(9.10 hodin)
(pokračuje Schillerová)
Posledně jsem tu měla takový organigram, klidně vám ho mohu dát k nahlédnutí, kde jsem vysvětlovala to, jakým způsobem se na Finanční správě nakládá s podněty z jiné finanční správy v rámci Evropské unie. Ty zprávy mají určitý charakter. Toto jsou takzvané spontánní zprávy, které přijdou speciálním chráněným IT kanálem na Finanční správu, přijdou přes ten kanál přes Generální finanční ředitelství, tady je specializovaný útvar, tady to přichází, oddělení mezinárodní spolupráce při správě daní, toto byla oblast přímých daní, a toto oddělení nemá jinou možnost, oni to nemohou šetřit, oni to pouze přijmou tím chráněným kanálem a jejich povinností je distribuovat to na místně příslušného správce daně, což v tomto případě byl Finanční úřad pro hlavní město Prahu.
To, že se to na této úrovni nikam nezametlo - používám interpretaci, která zazněla v médiích - potvrzuje sám Finanční úřad pro hlavní město Prahu, který v médiích sám potvrdil opakovaně, že tento podnět obdržel a že ho šetřil. S jakým výsledkem já už v tuto chvíli vědět nemohu. Samozřejmě tam jsou pak určité postupy, řídí se to zákonem o mezinárodní spolupráci při správě daní a tento postup má svá pravidla. To znamená, jsou typy dotazů, kde se přímo odpovídá zpětně Finanční správě, pak jsou typy dotazů, kde se neodpovídá, atd. To je přesně popsáno jednak v tom zákoně a jednak na to existují speciální metodické pokyny, které jsou buď centrálně evropské ,anebo potom rozpracované Generálním finančním ředitelstvím.
Pak jste se mě ptala, pokud si dobře vzpomínám - zase jste čerpala z médií a je to pravda - že ředitelka Generálního finančního ředitelství uvedla v médiích, že nebyl podán podnět orgánům činným v trestním řízení. Vychází to zase z jejího mediálního vyjádření. Finanční správa to potvrzuje. To zase samo o sobě nemusí nic znamenat. Záleží na okolnostech, které Finanční správa zjistila, protože samozřejmě ten problém může mít x různých daňových řešení, která já posoudit nemohu, to je prostě plně v kompetenci Finanční správy a ona podává podnět orgánům v trestním řízení, pokud zjistí okolnosti, které vedou k tomuto podnětu. Svého času vím - a samozřejmě jsem už přes pět let pryč - že existoval v době, kdy já jsem ještě pracovala na Finanční správě, metodický pokyn, kdy musel každý kontrolní orgán zaznamenat do speciální tabulky, nebo jak bych to nazvala, zda podává, nebo nepodává trestní oznámení v dané věci, kterou prošetřuje, a k tomu stručné zdůvodnění, aby nad tím byla určitá centrální kontrola a nebylo to jenom na tom konkrétním pracovníkovi nebo pracovnících. Většinou to nedělá jeden, jde o to, aby tam byla kontrola více očí, a pak nastupují nadřízení, aby byla kontrola nad tím, že se na to podívá těch očí více.
Já v tuto chvíli v podstatě nemohu - vy jste se mě minule ptala, pokud si dobře vzpomínám, na to, jestli čistě teoreticky, říkala jste, zapomeňte na to, že je tady nějaká firma, čistě teoreticky kdyby byla nějaká faktura, která by znamenala snížení základu daně, bylo by to tak bezesporu, vy jste se mě ptala - šetřilo by se to, nebo myslíte si, že by to mělo dopad? Samozřejmě že mělo. To, co jste se mě ptala, a vy jste se ptala hypoteticky, tak já vám zase hypoteticky odpovídám. To, co jste popsala, by bylo podřaditelné pod nějakou z forem agresivního daňového plánování, což jsem tady říkala x-krát, že je něco, co Finanční správa velmi tvrdě potírá.
My jako Česká republika jsme v rámci Evropské unie - a to jsem schopna doložit konkrétními údaji, třeba tabulkou, přehledem, když mě budete třeba příště interpelovat - my jsme eurohujeři, to se vám bude líbit - eurohujeři v implementacích všech směrnic, které se týkají agresivního daňového plánování. Pokud nejsme první, kteří implementují tu směrnici, a vy tady o ní rozhodujete v těchto lavicích, tak jsme třeba druzí nebo třetí. Stalo se mi i na Legislativní radě vlády, že se mě jednou ptali, jak to dělají v Polsku, v Německu. Říkala jsem: Já nevím, my jsme první z té šíře těch směrnic. To znamená, všechny je implementujeme jako jedni z prvních, které se týkají agresivního daňového plánování. Je to sada opatření BEPS a celá řada dalších věcí. Tady jsme je probírali.
Ale kromě toho jsme zavedli, resp. Finanční správa - něco Finanční správa, něco Ministerstvo financí - například v roce 2016 speciální přílohu k daňovému přiznání, to bylo v kompetenci Finanční správy, která se týká přefakturací mezi takzvanými spřízněnými osobami, § 23 odst. 7 zákona o dani z příjmu. Díky tomu Finanční správa doměřila miliardy. Já jsem tady také ty tabulky s výsledky měla. Loni jste tady schvalovali daňový balíček roku 2019 a tam jste schválili takovou povinnost, která už teď nastupuje, nebo nastoupí, v tom balíčku 2019 už je účinná, že budou firmy sdělovat, do kterých zemí a v jaké výši posílají dividendy, aby mohla Finanční správa zkontrolovat, že skutečně objem dividend odpovídá přiznanému zisku a vlastně výši daně a že skutečně si vyplácí dividendu z daně, kterou tady řádně zaplatili, a z objemu, který vlastně přísluší daňovému přiznání, že se tedy nejedná o nějaké skryté agresivní plánování.
Já bych ještě chtěla připomenout - my jsme to dávali na stránky, vydávala jsem tiskovou zprávu, ale budu to pořád připomínat - letošní zprávu Nejvyššího státního zastupitelství, pak letošní výroční zprávu Národní centrály organizovaného zločinu, kde obě tyto prestižní složky - určitě tady nebudeme pochybovat o jejich nezávislosti, minimálně u Nejvyššího státního zastupitelství - určitě mají ve výročních zprávách, které dostala na vědomí vláda pro informaci, uvedeno, že je obrovský pokles daňově trestných činů, to znamená, že trestných činů v oblasti daňové kriminality ubylo. Dokonce to spojují například v oblasti DPH - i když tady se bavíme o dani z příjmu, ať jsem korektní - s institutem, jako je kontrolní hlášení. Dokonce i NKÚ, který nás kritizuje velmi často, v jedné ze svých zpráv uvádí, že se velmi zásadně zlepšil výběr daní. A boj s agresivním daňovým plánováním je jedno z velkých témat jak Ministerstva financí, tak Finanční správy.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Než pozvu případné další řečníky, tak vás seznámím s omluvenkami. Omlouvá se nám pan poslanec Špičák mezi 9.00 a 11.00 z důvodu nemoci, omlouvá se nám pan poslanec Hnilička mezi 9.00 a 12.00 z pracovních důvodů, omlouvá se poslanec Nacher mezi 9.00 a 11.00 z pracovních důvodů, omlouvá se paní poslankyně Golasowská mezi z dnešního jednání mezi 9.00 a 11.00, omlouvá se pan poslanec Jelínek mezi 9.00 a 11.00 z pracovních důvodů a omlouvá se pan ministr Kremlík od 11 hodin do konce jednání z pracovních důvodů.
Nyní byl přihlášen, než jsme přerušili tuto rozpravu, pan poslanec Kalousek, který tu v tuto chvíli není, takže ta přihláška propadá. Paní poslankyně Pekarová se hlásí. Prosím.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Dobré dopoledne, dámy a pánové. Paní ministryně, já vám děkuji za obšírnou odpověď. Můj dotaz byl skutečně tehdy na hypotetické firmy. Já jsem je schválně pro jednoduchost nazvala Adam a Eva ze stejného holdingu, kde jsem popisovala hypotetickou situaci takové řekněme finty, která se bohužel používá mezi některými firmami, totiž opravdu objednávání reklamy, která se dá případně vyhodnotit jako neprovedená v té výši, nebo dokonce fiktivní. ***