(11.10 hodin)
(pokračuje Vojtěch)
S ohledem na vývoj v jednotlivých medicínských oblastech byly vypracovány čtyři dodatkové protokoly, které rozšiřují stávající zásady a právní ochranu dotčených ochranu dotčených osob tak, jak je upravuje uvedená úmluva. Jedním z těchto dokumentů je právě i dodatkový protokol související s genetickým testováním pro zdravotní účely.
Tento dodatkový protokol byl přijat jednomyslně všemi členskými státy Rady Evropy v roce 2008. Následně proběhly jeho ratifikace ve Slovinsku, Moldavsku, Černé Hoře a Norsku, avšak vstoupil v platnost až tím, že ho ratifikovalo taktéž Portugalsko, protože bylo nutné, aby k ratifikaci došlo v pěti státech, což se tedy stalo. To znamená, jeho vstupu v platnost již dále nic nebrání.
Z hlediska České republiky je ratifikace tohoto dodatkového protokolu v souladu s národní strategií pro vzácná onemocnění na léta 2010 až 2020 a nevyžádá si z věcně odborného hlediska bezprostředně navazující úpravu souvisejících právních předpisů. Vzhledem k tomu, že více než 80 % všech vzácných onemocnění je genetické povahy, probíhá v současné době v Evropské unii zrychlený proces ratifikace tohoto dodatkového protokolu.
Podotýkám, že předmětný vládní návrh byl projednán v zahraničním výboru Poslanecké sněmovny, dále ve výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost a ve výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu Parlamentu České republiky. Senát Parlamentu České republiky vyslovil dne 17. května 2018 souhlas s ratifikací.
Dámy a pánové, vážené poslankyně, vážení poslanci, věřím, že přínos v podobě ratifikace tohoto protokolu Českou republikou je zjevný a jeho výsledkem bude zajištění nejvyššího právního standardu ochrany provádění genetických testů. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane ministře. Zpravodajem zahraničního výboru je pan poslanec Pavel Plzák. Prosím ho, aby odůvodnil usnesení výboru. Prosím, máte slovo.
Poslanec Pavel Plzák: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, vážení zástupci vlády, myslím, že pro objasnění problematiky bylo úvodní slovo pana ministra naprosto vyčerpávající. Já chci jenom upozornit na skutečnost, že jsme se v prvním čtení touto věcí zabývali před rokem a v té době ještě měla Česká republika šanci stát se tou pátou zemí, která to ratifikuje, a tím vlastně vstoupí ten dodatkový protokol v platnost. Takže nás předběhlo Portugalsko. To je vše, co bych chtěl k dané problematice říct.
Na doplnění jenom to, že z těch čtyř dodatkových protokolů máme proběhlý ještě jeden dodatkový protokol, který proběhl v prvním čtení a bude čekat na druhé čtení.
Zahraniční výbor se tímto dodatkovým protokolem a celou problematikou zabýval na svém jednání dne 25. dubna 2018 a po proběhlé diskuzi přijal následující usnesení. Zahraniční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecké sněmovna Parlamentu České republiky dává souhlas k ratifikaci Dodatkového protokolu k Úmluvě o lidských právech a biomedicíně souvisejícího s genetickým testováním pro zdravotní účely, který byl podepsán dne 24. října 2017 ve Štrasburku. Zároveň pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, a zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto vládního návrhu na schůzi zahraničního výboru.
Děkuji za slovo.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám rozpravu. Hlásí se prosím někdo do rozpravy? Nehlásí, rozpravu končím. Můžeme přistoupit k hlasování.
Budeme hlasovat o navrženém usnesení, se kterým nás seznámil pan zpravodaj. Pokud by byl zájem, můžeme ho znovu přečíst, pokud ne, dám hlasovat. Vidím souhlas se zahájením hlasování.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 121. Přihlášeno je 131 poslanců, pro 116, proti nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi, panu zpravodaji.
Přikročíme k projednávání dalšího bodu. Jde o
90.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou
a Ghanskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění
daňovému úniku v oboru daní z příjmů a ze zisků ze zcizení majetku
a Protokol k ní, které byly podepsány v Akkře dne 11. dubna 2017
/sněmovní tisk 95/ - druhé čtení
Prosím paní ministryni financí Alenu Schillerovou, aby se ujala slova a odůvodnila nám tento návrh. Prosím, paní ministryně.
Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, na jednání dnešní schůze předkládám smlouvu o zamezení dvojímu zdanění s Ghanou, která byla podepsána 11. dubna 2017 v Ankaře. Česká republika má v současné době uzavřené mezinárodní smlouvy, které se týkají zamezení dvojímu zdanění, s téměř devadesáti státy světa, nicméně Ghana mezi nimi doposud není. Při mezinárodním zdanění je přitom zcela zásadní, zda země, která má jistou roli v obchodních i finančních záměrech českých daňových poplatníků, má uzavřenou daňovou smlouvu s naším státem, a to je jistě i případ Ghany.
Smlouva nenahrazuje vnitrostátní daňové předpisy smluvních států a nemůže tak založit novou daňovou povinnost, ale pouze povinnost vyplývající z vnitrostátních předpisů upravuje. Přispívá k objektivnímu rozdělení práva na daň z jednotlivých druhů příjmů mezi oba státy, to je mezi stát zdroje příjmů a stát jeho příjemce. Tato komplexní daňová smlouva pokrývá zdaňování a vyloučení mezinárodního dvojího zdanění všech možných druhů příjmů. Standardně také upravuje základní formy spolupráce mezi příslušnými úřady obou zemí a rovněž tak zásadu nediskriminace, neformální řešení sporů případně vzniklých při jejím provádění a současně zajistí i relevantní výměnu informací mezi příslušnými úřady obou států. Smlouva zvýší právní jistotu případných investorů obou zemí, vytvoří prostor pro další české podnikatelské subjekty a napomůže tak rozvoji vzájemných hospodářských vztahů.
Nedílnou součástí smlouvy je i protokol, který obsahuje doložku nejvyšších výhod ve prospěch České republiky v případě, že by Ghana sjednala se třetím státem výhodnější režim v kontextu ustanovení pojednávajícím o zdaňování příjmů z poskytnutých technických, poradenských a manažerských služeb, než obsahuje tato smlouva.
Smlouva o zamezení dvojímu zdanění, která se ve vzájemných vztazích mezi Českou republikou a Ghanou nyní navrhuje, byla připravena na základě vzorových modelů OECD a OSN, přičemž samozřejmě reaguje i na vnitřní daňové předpisy obou zemí.
Pro informaci ještě uvádím, že v květnu minulého roku dal souhlas s ratifikací této smlouvy Senát Parlamentu České republiky.
Prosím vás tedy zdvořile, abyste vzali zmíněné skutečnosti v úvahu při projednávání této mezinárodní smlouvy a vyslovili souhlas s její ratifikací. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní ministryni a prosím zpravodaje zahraničního výboru pana poslance Jaroslava Holíka, aby odůvodnil usnesení výboru. My ho máme doručené jako sněmovní tisk 95/2. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, říci něco po tak podrobné zprávě, kterou přednesla paní ministryně, je už těžké. Vzhledem k tomu, že mezi prvním a druhým čtením mezitím uplynul už téměř rok, tak jenom vzpomenu, že se jedná o státy Afriky. V současné době máme smlouvy uzavřené s Egyptem, Etiopií, Jihoafrickou republikou, Marokem, Nigérií a Tuniskem. A připojila by se k tomu Ghana.
Takže jestli dovolíte, tak bych tady přečetl usnesení zahraničního výboru, které bylo 25. dubna 2018. ***