(12.40 hodin)
(pokračuje Nováková)

Předložená novela přinese zejména tyto změny:

1. Za účelem posílení racionalizace budou veškeré žádosti o investiční pobídky před jejich rozhodnutím podléhat schválení vlády. Bez toho nebude investiční pobídka poskytnuta.

2. Zvýší se pružnost celého systému investičních pobídek a jeho provázanost s konkrétní hospodářskou situací v České republice, neboť dojde ke kompetenčnímu rozdělení systému mezi zákon a nařízení vlády. Z důvodu možnosti uplatňování slevy na dani z příjmu jsou investiční pobídky jediným programem podpory, který je upraven zákonem, a proto se navrhuje převedení pouze některých parametrů podporovaných investic do prováděcího předpisu.

3. Budou také investiční pobídky dostupné pouze pro projekty s vyšší přidanou hodnotou, kdy způsob posouzení vyšší přidané hodnoty bude vymezen nařízením vlády. Předpokládá se, že investice bude spojená především s kvalifikovaností prováděné práce, podílu výzkumu a vývoje a bude muset být zajištěna předepsaná mzdová úroveň u podporovaného subjektu.

4. Předpokládá se zlepšení dostupnosti investičních pobídek především pro menší lokální české podnikatele snížením vstupních limitů.

Předkládaná novela zákona posílí roli vlády jak v obecné rovině při určování bližších parametrů podporovaných investic, tak i v individuálním posuzování jednotlivých investičních projektů. S ohledem na hospodářské dopady udělovaných investičních pobídek a potřebu důkladně zhodnotit adekvátnost požadované podpory vůči přínosům jednotlivých projektů se tato úprava jeví jako velmi žádoucí.

Závěrem mi dovolte, vážené paní poslankyně a páni poslanci, požádat vás o podporu tohoto zákona jak v prvém čtení, tak i v rámci následujícího legislativního procesu v Poslanecké sněmovně. Chtěla bych říci, že současný zákon je skutečně přežitý a novela je velmi nutná. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byla paní ministryně Marta Nováková. Než dám prostor panu zpravodaji, přečtu jednu omluvu. Pan poslanec Petr Pávek se omlouvá mezi 12.30 a 14.00 z důvodu jednání ve volebním kraji.

Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Vojtěch Munzar. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní ministryně, dámy a pánové, já dnes vystoupím dvakrát. Vidíte, že jsem už přihlášen na tabuli, protože jednou chci vystoupit jako zpravodaj a podruhé abych vás seznámil se svým osobním pohledem na investiční pobídky. Nejdříve tedy vystoupím se zpravodajskou zprávou.

Jak řekla paní ministryně, tento zákon mění úplně filozofii investičních pobídek. Původní zákon o investičních pobídkách, který je platný dodnes a má být novelou změněn, měl de facto tři hlavní cíle. Tím prvním byla podpora investic do regionů s nižším ekonomickým výkonem, druhým obecným cílem bylo snižování nezaměstnanosti prostřednictvím tvorby pracovních míst a konečně třetím cílem byla snaha řešit nedostatek domácího kapitálu.

Je samozřejmé, že třeba tvorba nových pracovních míst z důvodu růstu ekonomiky, a víme, že mnoho firem dnes má problém získat zaměstnance, tak to vedlo předkladatele k novelizaci zákona, i když si můžeme říkat, jestli jde opravdu o novelu, nebo o nový zákon jako takový, protože dochází ke změně v téměř šedesáti místech a i v rámci meziresortního připomínkového řízení se objevovaly poznámky, zda by nebylo smysluplnější řešit stav vytvořením normy zcela nové.

Takže ta novela nahrazuje tyto tři původní cíle novými, které si kladou za cíl zlepšení flexibility rozhodování o podpoře dle aktuálních podmínek hospodářské situace, zahrnutí mezi orgány rozhodující o podpoře vlády, za druhé zvýšení přidané hodnoty - to deklarují předkladatelé, to není můj názor - podporovaných projektů, deklarovaný ústup od projektů s nízkou přidanou hodnotou a za třetí zachování intenzivnější podpory v hospodářsky slabších regionech. K tomu je třeba připomenout, že investiční pobídky pro technologická centra a centra strategických služeb se dostaly do zákona v roce 2012. Od tohoto roku bylo přijato celkem 502 žádostí o podporu, z toho 8 žádostí bylo z oblasti technologických center a 22 z oblasti center strategických služeb.

Nově navrhovatelé navrhují zacílit investiční podporu na projekty s vyšší přidanou hodnotou, a to posílením podpory technologických center a center strategických služeb a zavedením zpřísněných podmínek pro podporu výrobních projektů. Zároveň zachovat zvýšenou podporu v hospodářsky problémových regionech, zlepšit dostupnost pobídek pro malé a střední podnikatele a zlepšit pružnost systému investičních pobídek ve vztahu k aktuální hospodářské situaci. Proto se například ruší podmínka počtu pracovních míst a nahrazuje se podmínkou, že 80 % zaměstnanců musí dosáhnout průměrné mzdy v kraji v kombinaci s jednou ze dvou dalších podmínek, buď uzavření smlouvy o spolupráci s výzkumnou organizací nebo vysokou školou v oblasti aktivit výzkumu a vývoje a alespoň 10 % zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním, nebo podíl alespoň 2 % zaměstnanců věnujících se výzkumu a vývoji.

Hlavní těžiště novely tedy leží v podpoře právě technologických center a center strategických služeb. Ale protože podle předkladatelů sleva na dani z příjmu, která je hlavní investiční pobídkou, není pro centra dostatečně motivační - přímo cituji z důvodové zprávy -, tak vláda přichází se změkčením podmínek týkajících se například omezení výpočtu pracovních míst v celé společnosti na provozovnu, zvýšení limitu finančního příspěvku apod. Nebo se nová pracovní místa mohou obsazovat i dlouhodobě rezidenty pobývajícími v Evropské unii, tedy těmi, co žijí v jiných státech Evropské unie.

Pro další projednávání je třeba si uvědomit, že i v tomto sektoru strategických služeb a technologických center se dnes nedostává v České republice dostatečných kvalifikovaných pracovníků. Navíc z důvodu digitalizace a globalizace se jedná zrovna o služby, které jsou velmi snadno přemístitelné. Proto je třeba si klást v prvním čtení otázku, jak tato podpora bude efektivní, zda nebude dále vysávat pracovní trh, kde už dneska je nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců. Za druhé je třeba si klást otázku, zda po vyčerpání investiční pobídky nejsou tato technologická centra a centra strategických služeb snadno přemístitelná.

Zároveň je tady třeba připomenout, že kromě investičních pobídek technologická centra a centra strategických sdílených služeb jsou dnes již přímo podporována dotacemi z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.

Předkladatelé předpokládají větší flexibilitu v reakci na hospodářský cyklus. To umožní vládě rozhodovat o nastavení bližšího provádění některých podmínek zákona o investičních pobídkách prostřednictvím prováděcího právního předpisu, nařízením vlády, což tady zmínila paní ministryně, protože nařízení vlády a jeho změna je méně časově náročná. Tak to odůvodňují, a to například zúžením podporovaných typů investičních akcí, minimální výší pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, minimální počet vytvořených pracovních míst, konkrétní způsob prokázání vyšší přidané hodnoty, minimální limity pro strategickou investiční akci a maximální výši finančního příspěvku na pořízení majetku při strategické investiční akci. A právě to je velmi významná změna - posílení role vlády jako toho posledního arbitra. Vláda by totiž podle návrhu novely měla právo investiční pobídku neudělit zájemci i při splnění podmínek.

Bohužel se debata v odborných kruzích kolem tohoto zákona zúžila zejména na tuto otázku, zda má být v rozhodování nějaký automatismus na základě splnění kritérií, nebo přidělení pobídky bude politickým rozhodnutím, protože o tom se také v tomto zákoně rozhoduje. V tomto ohledu se na to liší názor třeba Svazu průmyslu a dopravy nebo Hospodářské komory. Ale je to hlavně diskuse o tom, kdo bude rozhodovat o konkurenčních výhodách plynoucích z udělení takové investiční pobídky, protože každá investiční pobídka nabízí příjemci konkurenční výhodu.

Podle mě by bylo významnou chybou zužovat diskusi o tomto zákoně jenom na otázku, kdo o tom bude rozhodovat, ale měli bychom se právě zabývat tím, jestli nabízet někomu takto konkurenční výhody, zda vůbec a za jakých podmínek.

Jak je vidět, dámy a pánové, budeme tady rozhodovat o investičních pobídkách, které jsou zejména z tohoto pohledu dotačním titulem, a jeho kritériích, protože tak jak je zákon koncipován, se jedná o speciální dotační titul, nic jiného.

V tomto prvním čtení bychom se dnes měli zabývat zejména potřebností takového dotačního titulu a jeho efektivitou při navrhovaných kritériích. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP