působí až děsivě. A co se stalo? Polepšila se ministerstva podle těch zpráv? Vyřešili si to na vládě ministři mezi sebou? Byl někdo poučen, nedej bože potrestán? Nic takového se nestalo. Akorát prostě média zveřejňovala části těch zpráv, jak se to hodilo, a vypadalo to, že žijeme asi v jiném státě, než si všichni myslíme.

Takže já si myslím, že NKÚ není všelék. Je potřeba to tak vnímat. A rozhodně bych tady neříkal, kterou verzi chci podpořit, aby to nevypadalo tak, že to chci hodit jenom na statutární města, na kraje a že my se toho zříkáme a bojíme, takže to po mně nemůže nikdo chtít.

Já si myslím, že důležitější v tuhle chvíli je to, když se rozhodneme a po projednání ve výborech posoudíme, která ta verze bude, aby to bylo tak, aby zmizely duplicity, aby kontroly byly efektivní. A to znamená, aby se využívala dostupná dneska IT technologie, aby kontroly nemusely probíhat fyzicky a hlavně aby se kontroly nedublovaly. Každá obec musí dělat audit každý rok o své činnosti. Větší obce si to zadávají u soukromých auditních společností, které jsou docela dneska drženy tvrdou legislativou. Ony samy mají zájem na tom, aby kontroly byly co nejvíc nezávislé a aby opravdu popisovaly stav té společnosti, toho města a obce tak, jaký ve skutečnosti je. Protože samozřejmě i ony jsou pak kontrolovány svým nadřízeným orgánem, zda tu činnost provádějí dobře.

Já musím také říct, už to tady padlo, že někdy ty kontroly se nelíbí ani vládě, panu premiérovi. Já to chápu, hlavně ty tiskové zprávy někdy vyvolávají různé asociace, a nechtěl bych, aby se to objevilo v obcích, aby se z toho stala součást politického boje opozice proti koalici nebo mediálního světa proti realitě, která na těch obcích je.

Takže když se podívám na minulost NKÚ, tak to taky není žádná sláva. Já si vzpomínám, že největší takovou vážnost měl ten úřad za svého prvního předsedy, nebo prezidenta, pana Voleníka. A když se podívám na další některé jeho šéfy, jako byl pan Dohnal, tak už to zase taková sláva nebyla. Takže nedělejme si iluze, že NKÚ prostě nás spasí, že to bude všechno dobře, že to bude zalité sluncem. Tak to rozhodně nebude.

Takže pokud to myslíme vážně a chceme NKÚ pravomoci předat, tak je potřeba velmi podrobně prodiskutovat v patřičných výborech, jak vlastně kontroly budou vypadat. Jak bude vypadat metodika kontrol. Protože opravdu obce nedělají jenom činnost, která je výnosná. Naopak, ty dělají většinou činnosti, které jsou velmi nevýnosné. A ostatní činnosti, které podléhají zákonům tohoto státu, plnit musíme a na to samozřejmě kontroly chodí a na to máme každoroční audit, který prostě vydává svá stanoviska pro každý rok zvlášť, a podle těch stanovisek také některé obce třeba ztratí i nárok na dotace, protože holt hospodaří tak, jak hospodaří.

Takže metodika, odstranit duplicitu, zjednodušit to. A pokud do toho zahrneme obce s rozšířenou působností, tak je potřeba si říct, že je jich víc jak dvě stě a úředníků na NKÚ je konečný počet. A nemělo by to být tak, že NKÚ bude chodit jenom někam na udání a podobně, ale kontroly by měly mít nějaký plánovaný charakter, měly by se týkat tedy všech subjektů, které v návrhu zákona jsou.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Valachová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, co se týká vládních návrhů, poslaneckých návrhů a vůbec toho, co je cílem těchto návrhů, tak bych jenom chtěla zdůraznit, že cílem má být komplexní systém účinné kontroly nakládání s veřejnými prostředky. Cíl má odpovídat tomu, jak standardně taková kontrola probíhá v ostatních evropských zemích, a má odpovídat i mezinárodním měřítkům a standardu. Nic víc a nic míň.

Musím říct, že ta rozprava, která tady vlastně probíhá již několik dní, nebo byla přerušena a probíhá dále, mně hodně připomíná všechny rozpravy, které tato Sněmovna zažila i v minulém a v předminulém funkčním období. A asi se dá něco podobného z hlediska varování a obav předpokládat také při projednání v Senátu.

Smyslem změn, které vláda předkládá, by mělo být, řekněme, zabarvit bílá místa, která v tuto chvíli bezpochyby z hlediska Nejvyššího kontrolního úřadu směrem k nakládání s veřejnými prostředky existují. Nikdy nebylo úmyslem a není ani v tomto případě, aby snad Nejvyšší kontrolní úřad nebo jeho prostřednictvím stát měl možnost strkat nos do samosprávných rozhodnutí územně samosprávných korporací. Nic takového tam není.

Stejně tak vládní strategie boje s korupcí počítá s tím, že v případě obcí a krajů se má jednat pouze o některé samosprávné celky z hlediska cíle. Takže předpokládám, že debata ve výborech se povede i v tom směru, zda například takzvané jedničkové obce budou spadat, nebudou spadat do budoucna do této regulace. A stejně tak se bezpochyby povede debata o účinnosti kontroly nakládání s veřejnými prostředky jako takovými, protože tady opakovaně zaznívalo to, čemu opravdu starostové čelí, a to jsou několikačetné kontroly, které by možná ani tak nevadily, možná by to i přežili, kdyby ovšem každý kontrolní závěr nebyl jiný a nešly proti sobě. O to jde.

Věřím, že se nám podaří v Poslanecké sněmovně najít posun v účinném systému kontroly nakládání s veřejnými prostředky.

A chci ještě avizovat za stálou komisi pro Ústavu po konzultaci se svými kolegy, že budu také navrhovat, aby také stálá komise pro Ústavu se věcí zabývala, protože jde také o změnu Ústavy. Každopádně za sebe ten cíl podporuji a věřím, že se nám podaří najít kompromisní řešení.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Adamec s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Ano děkuji, vážený pane předsedající. Kolegyně, kolegové, mě samozřejmě evokovalo vystoupení paní kolegyně, poslankyně. A já bych se tedy chtěl zeptat, která bílá místa má na mysli. Mě by to opravdu zajímalo. Protože těch kontrol chodí tolik. A my jsme opravdu, řekl bych, bedlivě sledováni, i si sami ty kontroly děláme, že musíme mít audit. Většinou to dělá buď krajský úřad pro některé obce, pro ty větší si to zajišťujeme soukromou auditní akreditovanou společností. Takže mě by zajímala ta bílá místa. Já si můžu představit, že to děláme proto, abychom sjednotili ty kontroly, abychom se skutečně vyvarovali těch duplicit a těch rozdílných závěrů, ale fakt mě zajímají ta bílá místa.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Valachová bude reagovat s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Rozhodně jsem to nemyslela tak, že by starostové a starostky měli spoustu volných hodin času a říkali si: tady je bílé místo, čekáme ještě nějakou kontrolu navíc, ještě nám nějaká chybí. Takto jsem to nemyslela. Myslela jsem to tak, že Nejvyšší kontrolní úřad nyní má kompetenci nad nějakou částí veřejné správy, hospodaření s veřejnými prostředky, a nad nějakou částí nemá. Přitom standardy, které Nejvyšší kontrolní úřad kontroluje a které nastavuje, jsou uplatnitelné pro všechny části tohoto prostředí a všechno hospodaření s veřejnými prostředky by tyto standardy mělo naplňovat.

To neznamená, že v souvislosti se zavedením této systémové kontroly a řekněme toho měření jedním metrem by některé jiné kontroly neměly odpadnout. Upřímně řečeno, to bylo také důvodem, proč několikrát Senát hodil Sněmovně dříve schválený návrh na hlavu a požadoval větší zásahy do kontrolního systému s ohledem na další kontrolní kompetence dalších orgánů státu, státní správy.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Adamce. Máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, tak to jsem rád, že jsem se to dozvěděl. Že to jsou vlastně bílá místa v kontrolní činnosti NKÚ, nikoliv bílá místa v hospodaření obcí, na které nedojde. To jsem rád, že mi tohle takhle došlo. Předpokládám, že se nemýlím. A je to skutečně o tom, co tady říkám celou dobu. Tak ať si to NKÚ kontroluje, ale ať to nekontrolují ti ostatní. To je můj závěr k tomuhletomu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Následuje faktická poznámka paní poslankyně Valachové. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Budu se těšit na rozpravu ve výborech a jsem na to připravena.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní poslankyně Kovářová s faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Já bych ráda reagovala na vyjádření paní poslankyně Valachové s tím, že ona zaznamenala výhrady Senátu s tím, že Senát navrhoval, aby současně s návrhem novely zákona o NKÚ šel také legislativní návrh o odstranění duplicit kontrol.

Takže bych se ráda zeptala pana ministra, zda ministerstvo uvažuje o něčem podobném, protože skutečně tady několikrát zaznělo, že těch kontrol, které chodí na obce a města, je tak velká řada, že by si skutečně jako doplněk této novely zasloužily obce i města i takovýto nový legislativní návrh. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní pan poslanec Baxa v rozpravě. Připraví se pan poslanec Kupka. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Martin Baxa: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, já bych navázal ve svém vystoupení na rozpravu, která zde probíhala před několika dny, kdy se začalo těchto několik návrhů zákona projednávat. Chtěl bych předeslat, že jsem ve svém tehdejším vystoupení apeloval zejména na předkladatele ze strany pirátské na to, aby zdůvodnili, proč předkládají ty své návrhy. Zatím jsme se toho nedočkali. Uvidíme, zda na to ještě dojde, a pak na to dále navážu.

Já bych možná, dámy a pánové, předtím, než bych říkal svoje zásadní argumenty proti tomuto návrhu zákona, ocitoval dva dokumenty, je to Ústava České republiky a samotný zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu.

Ústava České republiky v hlavě sedmé, která se týká územní samosprávy, říká: "Územní samosprávné celky jsou územními společenstvími občanů, které mají právo na samosprávu." V dalším článku se říká: "Vyšší územní samosprávný celek je samostatně spravován zastupitelstvem". A konečně ještě jeden citát: "Územně samosprávné celky jsou veřejnoprávními korporacemi, které mohou mít vlastní majetek a hospodaří podle svého rozpočtu."

Neboli, ač nejsem právník, dovozuji z toho, že samotná Ústava České republiky předpokládá, že obce a samozřejmě i kraje prostě mají právo hospodařit s finančními prostředky, které na základě jiných zákonů jim do rozpočtu přitečou, nebo kterými disponují. Podotknu, a už jsem to zmiňoval jednou, že samotné obce i kraje jsou samozřejmě velice důrazně kontrolovány prostřednictvím celé řady dalších zákonů, už to tady bylo zmiňováno.

A abychom možná nevytvářeli kolem toho ustanovení o možné kontrole Nejvyšším kontrolním úřadem nějakou mlhu, která tady někdy zaznívá tak, že je to vlastně jenom rozšíření nějakých kontrol a že tyto kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu se mají soustředit jenom na to, jak je z pohledu právního nakládáno s financemi obcí a měst, tak si dovolím ocitovat § 4 zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu. Zde se v odstavci 1 říká: "Při kontrole Nejvyšší kontrolní úřad prověřuje, zda kontrolované činnosti jsou v souladu s právními předpisy, přezkoumává jejich věcnou a formální správnost," nyní prosím o vaši pozornost, "a posuzuje, zda jsou účelné, hospodárné a efektivní."

Neboli, dámy a pánové, já z toho celkem logicky dovozuji, že jakákoliv tvrzení o tom, že rozšíření působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na obce a kraje, v mém případě na obce, nesměřují jenom k tomu, aby se Nejvyšší kontrolní úřad zabýval jaksi právním rámcem toho, jak je s těmito finančními prostředky nakládáno, ale že prostě mají směřovat k tomu, že Nejvyšší kontrolní úřad má posuzovat, zda to příslušné zastupitelstvo obce nakládá - jak se zde píše - hospodárně a efektivně.

Uvedu tedy jednoduchý příklad. Znovu říkám, já nejsem právník, ale působím v samosprávě již dlouhou dobu. Tak to si přeložím například tím způsobem, že naše město, město Plzeň, každoročně poskytuje příspěvek své příspěvkové organizaci Divadlu Josefa Kajetána Tyla, který je pro letošní rok 220 milionů korun. Neboli ptám se, přijde-li kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu, pak tedy logicky může nastat situace, kdy se kontroloři budou ptát se zdviženým prstem: Zaslouží si občané města Plzně to, aby ze svého rozpočtu město dávalo 200 milionů na divadlo? Anebo analogicky tomu: Zaslouží si občané města Plzně, je efektivním způsobem to, zda město Plzeň podporuje financování sociálních služeb?

Odpověď zůstává pro mě viset ve vzduchu, ale navážu na některé zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu, které tady byly citovány. Ať už třeba pan poslanec Zahradník zmiňoval tu kontrolu, která se týkala životního prostředí a kdy se Nejvyšší kontrolní úřad vyjadřoval k tomu, že těch deset miliard korun nebylo vynaloženo efektivně a nedošlo tedy k tomu, že by se snížilo znečištění ovzduší v České republice.

Neboli já tímto svým vystoupením směřuji k samé podstatě toho, v čem je podle mě zásadní problém tohoto rozšíření kompetencí. To přece nemá směrovat k tomu, aby se podle právních předpisů České republiky kontrolovalo nakládání s finančními prostředky. Ale já v tom prostě vidím, a zatím ten můj argument nikdo nevyvrátil, že si prostě prostřednictvím této novely navrhovatelé přejí posuzovat, kontrolovat a v posledku kritizovat obce za to, jak v souladu s Ústavou České republiky zcela samosprávně nakládají se svými finančními prostředky. A to je podle mě základní problém těchto návrhů.

Já jsem si, dámy a pánové, prostudoval důvodovou zprávu jak toho vládního návrhu novely zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, tak i ten návrh pirátský. A musím říct, že moje obavy v něm rozptýleny nejsou. Vláda ve své důvodové zprávě uvádí, že by pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu měly být rozšířeny proto, aby se nějakým způsobem zefektivnil systém kontrol, aby tedy ty kontroly, tak jak tady zmiňovala už paní poslankyně Valachová, vlastně pokrývaly celé spektrum veřejné správy. Pro mě to argument dostatečný není. Není. Je to prostě argument, který podle mého názoru není dostatečný k tomu, aby došlo k této zásadní změně.

Díval jsem se na návrh pirátský a v pirátském návrhu nebylo napsáno ani toto. Tam je napsán jenom jakýsi obecný odkaz na Limskou úmluvu o tom, jakým způsobem má být kontrolováno nakládání s veřejnými prostředky. Nic proti této právní úmluvě, ale navrhujeme-li tady a projednáváme-li tady novelu, která má zásadně změnit způsob, kterým je na obce nahlíženo z pohledu nakládání s jejich finančními prostředky, je to podle mě málo. Proto jsem vyzýval k tomu, aby tady zazněly jasně, otevřeně důvody, které předkladatele k těmto návrhům vedou.

Myslím si, že je velice důležité to, co tady zmiňovala paní poslankyně Kovářová, to je obecně obrovské zatížení samospráv, ať už krajů, nebo obcí, kontrolami všeho druhu. Já sám jsem těch příkladů zažil celou řadu. Slýchávám ve svém kraji, v Plzeňském kraji, řadu stížností od starostů měst a obcí, kteří jsou zavalováni neustále desítkami různých kontrol. To je důvod, relevantní, vážný a sám o sobě podle mého názoru postačující k tomu, abychom nesouhlasili s těmi předloženými novelami zákona o NKÚ. Ale podle mého názoru je ještě důležitější ten druhý argument, totiž to, zda nechceme prostřednictvím této novely na obce a města, na kraje dát ten bič, že by se zastupitelstva, rady, prostě ti, kteří rozhodují o nakládání s finančními prostředky, s penězi, měli ohlížet ještě na to, zda kontroloři NKÚ budou posuzovat tu takzvanou efektivitu vynaložených finančních prostředků. A mám z toho vážnou obavu.

Chci také podotknout, že... Já jsem primátorem města, které má dostatečnou kapacitu na to, aby všechny kontroly zvládlo. Já tady nechci argumentovat tím, že kontroly NKÚ zatěžují obce a města, že je zapotřebí vyčleňovat k tomu personál, prostory a tak dále. Je to vážný problém, ale není to podle mě, alespoň z mého pohledu, ten problém principiální. Problém principiální je v tom, že těmito dvěma návrhy, vládním i pirátským, se otevírá Pandořina skříňka k tomu, aby kontroloři Nejvyššího kontrolního úřadu dle svého uvážení prostě určovali obcím, za co mají utrácet své peníze. A pokud, dámy a pánové, ti, kteří zastupují předkladatele, s tímto souhlasíte, tak tady s tímto takto vystupte a otevřeně to řekněte. Já s tím nebudu bytostně souhlasit, myslím si, že je to špatně. Ale nemlžme potom tím, že chceme z nějakých právně obecných důvodů takto zásadně posílit kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktickou poznámkou bude reagovat pan poslanec Onderka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Roman Onderka: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já bych chtěl podpořit, co tady před chvílí řekl kolega Baxa, protože jako dlouholetý primátor druhého největšího města mám podobné a de facto stejné zkušenosti. A je potřeba si uvědomit, že kromě toho, co řekl ve vztahu porovnávání toho, zda finanční prostředky, které určí zastupitelstvo pro svoji příspěvkovou organizaci, jsou ty správné nebo nesprávné, což si vůbec nedokážu představit, že by Nejvyšší kontrolní úřad měl rozhodovat, tak následně je potřeba si uvědomit, že tyto organizace mají několik následných kontrol. Když zmíním Národní divadlo v Brně s třemi scénami, tak když pominu vedení divadla, dozorčí radu, která nemusí být zřízena, ale tam zřízena je, je to Zastupitelstvo města Brna a jeho kontrolní orgány, které jsou odbor kontroly anebo kontrolní výbor. To znamená, to už máme čtyři organizace, které kontrolují, a teď nám k tomu přibude ta pátá.

U tohoto problému vidím jedinou věc, o které přemýšlím, a to že Nejvyšší kontrolní úřad kontroluje dneska jednotlivá ministerstva, například při přidělování dotací jako takových, a on se dostane pouze na to ministerstvo a dál už se nedostane. Tam je potřeba hledat cestu, jak najít tu možnost, aby Nejvyšší kontrolní úřad mohl svým způsobem monitorovat při kontrole danou dotaci z ministerstva, daného ministerstva, například školství, aby ji mohl kontrolovat až ke konečnému příjemci, což je velice složitý problém, protože ono to může jít přes dvě agentury, skončí to u soukromé společnosti a člověk se nestačí divit. To znamená, ta pravidla by měla být tímto způsobem nějak vytvořena tak, aby Nejvyšší kontrolní úřad tuto možnost měl. Ale v žádném případě nejsem příznivec toho, abychom měli pro naše příspěvkové organizace v obcích další kontrolní orgán. Už tak jich máme dost. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní pan poslanec Kupka v rozpravě. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, milí kolegové, já se přidám rovněž k těm, kteří přicházejí s argumenty proti tomu, abychom přijali takový zákon, respektive zároveň změnu Ústavy. Tady zaznělo několik podstatných věcí včetně toho, že samozřejmě takové rozšíření kontroly bude stát stát poměrně velké finanční prostředky. V okamžiku, kdy se rozhodujeme o tom, že budeme vynakládat desítky nebo stovky milionů korun navíc, tak přeci v každé instituci, natož v každé firmě před takovým rozhodnutím probíhá reálná analýza toho, jaký bude efekt tak vynaložených prostředků. A hlavně, jestli ten současný systém, tak jak jej máme, protože jej z hlediska těch současných kontrol bohužel těmito kroky podstatně neměníme, zůstává zachováno všechno, jenom něco dalšího přidáváme, tak jaký reálný negativní dopad má ta současná podoba všemožných kontrol. Pokud taková analýza neproběhla a není jasné, co to vlastně ve skutečnosti bude znamenat, jaký bude efekt, který se potom přirozeně také má změřit, tak je podle mého soudu neodpovědné se k takovému zásahu do Ústavy a k takovým zákonům odhodlat.

Systém české demokracie, systém českého státu je naštěstí poměrně složitým organismem vah a protivah, kdy každá instituce a samozřejmě i samosprávy mají svá hájemství. A je přirozeně důležité ta hájemství respektovat, pokud nechceme být tedy bojovníky na vlnách anarchismu. A k tomu respektovat hájemství samosprávy znamená také respektovat to, jakým způsobem Ústava přiznává právo na samosprávu, a také to, jak související zákony pak výkon samosprávných rolí upravují. A v zákoně o obcích je například poměrně přesně řečeno, jaká veškerá kontrola se na samosprávy vztahuje z hlediska samosprávných orgánů. Finanční výbor a kontrolní výbor jsou výbory, které vznikají a musejí vznikat, protože to zákon ukládá. A přesně je vymezeno, jakou roli má finanční výbor, který kontroluje hospodaření a nakládání s majetkem obcí, tedy konkrétní samosprávný kontrolní mechanismus, a přesně vymezuje také role kontrolního výboru, který má kontrolovat zejména plnění usnesení samosprávných orgánů. Vedle toho samozřejmě každá obec, a teď vlastně můžu obecně zmiňovat i vysoké školy, další instituce, podléhají kontrole dotačních orgánů, podléhají kontrole Finanční správy, že tohle všechno může ve výsledku dopadat na obce, a nepochybně dopadá.

A tak jak tady zaznělo, pokud je kontrola správná, tak je samozřejmě užitečná a nenapadlo by mě bojovat proti kontrole, která musí vést k lepšímu hospodaření a efektivnějšímu hospodaření. Platí ale zároveň, že tam, kde je kontroly příliš a stává se z kontroly samostatný smysl existence těch institucí, jak tady v několika poznámkách mezi řádky zaznívalo, tak to není v pořádku. Protože smyslem existence obcí ani vysokých škol není čelit kontrolám. Smyslem existence těch institucí je odvádět službu, kterou po nich občané chtějí a za kterou si je také patřičně platí. Česká státní správa a česká veřejná správa trpí nedostatkem, zavleču do toho jedno cizí slovo, benchmarkingu, jinými slovy přesného hodnocení a klasifikace toho, jaký je efekt výkonu veřejné správy. Ano, leccos se měřit nedá. Nedá se měřit to, když se rozhodne samospráva například prodat své budovy vysoké škole za korunu, jestli to ve výsledku bylo hospodárné nebo nehospodárné řešení. A já jsem přesvědčen, že v tom konkrétním případě, který jsem posledně zmiňoval, v případě města Kladna a prodeje těch budov za jednu korunu vysoké škole bylo nanejvýš správné, moudré rozhodnutí, které tomu městu přineslo ve výsledku, často v neměřitelných hodnotách, mnohem významnější zisk. Ale to, jakým způsobem kontrola šetří finanční prostředky, je měřitelné a má být měřitelné.

Já si fungování Nejvyššího kontrolní úřadu vážím. Dokonce bych si troufl říct, že významně víc než podle vyjádření současný předseda vláda. Také se snažím podrobně studovat závěry NKÚ jako člen kontrolního výboru a moje poznámka vůbec nesměřuje proti NKÚ jako instituci. Ani ten postoj ne. Směřuje ale za to, abychom zachovali to současné uspořádání jednotlivých oblastí, které mají instituce na starosti, abychom nezasahovali tam, kam opravdu máme zasahovat jen velmi citlivě v případě nejvyšší nouze nebo nejvyšší potřeby. Ale tady se pouštíme do kroku, který není podložený správnou a podrobnou analýzou toho, zda takový krok je potřeba. A pokud máme opravdu vynakládat významné finanční prostředky, pouštět se do změny Ústavy a do změny zákonů, pak to takovou analýzu vyžaduje.

Minule také zaznělo, že protože je prostě nedostatek času, a tím trpí všechny samosprávy, všechny instituce, tak i ony kontroly musejí mít a mají mít svůj řád. Všechny ty změny, které máme na stole, ale nepřinášejí zároveň škrtnutí celé řady opakovaných kontrol a zavedení nějakého rozumného řádu do toho, jakým způsobem jsou pak v mnoha triplicitách kontrolovány jednotlivé instituce. Tedy jenom rozšiřují pravomoci, ale neřeší způsob, jak systém kontrol zefektivnit.

Dovolím si proto navrhnout na základě všech těch předložených argumentů zamítnutí všech tří návrhů, jak o nich teď vedeme sloučenou debatu. Děkuji mnohokrát za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Zaznamenal jsem návrh na zamítnutí všech tří bodů, kterými se nyní zabýváme ve sloučené obecné rozpravě.

Než budeme pokračovat faktickými poznámkami, tak vás seznámím se dvěma omluvami. Pan poslanec Radim Fiala se omlouvá od 17.30 do konce jednací doby z pracovních důvodů, paní poslankyně Monika Červíčková se omlouvá z jednání Poslanecké sněmovny v době mezi 18. a 19. hodinou.

S faktickými poznámkami vystoupí pan poslanec Valenta, po něm pan poslanec Fridrich. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jsem původně vystupovat vůbec nechtěl, ale trošku mě nadzvedlo ze židle vystoupení mého regionálního kolegy pana Baxy, který tady hovořil z titulu dlouholetého primátora města Plzně o tom, jak by NKÚ neměl rozhodovat o tom, jestli město poskytne 200 milionů například na činnost souboru divadla. To si myslím, že asi taky ne. Ale NKÚ by se měl velice dobře podívat na podnikatelské prostředí ve městě Plzni, které je úzce propojeno s politickými strukturami ve stejném městě, a to pod dlouholetou vládou ODS. A myslím si, že tohle už je nezbytné.

Když dám konkrétní příklad, a nebudu chodit od toho divadla daleko, tak u nové budovy plzeňského divadla byly účtovány vícepráce ve výši 21 milionů korun. Zastupitelé ODS byli pro proplacení, zastupitelé ČSSD, kteří byli v koalici, byli proti proplacení. A teď by bylo třeba, aby NKÚ alespoň svým rozhodnutím řekl, co je v pořádku. A to si myslím, že by bylo OK, protože Plzeň, a nebudu se opakovat, je dlouhodobě známá tím, že politické elity města jdou na ruku některým podnikatelům. A nebudu jmenovat kterým. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Po faktické poznámce pana poslance Fridricha vystoupí s faktickými poznámkami páni poslanci Adamec, Klaus, Baxa - v tomto pořadí. Pan poslanec Fridrich a jeho faktická poznámka. Ne, takže pan poslanec Fridrich nebude vystupovat s faktickou poznámkou. Pan poslanec Adamec je na řadě. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, to je přesně důvod, co by NKÚ posuzovat neměl, jako tohle v Plzni. To, jestli tam máte nějaké problémy v zastupitelstvu a máte pocit, že jsou tam nějaké vazby, nějaká mafiánská spojení, na to máme jiné orgány. To je potřeba si takhle říct.

Ale já jsem chtěl říct něco jiného. Já to tady přirovnám k situaci, která tady byla před lety, kdy města dříve byla fyzickými osobami a platilo pro ně vlastně to, že co nebylo zákonem zakázáno, bylo povoleno. Vstupem do Evropské unie jsme museli přijmout zákon, kdy se z obcí a měst staly veřejné korporace, a tím se sem vloudilo evropské právo. A kdo jste tady byli v minulém období, tak tady byl zoufalý pokus poslanců a vůbec všech zákonodárců obejít prostě cenu obvyklou. Co cena obvyklá udělala nešťastných lidí, kteří se angažovali ve veřejné sféře, kolik bylo trestních oznámení. Mně to připadá v tuto chvíli podobné, protože my chceme pustit NKÚ do něčeho a nevíme v tuhle chvíli do čeho. Já bych to bral tak, kdyby návrh zákona byl jasný a říkal to, co NKÚ může a co nesmí, kdyby tam byl ten návod, jak to mají dělat, co můžou kontrolovat a co kontrolovat naopak nesmějí. Tak se o tom bavme. Ale to tam není a my tady podstupujeme další riziko, že spustíme prostě lavinu dalších záležitostí, na které tady pak budeme smutně koukat, a zase z toho budou různé kauzy. Já chápu, že NKÚ přímo není ten oznamovatel orgánům činným v trestním řízení, nebo respektive on nevykonává tresty, ale podává to dál. To teprve potom přijde. A pak se začneme všichni divit, co se vlastně posuzovalo, a po letech těm zastupitelům, kteří budou vláčeni v médiích, pošpiněni všude, budou vlečeni v poutech, tak jak se to stalo v Peci, aby byli propuštěni, pak budeme říkat: sorry, my jsme se spletli! Tak važme slova a podpořme zamítnutí!

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Klaus s faktickou poznámkou. Máte slovo.

 

Poslanec Václav Klaus: Já jsem chtěl zareagovat na pana poslance Valentu vaším prostřednictvím. Já mám Plzeň hrozně rád, teď už počítám minuty, až na ni půjdu, až to skončí. Polovina naší rodiny je z Plzně, zbytek od Nepomuku. Ale často se tady stane, že pan poslanec Dolínek nebo někdo takový začne něco říkat o Praze a tady si poslanci něco začnou přehazovat. Řada z vás se zdvihne a řekne: pražské problémy si řešte někde jinde. Ještě víc bizarní mi přijde řešit problémy třetího, čtvrtého nebo pátého největšího města na půdě Sněmovny. To je věc na plzeňské zastupitelstvo, kdo tam co dělá nebo nedělá. Rozhodnou to voliči a netýká se to těch argumentů o kontrolním úřadu, které tady padly.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Baxa s faktickou poznámkou, po něm paní poslankyně Valachová také s faktickou poznámkou. Máte slovo.

 

Poslanec Martin Baxa: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já rozhodně nechci Poslaneckou sněmovnu zatěžovat rádoby řešením problémů, nebo údajných problémů našeho města. Jenom bych ilustroval to, že účinná opoziční politika odhalování těchto takzvaných skandálů ze strany zástupců Komunistické strany Čech a Moravy vede k tomu, že volební období od volebního období je jejich počet v zastupitelstvu menší a menší. Takže to, prostřednictvím pana předsedajícího pane kolego, je zřejmý důkaz o tom, jaká je pravdivost vašich tvrzení.

Ale chtěl bych využít příležitosti vystoupení pana poslance Valenty k tomu, abych ilustroval do značné míry to, jak si někteří pravděpodobně z předkladatelů, a teď se koukám na řady vládního hnutí ANO, na sociální demokraty, na vládu podporující komunistickou stranu, na piráty, asi tedy představují to, co má NKÚ podle této novely zákona dělat. Jestliže tedy vznikl ve vládních řadách koalice ANO, ČSSD, KSČM dojem, že Nejvyšší kontrolní úřad má kontrolovat nejenom to, jestli je účelně, efektivně a hospodárně nakládáno s finančními prostředky, ale dokonce to, že NKÚ má, jak říkal pan poslanec Valenta, rozhodovat za zastupitelstvo některé konkrétní příklady, tak se tedy opravdu ptám, jestli jste, dámy a pánové, ti, kteří to tady předkládáte, opravdu neotevřeli tu Pandořinu skříňku. Protože za tou mlhou, o které já jsem hovořil, jsou také názory pana poslance Valenty, jednoho z poslanců, který podporuje tuto vládu, o tom, jak by Nejvyšší kontrolní úřad neměl nejenom obce kontrolovat, ale přímo jim nařizovat, co by s penězi měli dělat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Valachová s faktickou poznámkou, po ní pan poslanec Valenta. Máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: V rozpravě tady zazněla taková emocionální řečnická otázka, jestli si zaslouží Plzeňáci nějaké svoje divadlo, jestli to tedy bude ten Nejvyšší kontrolní úřad posuzovat. Takže stručně: fakt ne, fakt nebude, protože mu to nepřísluší. (Hlasy z pravé části sálu.)

A následoval řečník, který zase navrhl ke kompetenci Nejvyššího kontrolního úřadu řešení sporů mezi opozicí a koalicí na jedné radnici. Tak to taky fakt ne. To taky Nejvyšší kontrolní úřad rozhodovat nebude. Je to podobné, jako kdybychom tvrdili, že Nejvyšší kontrolní úřad bude rozhodovat spor mezi ministrem sociálně demokratickým a hnutnickým, jestli mi to kolegové odpustí, na vládě. Tak samozřejmě takovou kompetenci Nejvyšší kontrolní úřad nemá a nikdy mít nebude. Zato si samozřejmě posvítí na ministerstva nebo ministry, kteří nemají dopředu stanovená pravidla pro dotace anebo nemají podmínky pro to, jak a zda lze mimořádnou dotaci vůbec poskytnout, anebo se Nejvyšší kontrolní úřad dozví, že o takových podmínkách se rozhodovalo dodatečně. Tak toto kontroluje Nejvyšší kontrolní úřad. A je to v pořádku.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Valenty. Po něm pan předseda Stanjura s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo. Ještě jednou. Já jsem se asi nevyjádřil dostatečně jasně. Rozhodně jsem neměl v úmyslu tady predikovat, že by NKÚ měl rozhodovat spor mezi dvěma politickými subjekty na jedné radnici. To v žádném případě. Ale mně šlo o to, že NKÚ by měl možnost zjišťovat efektivitu víceprací, protože pan kolega Baxa tady argumentoval 200 miliony pro divadelní soubor. Já jsem mu analogicky poskytl další opačný případ. Ať rozhodne o tom, jestli ty vícepráce, které tam vznikly, a to byly ve výši 21 milionů korun, jestli byly skutečně oprávněné. A samozřejmě, konečné rozhodnutí dává soud. Ale NKÚ by si k tomu mohl říct své stanovisko. To je asi všechno.

Ještě na pana kolegu Baxu. Já bych tady netvrdil, že NKÚ je náš společný nepřítel, jak tady někteří z nás tvrdí. Vůbec ne. NKÚ je přece nezávislý orgán, který by neměl ani z titulu svých povinností zatěžovat obce. A já si myslím, že při racionálním přístupu z jeho strany k tomu ani docházet nebude.

Asi vše, co bych k tomu chtěl dodat. Ještě jsem měl něco, ale to jsem teď už zapomněl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Stanjura, po něm páni poslanci Benda a Kupka - faktické poznámky. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já budu reagovat na vystoupení mé kolegyně paní poslankyně Valachové, co by NKÚ měl nebo neměl a jaké má kompetence. Tak se podívejme, jaký je současný stav a jak se pracuje se současnými kompetencemi. Podívejte se na materiály vlády v eKLEPu, jak se ministerstva skoro vždy brání a říkají: NKÚ nemá pravdu. Pamatuji si, že NKÚ napsal, že pomalu stavíme dálnice, že se loni postavily čtyři kilometry, že pan premiér řekl, že to je úplná blbost, že to je zpolitizovaný úřad a že ta čísla nemůžeme brát vážně. Takže první, na čem bychom se mohli shodnout, pokud jsou nějaké stávající kompetence, že se s těmi výsledky kontrol bude nějak dělat. Velmi často jsou velmi formální.

Pamatuji si bombastické titulky, a je jedno, kdo byl ministr, na MPO našli nesrovnalosti v účetnictví ve výši desítek miliard korun. Kdo se trošku orientuje v rozpočtu, tak zjistí, že to je mnohem víc než roční rozpočet tohoto ministerstva. A pak, když to čtete podrobněji, už nečtete jen ten bombastický titulek, tak zjistíte, že to měli zaúčtováno na špatném podúčtu, protože v okamžiku, kdy to účtovali, neexistovala metodika. Pak někdo přijde po pěti letech a řekne: bylo to na špatném podúčtu. Žádná škoda nevznikla. To je metodický pokyn, ale je z toho titulek.

Podívejme se na statistiku, a poprosil bych předkladatele, podání trestních oznámení trvala NKÚ a jak dopadla. Myslím, že za tu dobu, co NKÚ funguje, jsme schopni nějakým způsobem to vyhodnotit. A já si z pamatuji z vlády, když přišla zpráva NKÚ, který kontroloval psychiatrickou péči v České republice. V zásadě nic nenašli, možná nějakých dvacet korun někde, ale současně vytkl NKÚ vládě, že nemá koncepci rozvoje psychiatrické péče. Ale to už je čistě politický postoj. To nemá s kontrolou nic společného.

Soustřeďme se na naplňování stávajících kompetencí a nedávejme další. A u těch obcí to není tak černobílé (upozornění na čas), tak jednoduché, jak říkala paní poslankyně Valachová.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Benda, po něm pan poslanec Kupka. Zapnul jsem, pane poslanče, rychleji časomíru, dám vám čas navíc. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, já toho nepochybně vůbec ani nevyužiji. Mně jenom malinko tady přesvědčil k tomu, že sem jdu, pan poslanec Valenta, který tady řekl: tak pak to musí rozhodnout soud, ale mezitím by k tomu NKÚ mohl dát nějaký názor. A já se ptám, k čemu takový názor je dobrý. K čemu kromě toho, že se o něm někdo bude hádat na té obci, k čemu je užitečný? Věci, které se mají ve státě dělat, se mají dělat tak, aby něco zlepšovaly, aby k něčemu byly dobré, aby nějak fungovaly. Upozorňoval tady na to můj předřečník pan kolega Stanjura. Už dnes ve státě NKÚ neplní ty role, které mu byly kdysi nějakým způsobem touto Sněmovnou v těch prvních zadáních dávány. To měly být role zpravodajské ve smyslu zpravodajování o tom, co se děje uvnitř financování uvnitř vlády, pro tuto Sněmovnu, aby ta věděla - má cenu dávat ministru dopravy miliardy na dálnice, nebo nemá cenu, když je neumí stejně utratit?

Stejně se tím neřídíme. Vláda na to úplně kašle. A Poslanecká sněmovna má sice slavný kontrolní výbor, který se ale maximálně věnuje občas tomu, že se někomu vysmívá nebo někoho chválí. Už jsme někdy upravili rozpočet, že jsme řekli - tomuto resortu nedáme peníze, protože nás NKÚ upozorňuje na to, že hospodaří neefektivně? Nikdy. Tak ho nepouštějme do dalších funkcí.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Kupka s faktickou poznámkou. Jsme ve faktických poznámkách dle přihlášení. Prosím, pan poslanec Kupka.

 

Poslanec Martin Kupka: Dvě stručné poznámky. Aby kontrola byla efektivní, tak její závěry mají být také jasné v co nejkratším čase, aby bylo možné třeba na základě těch zjištění ještě opravit procesy nebo dosáhnout nějaké změny postupů. I v případě stávající praxe závěry Nejvyššího kontrolního úřadu jsou v kontrolním výboru Poslanecké sněmovny projednávány často po několika letech, kdy ten reálný dopad má samozřejmě svoje významné limity. Volám tedy jednoznačně - pokud kontrola, tak taková, aby mohla být efektivní a mohla opravdu těm samosprávám sloužit.

Druhá velmi věcná poznámka k příspěvku paní kolegyně Valachové. Budu citovat z § 4 zákona o NKÚ: "Při kontrole úřad prověřuje, zda kontrolované činnosti jsou v souladu s právními předpisy, přezkoumává jejich věcnou a formální správnost a posuzuje, zda jsou účelné, hospodárné a efektivní." Znamená to, že ve svém zákonu NKÚ v rozporu s tím, o čem jsme se bavili v případě samospráv, má přímo kompetenci, ba dokonce povinnost posuzovat, zda to rozhodnutí, které učiní zastupitelstvo, je účelné, zda je hospodárné a zda je efektivní. Ale v případě rozhodování samospráv to opravdu v mnoha případech nejde, protože ten účel definují ti zastupitelé, jestli v tomhle směru na základě své volby a na základě uspořádání zastupitelstva pro ně to rozhodnutí má smysl. Opakoval bych se, kdybych zmiňoval případ prodeje konkrétních budov vysoké škole ve městě nebo podporu místních divadel či aktivit, které nejsou ziskové, nemůžou být ziskové, a přece je obce a města musejí podporovat, pokud chtějí naplňovat smysl své existence.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Nyní pan zpravodaj Kubíček s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vaším prostřednictvím Markovi Bendovi. Já si tedy trošku vyprosím z toho, co dělá a nedělá kontrolní výbor a jestli někoho hladí, nebo se na něj zlobí. Ale jenom si vzpomeňte. Každý voláte mobilním telefonem a díky kontrolnímu výboru voláte za polovinu od minulého volebního období. Jenom si vzpomeňte na Nemocnici Na Homolce, kdy díky kontrolnímu výboru byly dotaženy jednotlivé audity a trestní oznámení v rámci hospodaření Medical Holte atd. Já si myslím, že kontrolní výbor dělá dobrou práci. Je to apolitický orgán. Máte tam své kolegy, tak se jich zeptejte, jak pracuje.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Válek s faktickou poznámkou. Máte slovo.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Já myslím, že se už úplně neposuneme. Já činnost NKÚ považuji za velice užitečnou a chtěl bych reagovat na vystoupení některých svých předřečníků.

Vždycky jsem si myslel, že vím, co NKÚ dělá. Lehce mě zmátla kontrola NKÚ ve Fakultní nemocnici Brno, kdy některé ty dotazy jsem úplně nechápal, jestli tuším, co dělá, a jestli tuší NKÚ, co dělá. Teď, když jsem slyšel tu definici, co vlastně NKÚ dělá, tak by mě strašně zajímalo, jak by NKÚ posuzoval na základě té definice efektivitu různých typů stipendií na jednotlivých fakultách vysoké školy, proč jedni mají vyšší, jedni nižší. Jestli to prospěchové je opravdu efektivní podle těch pravidel a principů, jak je definováno.

To znamená, za mě, mě by strašně v tom rozhodování a pak při hlasování o tom zákonu pomohlo, kdyby se tady nějakým způsobem jasně a precizně definovalo, co je tedy vlastně náplní činnosti NKÚ a co si mám představit pod těmi obecnými termíny. Já teď vlastně ani netuším na základě tady té debaty, která probíhá, co vlastně NKÚ dělá a co si my, Poslanecké sněmovna, od NKÚ představujeme, že by dělat měl.

Tak tolik za mě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Hezký večer. Já se jenom rychle zorientuji. Jak tak koukám, nemáme ani žádnou... Aha, tak ještě jedna faktická mi tady naskočila. Už jsem chtěl ukončovat rozpravu, ale ještě to tedy neudělám. Pan poslanec Ivan Adamec. Máte dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, teď to tady padlo úplně jasně. Já si myslím, že většina z nás tady a hlavně ti, co to předkládají, netuší, co ten NKÚ bude na těch obcích a krajích dělat. A to je ten problém, proč tady vystupujeme s pochybnostmi, proč se nám do toho nechce. Po těch zkušenostech, které s kontrolním úřadem každý z nás má nějaké, to prostě vnímáme tak, že to, co je tady předloženo, abychom tady schvalovali, je naprosto nedostatečné, protože opravdu z toho nevyplývá, jak se vyčlení samosprávná činnost z těch kontrol NKÚ. Já si myslím, že to ani nejde udělat zákonem, protože to bychom museli Ústavu výrazně změnit a pozici NKÚ jako takového. A to podle mě v těchto návrzích vůbec není. Takže nikdo tu netuší, jak ty kontroly budou probíhat. Ale my všichni, co máme zkušenost s NKÚ, a teď to nemyslím nijak ve zlém, je to prostě státní kontrolní úřad, který kontroluje to, co vždycky měl umět, státní peníze, a teď mu dáme moc nad samosprávami. A to já vidím jako velmi špatný počin. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní už nevidím další přihlášku. Další. Tak pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak abychom si připomněli, co vlastně NKÚ dělá, jak na to vláda reaguje, tak myslím zpráva z minulého týdne, kdy NKÚ kritizoval postup Finanční správy. (Nesrozumitelné) dostatečnou analýzu, přesto po daňových poplatnících vyžadují nové a dodatečné údaje. Podle mě to je vážná zpráva. Jaká byla reakce vlády, Ministerstva financí a Finanční správy? Je to úplná blbost, nic z toho není pravda. Tak k čemu máme ty nálezy, když ti, kteří dneska říkají rozšířit pravomoci, nejsou ochotni akceptovat kontrolní nálezy Nejvyššího kontrolního úřadu? Škoda, že tady není paní ministryně financí, která by se k tomu určitě mohla vyjádřit. Ta to taky komentovala veřejně. Tak k čemu?

A ještě k té komunální úrovni. Je tady mnoho kolegyň a kolegů, kteří mají tu zkušenost. A velmi se obávám toho, že součástí politického souboje se stanou zprávy NKÚ. 6 250 obcí. Jak často může přijít kontrola někam? Jak může být efektivní?

A klasický případ efektivního využití peněz, úplně jednoduchý pro paní poslankyni Valachovou. Velmi často se pronajímají tělocvičny ve školách z rozhodnutí zřizovatele za symbolické ceny, které nepokrývají ani náklady, které se utratí, že se tam svítí a topí v té tělocvičně. Zastupitelstvo daného města se rozhodlo, že to podpoří, protože chce podpořit zdravý životní styl svých dětí ve své obci. A je to ekonomické? No není to ekonomické. Je to správné? Je, pokud to rozhodne zastupitelstvo. Co tam bude NKÚ zkoumat? Jak bude zkoumat účelnost, efektivitu a hospodárnost tohoto výsostně politického rozhodnutí konkrétního zastupitelstva? To, že NKÚ má zkoumat státní peníze, které přijdou do obce, to už platí dneska. Na to nepotřebujeme žádnou novelu. A to je správně. Protože pokud přijde nějaká dotace od státu, klidně ať NKÚ zkoumá, zda byla využita v souladu s poskytnutým účelem. Ale jinak to nemá žádný smysl. (Předsedající: Čas!)

To není možné, že byly dvě minuty, pane předsedající. Myslím, že vůbec neběžely. (Smích v sále.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: No tak jsem to nezmáčknul. Tak dobře, tak beru to jako vtípek. Dobře. Ale jestli máte žádost, abychom překontrolovali časomíru... (Ne.) Dobře.

Tak já tady nemám už další přihlášku, takže jestli tedy mohu, tak končím sloučenou obecnou rozpravu.

Nyní se tedy táži na závěrečná slova. Zeptám se, zda má zájem o závěrečné slovo pan poslanec Kubíček, pan ministr Kněžínek nebo pan poslanec Černohorský. Všichni. Tak asi vyzvu v nějakém pořadí. Samozřejmě bod po bodu. Jako poslední by měl jít pan poslanec Černohorský, ale u toho prvního bodu buď pan poslanec Kubíček, nebo pan ministr Kněžínek. Tak pane ministře, prosím.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Jen velmi opravdu krátce zareaguji na některé věci, které tady zazněly. Mám pocit, že ten návrh zůstal v některých bodech nepochopen a možná i nepřečten, protože řada připomínek, které tady zaznívaly, ve skutečnosti jsou buďto vysvětleny v důvodové zprávě, anebo jsou promítnuty přímo do normativního textu.

Takže otázka toho, kolik zavedení kontroly ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu bude stát veřejné rozpočty, tak na to odpovídá důvodová zpráva a v podstatě říká, že státní rozpočet nic. A pokud jde o ostatní veřejné rozpočty, tak v zásadě taktéž nic.

Jenom pro vaši představu, v letech 2015, 2016 a 2017 proběhlo dohromady 21 kontrol na obcích, resp. bylo kontrolováno 21 obcí. Padla tady otázka, jestli máme statistiku, kolik bylo trestních oznámení. Máme. Nula. Žádné trestní oznámení v tomto období ze strany NKÚ nebylo podáno. Je pravda, že ve čtrnácti procentech, konkrétně v šesti (?), byla věc předána finančnímu úřadu, aby se jí případně dále zabýval z hlediska možného porušení rozpočtové kázně.

Také tady zazněly výhrady, které se týkají kontroly hospodárnosti nakládání s majetkem obcí a krajů. Je pravda, že ustanovení § 4 odst. 1, které tady bylo několikrát citováno, skutečně říká, že má být kontrolována i hospodárnost. Nicméně ono je dobré ty návrhy číst i ve světle toho, co se navrhuje. Protože ten návrh výslovně doplňuje speciální pravidlo do § 4 odst. 2, kde se říká, že v případě mimo jiné obcí a krajů se kontroluje pouze soulad hospodaření s právními předpisy. Když to budeme číst v kontextu nedávno novelizovaného § 38 odst. 1 zákona o obcích, tak se dozvíme, že v rozporu s principem hospodárnosti, a tím pádem ani nelegální, není takové nakládání, které sleduje důležitý zájem obce a je řádně odůvodněno. To znamená, ta obava z toho, že bude kontrolována hospodárnost a vůbec to, kam obec měla, nebo kam kraj měl investovat své prostředky, je prostě lichá a neodpovídá textu toho návrhu, pokud ho navíc budeme číst v kontextu ostatních souvisejících právních předpisů.

Zároveň tady zaznělo, že bude kontrolováno 6 250 obcí plus minus. Ani v jednom z těch zde předložených návrhů něco takového není. Bavíme se v případě toho vládního o zhruba 200 obcí, v případě toho pirátského o ještě výrazně menším počtu. Tím pádem se logicky bavíme o větších, o těch největších obcích, zpravidla tedy městech v České republice.

Pokud jde o jiné kontroly, tak tady bych jenom chtěl říct, že se velmi těším, a moc prosím tedy o to, aby návrh byl propuštěn do výboru, moc se těším na tu debatu, kterou tam povedeme. A samozřejmě nebráním se tomu, aby se debata na výborech otevřela i na to, jak řešit ty duplicity kontrol, které vlastně nesouvisejí s činností Nejvyššího kontrolního úřadu. Ale chápu, že to je ten problém. Ani možná ne ta četnost kontrol, ale to, že ty závěry se někdy rozcházejí. Ale pevně věřím, že seriózní debatou dokážeme najít vhodné řešení.

To je z mé strany asi všechno. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní tedy asi pan poslanec Kubíček, protože jste zpravodajem u všech tří tisků, a u těch posledních dvou je pan poslanec Černohorský. Tak prosím.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Se zájmem jsem si poslechl tuto rozpravu. Mám k tomu jenom několik poznámek.

Ta první je, že máme jedinečnou příležitost nějakým způsobem prověřit systém kontrol a auditů probíhajících na celém území České republiky a některým věcem zabránit. My jsme se dohodli, že k jednání o tomto zákonu, nebo o této změně zákona přizveme Ministerstvo financí, Ministerstvo spravedlnosti, zástupce Senátu, zástupce Poslanecké sněmovny a zástupce SMO ČR. Já jsem vykonával auditní činnost v soukromých firmách. A víme o tom, že auditor za výrok auditu vždycky ručil, a nebylo úplně normální, aby další auditor vlastně znova udělal tu firmu a udělal jiný výrok. Tomu asi rozumíme. A tohleto musí být tím cílem, že pokud certifikovaný auditní orgán, kontrolní orgán, provedl kontrolu, tak NKÚ by ani neměl kontrolovat jeho činnost, měl by ten závěr vzít naprosto za svůj.

Další věc, která je, a to souhlasím s tím, že není úplně jasně vyjasněna, je metodika provádění jednotlivých kontrol, ať to je z oblasti Ministerstva financí, finančních orgánů. Na to i upozorňují některé závěry NKÚ, že i jednotlivé závěry nevycházejí ze stejných podmínek, ze stejných dat a ze stejných požadavků jednotlivých auditních orgánů. To je pravda, ale tohle si právě myslím, že je teď úplně to správné místo, kde to otevřít, dát to na projednání do výborů. Já současně podporuji projednávání ve školském výboru, protože chápu nějakou obavu vysokých škol, a musí se vyspecifikovat tedy, co bude možné, co možné nebude. Nebude to asi jediný problém, ale pojďme si nastavit systém a pojďme se o tom systému bavit.

Já vás tímto žádám o propuštění do prvního čtení, nežádal jsem o žádné zkrácení termínů a zvu jednotlivé zástupce na diskuzi a budu i rád, pokud NKÚ připraví určitý panel, kde se budeme moci vyjádřit k tomu, jak chce kontroly provádět, a kde jednotliví zástupci samosprávy budou moci dát i své podněty. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A jako poslední tedy pan poslanec Černohorský. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Vážené paní poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych tedy na závěr diskuze odpověděl na některé dotazy, které zde byly vzneseny, konkrétně třeba mým kolegou panem poslancem Baxou, který tady hovořil, nebo nám jako navrhovatelům tady vsunoval, že všechny samosprávy hospodaří špatně a že nad nimi neexistuje žádný dohled a že jsme něco takového měli říct. S tímto úplně nesouhlasím. Návrh na rozšíření působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu je jedním z prostředků, jak realizovat cíl, který sleduje ozdravení veřejných financí a dosažení vyrovnanosti veřejných rozpočtů, což jsou bezpochyby stěžejní a obecné atributy celospolečenského zájmu v současné době.

Činnost NKÚ, jak tady již bylo řečeno, nevyúsťuje ve zjednání nápravy zjištěných nedostatků, neboť se jedná o orgán bez exekutivních pravomocí. NKÚ je orgánem vyhledávacím, jehož úkolem je upozorňovat na existující problémy. Jeho činnost tak představuje významnou zpětnou vazbu, která slouží Parlamentu ČR, vládě, popř. dalším orgánům veřejné moci, včetně orgánů územních samosprávných celků a včetně občanů jako informační zdroj, zda jsou při hospodaření s veřejnými prostředky dodržovány zákony. Vyhodnocení jeho zjištění je tak významným podkladem pro případné přijetí opatření, ať už ze strany zákonodárného sboru, nebo exekutivních orgánů, směřujících ke zlepšení situace v dané oblasti. Signály NKÚ o negativních zjištěních na úseku hospodaření s veřejnými financemi jsou v současné době pro jejich ozdravení nanejvýš žádoucí.

Předkládaný návrh zákona tak reaguje na dosavadní průběh přijímání legislativních návrhů, který měl za cíl výše uvedené posílení působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu již v minulosti, ale nedošlo k jejich přijetí. V minulém volebním období byly projednávány dva zákony, kterými se mění zákon č. 1/1993 Sb., Ústava ČR, a zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu, který navrhovanou změnu Ústavy prováděl. Uvedené návrhy zákonů nakonec nebyly přijaty, jak již bylo zmíněno. Nově navrhovaná změna Ústavy je předkládána současně s návrhem zákona, kterým se tedy mění zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu, a oba tyto návrhy zároveň reflektují průběh legislativního procesu a proběhlých diskuzí v rámci Parlamentu ČR nad výše uvedenými sněmovními tisky, jakož i připomínky Legislativní rady vlády.

Jedním z důvodů, které vedly již předchozí vládu k předložení návrhu zákona, byly informace z výročních zpráv Bezpečnostní informační služby. Ty informují o tom, že jsou klientelismem zasaženy jak kraje, velká města, obce, státní, krajské a městské obchodní společnosti. Ve firmách vlastněných státem dochází podle Bezpečnostní informační služby k systematickému obohacování díky úzkým vazbám mezi managementem a zástupci státu v dozorčích radách, které neplní svou kontrolní funkci.

Rád k tomu zmíním tedy i příklad z praxe, jak mě tady můj vážený kolega pan poslanec Baxa vyzval, který mi vložil do úst tedy, že nedůvěřuji voleným orgánům obcí, zastupitelstvům a radám. Nebude se tedy jednat o příklad z Prahy, jak asi všichni doufali, nýbrž o příklad z Moravskoslezského kraje. Kauza, která jednoznačně dokazuje nutnost politicky nezávislého kontrolního orgánu, je tzv. kauza Dědic. Jak si můžete dohledat, jedná se o případ, v němž trestná činnost spočívala v tom, že osoba stojící mimo oficiální struktury města na základě svého vlivu získaného prostřednictvím kontaktů s místními komunálními a krajskými politiky měla vliv na chod obchodních společností a příspěvkových organizací města - čímž bych také chtěl prostřednictvím pana předsedajícího paní poslankyni Vildumetzové Mračkové odůvodnit zařazení příspěvkových organizací do předmětného návrhu zákona.

Nelze říct, že všechny samosprávy hospodaří špatně, ale nelze však ani říct, že všechny samosprávy hospodaří hospodárně, efektivně a účelně. Dovolte mi tedy na závěr tyto pojmy blíže vysvětlit. Hospodárnost je minimalizace výdajů při respektování cíle vytyčeného radou či zastupitelstvem. Je to také minimalizace provozních nákladů v průběhu životního cyklu. Efektivita je taková činnost, kdy dochází k maximalizaci výstupů z daných zdrojů, nebo když dojde k dosažení daného výstupu s minimem zdrojů při zachování kvality výstupů. Jde tedy o návratnost nákladů, které samosprávy vynaložily. Účelnost znamená, že byly naplněny stanovené cíle a ty mají pak předpokládané dopady.

V minulosti docházelo tedy i ke kontrolám na vysokých školách. To je konkrétně reakce na pana poslance Váchu, pokud se nepletu, s tím, že v minulosti docházelo na několika vysokých školách ke kontrole operačního programu věda a výzkum pro inovace. Přímo na vysokých školách nebylo zjištěno žádné významné pochybení, pouze nějaké drobné administrativní věci, ale bylo Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy vytknuto, že velmi častými změnami v dokumentaci programu ztěžovalo příjemcům orientaci v pravidlech čerpání dotací, zvyšovalo tak administrativní zátěž pro příjemce prostředků i pro samotné úředníky ministerstva. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy například do srpna 2014 vydalo 7 verzí příručky pro žadatele, 15 verzí pravidel pro výběr dodavatelů a 38 metodických pokynů. Na základě této zpětné vazby Nejvyššího kontrolního úřadu došlo na ministerstvu k nastavení nápravných opatření, která přenesla tyto poznatky zpět do operačního programu výzkum, vývoj a inovace. To znamená, že Nejvyšší kontrolní úřad má právě kontrolovat a zpětně doporučovat i nějaká budoucí opatření, která mají zajistit to, aby byly budoucí programy efektivní a aby se třeba zamezovalo zbytečné byrokracii. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Takže to byla závěrečná slova. Nyní tedy otevřeme jednotlivé body zpátky, a tedy přistoupíme k bodu

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.




Přihlásit/registrovat se do ISP