(16.10 hodin)
(pokračuje Havlíček)

Tak to je to nejdůležitější v té první fázi. S tím, že to dlouhodobé čerpání vody z lomu bylo společností Sokolovská uhelná, čili privátní společností, zastaveno už v roce 2011, a tato společnost neměla nějakou povinnost čerpání vody provozovat, neboť tedy neexistovalo žádné rozhodnutí správního orgánu ani nějaký právní důvod, na jejichž základě by byla stanovena povinnost čerpat vodu po ukončení těžby. S tím, že do roku 2015 hladina stoupla o třináct metrů, s tím, že v roce 2015 MPO pověřilo právě PKÚ, čili náš úřad, resp. naší organizaci, realizovat taková technická opatření, která zajistí zastavení stoupání hladiny v jižní části toho lomu Boží požehnání. Mezi tedy tím zatopeným lomem a řekou Ohří byl tehdy vybudován, což bylo někdy v letech 2015-2016, jakýsi odvodňovací, částečně zatrubněný příkop a od té doby by měla být hladina vody ustálená.

V následujícím období byly signalizovány ze strany majitelů některých rodinných domků nálezy zvýšené vlhkosti.

Tak a teď jak se ten problém řeší. PKÚ zadal hned v roce 2016 vypracovat statická posouzení na šest poškozených objektů, které byly po celý rok 2017 docela detailně sledovány a následně znovu staticky posouzeny. U žádného z těchto objektů nebyl zjištěn havarijní stav. Nicméně tedy známky vlhkosti a praskliny ve zdivu zaznamenány byly. Pak tedy to pokračovalo tak, že bylo zadáno odborné firmě hydrogeologické posouzení, a to celé oblasti lomu, s tím, že v tom hydrogeologickém posudku bylo navrženo, a teď říkám konkrétně, vyhloubit síť jakýchsi pozorovacích vrtů a provádět následný monitoring. Byla zpracována projektová dokumentace na realizaci asi šesti monitorovacích vrtů v celé oblasti zástavby.

V té zprávě jsou velmi podrobně popsány všechny změny hydrogeologických poměrů způsobené právě ukončením čerpání důlních vod. Oba povrchové lomy, stejně tedy jako ty vyrubané prostory po té těžbě, se postupně naplňovaly vodou. Následně došlo i k podstatné změně úrovně hladiny podzemních vod, které pak ovlivnily základové podmínky těch staveb.

Je pravda, že občané města Kynšperk měli možnost se seznámit s výsledky monitoringu a obsahem té závěrečné zprávy na veřejné schůzi na městském úřadu, kde bylo domluveno zřízení, a to je důležité, kontaktního místa, kde bude náš zaměstnanec, abych byl úplně přesný zaměstnanec PKÚ, plně k dispozici občanům pro možnost nahlášení jakýchkoliv zjištěných poškození jejich nemovitostí či pro to, aby mohli podat jakoukoliv informaci, která se toho týkala. Postupně zde bylo nahlášeno na základě tohoto kontaktního místa dalších - mám zde poznamenáno - jedenáct poškozených objektů. S tím, že tedy PKÚ dále zadal geotechnické posouzení stability svahu toho jižního lomu, který přiléhá k té dané zástavbě. Byly zjištěny projevy poklesu vodorovného posunu svahu. Teď jsou odborné termíny, tím vás nechci zatěžovat, a práce byly dokončeny v prvním čtvrtletí roku 2019.

Další část otázky, která byla, jestli byla vypracována před ukončením odčerpání vody studie vlivu na okolí. Protože to dělala Sokolovská uhelná, tak nám není známo, že by něco v té době Sokolovská učinila. Nicméně pravda je, že byla v minulosti provedena celá řada různých posudků, studií posuzujících stav po ukončení čerpání vody ze severního lomu. Mám zde i jména, kdo to všechno dělal. Myslím, že teď to není asi podstatné, ani na to čas to zmiňovat.

Všechny posudky byly zaměřeny na ověření stability svahu v tom severním lomu a stabilitu drážního pilíře. A teď tedy současně disponuje naše ministerstvo geologickou studií současného stavu. Ano, PKÚ k dispozici z podrobného hydrogeologického průmyslu oblasti z dubna roku 2018. (Upozornění na čas.)

A poslední, kdo zodpovídá za současný stav v té hlubinné těžbě - Ministerstvo životního prostředí, neboť se tedy jedná o tzv. stará důlní díla, která pod ministerstvo patří. Děkuji. Omlouvám se.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane ministře, já bych měla asi už jen takový dotaz, jestli bylo nabídnuto tam, kde bylo zjištěno, že došlo k poškození, jestli těm majitelům byla nabídnuta nějaká kompenzace. Anebo těm, co do budoucna bude zjištěno, že došlo k poškození na majetku, jestli ministerstvo s tím vůbec počítá.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Přiznám se, že to nevím, jestli bylo něco nabídnuto. Ale nabízím, že to zjistím, případně, jak se vůbec může postupovat v tomto případě, pokud tam dojde k nějakému porušení, jestli na to je nějaký zdroj, nějaké účelové čerpání prostředků. Pokud to samozřejmě bude možné, tak přes PKÚ tak jako v jiných případech bychom se k tomu určitě postavili kladně, ale nechci teď prostě jako tady říkat, že se něco nabídne. A ani nevím, jestli bylo v té minulosti nabídnuto nebo, nebylo. Ale zjistím to a řeknu vám to osobně.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak děkuji. Přečtu omluvu. Omlouvá se dnes od 18 hodin do 21 hodin paní poslankyně Věra Procházková.

Další v pořadí je pan poslanec Ondřej Polanský s interpelací na pana ministra Vladimíra Kremlíka ve věci proplácení dotovaného jízdného. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Polanský: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, pěkné odpoledne.

Vážený pane ministře, systém proplácení dotovaného jízdného od samého počátku v roce 2018 provázely obavy z rizika zneužití dopravci. Upozorňovali jsme na to nejen my Piráti, ale také odborná veřejnost. Sám jsem se mnohokrát vyjádřil v tom smyslu, že systém zpětného proplácení je nekontrolovatelný a snadno zneužitelný. Ministerstvo nemá žádný systematický nástroj, jak by mohlo kontrolovat, jestli fakturované jízdy byly opravdu uskutečněny, jestli dopravce nesmyslně nenadsazuje ceny jízdného, nebo zda je dotace opravdu poskytována pouze na jízdné v základní třídě. Tyto obavy se dnes bohužel potvrzují. Informoval o tom minulý týden server Zdopravy.cz. Jízdenka Leo Expresem z Prahy do Ostravy vyjde celkem na 1 109 korun. Neuvěřitelných 831 korun jde přitom ze státní kasy, tedy z peněz daňových poplatníků.

Je podle vás přiměřené, aby studentská vlaková jízdenka mezi Prahou a Ostravou stála 1 100 korun, tedy minimálně dvakrát tolik, kolik stála před zavedením dotovaného jízdného? Je akceptovatelné, aby zaplacené jízdné dopravce vracel cestujícímu formou kreditu na další jízdu?

Jak chce stát zabránit zneužití slev ze strany dopravců? Hodláte zavést funkční kontrolní mechanismy, a pokud ano, kdy a hlavně jak budou fungovat? A konečně, domníváte se, že roční náklady na slevy na jízdné o výši 6 miliard korun jsou vynakládány hospodárně a slouží svému účelu? Děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. A poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Co bylo cílem zavedení slevy z jízdného. Cílem zavedení sedmdesátiprocentní slevy z jízdného ve vlacích a autobusech pro děti, studenty a seniory bylo zejména zlepšit dostupnost veřejné dopravy pro vymezené skupiny cestujících, ve kterých se obecně vyskytuje větší podíl lidí s nízkými příjmy, kteří disponují nižšími prostředky pro cestování. Poskytnutí slevy právě těmto skupinám má významně ulehčit jejich finanční situaci. Současně je možné tento benefit považovat za dodatečnou stimulaci využívání veřejné hromadné dopravy s dopadem na změnu životního stylu, častější cestování a návyků mladých lidí. Nejen jich. Jednou z priorit Ministerstva dopravy totiž je posílení podílu veřejné dopravy na úkor individuální automobilové dopravy. Analýzy veškerých dostupných dat nejsou v tuto chvíli zpracovány, ale již dnes můžeme vyhodnotit, že nové slevy byly zacíleny správně a dotčené skupiny cestujících je skutečně využily.

Předpoklad objemu poskytnutých slev, který jsme před jejich zavedením vyčíslili ve výši přibližně 5,8 miliardy ročně a který počítal s určitým nárůstem počtu cestujících v daných skupinách cestujících, se velmi blíží skutečnému čerpání. Zatím ještě není dokončena fakturace ztrát dopravců. Probíhá za poslední měsíc. Celková proplacená částka za první rok fungování slevy je nyní v tuto chvíli 5,6 miliardy korun. Využití slev tedy naplnilo předpoklady Ministerstva dopravy. Zároveň však nedošlo k tomu, čehož jsme se před zavedením slev trochu obávali, že bude řada spojů veřejné dopravy přetížena takovým způsobem, který by podstatně omezil ostatní cestující bez nároku na slevu. Usuzujeme tak z toho, že dopravci prakticky nevyužili možnost vymezit spoje, ve kterých sleva kvůli přetížení kapacity nebude poskytována.

Samozřejmě jsme při zavádění slev i v průběhu jejich fungování narazili na některé komplikace, ať už administrativní při uzavírání smluv o kompenzacích slev s jednotlivými dopravci, nebo ve věci dokladů pro prokázání nároku na slevu cestujících, kde si veřejnost, tedy cestující dopravci zvykali na nový systém. Celkově však máme od veřejnosti pozitivní ohlasy a dotazů či skutečných problémů postupně ubývá, ne že nejsou.***




Přihlásit/registrovat se do ISP