(10.40 hodin)
(pokračuje Richterová)
Ten text možná někteří poznáváte. Je to text z června 2018. Ještě jedna nápověda. Jeden odstavec přeskočím, ale ještě připomenu: Máme jedinečnou šanci k digitální přestavbě Česka. Moderní Česko potřebuje digitální revoluci, to znamená úplné pokrytí cenově dostupným vysokorychlostním internetem, propojení všech státních databází - a tohle bych dvakrát podtrhla, tučně zvýraznila - propojení všech státních databází a elektronickou identitu pro každého občana. Ten poslední bod nějak běží. Fungující eGovernment znamená vznik moderní, rychlé a přívětivé digitální státní správy, která bude šetřit náklady státu a čas občanům, takže dostaneme služby pro občany, podnikatele, firmy a instituce do každého počítače.
Je to, vážené kolegyně, vážení kolegové, všechno text z programového prohlášení vlády České republiky. Je to tato krásná brožurka, co jsme všichni dostali, se státním znakem a státotvorným obsahem. Jenže to, co dnes projednáváme, je ta realita. A ta realita je, že aby se tyhle pěkně znějící vize uskutečnily, tak právě potřebujeme ten jednotný informační systém. To je to, co jsem chtěla třikrát tučně podtrhnout, to propojení všech státních databází. To je ten klíč k přívětivému, vstřícnému státu, k tomu digitálnímu Česku, jaké si přejeme.
Jsme v situaci, kdy všichni víme o těch stamilionech, které natekly do IT systémů, ale současně si musíme přiznat, že tam ještě poměrně značné částky bude třeba investovat, aby se povedlo vymanit z nevýhodných miliardových smluv z minulosti, smluv třeba konkrétně na MPSV s externími dodavateli, které už zmínil můj předřečník kolega Kolářík. Jde tam i o tu opci podepsanou vlastně do konce roku 2021, o tu otázku, co by bylo mezi lety 2021 a 2022. A vůbec jde o tu celkovou otázku, jak to, že se právě ten klíčový systém propojující všechny databáze, jednotný informační systém práce a sociálních věcí, ve zkratce JISPSV, neustále odkládá. Kolega Kolářík zrekapituloval, že měl nabýt účinnosti 1. ledna letošního roku, že zase po tom lednu 2020 určitě musíme už dnes čekat odložení. Dnes budeme hlasovat o tom, zda to odložení bude do roku 2021, nebo až 2022. A já vás jenom chci, kolegyně a kolegové, upozornit, budeme-li nadále takto odkládat vytvoření téhle jednotné informační struktury, tak zkrátka nikdy nebude možný vstřícný propojený stát, nikdy nebude možné, aby v těch základních agendách, které lidi nejčastěji potřebují prostě pro tu běžnou byrokracii, měli ten servis, jaký si zaslouží.
Takže já se fakt nespokojím s tím konstatováním, že situace je, jaká je, s konstatováním, že máme nějaké, byť nevýhodné smluvní vztahy, že to zatím nějak běží. Ten hlavní problém, to, v čem je jaksi klíč, je patrně, jak se mi to jeví po snaze porozumět tomu propletenci, jakási otázka míry autonomie České správy sociálního zabezpečení a právě spolupráce mezi těmi systémy, mezi Českou správou a ostatními databázemi spravovanými jinde.
Nechci tedy zakončit nějakým smutným povzdechem, ale výrazným apelem na zde přítomnou paní ministryni, že to zkrátka nelze nechat být, pokud tato vláda neudělá opravdu ty klíčové kroky k vytvoření jednotného informačního systému práce a sociálních věcí, a to i tak, aby právě eNeschopenka, o které se dnes konkrétně bavíme, byla co nejvstřícnější jak pro lékaře uživatelsky, tak pro zaměstnavatele. Zkrátka není možné, aby tenhle stát poskytoval v budoucnu, v horizontu několika let, ten servis, jaký by poskytovat měl.
Ještě na závěr ocituji opravdu z toho programového prohlášení: Naším cílem je připravit komplexní a perspektivní digitální strategii České republiky se zaměřením na služby pro občany. Služba pro občany, to je jednotný databázový, jednotný informační systém. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Richterové. Nyní pan poslanec Kaňkovský, připraví se kolega Juříček. (Hlásí se poslanec Stanjura.) Pardon, pane předsedo. Takže před kolegou Kaňkovským s přednostním právem předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji, možná to stihnu za dvě minuty, ale zvažoval jsem, budu rychlý. Vyprovokoval mě k té reakci pan poslanec Běhounek, který dneska tady řekl: tak buď tu elektronizaci chceme, nebo ne, a my ji chceme, tak pojďme do toho. Taká chci připomenout těm, kteří tady nebyli, debatu ze 17. dubna 2017, už je to více než dva roky, kdy jsem kritizoval zavedení jednotného informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí do zákona pozměňovacím návrhem, ke kterému se tak hrdě dneska hlásí pan poslanec Běhounek. Už tehdy řekl - ocituji: "Jsem asi natvrdlý doktor, protože na jedné straně říkáme, že je třeba udělat elektronizaci, ale nemůžeme, nemáme zákon. Když chceme udělat zákonnou normu, abychom tedy mohli podle ní postupovat, tak je to zase špatně. Tak rezignujeme na všechno." Zkusme si po dvou letech vyhodnotit, kdo měl pravdu. Tehdy i ministryně práce a sociálních věcí, taky ze sociální demokracie, říkala: Všechno v pořádku, na všem se pracuje. Dneska tehdejší předseda poslaneckého klubu, můj ctěný kolega Roman Sklenák, navrhuje odložení do roku 2022. To bude skoro pět let od té debaty, kdy jsme řekli: Tak přece ten zákon potřebujeme, pojďme, udělejme tu elektronizaci!
Skutek utek! To není chaos, to je neschopnost Ministerstva práce a sociálních věcí pod vedením sociální demokracie něco udělat. Máte ten resort skoro šest let! 17. dubna 2017 jste tady ohnivě hájili, jak bude skvělý informační systém Ministerstva práce a sociálních věcí, abyste v dubnu o dva roky později ústy nebo perem Romana Sklenáka navrhli účinnost od 1. 1. 2022. Tak taková ta slova (nesrozumitelné) do zákona, abychom mohli elektrizovat a pak navrhnout, že to bude platit možná za čtyři a půl roku - kdo jim má věřit?
Když už mluvím, tak pro paní ministryni mám jednoduchý dotaz. Když to projde, tento návrh zákona - my ho nebudeme podporovat, pokud neprojdou naše pozměňovací návrhy - v čem se zlepší situace pro lékaře, pro praktické lékaře, pro lékaře v nemocnicích? V čem se zlepší situace pro zaměstnavatele a v čem se zlepší situace pro pacienty a zaměstnance? To jsou poměrně jednoduché otázky a paní ministryně by nás měla přesvědčit, že aspoň pro každou z těchto skupin se něco zlepší.
Nezlepší se podle našeho názoru nic, protože od 1. ledna to má být údajně všechno jinak. A pan předseda Faltýnek chtěl politicky, musím říct politicky, aby bylo úplně jasné, hlavu paní ministryně, když to nebude 1. 1. 2020 fungovat. Aha, pak se omluvil, to už jsem nezaznamenal v médiích. Já tomu rozumím. Když to přeložím, pan předseda Faltýnek chtěl, aby paní ministryně převzala politickou odpovědnost, pokud ten projekt eNeschopenky nebude plně funkční k 1. lednu 2020. Vzhledem k tomu, že o tom Ministerstvo práce a sociálních věcí mluví minimálně od roku 2017, možná od roku 2016, myslím, že to zas není tak mimořádně překvapivý požadavek nebo mimořádně krátký termín, aby někdo, co tady (nesrozumitelné) roku 2017 obhajoval, prosadil do zákona, jak to bude skvělé, aby to za tři roky měl, případně jednotný informační systém možná už za pět let.
Tak si řekněme, pane poslanče Běhounku prostřednictvím pana místopředsedy, jak to teda je. Zákon už teda máme, to je pravda, už přes dva roky, ale jednotný informační systém nebudeme mít, pokud projde pozměňovací návrh pana poslance Sklenáka, ještě další dva a tři čtvrtě roku, což bude celkem čtyři roky a sedm měsíců od té doby, kdy jste to prosadili. Tomu se říká elektronizace v praxi! Děkuji.***