(16.50 hodin)
(pokračuje Toman)
Ochrana zemědělských plodin nemůže být v současném, a to nejenom v českém, zemědělství prováděna bez používání přípravků na ochranu rostlin. S ohledem na pravidelný tlak původců chorob a populace živočišných škůdců a plevelů nelze dosahovat ekonomicky udržitelných výnosů zemědělských plodin bez použití prostředků na ochranu rostlin.
Opatření pro snižování pesticidů je řešeno v Národním akčním plánu k bezpečnému používání pesticidů v České republice do roku 2022. Tento národní plán Ministerstvo zemědělství připravilo a byl schválen vládou České republiky v červnu loňského roku. Tento plán obsahuje konkrétní cíle a opatření, která jsou postupně plněna a kontrolována, a je nutno podotknout, že opakované výskyty některých metabolitů podle výsledku monitoringu ČHMÚ nasvědčují tomu, že se s největší pravděpodobností jedná o starou zátěž z dřívějšího povoleného používání prostředků na ochranu rostlin s těmito účinnými látkami.
Musím zdůraznit, že jsme samozřejmě i nadále připraveni, stejně jako to děláme již několik posledních let, hledat další způsoby, jak dále snižovat používání přípravků na ochranu rostlin. Jenom si dovolím připomenout, že za posledních šest let se podařilo snížit používání přípravků na ochranu rostlin v České republice o 8 %. Podařilo se to díky snižování množství při běžných aplikacích, zvýšení ploch ekologického zemědělství, které podporujeme, a také podpoře tzv. integrované produkce rostlin. Ta má pozitivní dopady na snižování používání přípravků na ochranu rostlin i na správné postupy při pěstování plodin.
Musím také říci, že Ministerstvo zemědělství jako jedno z prvních v zemích Evropské unie nastavilo omezení použití účinné látky glyfosát, a to od 1. 1. letošního roku. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující dotaz, tak prosím.
Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane ministře, já jsem se ptala, jestli jste s tím výzkumem seznámen, vy jste mi vůbec neodpověděl, takže předpokládám, že asi ne, tak já vám ho zde nechám, abyste si ho mohl přečíst.
A o pesticidech, o kterých jsem se zmiňovala, že jsou více jak deset let zakázané, konkrétně jde o atrazin, který je zakázaný deset let, a třináct let zakázaný simazin, tak v tomto případě asi nejde o pozůstatky z dřívějších dob, protože on se dostává pravděpodobně do půdy s herbicidem terbutilazinu. A mě by teda zajímalo, jak zabráníte tomu, aby se takto ty pesticidy, které jsou zakázané, do půdy nedostávaly. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana ministra o doplňující odpověď.
Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman Děkuji. Takže v prvé řadě děkuji za informace, které samozřejmě máme, ale děkuji. Nicméně jak zamezit tomu, když je něco zakázané? Pečlivou kontrolou, tam není jiná varianta. Prostě je to používání načerno a tam není jiná cesta, než hlídat používání pesticidů a zvýšit kontrolu, což samozřejmě provádíme. Tam není jiná cesta. Jestli je to zakázané, můžeme jenom kontrolovat, jestli se používají, nebo ne. A samozřejmě to ještě proberu s ÚKZÚZ a s dalšími organizacemi, nicméně věřím tomu, že se to podaří omezit.
A ta druhá otázka byla co? Ještě jednu jste měla. Se omlouvám. (Poslankyně si chce vyjasnit mimo mikrofon.) Dobře, děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji a prosím pana poslance Jelínka, který bude interpelovat ve věci elektronické dálniční známky pana ministra Ťoka.
Poslanec Pavel Jelínek: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové. Vážený pane ministře, na svém twitteru jste v září minulého roku oznámil, že od roku 2021 bude zavedena elektronická dálniční známka. Chápu, že při rekonstrukci silniční a dálniční sítě nejsou všechny karty v rukou ministerstva, a proto není vždy možné v termínech odpovídajících dnešní době provést výstavbu či rekonstrukci silniční a dálniční sítě. Nicméně zavedení elektronických dálničních známek je diametrálně odlišná problematika od stavební činnosti a opravdu mě zaráží, že jsme v prodlení několik let po Slovensku, a Rakousko zavedlo elektronické dálniční známky letos, kdežto my tuto relativně jednoduchou záležitost budeme realizovat až za dva roky. Je opravdu nutná taková dlouhá doba na realizaci, nebo se jedná jen o načasování z důvodu voleb?
Mám proto dva dotazy. Je možné realizovat systém dálničních známek od roku 2020? A druhá, může Poslanecká sněmovna přispět k urychlení zavedení systému dálničních známek? Děkuji za vaši odpověď.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji za dodržení času. Pan ministr je nepřítomen a na váš dotaz vám odpoví písemně do třiceti dnů.
Já prosím pana poslance Jandu, který bude interpelovat ve věci účasti na ideologických akcích KSČM pana ministra Staňka.
Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, před Vánoci minulého roku jste se účastnil vánočního večírku KSČM, na kterém komunistický poslanec Miroslav Grebeníček prezentoval svou knihu Ve znamení kříže. Tato kniha dle vás přináší nový pohled na církevní restituce a na úspěch této knihy jste dokonce pronesl přípitek. Kniha poslance Grebeníčka mj. uvádí, že se církev stává součástí rozsáhlého vlastnického převratu, a svým slovníkem i stylem si nezadá s ideologickými materiály minulého režimu toho nejhrubšího zrna.
Vážený pane ministře, je podle vás standardní, aby ministr vlády České republiky pózoval na ideologických seancích komunistické strany, jejíž výstupy jsou v rozporu s polistopadovým vývojem České republiky? A hodláte se i v budoucnu účastnit takovýchto ideologických akcí? Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Pan ministr se čtrnáct minut před zahájením bloku interpelací omluvil, a tedy vám na vaše otázky odpoví písemně do třiceti dnů.
Já prosím paní poslankyni Maříkovou, která bude interpelovat ve věci personálně zdevastovaného zdravotnictví pana ministra Vojtěcha.
Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, byl jste hostem na nedávném sjezdu lékařské komory, kde atmosféra nebyla nejlepší. Komora si dlouhodobě stěžuje na projekt Ukrajina, který do České republiky importuje zahraniční lékaře bez odborných zkoušek, na to, že zdravotnictví se potichu zhoršuje, máme personálně zdevastované nemocnice, lékaři stárnou, noví utíkají za hranice, neumíme je zaplatit a supluje je laciná pracovní síla. Těch stížností je opakovaně celá řada.
Komora dlouhodobě kritizuje projekt Ukrajina. I já jsem vás v této souvislosti interpelovala. Má vaše ministerstvo vůbec přehled, kolik zahraničních lékařů bez aprobačních zkoušek v České republice pracuje? Poprosila bych přesná čísla, jestli máte. Kontroluje ministerstvo, zda tito lékaři skutečně pracují pod odborným dohledem, nebo jde jen o formalitu kvůli zákonu a většina těchto lékařů pracuje samostatně z důvodu personální nedostatečnosti? Pokud ano, jak taková kontrola probíhá, v jakých zdravotnických zařízeních byla provedena? Byla v této souvislosti zjištěna nějaká pochybení? Pokud ano, kde a jaký postih čekal zdravotnické zařízení, popř. garanta? Podle čeho je vybíráno takové zdravotnické zařízení, u něhož kontrola proběhne? A je taková kontrola předem nahlášena, nebo je namátková? Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a prosím pana ministra o odpověď.
Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Vážená paní poslankyně, k vaší interpelaci.
Tak Česká lékařská komora, myslím si, že takto hovoří posledních dvacet let, možná patnáct, kdy stále poukazuje na problémy, což samozřejmě je asi legitimní, bohužel ale už nepřináší žádný návrh řešení. Ale to bych tady nechtěl nějak rozebírat.
Pravdou je, že samozřejmě jsou tady lékaři ze zahraničí. Oni to nejsou lékaři pouze ze třetích zemí. Je třeba říci, že sem, a čím dál tím více, chodí i lékaři ze zemí Evropské unie, kde my uznáváme taktéž odbornou kvalifikaci nebo specializovanou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání. Celkem za rok 2018 to bylo 166 lékařů, kteří ale nejsou ze třetích zemí, ale získali své odborné vzdělání v jiném členském státě Evropské unie a na základě evropské legislativy my jim uznáváme tuto jejich kvalifikaci. Nemusí dělat aprobační zkoušku. Myslím si, že to není úplně zanedbatelné číslo. Takže zdá se, že Česká republika není pouze tou zemí, odkud by lékaři odcházeli, ale zjevně i z jiných evropských zemí sem lékaři přicházejí. Takže možná to není úplně tak tragické, byť samozřejmě uznávám, že část českých lékařů do zahraničí odchází.
Ministerstvo zdravotnictví každý rok obdrží celkem 2 tisíce žádostí o vykonání aprobační zkoušky. To jsou právě ti lékaři ze třetích zemí, nejenom Ukrajinci, ale zkrátka lékaři mimo Evropskou unii. Zhruba polovina z těchto žádostí se týká lékařů, druhá polovina jsou samozřejmě zdravotní sestry, protože nejde jenom o lékaře, jde i o zdravotní sestry. ***