(14.50 hodin)
(pokračuje Hamáček)
My máme v plánu na podzim ten návrh, respektive ten konsenzus, ke kterému dospějeme, předložit do vlády a potom do Poslanecké sněmovny. Říkám, nemůžu nikomu bránit v jeho legislativní aktivitě, ale chci upozornit na to, že tady probíhá docela zásadní diskuze se všemi politickými stranami na tom, jak tedy má být a jak má vypadat ta nová podoba voleb včetně volby korespondenční.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A já se rozhlédnu. Takže místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal prosím.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já jenom, když to pan ministr připomenul, tak bych chtěl samozřejmě potvrdit, že ta diskuze probíhá. Je podle mě velmi dobře vedena a já za ni velice děkuji. Tam se samozřejmě vrší daleko širší spektrum otázek. A právě proto, že už v minulosti bylo několik pokusů řešit toto široké spektrum otázek, které potom skončily ve ztracenu, přicházíme s touto iniciativou, abychom případně vyřešili alespoň jednu tu otázku. Ale samozřejmě, když přijde ten vládní návrh a bude obsahovat tyhle věci, tak my netlačíme na to, aby to bylo nezbytně tímto způsobem. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já se ještě rozhlédnu po sále, zdali je zájem o vystoupení v obecné rozpravě. Žádný zájem nevidím, takže obecnou rozpravu končím. A jelikož zde zaznělo veto dvou poslaneckých klubů, a byli to Piráti a TOP 09, tak nelze tím pádem projednat návrh hned v prvním čtení. To znamená, já se tím pádem zeptám, zdali je zájem o závěrečná slova? (Zpravodaj: Ano.) Ano, o závěrečné slovo má zájem zpravodaj pan poslanec Jiří Strýček. A pan ministr má zájem o závěrečné slovo? (Ne.) Nemá. Tak, pane zpravodaji, prosím.
Poslanec Jiří Strýček: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, v případě tedy dvou veta dvou politických stran vás žádám o propuštění tohoto zákona do druhého čtení. A jako garanční výbor bych si dovolil navrhnout ústavněprávní výbor. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Takže ústavněprávní výbor. Tak. Nyní tedy pan ministr říkal, že už nemá zájem o závěrečné slovo, takže budeme pokračovat v projednávání. A nemám tady ani návrh na vrácení, ani na zamítnutí, takže nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve tedy rozhodneme o přikázání garančnímu výboru.
Organizační výbor i pan zpravodaj navrhli přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru jako garančnímu a já se ptám, zdali má někdo z poslanců nějaký jiný návrh na garanční výbor. Žádný jiný návrh nevidím.
Takže přistoupíme k hlasování. Já zagonguji, abychom dali prostor dostavit se do jednacího sálu. Myslím, že jsme tady v dostatečném množství.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, aby byl garančním výborem ústavněprávní výbor? Kdo je proti?
Hlasování číslo 989. Přihlášeno je 180 poslanců, pro je 144, proti 0. Návrh byl přijat. A já konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru jako garančnímu.
Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru a já se táži, zdali má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům. Žádný návrh nevidím. Takže tímto projednávání tohoto návrhu v prvém čtení končím.
Dalším návrhem bude
94.
Návrh poslanců Hany Aulické Jírovcové, Daniela Pawlase, Pavla Kováčika
a Stanislava Grospiče na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb.,
o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 352/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 352/1. Prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedla poslankyně Hana Aulická Jírovcová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vám představila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Je to malá změna v rámci obsahu, ale myslíme si, že je to především důležitá změna v rámci procesu a samozřejmě systémová změna, která by vnesla do této oblasti nějaký řád a především předvídatelnost.
Měníme § 3c, kdy hovoříme, že vyměřovacím základem pro pojistné hrazené státem za osobu, za kterou je podle zvláštního právního předpisu plátcem pojistného stát, je 25 % průměrné mzdy vždy za 2. čtvrtletí předchozího kalendářního roku. A vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Chtěla bych říci, že současný stav je takový, že vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem za osobu, za kterou je podle zvláštního právního předpisu plátcem pojistného stát, je stanoven v § 3c zákona č. 592/1992 Sb. Zde uvedenou částku vyměřovacího základu může vláda vždy do 30. června každého roku změnit svým nařízením, a to s účinností k 1. lednu roku následujícího. S účinností od 1. ledna 2018 nařízení vlády č. 140/2017 Sb. stanoví vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát, a to ve výši 7 177 Kč na kalendářní měsíc. Pojistné vypočtené z tohoto vyměřovacího základu činí 969 Kč měsíčně.
Novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění zveřejněná ve Sbírce zákonů dne 19. září 2017 stanoví s účinností od 1. 1. 2019 vyměřovací základ pro platbu pojistného státem ve výši 7 540 Kč. Pojistné z této částky je 1 018 Kč. S účinností od 1. 1. 2020 pak stanoví vyměřovací základ pro platbu pojistného státem ve výši 7 903 Kč a výše pojistného z této částky je 1 067 Kč.
Možnost úpravy vždy prostřednictvím nařízení vlády s účinností k 1. 1. následujícího kalendářního roku je konstrukt, který umožňuje měnit vyměřovací základ státních pojištěnců v závislosti na aktuálním vývoji. Vláda má tedy při svém rozhodování zohlednit natolik dynamicky vyvíjející se hodnoty, jako je vývoj průměrné mzdy či možnosti systému veřejného zdravotního pojištění, což neumožňuje pružně měnit zákonný rámec, a bylo proto zvoleno řešení formou nařízení vlády.
Chtěla bych podotknout, že tento stav dlouhodobě vnáší do systému veřejného zdravotního pojištění zásadní prvek nestability. Neexistuje pevně dané pravidlo výpočtu příjmů tohoto systému za početně největší množinu pojištěnců. Změny tohoto vyměřovacího základu podléhají aktuálním tlakům, stavu i rozložení politických sil. Zároveň dochází k paradoxní situaci, kdy je sice výše vyměřovacího základu pro státní pojištěnce stanovena zákonem, ale pro její aktuální výši je třeba sledovat nařízení vlády, tedy text nižší právní síly. V minulosti byla výše vyměřovacího základu u osob, za které je plátcem pojistného stát, stanovena například jako procentní sazba minimální mzdy, pevná částka bez možnosti valorizace vyhláškou, pevná částka s možností valorizace vyhláškou anebo procentní sazba z tzv. všeobecného vyměřovacího základu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění.
Náš záměr je, aby navrhovaná změna napravila výše zmíněné nedostatky současné právní úpravy. Navržený způsob je již historicky v České republice zažitý. Od roku 2006 do roku 2009 byl vyměřovací základ stanoven jako 25 % všeobecného vyměřovacího základu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předcházel kalendářnímu roku, pro který se vyměřovací základ zjišťoval. Měl by přinést průhledný a především předvídatelný vývoj výše pojistného hrazeného státem za skupinu státních pojištěnců. Zároveň se tímto způsobem pevně stanovuje princip, který by měl zabránit nekontrolovatelnému a v zásadě jen těžko zákonným způsobem ovlivnitelnému rozevírání nůžek mezi odvody státu a ostatních skupin pojištěnců. ***