Středa 6. listopadu 2019, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Tomáš Hanzel)
41.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 551/1991 Sb.,
o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění
pozdějších předpisů, a zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových,
podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 516/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, kterého prosím, aby se ujal slova. Prosím, máte slovo. A poprosím Poslaneckou sněmovnu o to, aby se ztišila. Já rozumím tomu, že je tady dobrá povznesená nálada díky tomu, že se podařilo schválit dva důležité zákony. Ale přece jenom bude fajn, když tu povznesenou náladu budete prožívat v předsálí, abychom tady měli klid na jednání. Já vám děkuji za to, že respektujeme jeden druhého a v jednacím sále budeme mít klid. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi uvést návrh novely zákonů o zdravotních pojišťovnách. Návrh reaguje na nález Ústavního soudu spisová značka Plénum US21/15, který s účinností od 1. října 2019 ruší podstatnou část stávající právní úpravy týkající se způsobu obsazování orgánů zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven.
Dosud správní radu zaměstnanecké zdravotní pojišťovny tvoří 5 členů jmenovaných vládou a 10 členů volených z řad pojištěnců této zaměstnanecké pojišťovny zaměstnavateli a odborovými organizacemi, Dozorčí radu zaměstnanecké pojišťovny tvoří 3 členové, které jmenuje a odvolává vláda, a 6 členů volených z řad pojištěnců této zaměstnanecké pojišťovny zaměstnavateli a odborovými organizacemi. Ústavní soud ve vztahu k dosavadní zákonné úpravě dovodil nerovnost mezi různými skupinami pojištěnců, neboť někteří z nich jsou a priori vyloučeni z pasivního volebního práva, tedy nemohou být voleni do orgánů zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Takto založená nerovnost je podle názoru Ústavního soudu v rozporu s Listinou základních práv a svobod.
Cílem návrhu zákona je tedy zavedení transparentního obsazování správních a dozorčích rad zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven tak, že v rámci správní i dozorčí rady bude zachováno jmenování třetiny těchto orgánů vládou s tím, že zbývající dvě třetiny členů budou nově voleny z řad pojištěnců zaměstnanecké zdravotní pojišťovny, to znamená všech pojištěnců. Každý pojištěnec bude mít právo kandidovat do orgánů své zaměstnanecké zdravotní pojišťovny a volit, tedy aktivní právo budou mít osoby odvádějící pojistné na veřejné zdravotní pojištění této zaměstnanecké zdravotní pojišťovně, ať již jakožto zaměstnavatelé, případně jakožto osoby samostatně výdělečně činné, i osoby bez zdanitelných příjmů. Zkrátka všichni, kteří odvádějí pojistné do systému dané zdravotní pojišťovny. Ti tedy budou nově volit nově do orgánů zdravotních pojišťoven.
Ten návrh v zásadě reaguje tedy na tento nález Ústavního soudu a znamená pouze nepatrné dopady do systému veřejného zdravotního pojištění, které budou způsobené mírným navýšením výdajů zdravotních pojišťoven na realizaci voleb do svých orgánů. Částka se odhaduje v řádu stovek tisíc korun na jedny volby a bude hrazena z provozních fondů zdravotních pojišťoven.
Návrh také počítá s tím, že ti, kteří budou volit, to znamená, budou mít aktivní volební právo, tak nově se budou moci sdružovat. To znamená, nebude to jako doposud, že pouze jeden subjekt, který odvádí určitý objem pojistného dané zaměstnanecké pojišťovně, bude moci tedy volit, ale subjekty se budou moci sdružovat, a snižujeme ten příděl do odvodů dané pojišťovně 0,4 procenta, což by mělo znamenat zkrátka to, že větší počet subjektů se bude moci zapojit do toho aktivního volebního práva. Jak jsem říkal, být voleni budou moci být všichni.
Tento návrh tedy reaguje na nález Ústavního soudu. Bez tohoto návrhu by nebylo možné po skončení současných funkčních období plně obsadit správní a dozorčí rady zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Abychom této situaci předešli, žádám vás o jeho podporu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Kamil Farhan. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Kamal Farhan: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, než navážu na vystoupení pana ministra, který vlastně shrnul podstatu předkládaného návrhu, rád bych sdělil jenom následující. Návrh byl projednán vládou na její schůzi již 10. června letošního roku. Vláda předložila tento zákon Sněmovně 19. 6. 2019 a návrh zákona byl rozeslán poslancům jako tisk 516 19. 6. 2019. Organizační výbor po svém projednání návrhu zákona doporučil 27. 6. mě jako zpravodaje. Jako garanční výbor navrhl výbor pro zdravotnictví.
Problematika obsazování orgánů zaměstnaneckých pojišťoven byla v průběhu přípravy diskutována nejen s dotčenými subjekty, ale i v rámci podvýboru Poslanecké sněmovny zabývajícího se zdravotnictvím. Jak uvedl tady pan ministr, dosavadní právní úprava nálezem Ústavního soudu byla zrušena v říjnu tohoto roku. Přestože se volby do orgánů zdravotních pojišťoven budou konat až po Novém roce, nebo až příštím roce, je nezbytné tuto samostatnou realizaci s dostatečným předstihem nějakým způsobem připravit. Předkladatel, Ministerstvo zdravotnictví, připravil řešení, které je z mého pohledu realizovatelné v krátké časové době stanovené pro nápravu této situace a podle mého názoru je i spravedlivější než dosavadní systém.
Pan ministr tady rovněž krátce popsal návrh na úpravu schvalovacího procesu zdravotně pojistných plánů a dalších dokumentů týkajících se hospodaření zdravotních pojišťoven. Tak to je všechno. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Otevírám obecnou rozpravu v tuto chvíli a s přednostním právem do obecné rozpravy mám přihlášeného pana místopředsedu Okamuru. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, Ministerstvo zdravotnictví navrhuje změnu pravidel pro volby vedení zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, a reaguje tak na rozhodnutí Ústavního soudu, který na podnět skupiny senátorů označil dosavadní nominace do správních a dozorčích rad za diskriminační. S návrhem vlády nesouhlasí Českomoravská konfederace odborových svazů ani Česká lékařská komora. Podle nich návrh zákona ruší účast odborů nebo zaměstnanců na řízení zdravotních pojišťoven a dvě třetiny jak jejich správní rady, tak i dozorčí rady chce předat do rukou velkých zaměstnavatelů.
Ústavní soud zrušil tu část zákona, která upravovala oprávnění navrhovat kandidáty do správních rad. Podle zrušené úpravy mohly kandidáty navrhovat odbory a organizace zaměstnavatelů. V navrhovaném modelu může do orgánu pojišťovny kandidovat každý pojištěnec, který doloží podporu alespoň 50 dalších pojištěnců příslušné zdravotní pojišťovny. Právo volit má dostat velké množství zaměstnavatelů a také OSVČ. Budou se také moci sdružovat a také OSVČ a osoby bez zdanitelných příjmů budou moci nově volit do správních rad, pokud se sdruží a splní minimální podíl odvedeného pojistného. Zaměstnanci v tomto modelu možnost volit nezískají. Podle představy zákonodárců je zastupuje jejich zaměstnavatel. Podle zrušené úpravy mohly kandidáty navrhovat odbory a organizace zaměstnavatelů. Problém ovšem je, že odbory skutečně nezastupují všechny pojištěnce a samozřejmě je nezastupují ani zaměstnavatelé. Aby byl návrh spravedlivý, musel by mít rovné volební právo každý pojištěnec. Ministerstvo vedené hnutím ANO se brání, že zaměstnancům proti dosavadnímu stavu žádná práva prý nebere a že omezení role odborů při nominacích kandidátů vyplývá z rozhodnutí Ústavního soudu.
Uvádím to vše proto, abych porovnal fakta s tím, co je principem rozhodnutí Ústavního soudu, a tím je fakt, že o vedení pojišťoven by měli rozhodovat pojištěnci. A jsme u toho, že tu máme stávající elitářský přístup k demokracii, kdy za běžné lidi rozhodují vybrané elity, a je jedno, zda to je Sněmovna, nebo pojišťovna. Proč toto právo nedáme přímo občanům, v tomto případě všem pojištěncům? To je principiálně správné řešení, které přináší v následujícím bodu další tisk a návrh zákona, který dává všem pojištěncům právo přímo volit své zástupce v pojišťovně. Ale vládní návrh je jiný. A ani tento návrh, ten další, který budeme projednávat, to znamená ten nevládní, nevidím jako dokonalý, ale chápu, že jde jak ve vládním, tak v tom opozičním o umění možného.
V návrhu zákona chybí ta největší pojišťovna na trhu - Všeobecná zdravotní pojišťovna. Protože se ústavní stížnost týkala oborových pojišťoven, rozhodoval Ústavní soud o zrušení zákonných ustanovení, která se jich týkala. Všeobecné zdravotní pojišťovny se to zdánlivě netýká, protože má vlastní zákon. Ale je přece zásadní omyl, pokud řekneme, že se jí to netýká. I ji by přece z principu měli vést zástupci pojištěnců. Oni si ji platí. Ale rozumím tomu, že odvaha sáhnout na VZP ze strany ministerstva nebyla. VZP je úspěšná pojišťovna. Já ji považuji za jedničku na trhu, a naopak jsme zastánci posilování té jedné pojišťovny, posilování její role, kdy by měla být nejlépe jedna pojišťovna na trhu, protože zdravotní pojištění není trh. Je to daň a tady je zbytečné, abychom jako za feudalismu daně pachtovali dalším prostředníkům a výběrčím. Je to dražší, ten stávající systém více pojišťoven, a nic to fakticky nepřináší, protože pojišťovny musí ze zákona poskytovat stejná plnění. Takže tvrdit, že konkurence je pár multivitaminů jako bonus navíc, je nesmysl.
Na druhou stranu pokud má být naplněn princip, že pojišťovny vedou zástupci pojištěnců, pak je první na řadě VZP jako největší firma na trhu. Anebo pojďme mluvit o modelu, kdy z VZP bude monopolní výběrčí a distributor pojistného podřízený státu. Teď máme model něco mezi tím, kdy VZP je fakticky neřízená střela, ve vedení nemá většinu ani stát, ani nějaká partaj, ani odbory, ani zaměstnavatelé. Protože většinu tvoří zástupci politických stran. Mohli bychom tedy hovořit o parlamentním stranickém vedení. Ale ani to by nebyla pravda. Mám na mysli ten současný stav, ne ten, který my navrhujeme, pochopitelně. Takže ani to by nebyla pravda, protože tu kupodivu vládní většina neválcuje opozici v tom vedení Všeobecné zdravotní pojišťovny, ale zástupci vlády bývají přehlasováni vlastními poslaneckými zástupci. To je na jedné straně dobře, že ve vedení VZP nevládne až tak zase stranický duch, na straně druhé i tady by prospěli zástupci pojištěnců z ulice.
Takže principiálně jsme pro navrhované změny. Ale faktem je, že jsou jen krůčkem, který sice vede správným směrem, ale neřeší podstatu věci. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Petr Třešňák.
Poslanec Petr Třešňák: Pěkný večer. Já bych chtěl navrhnout procedurální hlasování o sloučení rozpravy k bodům sněmovní tisk 516 a 479, protože řeší totéž. Pan místopředseda Okamura vlastně právě na některé společné rysy těchto dvou tisků upozornil.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobrá, považuji toto za procedurální hlasování, o kterém nechám hlasovat. Odhlásím vás samozřejmě, zagonguji, aby mohli přijít... (Gong.) Jste odhlášeni, tak se prosím zaregistrujte.
Budeme hlasovat o procedurálním návrhu na sloučení rozpravy sněmovního tisku 516 a sněmovního tisku 479. Já počkám, až dorazí všichni z předsálí, a nechám hlasovat o sloučení rozpravy.
Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 243 je přihlášeno 135 poslanců a poslankyň, pro 108 (proti 6). Návrh byl přijat.
Konstatuji, že budeme pokračovat ve sloučené rozpravě sněmovního tisku 516 a sněmovního tisku 479. V této sloučené rozpravě se s přednostním právem hlásí o slovo pan místopředseda Okamura. Prosím, máte slovo.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, k vládnímu návrhu zákona na změnu pravidel pro volby vedení zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven jsem se již vyjádřil, takže teď se vyjádřím k tomu druhému poslaneckému návrhu změny voleb do orgánů oborových pojišťoven. Ten sice neřeší Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, která je největší na trhu, ale ten poslanecký návrh principiálně přináší řešení správné, tedy přímou volbu do orgánů pojišťoven všemi pojištěnci. Nijak přitom nezpochybňuje právo účasti státu ve vedení pojišťoven prostřednictvím zástupců delegovaných ministerstvy, které návrh zachovává.
Chápu, že takový návrh se nebude líbit vládě hnutí ANO, ČSSD a KSČM ani velkým zaměstnavatelům a možná ani odborům. Ale to bych nebral v potaz, protože fungování pojišťoven by se v první řadě mělo líbit pojištěncům, tedy lidem, kteří ty pojišťovny a jejich práci platí.
Jak víme, máme tady ještě jeden návrh zákona. To je ten vládní, o tom jsem mluvil před chvílí, který se snaží řešit podobný problém. Chtěl bych říct, že nikdo asi nemůže vyloučit žalobu k Ústavnímu soudu na vládní změnu zákona o oborových pojišťovnách, na ten vládní návrh, protože ani ten stále nepřináší řešení požadovaného principu nediskriminovat část pojištěnců. A vzhledem k tomu, že naplňuje skutečně jen princip práva volit pro každého pojištěnce, pak se obávám, že je stejně jen otázka času, kdy skončíme u toho, že návrh na přímou volbu bude muset Sněmovna přijmout. Což samozřejmě my jako jediná strana, která tady prosazuje plnou přímou demokracii, bychom principiálně uvítali.
Vím, že s oddalováním naplnění práva volit přímo má česká Sněmovna třicetiletou úspěšnou tradici, to myslím ironicky. Ale nemyslím, že do budoucna bude tahle taktika tak úspěšná, jako byla v případě ústavního práva občanů rozhodovat přímo bez stranických prostředníků. Mám na mysli to, jak Sněmovna vytrvale odmítá demokratický zákon o referendu z pera SPD.
Ale zpátky k této novele o zdravotních pojišťovnách. Předložený zákon je správný základ pro debatu ve druhém čtení, mám na mysli ten poslanecký návrh, a nejlépe pro rozšíření přímé volby orgánů pojištěnci i na VZP. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji panu místopředsedovi. Omlouvám se Poslanecké sněmovně, že jsem trošku předběhl chod událostí, který nás tady čeká. Díky tomu, že jsme schválili procedurálním hlasováním sloučenou rozpravu, formálně přerušuji projednávání sněmovního tisku 516.
Otevírám sněmovní tisk
Následující část projednávání bodu pořadu schůze
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.