(16.10 hodin)
(pokračuje Růžička)

Jaký to může mít dopad na sportovní střelbu, to my už také víme. Americká střelecká společnost FUN zhodnotila dopad případného zákazu na sportovní střelbu po konzultaci s finským výrobcem střeliva a shrnuli jej následujícím způsobem:

Dosažení stejné nebo podobné váhy vyžaduje delší střely, což je obtížné pro vyrobení střeliva odpovídajícího rozměrům daného kalibru.

Větší střely představují nebezpečí z hlediska příliš vysokého tlaku z důvodu jejího hlubšího usazení v nábojnici.

Delší střely vyžadují rychlejší stoupání vývrtu hlavně k dosažení stabilizace střely. Pro dosažení stejné přesnosti by zbraně musely mít nahrazeny hlavně, což je u současných zbraní nákladné a u historických zbraní zcela nemožné.

Cenově dostupné materiály jsou tvrdší než olovo, což znamená rychlejší opotřebení zbraně.

Nejefektivnější náhrada v podobě bismutu je v současnosti vyráběna především jako vedlejší produkt při výrobě olova. Průmysl není vůbec připraven na jeho přímou výrobu v potřebném množství v případě, že by poptávka po olovu poklesla.

Co tím Brusel chce docílit. Jedním z osvědčených postupů k vytváření překážek k civilnímu držení zbraní je umělé navyšování nákladů. To má typicky následující podobu:

Obecná regulační politika neúměrně navyšuje cenové náklady, například nároky kladené na lovce v Británii nebo prodej zbraní prostřednictvím jediného legálního obchodu uprostřed vojenské základny v tak obrovské zemi, jako je Mexiko.

Neúměrné navyšování přímých poplatků spojených s civilním držením zbraní, jako např. v Brazílii.

Vytváření dalších nákladů, jako je například navrhovaný požadavek amerických demokratů, aby legální držitelé zbraně povinně platili pojištění při stanovení minimální výše ročního pojištění odpovídající ceně nové zbraně.

Nezbývá, než odborníkům v Bruselu pogratulovat, protože navýšení přímých nákladů na střelbu skrze úplný základ nejdostupnějších verzí střeliva je celosvětovou novinkou. Doufám, že při posuzování vlivu olova při střelbě a rybaření budeme velice obezřetní a nepodlehneme ekologickému blouznění.

A ještě bych chtěl říct - když ten ptáček ten brok sezobne, tak na 99 procent ho zase i vyloučí. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Pavel Jelínek s faktickou poznámkou. Připraví se pan poslanec Hájek. Prosím.

 

Poslanec Pavel Jelínek: Dobrý den. Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jenom velice krátce. Od jednoho předřečníka jsem zaslechl, kde je to možné, udělejme záměnu, a kde to není možné, nedělejme. Ale ty důsledky jsou daleko širší. My když vyměníme olovo za ocelové kulky, dovedete si představit to velké množství vnitřních, interních střelnic, které v podstatě přestanou být bezpečné? Protože odrazivost takových střel je neuvěřitelně vyšší než u olova. A já se sám hrdě hlásím k té komunitě lidí, kteří vlastní zbrojní průkaz a rádi si chodí zastřílet, a já bych strašně nerad o tu možnost přišel, protože konkrétně v Olomouci vím, jak jsou rozděleny střelnice, a ta možnost střelnic a úpravy, aby byla menší odrazivost, je v podstatě nemožná. Neničme další možnost nějaké naší relaxace. A jenom nevím, proč vlastně, protože opravdu například v těchto střelnicích nevím, jak by toto olovo působilo na životní prostředí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickými poznámkami mám tady přihlášené dva poslance. Pana poslance Hájka, kterému dávám slovo. Do rozpravy? Faktická? Taky do rozpravy? To musíte ale přesně specifikovat, co vlastně chcete. Takže pan poslanec Hájek do rozpravy byl první, pan Lipavský jako druhý. Prosím.

 

Poslanec Josef Hájek: Omlouvám se, pane předsedající, za malou komplikaci. Já budu velmi stručný. To znamená, já pro jistotu, abych něco nepromeškal, to znamená, chci jenom požádat, abychom o návrhu, který sice ještě nezazněl v rozpravě, to znamená návrh usnesení, ale paní kolegyně Černochová nás už s ním seznámila, tak bych chtěl požádat, abychom mohli hlasovat návrh usnesení po bodech. To je všechno.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další do rozpravy je pan poslanec Lipavský. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Lipavský: Dobrý den dámy a pánové. Vážený pane předsedající, je to zajímavé. Pan poslanec Hájek právě přednesl návrh, který jsem chtěl přednést. Chtěl jsem přednést návrh, aby se to usnesení hlasovalo po bodech, per partes, ale doplním to. Pokud by návrh na hlasování po bodech neprošel, tak bych přednesl návrh na vyškrtnutí bodů II a III jako protinávrh, tedy alternativně, pokud by návrh pana poslance Hájka neprošel. Odůvodnění je takové, že tyto dva body se vlastně vůbec nevyjadřují k podstatě projednávaného problému, řeší problematiku Evropské unie, vztahu Evropské unie k Česku, české vládě a k naší legislativě. Domnívám se, že do takovéhoto usnesení nepatří. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Končím obecnou rozpravu. Poprosím o závěrečné slovo paní poslankyni Černochovou a zároveň ji poprosím, aby nás provedla hlasováním. Prosím.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Zaznělo tady v rozpravě hodně. Možná bych jenom závěrem měla všechny kolegy ubezpečit, že čas, který jsme tomu věnovali, rozhodně nebyl ztracený, protože to není taková pohoda, jak se někteří kolegové nám tady snažili říci. Skutečně nyní jsme ve fázi, kdy 16. července 2019 požádala Evropská komise Evropskou agenturu pro chemické látky, to je ta ECHA, aby na základě závěrů, které předtím Evropská agentura pro chemické látky vypracovala na základě tzv. investigation reportu, připravila dokumentaci podle článku 69 nařízení REACH omezení uvedení na trh a užívání olověného střeliva v jiných oblastech, než jsou mokřady, a olova v rybářském závaží, tedy aby připravila, kolegyně a kolegové, tzv. restrikční report, což už skutečně je něco, kam se suneme a sunout, doufám, nechceme. Nedovolila bych si vás obtěžovat s něčím, co bych nepovažovala za vážné a co bych nepovažovala za něco, co skutečně řešíme za pět minu dvanáct. Takže tolik k tomu, co tady zaznělo od kolegyně Langšádlové nebo od paní poslankyně Fialové. Nebudu jí vysvětlovat a zdržovat tady, abych jí objasnila, jaký je rozdíl mezi bezpečnostními sbory a ozbrojenými silami. O to bych poprosila kolegy z výboru pro obranu z její strany.

Co se týče těch argumentů o tom, jak je olovo škodlivé, nebo není olovo škodlivé. Dostala jsem od zástupců sdružení LEX takový souhrn některých zajímavých informací právě z té zprávy ECHA. A tady skutečně po prostudování zdrojů uváděných touto agenturou je zcela zřejmé, že tato zpráva je neobjektivní a z citovaných zdrojů selektivně uvádí pouze skutečnosti svědčící pro zákaz. A ani tato dohromady vybraná zjištění, selektivně, neprokazují škodlivost používání olověného střeliva na životní prostředí či na zdraví člověka či zvěře, vyjma vodního ptactva na mokřadech, kde ale, jak už jsem tady říkala já i někteří kolegové, je olověné střelivo už dávno zakázané. Studie si v důkazní nouzi na mnoha místech vypomáhá prohlášením - olovo je považováno za látku, která je škodlivá v jakémkoliv množství. A to včetně míst, kde je to v rozporu se zdroji. Tam dokonce někde, na jednom místě, zdrojová studie uvádí, že množství olova vstřebávaného lidským organismem ze zvěřiny je pod bezpečným zdravotním limitem. Zpráva ECHA tuto informaci neuvádí a místo toho opět zdůrazňuje, že olovo je považováno za látku škodlivou v jakémkoliv množství. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP