(9.30 hodin)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, jako první je do rozpravy přihlášena paní poslankyně Richterová. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, moc děkuji za slovo. Ráda bych jen velice stručně požádala, jak už laskavě řekl můj předřečník pan kolega Bauer, o podporu pozměňovacího návrhu, který skutečně jde směrem k podpoře pracujících lidí s postižením.

Systémově jde o to, abychom ty, kteří se snaží, přispívají zpátky do systému, kteří chodí do práce, i když to s postižením mají obtížné, abychom tyto lidi nediskriminovali, abychom jim neztěžovali život tím, že dostanou výrazně nižší příspěvek na auto než ti, kteří jsou zkrátka doma. Dnes totiž vlastně posuzování probíhá čistě na základě příjmového testu. A já tohle chci ještě stručně zdůraznit, oč mi jde u té podpory pracujícím - o to, aby nemuseli vymýšlet různé obezličky. Dneska totiž v praxi stejně to lidem přijde natolik nespravedlivé, že řada těch lidí s postižením, kteří mají jak nárok na příspěvek na automobil, tak nějaký běžný příjem, zkrátka v tom období před posuzováním příjmů se rozhodnou, že si zařídí třeba lázně. Nebo většinou mají takový problém, že není vůbec obtížné jít na nemocenskou. A v praxi tedy, a to chci zdůraznit, náš stát stejně na příspěvek na automobil vyplácí v průměru 197 tisíc z maximální částky 200 tisíc na jednu osobu se zdravotním postižením.

Čili ten pozměňovací návrh pouze říká, že osoby se zdravotním postižením, které chodí do práce, přispívají do systému, by měly, pokud nemají nadstandardně vysoce nadprůměrné příjmy, tak by měli nárok také na těch 200 tisíc jako lidé, co třeba mají tak těžké postižení, že vůbec pracovat nemohou, ale i ti, co se zkrátka rozhodli, že už to příliš zkoušet nebudou. Tuto nespravedlnost se ten pozměňovací návrh snaží napravit. Je v podstatě velice jednoduchý. A jenom dám jasné číslo, jaký by byl dopad na státní rozpočet.

Ověřovala jsem si to s Ministerstvem práce a sociálních věcí a skutečně počet příspěvků na automobil v roce 2018 byl 2 719. A 2 719 krát 3 000 chybějící do té celkové částky 200 tisíc je 8 milionů korun. Bavíme se o pozměňovacím návrhu, který má maximální rozpočtový dopad 8 milionů korun, ale zároveň narovná obrovský pocit nespravedlnosti v celé komunitě osob se zdravotním postižením, které se snaží a pracují. Takže prosím, toto číslo mám potvrzené z ministerstva.

A ještě jsem v rámci té konzultace - která ale nebyla první, chci zdůraznit, že již předtím jsem s ministerstvem o této věci komunikovala - dostala výtku, že tam je třeba načíst legislativně technickou úpravu, takže tak činím. Jde o to, že se na konec pozměňovacího návrhu doplňuje následující bod, že v článku dva se slova "odstavce tři" nahrazují slovy "odstavců tři a pět". Jde pouze o technickou úpravu přechodného ustanovení, aby se toto vztahovalo i na nově vložený odstavec pět. Samozřejmě ten zákon by bez problému fungoval i bez tohoto upravení, ale je to takhle právně čistší a jednotnější. Ale zdůrazňuji, fungovalo by to i bez toho. Bylo to konzultováno předtím i bez toho.

Prosím vás, představte si, že jste paní, představte si, že jste paraplegička, které je 41 let, to znamená ochrnutí od prsou dolů. Paní pracuje na celý úvazek, paní v roce 2018 odvedla 93 tisíc korun na sociální pojištění, 75 tisíc korun na dani z příjmu, za sedm let je to takto na odvodech zhruba 726 tisíc korun. Jednou za sedm let je nárok na příspěvek na automobil, proto je to ta doba, kterou vám uvádím. S tím příjmem v dnešní situaci má nárok na příspěvek ve výši 120 tisíc korun. Samozřejmě že nutně, nezbytně, je ochrnutá od prsou dolů, potřebuje auto, aby mohla pracovat, aby za těch sedm let odvedla těch 726 tisíc korun. Protože každý den dojíždí, tak to auto po těch sedmi letech je dost zrasované a pro takové lidi předkládám tento pozměňovací návrh, aby dostala 200 tisíc korun, které dostane každý člověk se zdravotním postižením, který nechodí do práce a splňuje podmínky toho nároku.

Ještě jednou vám předem děkuji za podporu. (Potlesk vpravo.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další je přihlášena paní poslankyně Dražilová.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Dobrý den vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dovolte mi, abych se za klub ANO vyjádřila k jednotlivým pozměňovacím návrhům. Samozřejmě, jak jsem tady říkala již ve druhém čtení, souhlasíme s návrhem pana kolegy Kaňkovského, který se týká rozšíření okruhu těch zdravotních postižení, kterým říkám pracovně srdce, plíce, cévy, která nám opravdu ve výčtu velmi těžkých postižení chybí.

Jak už tady bylo řečeno, tak nesouhlasím s tou částí návrhu, která se týkala zvýšení příspěvku na pořízení šikmých a svislých zvedacích plošin z dosavadních 400 tisíc na 500 tisíc korun, proto jsem podala svůj pozměňovací návrh. Jsem ráda, že s ním byl vysloven souhlas i na výboru pro sociální politiku, a proto vás prosím o jeho podporu.

Co se týká dalších pozměňovacích návrhů, tak souhlasíme s návrhem, aby se ve výčtu zdravotních postižení přidaly anatomické nebo funkční ztráty obou horních končetin.

Naopak nepodporujeme pozměňovací návrh paní kolegyně Richterové, musím říct s výjimkou kolegyně Andrey Brzobohaté. O co se jedná? V současné právní úpravě, aby zdravotně postižený obdržel částku 200 tisíc korun na zakoupení příspěvku na motorové vozidlo, samozřejmě při odpovídajícím zdravotním stavu, musí být jeho příjem a příjem společně posuzovaných osob maximálně osminásobek životního minima. V současné době pro jednotlivce je to tedy 27 280 korun. V případě, že překročí tuto hranici, tak potom dostane tu částku na zakoupení vozidla menší. Když se jedná o dvě dospělé osoby, které žijí ve společné domácnosti, tak je to 48 690 korun příjmu. Samozřejmě do příjmu se nezapočítává příspěvek na péči.

Kolegyně Richterová a podporovatelé tohoto návrhu argumentují tím, že dnešní stav vyvolává velký pocit nespravedlnosti u těch osob se zdravotním postižením, které jsou aktivní a ty příjmy mají, a i v zahraničí ta vyšší podpora často směřuje právě k těm, kteří nejsou odkázáni pouze na pomoc státu, ale kteří s úsilím o vyšší samostatnost mívají spojené i vyšší náklady. Já musím říct, že tady ten argument, analogie se zahraničím, u nás neplatí, protože náš systém podpory zaměstnávání osob zdravotně postižených znamená pro stát daleko větší zátěž. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP