(15.50 hodin)
(pokračuje Krutáková)
Chtěla bych upozornit, že Německo je znečišťovatelem číslo jedna v Evropské unii, co se týče rtuti, a i tam je vyhláška podstatně přísnější. Znečišťovatelé totiž musí nejdříve prokázat, jakou konkrétní chybu měření jejich přístroj má, a pouze přesně takovou mohou od naměřených výsledků odečíst až do maximální hodnoty 40 procent. Chci se tedy zeptat, co je pravdy na tom, že ministerstvo jde na ruku uhelné lobby a nepřímo podporuje znečišťovatele, či ty hodnoty budou podobné jako v Německu a čeho touto vyhláškou chce ministerstvo docílit. Zda umožnit majitelům starých zařízení ušetřit peníze na investice či ochránit zdraví lidí a životního prostředí.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď.
Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo a děkuji za ten dotaz, vážená paní kolegyně. Tady vidíte, že číst některé titulky vysloveně škodí zdraví. Já nechci... Ale musím říct, že s tím mám tu samou zkušenost, a já si myslím, že mnozí editoři kolikrát v článku, který nic takového neobsahuje, aby přilákali čtenáře, tak do toho dají nějaké - samozřejmě senzační - senzační tvrzení. A já bych především chtěl říct, tedy mě to mrzelo, ta kauza, která se kolem toho rozpoutala, protože upřímně řečeno je zbytečná.
Za prvé chci říct, že to je návrh vyhlášky, která šla do meziresortního připomínkového řízení po poměrně velké debatě, a ta debata bude pokračovat v rámci meziresortu. Myslím si, že uzávěrka meziresortu je někdy v polovině května, a potom se budou vyhodnocovat a vypořádávat připomínky, které přijdou a kterých určitě přijde řada ať už od nevládních organizací, od různých svazů, asociací atd.
Objevily se ale také v těch článcích bohužel v tomhle případě i nefér argumenty, některé demagogické argumenty, které přicházely od některých nevládních organizací toho typu, že to vlastně výrazně zhorší situaci oproti stávajícímu stavu. Je to úplně naopak. Dnes totiž neexistuje kontinuální měření a naopak zavedení toho kontinuálního měření bude znamenat výrazné snížení emisí rtuti a skutečně zásadní zpřísnění pro emitenty, respektive pro výrobce. A to, kde stojí ministerstvo, na jaké straně, jestli stojí samozřejmě na straně ochrany životního prostředí a zdraví, tak to já myslím, že je úplně zřejmé. A je pro mě osobně směšné ve chvíli, kdy všichni vědí, že jsem přišel s myšlenkou uhelné komise a dalších věcí, že bychom chtěli vycházet vstříc uhelným lobby, protože já myslím, že je tady celá řada důkazů, že to je přesně opačně. Já tvrdím, že doba uhelná skutečně skončila nebo končí, a samozřejmě i zpřísňující se limity, emisní limity na všechno, to se netýká jenom rtuti, pro výrobce jsou zásadní v těch posledních letech a budou zásadní i nadále.
Jenom prosím skutečně dovolte mi několik čísel, ona jsou to tedy poměrně suchá čísla, ale jsou docela důležitá, a některé informace, které jsou s tím spojeny.
Především ta novela vyhlášky č. 415/2012 Sb. Skutečně byla tam doplněna hodnota procentuálního podílu výsledku pro postup výpočtu validovaných průměrných hodnot z naměřených hodnot pro kontinuální měření rtuti ve spalinách. Opět zdůrazňuji to slovíčko kontinuální, protože to dneska neexistuje. Ty procentní hodnoty jsou ve shodě s legislativou Evropské unie a byly stanoveny pro všechny znečišťující látky, které jsou měřeny kontinuálně. Potřeba doplnění rtuti vyvstala v souvislosti s novými požadavky kontinuálního monitorování emisí, které stanoví prováděcí rozhodnutí Komise, Evropské komise, a kterými se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách. Rtuť byla dosud měřena výhradně jednorázovým měřením. A už z toho vyplývá, kdo ví, jakým způsobem procházejí nebo probíhá jednorázové měření a kontinuální, tak je prostě už z toho zřejmé, že to bude podstatně přísnější pro ta velká spalovací zařízení nad 300 megawattů jmenovitého tepelného příkonu. Procentuální podíly, které definují jak minimální požadavek na přesnost měřicích systémů kontinuálního měření emisí, tak hodnotu, která slouží pro stanovení validovaných výsledků, jsou ve vyhlášce stanoveny pro všechny znečišťující látky, které jsou měřeny kontinuálními metodami, a to v rozmezí od 10 procent do 40 procent. 40 procent se netýká jenom rtuti, ale týká se to i dalších sloučenin typu HF, H2S, CS2, kyseliny chlorovodíkové atd. Možnost provádění validací kontinuálního měření emisí je v legislativě České republiky už od roku 2002 pro spalovny odpadu a od roku 2012 pak legislativa připouští validaci výsledků i u spalovacích stacionárních zdrojů nad 50 megawattů. Vysoká nejistota vyžadující validaci hodnotou 40 procent je specificky u rtuti dána mimo jiné obecně velmi nízkými koncentracemi obsahu rtuti ve spalinách, které se pohybují od 1 do 10 mikrogramů na metr krychlový, tak i odlišnými principy měření kontinuálních metod o metody jednorázového měření (upozornění na čas). Jestli ještě využiji doplňující otázku. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím paní poslankyni o doplňující otázku.
Poslankyně Jana Krutáková: Doplňující otázku nemám. Spíše jenom dám prostor panu ministrovi, aby nás všechny seznámil s tím textem, a jenom chci tedy už teď poděkovat za vysvětlení, a pokud ta vyhláška opravdu bude mít pozitivní dopady, tak to bude jenom dobře.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď na doplňující dotaz.
Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za dodatečné dvě minuty. Skutečně hodnota té nejistoty byla převzata z německé legislativy, ale zase je to trochu - my starší známe pojem Rádio Jerevan, kdy některé nevládní organizace říkají: No proč zrovna Německo. Protože oni mají 40 procent a jsou největší. No jo, ale Německo podle našich informací je vlastně jediné, kdo má dlouhodobě zkušenosti s kontinuálním měřením rtuti. Po zveřejnění návrhu se tedy objevila kritika ze strany několika ekologických nevládních organizací, které v současné době rozeslaly poslancům a senátorům své stanovisko, ale v těchto připomínkách se objevují některé nepravdy a nepřesnosti a dovolte mi je krátce okomentovat.
Za prvé tvrzení, že evropská legislativa umožňuje validaci pouze pro látky stanovené přímo ve směrnici o průmyslových emisích, a tedy že postup Ministerstva životního prostředí je v rozporu s legislativou Evropské unie. Není to pravda, protože směrnice opravdu rtuť v souvislosti s validací nezmiňuje, což je ovšem dáno tím, že v době jejího schválení, což bylo v roce 2010, nebyly ještě metody kontinuálního měření rtuti dostatečně rozvinuty, a tedy nebylo toto měření předepsáno. V rámci jednání pracovního výboru Evropské komise k této směrnici bylo potvrzeno, že i při vyhodnocení výsledků nově požadovaného kontinuálního měření rtuti je možné uplatnit standardní postupy statistického vyhodnocení výsledků včetně validací.
Dále se objevuje tvrzení, že hodnota převzatá z legislativy Spolkové republiky Německo je nerelevantní z důvodu odlišného postupu validací. A je potřeba říct, že v praxi je zjištěná nejistota na této úrovni, tedy rozdíl mezi postupem ve Spolkové republice Německo a v České republice velmi, velmi malý. I německá legislativa umožňuje, aby nejistota dosahovala uvedených 40 procent, a znovu říkám, protože Němci mají nejdelší zkušenost s kontinuálním měřením rtuti na rozdíl od ostatních států.
Tvrzení, že postupuje v rozporu s Minamatskou úmluvou - opět to není pravda. Tato úmluva (upozornění na čas) emisní limity pro rtuť pro spalování uhlí, natož postupy pro její měření a vyhodnocení výsledků nestanovuje. Takže opravdu, určitě se k tomu vrátíme v dalších týdnech. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a nyní prosím paní poslankyni Golasowskou, která bude interpelovat pana ministra Vojtěcha ve věci náročných profesí. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený nepřítomný pane ministře, jistě víte, že v souvislosti s věkovou hranicí odchodu do důchodu, která se postupně dostává na hranici 65 let, souvisí také diskuse o dřívějším odchodu do důchodu pro zaměstnance pracující v náročných profesích. Bylo mi řečeno, že vytipovat tyto náročné profese je úkol pro Ministerstvo zdravotnictví a já se ptám, zda Ministerstvo zdravotnictví disponuje nějakými statistikami o náročných profesích, a pokud ano, zda je možné je získat. Pokud ne, v jakém časovém horizontu je schopno Ministerstvo zdravotnictví tyto statistiky dodat? Tato data jsou také potřebná pro důchodovou komisi, která se bude zabývat dřívějšími odchody do důchodu právě pro tyto vybrané profese. Děkuji za odpověď. ***