(16.50 hodin)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Paní poslankyně má zájem. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji. Já si to chci, paní ministryně, jenom ujasnit. To znamená, že příští rok se tedy nepočítá s navýšením financí na ten program podpory rodiny? Rozuměla jsem tomu tak.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Vyjednávání státního rozpočtu není u konce. Naopak, zahájili jsme, řekněme, tu velmi intenzivní fázi. Já pro to udělám maximum, tak aby to bylo v souladu s platnou koncepcí rodinné politiky.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Olga Richterová s interpelací na paní ministryni Janu Maláčovou. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Olga Richterová: Dobrý den, vážené paní ministryně, vážení páni ministři, kolegyně, kolegové. Já mám interpelaci na téma, které považuji za velmi důležité. Jde o osudy lidí, dětí. A konkrétně mě motivuje i nedávný případ, kdy se mě ptali lidé z komunity dlouhodobých pěstounů, jak to, že dva malí sourozenci po pobytu u přechodné pěstounky skončili v dětském domově, a přitom se ví, že jsou nějací dlouhodobí pěstouni volní. Takže všichni si asi uvědomujeme, jak závažný dopad tohle na děti má, když po rodinné péči skončí v ústavu.
A mě by zajímaly tři věci. Jestli OSPODy vždy mají prověřovat i pěstouny a jejich možnost v jiných krajích. Jestli ministerstvo zvažuje vznik registru volných pěstounů, protože takovýhle registr přechodných pěstounů spravuje Olomoucký kraj. Ale pro ty dlouhodobé, pokud vím, takový seznam nemáme. A pokud ministerstvo nezvažuje, tak by mě zajímalo proč. Pokud ho hodlá sestavit, tak mám jenom otázku - kdy můžeme očekávat jeho vznik?
Já bych k tomu jenom dala poznámku, že jsme dostali jako členové výboru pro sociální politiku odpověď, že ve vztahu k dlouhodobým pěstounům ve správním řízení dnes nejsou stanoveny lhůty. A na náš dotaz, zda nějakou dobu, nějaký limit by přeci jenom nebylo možné stanovit, přišla odpověď, že nebylo. Ale tím jim ukazujeme, že si nevážíme jejich práce, a přitom právě na nich stojí systém smysluplné, dlouhodobé péče o ohrožené děti. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní ministryni poprosím o odpověď. Prosím, máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, zavedení celorepublikové databáze osob, které jsou zařazeny v evidenci jednotlivých krajských úřadů jakožto zájemci o pěstounskou péči, je naplánováno v rámci informačního systému sociálně-právní ochrany dětí, tzv. ISSPOD. Do doby, než dojde k jeho realizaci, než dojde k realizaci tohoto informačního systému, a bavíme se tady o časovém rámci tří až pět let, lze vytvořit alespoň jednoduchou centrální databázi na úrovni Ministerstva práce a sociálních věcí.
Nad tímto rychlejším, jednodušším, ale také levnějším řešením uvažujeme a diskutujeme jeho technické aspekty. Připravujeme na podzim k této věci, nejenom tedy k té databázi, ale k celé té problematice, sérii kulatých stolů. Opět, jak bývá dobrým zvykem a tradicí na Ministerstvu práce a sociálních věcí, tak členové Poslanecké sněmovny i Senátu Parlamentu ČR budou včas o termínu konání informováni a přizváni. Samozřejmě asi nemusím zmiňovat, že termíny kulatých stolů se odvíjejí dle kalendáře právě zasedání obou komor Parlamentu ČR, tak aby účast na těchto kulatých stolech byla možná.
Nicméně je potřeba říct, že již nyní samozřejmě jednotlivé krajské úřady, které vedou evidenci žadatelů o náhradní rodinnou péči, vzájemně spolupracují, a nepodaří-li se dítěti nalézt náhradní rodinu v obvodu daného kraje, jsou dotazovány všechny ostatní krajské úřady. K mezikrajovému zprostředkování náhradní rodinné péče tedy běžně dochází. Ale samozřejmě to zavedení centrální evidence celý proces zjednoduší a hlavně posílí zájem dítěte.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku. Prosím.
Poslankyně Olga Richterová: Já děkuji za odpověď. Jsem ráda, že se o tom na ministerstvu aspoň mluví. Ale vlastně mi přijde, že to je tak neskutečně jednoduchá věc, že by bylo prostě namístě, abyste mohla říct, jestli to zavedete. Vždyť skutečně jde o 14 krajů, o údaje od nich. V podstatě myslím, že to levnější a rychlejší řešení, o kterém jste hovořila, může být excelová tabulka vzniklá na základě každého měsíčního zjištění údajů z těch 14 krajů. I kdyby to mělo být 14 e-mailů, tak se domnívám, že nějaké dvě člověkohodiny na aktualizaci tabulky by také byla možnost. Já nevím, co je na tom složitějšího. A ještě jednou říkám, že jsem ráda, že o tom jako ministerstvo alespoň víte. Nicméně tady prostě běží čas a každý příběh, který skončí takhle smutně jako zbytečným umístěním do ústavní péče, mi přijde, že je zbytečný. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Paní ministryně odpoví. Prosím.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Já myslím, že kdyby to bylo o výměně těch e-mailů a tabulek, tak už by to dávno fungovalo. Nebudu popisovat celou složitost té kooperace v této oblasti. Od 1. 6. po roce a půl konečně plně doplněný rezort. Ministerstvo práce a sociálních věcí je po té systemizaci z prosince 2017 konečně stabilizováno. A tento úkol je na seznamu těch šedesáti nejprioritnějších, které MPSV v tuto chvíli s termínem do konce roku má. Takže pokud se můžeme na těch kulatých stolech na podzim tohoto roku o tom pobavit, tak už budeme pravděpodobně znát termín funkčnosti tohoto systému.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak děkuji. Než dám slovo dalšímu v pořadí, tak přečtu omluvu pana ministra Antonína Staňka, dnes od 16.15 do konce jednání z pracovních důvodů.
Poprosím pana poslance Ivana Adamce, aby přednesl interpelaci na pana ministra Karla Havlíčka. Prosím.
Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Vážené paní ministryně, páni ministři a pane ministře obchodu a průmyslu. Nedávno jste představil zástupcům byznysu tzv. novou hospodářskou strategii v Betlémské kapli, která by měla nasměřovat Česko k finální produkci s vyšší přidanou hodnotou. Ten plán je nastaven až do roku 2030. Součástí je podpora inovací, vědy, vzdělání a Česko má podle vás směřovat i k tomu, že to bude vydělávat a firmy budou mít velké zisky. Česká republika by měla být lídrem v umělé inteligenci a v inovacích. To se mi opravdu líbí. To je pěkné předsevzetí. Ale pokud už mám dobré informace, o té konferenci se ozval zástupce Svazu průmyslu a dopravy pan Hanák, kde musím říct, že s ním v tuto chvíli mohu souhlasit, protože říká, že nás podnikatele čeká extrémně těžké období. Připomínal návrhy daňových změn, neustále dohady o zavedení sektorové daně, vysoký nárůst minimální mzdy nebo výrazný růst průměrné mzdy, za který je podle něj odpovědna sociálně demokratická strana a odboráři a který bez zvýšené produktivity práce sráží naši konkurenceschopnost. Já bych k tomu ještě dodal - vysoká byrokracie, složité daně, zavádění nízkoemisního nebo bezemisního průmyslu, až bych řekl šikanózní jednání kontrolních skupin, množství těchto kontrol, špatně nastavený stavební zákon.
Myslím si, že gros našeho podnikání tvoří malé a střední firmy. A já si myslím, aby ten plán se dal realizovat, tak je potřeba řešit tu současnost, která tedy podle mě není úplně ideální. A já bych se tedy chtěl zeptat, jak vlastně ten stávající stav budete řešit v souvislosti s tím vysokým cílem, který jste si nastavil. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď.
Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, děkuji za dotaz. My se musíme dívat do budoucnosti. Musíme prostě mít ambice, protože Česká republika na to beze sporu má. Má výbornou infrastrukturu, má schopné lidi, má špičkové firmy a byla by velká škoda prostě abdikovat na vysoké ambice tím spíše, že jsme to podložili z našeho pohledu velmi dobrou inovační strategií, která v současné době do určité míry otočila kormidlem v ČR ve smyslu podpory výzkumu, ve smyslu podpory vědy, ve smyslu podpory inovací. Ta byla právě základem pro to, abychom vytvořili v roce 2030 ekonomiku založenou na vysoké přidané hodnotě, ekonomiku založenou na ziskovosti, ekonomiku založenou na tvorbě benefitu, z čehož budou nepochybně profitovat jak zaměstnanci, kteří budou mít slušné mzdy, tak firmy, které budou slušně vydělávat, tak stát, který bude mít dobré daně. Toliko tedy ta strategie, která má v sobě nikoli pouze, jak jste naznačoval, ten podnikatelský pohled, i když i ten je nesmírně důležitý. ***