(15.40 hodin)
(pokračuje Maláčová)
Jen pro úplnost pro vaši informaci - Generální ředitelství Úřadu práce realizuje i nadále supervizní monitoring. V měsíci lednu bylo v tomto roce zpracováno 1 100 žádostí, které byly doručeny ve čtvrtém čtvrtletí 2018 žadateli. Zbývajících 90 žádostí, které jsem právě zmiňovala, bude zpracováno do konce ledna. Jde o žádosti za období říjen až prosinec minulého roku. V lednu 2019 bylo přijato na kontaktním pracovišti Praha 4 přibližně 3 800 žádostí o dávky státní sociální podpory a v rámci krizového řízení z úrovně Generálního ředitelství je situace na kontaktním pracovišti Prahy 4, kde je právě ta situace nejhorší, pravidelně sledována a vyhodnocována.
Co se týká druhé části vašeho dotazu, tak je to legislativa, která platí rok. My v této chvíli skutečně vyhodnocujeme prvních 12 měsíců a chceme se tím zabývat po uplynutí prvního čtvrtletí roku 2019, tzn. pravděpodobně v dubnu tohoto roku. A tam pak např. na sociálním výboru podat bližší informace. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Olga Richterová: Děkuji velmi za odpověď. Jenom bych se ráda stručně doptala, sama jste to zmiňovala, že ta situace na Praze 4 je dlouhodobě problematická. Já jsem právě už i v minulosti o tom hovořila s paní generální ředitelkou, že v Praze to je samozřejmě těžké. Ptala jsem se, jaká udělají opatření, aby pražská pracoviště Úřadu práce mohla fungovat. A už to vnímám jako až personální selhání, protože skutečně za tři čtvrtě roku se zdá, že se to tam nijak zásadně nezlepšilo.
Takže se ještě zeptám, jakým způsobem konkrétně pracovat budete vy jakožto nadřízený orgán, jakožto ministerstvo, s tím, že zkrátka tato konkrétní pobočka a pobočky pražské obecně se za tu dobu, co se tomu věnuji, nezlepšily.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím paní ministryni, jestli má zájem.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Mohu zopakovat, co jsem říkala, že v Praze máme ten výjimečný problém, že jsou tu velmi vysoké platy a Generální ředitelství Úřadu práce a Úřad práce není v Praze, v hlavním městě, s těmi platy, tak jak jsou nastaveny, konkurenceschopné. Není to problém jenom Úřadu práce, ale také České správy sociálního zabezpečení. My se snažíme těmto věcem čelit další sadou mimoplatových motivací k tomu, abychom získali kvalifikované a zejména dostatek pracovníků. A jedna z věcí, kterou si slibujeme právě od nového roku, protože došlo k navýšení platů ve státní sféře, jak jsem zmiňovala, u Úřadu práce je to o 9,9 %, jestli si správně vzpomínám, tak od toho si slibujeme, že se právě to nabírání zaměstnanců, které ale běží přes státní službu, to znamená, že bude dobíhat v příštích týdnech, tak že se to podaří stabilizovat.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V tuto chvíli poprosím pana poslance Jiřího Kohoutka s interpelací na pana ministra Richarda Brabce. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jiří Kohoutek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, plast se stal neodmyslitelnou součástí našich životů. Kombinuje úžasnou funkčnost a velmi nízké výrobní náklady. Ty jsou ale vykoupeny náročnou recyklací až zátěží pro životní prostředí už v průběhu jejich výroby. Pokud bude výroba růst tolik jako doposud, bude v roce 2050 na světě více plastů, než je hmotnost ryb ve všech světových oceánech. V Česku se k recyklaci odešle 57,5 % PET lahví.
V této souvislosti prosím o zodpovězení následujících otázek. Za prvé: O jakém opatření vaše ministerstvo uvažuje, aby došlo ke snížení spotřeby plastů? Za druhé: Uvažuje vaše ministerstvo zavést zálohový systém s cílem navýšit míru recyklace plastových obalů, jelikož zavedení zálohového systému by snížilo dopady výroby a recyklace PET lahví na životní prostředí o 28 %? Za třetí: Kolik procent plastů, které jsou k recyklaci odeslány, se skutečně zrecykluje?
Děkuji vám za odpověď.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji za tu interpelaci, protože je to tak trochu nahrávka na smeč. Já můžu rovnou říct, a možná pan poslanec Kohoutek, pokud zjevně se o tu záležitost zajímá, tak ví, že ministerstvo nejenom připravuje některé aktivity, ale my už některé realizujeme. My třeba stojíme za kampaní Dost bylo plastu, která předběhla dokonce evropskou směrnici, která je momentálně připravována, z hlediska zákazu jednorázových plastů. To znamená, je tady určitý revoluční návrh evropské směrnice, který také Česká republika aktivně podporovala a připomínkovala. Obsahuje celou řadu opatření, např. včetně úplného zákazu některých plastových výrobků, jako plastového jednorázového nádobí, krabic na jídlo, které známe, plastových věcí typu brček atd., je to celkem asi deset výrobků. Ta směrnice by měla být finálně schválena na evropské úrovni do poloviny letošního roku a následně nejpozději do dvou let transponována do českého právního řádu a my už to právě budeme transponovat připravovaným zákonem o obalech.
Kromě toho, ještě než ta směrnice začne platit, tak možná víte, že my jsme jenom díky zpoplatnění plastových tašek, tzv. igelitek, dosáhli toho, že v mnoha řetězcích se spotřeba igelitek snížila až o 80 % a některé řetězce je úplně přestaly nabízet. Ani je neprodávají a už vůbec je nedávají zdarma. To jsou velmi efektivní kroky. Kromě toho připravujeme nový zákon, jak jsem říkal, o odpadech a o obalech. A ten bude také obsahovat důraz na tzv. ekomodulaci, což znamená, že bude nutit výrobce k tomu, aby ve svých výrobcích nejenom plastových, ale především plastových, také zohledňovali možnost recyklace. Protože některé recyklované výrobky, jako např. právě ty petky, o kterých se paradoxně nejvíc mluví, ale s těmi petkami je relativně nejmenší problém, protože po petkách je velká poptávka a je to jeden z mála plastů, který je dobře recyklovatelný a přináší také konkrétní užitek i z hlediska využití toho recyklátu. Daleko větší problém je s jinými plasty, které tak dobře recyklovatelné nejsou.
Do kampaně Dost bylo plastu se zapojila celá řada významných firem v České republice, zahraničních i tuzemských. A můžu třeba uvést společnosti jako IKEA, Benzina, Bageterie Boulevard, Starbucks, Costa Coffee, České dráhy atd., které samy se přihlašují k tomu, že i bez nějaké konkrétní směrnice samy se snaží výrazně snižovat spotřebu plastů.
K vaší otázce. Teď v posledních dnech a týdnech se intenzivně hovoří o zálohování plastů. Nedávno společnost Karlovarské minerální vody, myslím s Vysokou školou chemicko-technologickou, představila možnost zálohování plastů. Já bych chtěl zdůraznit to, že zálohování petek dneska i podle stávajícího zákona není problém udělat, i stávající zákon to umožňuje. Ale Slovensko, které podobný systém připravuje, si nechalo připravit několik studií. My zatím máme k dispozici pouze tu jednu, kterou představila společnost Karlovarské minerální vody. Víme, že svoji studii si chtěl udělat i Svaz měst a obcí. A i Ministerstvo životního prostředí si zadalo podobnou studii, protože Česká republika na rozdíl od ostatních zemí má velmi dobře fungující systém třídění obalů. My jsme dokonce v rámci plastových obalů na prvním místě v Evropě z hlediska třídění obalů. A už díky systému těch dobře známých žlutých kontejnerů my dneska třídíme až 80 % PET lahví uvedených na trh, tedy sesbíráme zpět. Mimochodem, evropský cíl pro rok 2025 je 77 %. Takže my už ten evropský cíl plníme v současné době, ten který je pro rok 2025. V roce 2029 až 90 %.
A například Svaz měst a obcí namítá, že pokud by nastalo zálohování PET lahví, tak samozřejmě vypadne z těch žlutých kontejnerů jediná zisková komodita a samozřejmě to zdraží celý systém nejenom pro výrobce, ale především také pro obce. Takže my teď čekáme na výsledky dalších studií, které bychom měli mít k dispozici v příštích měsících, a podle toho se rozhodneme. Vůbec není pravda, že bychom byli proti zavedení zálohování.
A tu poslední odpověď si když tak nechám ještě na tu druhou část. Děkuji. ***