(16.30 hodin)
(pokračuje Brabec)
To znamená, my opravdu nechceme zavádět další nějakou administrativní povinnost a myslíme si, nebo jsme přesvědčeni, že těch 90 % - protože my jsme dneska, v roce 2019, zhruba na 82 % u PET lahví, to znamená, jestliže máme plnit 90 % v roce 2030, tak já jsem přesvědčen, že se na ten systém dostaneme i bez zálohování, aniž bychom museli vytvářet nějaké další administrativní povinnosti pro obchodníky, majitele obchodů, výrobce a hlavně prostě pro obce.
K tomu, co se ptáte, samozřejmě počítáme s tím, že tento návrh bude vznesen ve Sněmovně při projednávání toho odpadového balíčku, a my jenom chceme pak říct, a určitě uděláme další kulaté stoly, argumenty pro i proti, a nechť si potom kolegové poslankyně a poslanci vyberou, a samozřejmě ve chvíli, kdy projde ten pozměňovací návrh, tak to přirozeně budeme akceptovat. Ale znovu říkám, stávající zákon i ten nový zákon umožní, aby kdokoli z těch systémů, třeba i Karlovarské minerální vody, rozjel zálohovací systém jako pilotní projekt, ale nechceme to rigidně stavět jako povinnost. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji panu ministrovi. Já pro jistotu přečtu dvě omluvenky, nevím, jestli to tady pan místopředseda přede mnou přečetl. Omluvenka pana poslance Jiřího Miholy dnes do konce jednacího dne z pracovních důvodů a paní poslankyně Andrea Brzobohatá od 14.30 do konce jednacího dne.
Poprosím paní poslankyni Věru Kovářovou, aby vznesla interpelaci na paní ministryni Alenu Schillerovou. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážená paní ministryně, téma financování sociálních služeb bylo hojně diskutováno na parlamentní půdě, takže asi není nutné je do detailů připomínat. Z těch debat ve mně přetrvává určité zklamání, že se členové vlády stále nejsou schopni domluvit mezi sebou a najít potřebné peníze na dofinancování sociálních služeb. Tyto služby jsou velmi důležité pro zajištění pomoci nemohoucím seniorům, sociálně slabším a mnoha dalším.
Zajištění poskytování těchto služeb vláda nechává na krajích, trochu alibisticky. Krajům jsou diktovány povinnosti a podmínky, co musí dělat, ale na druhou stranu jim na to vláda nedává dostatečné finanční prostředky. A to mi přijde velmi nešťastné. Spory o to, kde vláda najde potřebné peníze na dofinancování těchto služeb, se už táhnou příliš dlouho. Přitom nyní paní ministryně Maláčová přišla s přijatelným kompromisem, kdyby se uvolnilo 1,5 miliardy korun z vládní rozpočtové rezervy na dofinancování sociálních služeb. Půl roku 2019 bude brzy za námi, tak proč nevzít cca polovinu financí z vládní rozpočtové rezervy a nedat je tam, kde jsou skutečně potřeba? Vždyť k těmto situacím přece rezerva má sloužit. Nebo ne?
Vážená paní ministryně, mohu se vás zeptat, proč odmítáte toto kompromisní řešení? Jaké k tomu máte důvody? Šetříte si snad rozpočtovou rezervu na něco jiného? Tak se prosím domluvte, lidé a kraje na ty peníze čekají. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Poprosím paní ministryni o odpověď. Prosím, máte slovo.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní poslankyně, dámy a pánové, já nejdřív začnu s rozpočtem. Pokud jde o prostředky sociální služby, tak já vím, že už to bylo řečeno mockrát, ale ono opakování je matka moudrosti. V letošním roce prostředky na sociální služby činí 15,7 miliardy, říkal to před hodinou tady pan premiér, což je o 4,5 miliardy korun více než před dvěma lety a o 800 milionů korun více než v roce předešlém. Ten graf tady pan premiér ukazoval, mohu vám ho kdyžtak, paní poslankyně, poskytnout. To znamená, že podíl dotací ze státního rozpočtu na financování sociálních služeb zároveň jen mezi roky 2015 a 2017 vzrostl z 26,7 % na 29,7 %, čili na 30 %. Dneska, pro vaši informaci, je to mnohem více.
Chtěla bych také pro jistotu jasně deklarovat, že nepočítáme s žádným krácením pro příští rok. A co se týče sociální práce, ještě poznamenám, vy se ptáte na sociální služby, tak ještě chci připomenout, že také pravidelně valorizujeme takzvaný příspěvek na výkon státní správy v přenesené působnosti, který neklesá, naopak roste, v roce 2017 jsme ho zvýšili o 9 %, v roce 2018 o 5 %, v roce 2019 o 10 % a v rozpočtovém výhledu na léta 2020 a 2021 počítáme s jeho dalším růstem o 5 %. Na to bych prosím také ráda upozornila, protože skutečně to nejsou malé peníze.
Já předpokládám obecně k tomu problému, výsledek, a říkala jsem to na této půdě už několikrát, výsledek je ten, že všichni jsou nespokojeni. Takže já jsem přesvědčena o tom, že máme systémový problém, který prostě nejde sanovat tak, že neustále budeme navyšovat dotace ze státního rozpočtu, a také jsem uvítala, že paní ministryně přišla s tím, opakovaně to tady uváděla, že v podstatě připravuje novelu zákona o sociálních službách, protože objektivně měřitelným argumentem jsou čísla. Takže namístě je připomenout, že za posledních pět let stouply daňové příjmy, to bych ještě také ráda připomněla, obcí o 33 %, absolutně se jednalo o nárůst o 56,1 miliardy korun, a rozpočtová predikce pro rok 2019 počítá s dalším meziročním růstem 6,9 %, což prezentuje 15,7 miliard korun. A v roce 2020 a 2021 očekáváme další nárůst daňových příjmů 3-4 %. Čili nelze spravedlivě očekávat do budoucna, že ty nůžky, nebo ten dostatek bude neustále vykrýván větší a větší dotací ze státního rozpočtu, ta už je dneska, teď, v tuto dobu přes 50 %. A já třeba vůbec nevím, a budu se určitě na to ptát, jaký je podíl jednotlivých krajů na sociálních službách. Čili my se musíme bavit o vícezdrojovém financování, takže já velice vítám tu novelu, která se na Ministerstvu práce a sociálních věcí připravuje.
Samozřejmě obdobně příznivě se vyvíjejí příjmy samospráv krajských. V roce 2019 byl růst o 7,5 %, v absolutním vyjádření 5,2 %.
Takže to je jedna věc. Druhá věc je ta, že je také důležité vědět, jaká je analýza financování v tom běžném roce. Kde ty peníze vlastně konkrétně chybějí. Vím, že se schválilo nějaké navýšení platů, to já nerozporuji, takže si myslím, že tam ta částka je dovoditelná, i když samozřejmě jsme to schvalovali na vládě za určitých podmínek, ale to v tuto chvíli tady nechci eskalovat. To znamená, že já osobně - a ještě bych chtěla připomenout, a to také vítám, že to přijala tato Poslanecká sněmovna, že se navrhlo, nebo bylo přijato usnesení, aby se navýšila takzvaná úhradová vyhláška, protože se domnívám, že pokud nám stouply veškeré příjmy, stouply nám důchody, stouply nám další věci, příspěvek na péči, který se také promítá, tak v podstatě i tato úhradová vyhláška, a nakonec volají po tom kraje, přijala to tato Poslanecká sněmovna, volají po tom i poskytovatelé sociálních služeb.
Takže to jsou všechno věci, které jsou velice podstatné. Já jsem samozřejmě připravena na tom spolupracovat, my o tom jednáme s koaličním partnerem, jednali jsme včera, jednali jsme dnes, budeme jednat zítra. (Předsedající upozorňuje na čas.) Položte mi ještě dotaz prosím.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Paní poslankyně předpokládám, že položí doplňující otázku a paní ministryně dostane prostor na další dvě minuty.
Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď. Paní ministryně, já si myslím, že jsou tam dvě roviny. Jedno je financování těch služeb na obcích s rozšířenou působností, a pak jsou ty kraje. Je to něco podobného, jako bylo navyšování platů u řidičů, pardon, mezd, kdy vláda rozhodla, že se mzdy řidičů navýší, a sanovaly to kraje. To znamená, že když vláda rozhodne, že se navýší platy, nebo navýší se zvláštní příplatky pro sestřičky a podobně, tak není možné toto rozhodnutí přenášet na ty kraje.
A ještě bych se ráda zeptala, zda byste mohla odpovědět na otázku, proč nevyužijete tu vládní rezervu. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Poprosím paní ministryni o odpověď. Prosím. ***