(15.50 hodin)
(pokračuje Filip)
Budeme tedy rozhodovat znovu, a to podle § 97 odst. 5 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí tohoto usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců. Kvorum 101 už je nastaveno.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů, ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, podle sněmovního tisku 50/13."
Zahájil jsem hlasování 948 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování číslo 948, ze 171 poslance pro 114, proti 20. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že jsme tento návrh zákona přijali. Děkuji panu Jaroslavu Malému, zástupci navrhovatelů, a končím bod číslo 3.
Dalším bodem našeho jednání podle schváleného pořadu schůze je
10.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 115/2001 Sb.,
o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 241/7/ - zamítnutý Senátem
Vítám mezi námi senátora Pavla Štohla. Požádám, aby k usnesení Senátu o zamítnutí tohoto návrhu se nejdříve vyjádřil za navrhovatele pan poslanec Milan Hnilička. Ještě než vám, pane poslanče, udělím slovo, požádám sněmovnu o klid! Pokud diskutujete minulý tisk, tak prosím v předsálí, pokud diskutujete jiné záležitosti, které se netýkají projednávaného tisku, také v předsálí. Ještě počkáme, až se hloučky usadí... Máte slovo.
Poslanec Milan Hnilička: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, kolegyně, kolegové, velice si vážím velmi intenzivní debaty, která se na půdě Senátu ohledně novely zákona o podpoře sportu vedla. Všechny argumenty, které tady zazněly nebo zazní i dnes, jsou pro mě a pro všechny předkladatele velmi důležité.
Kolegyně a kolegové ze Senátu mě upozorňovali na mnohá úskalí, která by mohla vyvstat s ohledem na uvažovaný vznik Národní sportovní agentury. Velmi dobře jsem poslouchal, snažil se i odpovídat na dotazy, které jsem obdržel, ale to hlavní pro mě bylo to, že jsem si během jednání v Senátu ještě více uvědomil, jak velmi důležité je a jak moc potřebujeme nezávislou agenturu, která bude tady u nás řídit podporu sportu. Bylo velmi přínosné, že jsme dostali k našemu prvnímu návrhu tolik postřehů z vlády, od legislativní rady, od resortů financí, školství či vnitra. Zapracovali jsme mnohé připomínky, ale protože jsme se snažili udržet hlavní pointu, tak jsme v této fázi vybrali jen ty nejdůležitější. Naším cílem byla technická novela zákona, to znamená částečná úprava zákona 115 o podpoře sportu, skrze kterou docílíme především toho, že uděláme ten potřebný první krok, který si český sport zaslouží, a to je vznik nezávislé entity, kterou má být Národní sportovní agentura.
Pan senátor Vystrčil zmínil, že tento návrh je doslova atentátem na český sport. Já jsem ale přesvědčen, že ty atentáty český sport už právě zažil a nebylo jich v posledních letech málo. Korupční kauzy, dřívější krach hlavního donátora sportu v podobě Sazky, zásadní ústup od úspěchů a slávy, které český sport dřívější systematickou prací s mládeží a talenty, s trenéry a s reprezentací zažil.
Tento náš krok je snahou o pomoc a záchranu zbytku živého a fungujícího systému, jeho snahou je resuscitovat to, co tady ještě zbylo. Vždyť tady u nás je doslova kritická celá hlavní sportovní infrastruktura. Když si vzpomenu na kolegu z ODS, skokana na lyžích Kubu Jandu, jeho úspěchy, tak generace jeho následovníků už nemá pomalu kde trénovat. Harrachov zdevastovaný, Frenštát obdobně, absolutní fenomén současného sportu rychlobruslařka Martina Sáblíková a její nástupci se nikdy nedočkali podpory v podobě jediné haly, kde by se mohli systematicky připravovat. No a co týmové sporty? Vždyť jsme v porevoluční historii nebyli schopni postavit ani národní fotbalový stadion pro fotbal, kde bychom mohli přivítat třicet a více tisíc fanoušků. Zato se nám podařilo zdevastovat ten Strahovský, kterým jsme se pyšnili svého času jako největším na světě.
Okolní země, Polsko, Slovensko, je to zajímavé, ale ty prostředky našly. A my jsme světu dali Pepu Bicana, Masopusta, Tondu Panenku či Pavla Nedvěda, a pro kluky fotbalisty a jejich následovníky jsme neudělali v podstatě mnoho.
A co náš, dovolím si říci nejpopulárnější národní sport - hokej? (Ze sálu se ozývá: Fotbal. Řečník se směje.) Ten se potýká s nedostatkem tréninkových zimních stadionů, o těch velkých ani nemluvě. Běžte se podívat do líhně českého hokeje, ať už je to Kladno, Litvínov či Jihlava, kde vyrůstali hráči jako Pospíšil, Jágr, Hlinka, Ručinský, Augusta či bratři Holíkové. V jakých podmínkách se tam dnes trénuje, hokej hraje a mládež vychovává, to je jedním slovem ostuda. Jen pro zajímavost, ve Finsku mají kolem 300 zimních stadionů, ve Švédsku zhruba 400, my jich máme 160. (V sále je rušno.)
Ale pozor - v podobně kritické situaci jsou také tradiční organizace, jako jsou Sokol anebo Orel. To je ten reálný obraz skutečnosti, ve které český sport je a jeho sportovní infrastruktura.
Velká část kritiky, která šla směrem k novele zákona o podpoře sportu, a to jak tady ve Sněmovně, tak v Senátu, se bohužel týkala marginálních věcí, na kterých budoucnost českého sportu opravdu nezávisí.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás přeruším a požádám sněmovnu znovu o klid. A myslím to úplně vážně. Tak prosím, respektujme jeden druhého, a když máte jiné téma, tak prosím v předsálí! Děkuji, pokračujte.
Poslanec Milan Hnilička: Děkuji. Ty malé holky a kluky v těchto sportovních klubech nezajímá, jestli v čele národní agentury stojí Franta, nebo Pepa, ale to podstatné pro ně je, jestli klub dostane včas a řádně finance, aby oni mohli trénovat a připravovat se, využít svůj talent a zájem svých rodičů pro svůj vlastní rozvoj.
Ta marginální kritika této novely, která se nesla o tom, jestli je rejstřík sportovců dost transparentní nebo jestli etický kodex agentury bude dost etický, když ho napíše samotná agentura, není vůbec tím, co vyřeší například současný problém českého hendikepovaného sportu. To znamená problémy všech těch, kteří měli tu smůlu, že je postihl zdravotní problém, kvůli kterému jsou v podstatě vyloučeni ze společnosti, a sport je pro ně jediným momentem, jak se vrátit zpět do systému a najít ztracené sebevědomí, důvěru a vůbec své místo ve společnosti.
Takže když se dnes bavíme o tom, proč by měla mít agentura větší počet zaměstnanců, než je tomu doposud na MŠMT, za což jsme jako předkladatelé rovněž kritizováni, tak je to právě proto, že se tito lidé v agentuře budou věnovat profesionálně a systematicky všem oblastem sportu, od řešení dotací na podporu sportu, řešení investic do sportovní infrastruktury, elektronizaci a digitalizaci sportovního prostředí, samozřejmě také kontrole vynakládaných prostředků do českého sportu a nedořešenému problému podpory sportu hendikepovaných. Chceme pracovat na metodických postupech a provázání spolupráce resortních sportovních center, chceme český sport lépe a systematicky propagovat tak, aby rodiče a jejich děti našli ve sportu alternativu k tomu, co dnes společnosti dominuje, a to je digitální a virtuální svět, sociální sítě a v podstatě samota lidí v tomto imaginárním světě.
Milé kolegyně a kolegové, já sám osobně jsem účastníkem tohoto sportovního prostředí, na které jsme bývali pyšní, a jsem velice vděčný za to, že jsem mohl vyrůstat v období, kdy se podpoře sportu věnovalo mnoho. Ano, byla to jiná doba, ale to nemění nic na tom, že úspěchy, které jsme měli v té době v hokeji, fotbale, atletice, gymnastice, ale samozřejmě i v jiných sportech, jsme mohli opakovat i dnes.
Chtěl bych říci, že jsem se po konci kariéry na to nevybodl, nešel jsem jen hrát golf někam na Floridu, ale věnoval jsem se sportu dál, konkrétně hokeji. Věnoval jsem se trenérům mládeže, kteří vedli děti ve věku už od základních škol. Vedl jsem program, kde jsme se snažili zprofesionalizovat trenéry v nejmenších klubech, tedy ne v těch extraligových ani v těch prvoligových, ale v těch nejmenších, v těch, kde právě trenéři nebyli profesionální, a dařilo se nám to, přestože všichni víme, že sport je založen na dobrovolnosti, a je to tak správně. Proto tady dneska stojím, protože situace ve sportu je opravdu alarmující a je nutné s tím něco udělat. ***