Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

(pokračuje Tomio Okamura)

24.
Vládní návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb.,
Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů
/sněmovní tisk 527/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený tisk uvede místo místopředsedy vlády a ministra vnitra Jana Hamáčka ministr kultury Lubomír Zaorálek. Prosím, pane ministře, ujměte se slova. Následně se připraví jako zpravodaj poslanec Jan Farský. Pane ministře, máte slovo.

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Ano, děkuji. Dobrý den. Ne že bych byl takový expert na Ústavu, ale přesto bych si dovolil vám předložit jeden z trojice návrhů zákonů s volební tematikou, které by měly sloužit k realizaci některých změn právě v oblasti volebního práva. Vy je máte jako dva tisky, 527 a 529. Tady ty změny vycházejí ze závěrů pracovní skupiny, která byla vytvořena na Ministerstvu vnitra, a také by v ní měli figurovat zástupci parlamentních politických stran.

Nyní projednávaným návrhem, to je tisk 527, je novela Ústavy. V ní je navrhováno stanovení pevného limitu konání řádných voleb do Senátu a také do zastupitelstev obcí a krajů, a to na první celý týden měsíce října, aby se termín voleb neposouval k letním měsícům.

Pak dochází k prodloužení volebního období v případě předčasných voleb do Poslanecké sněmovny tak, aby se konaly do 90 dnů od jejího rozpuštění. Dnes je tam 60 dní. Důvodem je vytvořit předpoklady k tomu, aby i v situaci rozpouštění mohlo být v budoucnu hlasováno korespondenčně. Tímto krokem dojde ke sjednocení délky lhůt s volbou prezidenta republiky.

Do Ústavy je také doplňováno ustanovení, podle kterého územní vymezení volebních obvodů pro volby do Senátu stanoví ústavní zákon, čímž se má na mysli ústavní zákon obsažený ve sněmovním tisku 528.

Účinnost zákona se navrhuje tak, aby se změny mohly promítnout již v řádných volbách do třetiny Senátu a zastupitelstev krajů na podzim roku 2020. Od těchto podzimních voleb 2020 do zastupitelstev krajů a Senátu by tento zákon už měl platit.

Toto je moje úvodní slovo.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Jan Farský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Jan Farský: Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, k obsahu, který tady přednesl pan ministr Zaorálek, nemám, co bych dodal. Je to zákon velice stručný, řeší velice praktické problémy, které se dějí v tom, že když každé období má být maximálně čtyři roky dlouhé, tak někteří, kteří jste vstoupili do politiky už před několika volebními obdobími, víte, že se volby konaly v listopadu, teď už jsme v říjnu a za chvíli bychom skončili v srpnu. Takže to určitě je načase zastavit. Je to vládní návrh zákona předložený do Sněmovny v červnu letošního roku. Jako garanční výbor je navržen ústavně-právní výbor a nic nebrání projednání tohoto tisku.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádné přihlášené... Tak ano, s přednostním právem, nicméně nikdo jiný není, místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. Prosím.

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Já jsem neměl v úmyslu nějak zásadně uplatňovat přednostní právo, nicméně k tomuto bloku volebních zákonů se cítím povinen vystoupit, zejména k tomuto prvnímu, což je novela Ústavy, která přináší tři změny. Dvě z nich jsou pozitivní a jedna je podle mého názoru špatná. A nejen mého, věřím.

Jedna věc je, že tedy by se prodloužila doba, po kterou probíhá předvolební kampaň v případě předčasného rozpuštění Sněmovny, na 90 dní. To je jistě věc, která je pozitivní, aby se to standardizovalo, protože už máme Senát na rozdíl od doby, kdy toto ustanovení bylo přijato v Ústavě. Takže není žádný problém s tím, že Sněmovna případně delší dobu nebude fungovat.

Druhá věc, která se zavádí, je to pevné volební datum na první celý týden v říjnu ať už pro obecní a krajské volby, tak pro ty spojené senátní volby, to je také jistě pozitivní, protože to povede k větší předvídatelnosti veškerých záležitostí a podobně.

A pak je tam ta věc, která podle mě není pozitivní, a to je územní vymezení senátních obvodů pro volby do Senátu ústavním zákonem, který stanoví pevné seznamy obcí, kde je která obec, ve kterém obvodu. To je negativní ze dvou důvodů. Ten první z nich je, že tak jak je to navržené v tom následném ústavním zákoně, je vlastně zakonzervování toho současného stavu, který prostě přináší nerovnost hlasů, má občas nelogické uspořádání, nerespektuje ani hranice krajů, ani hranice spádových obcí s přenesenou působností. Není v tom prakticky žádná jakoby hlubší logika, ani to nejsou žádné historické celky, které bychom mohli nějak vytvářet a respektovat. To současné rozložení určitě není dobré, a proto mi přijde nevhodné ho ještě ústavně konzervovat.

Navíc máme zanesený princip volby do Senátu na základě rovného práva a toto rovné právo nemá být jenom uvnitř toho senátního obvodu, ale má být napříč těmi senátními obvody. To znamená, že senátoři by měli zastupovat přibližně stejné množství obyvatel, a to prostě v současné chvíli není a ten ústavní zákon to samozřejmě zakonzervuje v podobě, která to nebude nadále přinášet a respektovat. Na té pracovní skupině, jak bylo zmíněno, původně byla nanesena možnost, že by se to přepočítávalo například jednou za 12 let, tak aby nedocházelo k tomu, že někteří občané budou volit senátora každé dva roky a někteří jednou za 10 let, tak aby se obvody přepočítaly například vždy jednou za 12 let tak, aby se za tu dobu každý u těch voleb vystřídal právě dvakrát, pokud se tedy nepřestěhuje. Samozřejmě v tu chvíli má možnost volit víckrát, s tím my nic neuděláme, nebo naopak méněkrát. To si myslím, že je cesta, kterou bychom se měli vydat, to znamená, aby ty senátní obvody byly pevnější, aby respektovaly strukturu krajů, respektovaly strukturu trojkových obcí tak, aby tam byla spádovost, aby tam byla souvislost, tak aby ty celky, na které si voliči zvykají, měly nějakou vzájemnou škálovatelnost, aby do sebe vzájemně zapadaly.

To, že nyní máme senátní obvody, které překračují hranice historických zemí a krajů, nepovažuji za dobré a nepovažuji ani za dobré to konzervovat ústavním zákonem. Navíc to, že to zavedeme do ústavního zákona, se jeví pouze jako pokus, jak zabránit přezkumu té rovnosti hlasovacího práva, a takto se podle mě opravdu legislativa, navíc ústavní, dělat nemá. Čili tolik krátce ode mě.

Jsem pro to, abychom to pustili do druhého čtení a tam tu jednu část, která se týká senátních obvodů, velice pečlivě prodiskutovali, a navrhoval bych její vypuštění Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s přednostním právem vystoupí předseda KDU-ČSL Marek Výborný a připraví se poslanec Stanislav Grospič. Prosím, máte slovo.

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já se vyjádřím k tomu podobnému, co pan místopředseda Pikal. Samozřejmě je naprosto nesporné, že je vhodné, a nakonec vítám i to, že na tom byla shoda napříč poslaneckými kluby, politickým spektrem v té pracovní skupině, zafixovat termín voleb na první týden v měsíci říjnu. Ty důvody jsou zřejmé a určitě jsem rád, že má podporu, i naši podporu to má. Má logiku samozřejmě a správně je v situaci, kdy tady máme druhou komoru Parlamentu, prodloužit v případě rozpuštění Sněmovny tu dobu na 90 dnů.

A já na rozdíl od pana kolegy Pikala se nedomnívám, že by i zafixování senátních obvodů bylo nějakým závažným problémem, protože podle mého názoru ten problém je naopak dnes, kdy skutečně někteří voliči do Senátu nevolí ne jednou za šest let, ale také ani za deset nebo za dvanáct a podobně, a naopak někteří k těm volbám jdou každé dva roky. To považuji za něco, co je ve finále v rozporu se základními principy volebního práva u nás. Takže v tomto smyslu uvítám spíše to zafixování volebních obvodů a samozřejmě v případě, že dojde k nějaké dramatické demografické změně, v případě, že se ukáže, že je potřeba i do toho vymezení senátních obvodů sáhnout, tak za deset patnáct let nikde není psáno, že se opět ústavním zákonem nemohou ty volební obvody a jejich hranice upravit, změnit. To samozřejmě možné je. To, že to dnes dáme do ústavního zákona, neznamená, že to je zafixováno za věky věků. Já si myslím, že na těch miskách vah v tuto chvíli, pokud přijmeme to zafixování, tak naopak vyřešíme ten problém, který já považuji za závažnější než to, že se třeba ob jedno ob dvě volební období bude muset ten ústavní zákon otevřít a ve dvou třech případech zpřesnit rozdělení do volebních obvodů. Ale samozřejmě podpoříme, aby se to dostalo do dalšího čtení, a věřím, že na ústavně-právním výboru, případně na stálé komisi pro Ústavu, ale tak jak mám zkušenost, tak spíše na ústavně-právním výboru o té věci budeme podrobně diskutovat. Děkuji.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní přečtu omluvu. Omlouvá se paní poslankyně Helena Válková mezi 12. a 13. hodinou z pracovních důvodů.

Takže teď na faktickou poznámku místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. Prosím, máte slovo.

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Já musím drobně reagovat. Já samozřejmě neříkám, že současný stav je dobrý. Ten současný stav je špatný, a právě proto vystupuji jednak proti tomu, abychom zafixovali ústavním zákonem to současné vymezení volebních obvodů, protože ty jsou fakt mnohdy nelogické. Navíc už v současném stavu jsou tam obvody, které jsou o patnáct, někdy až o třicet procent větší ve své velikosti, než by odpovídalo nějakému optimu, a to už je prostě porušení v nějakém principu rovnosti toho hlasu, a samozřejmě tím, že to takhle zafixujeme, tak ty demografické trendy, které jsou v těch obvodech, předpokládají, že ta nerovnost bude pokračovat.

Já neříkám, že to není potřeba řešit. Já říkám, pojďme to vyřešit běžným zákonem, který provede přepočet jednou za dvanáct let tak, aby každý občan, ne jak se to dělá teď, každé dva roky před senátními volbami, jednou za dvanáct let proveďme ten přepočet, sám jste říkal, a nemusíme kvůli tomu ale vytvářet ústavní zákon, který potom budeme muset jednou za dvanáct let otvírat a přepisovat. To přece není vyřešení. Pojďme vytvořit normální zákon, který bude předpokládat přepočet jednou za dvanáct let, větší fixaci těch období, ale ne ústavní zákon, který povede k tomu, že pokud budou obce vnikat a slučovat se, tak se nakonec může stát, že vaše obec bude v zákoně uvedena jinde, než ve skutečnosti je. To mně skutečně nepřijde jako dobré řešení. Ale to budeme podrobněji řešit až u následného tisku. Děkuji.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí v obecné rozpravě pan poslanec Stanislav Grospič a připraví se pan poslanec Marek Benda. Prosím, máte slovo.

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, v podstatě bych chtěl říci, že Komunistická strana Čech a Moravy vítá předložený návrh, který tady je. Ano, do určité míry koresponduje s tím, co se odehrávalo v pracovní komisi, nebo skupině, kterou organizovalo Ministerstvo vnitra. Možná, že je velká škoda, že právě takto důležitý zákon tady přímo neobhajuje ministr vnitra, byť rozumím, že je pracovně někde mimo jednání Poslanecké sněmovny a nemůže se ho zúčastnit, ale samo o sobě to řešení, které je navrhováno, je velice složité a kontroverzní.

Myslím si, že v pracovní skupině nebyl úplný souhlas nad způsobem fixace senátních obvodů. To je věc, kterou my považujeme za poměrně zásadní v komunistické straně, a věřím, že i ostatní kolegové. A ta shoda právě, pokud jsem ji tak vnímal, se většinou u vás nesla právě v mezích toho, že senátní obvody nebudou překračovat hranice jednotlivých krajů. Rozumím tomu, že to byl problém u malých krajů, jestli by tam poklesl počet senátorů, kteří vlastně územně zasahují do těchto krajů, protože by se, myslím, ve dvou případech počet senátorů snížil na dva ze stávajících třeba tří, ale dneska stejně ty územní obvody se nekryjí s hranicemi krajů, čili zasahují jednotlivé senátní obvody do některých krajů jenom dílčím počtem třeba několika obcí ve větší či menší míře. Takže to je problém.

Druhý problém je skutečně, že primárně bylo i přislíbeno Ministerstvem vnitra, pracovní skupinou, že budou také respektovány hranice trojkových obcí. Vlastně těch malých, menších okresních celků, nebo nahrazujících, i když administrativně samozřejmě máme a není zrušeno územně správní členění na okresy. Takže to si myslím, že má své opodstatnění, protože trojkové obce mají významnou úlohu i ve volbách. Vytváří určitou spádovost pro své občany a mělo by to i velký smysl, kdyby takto bylo přistoupeno k té úpravě.

Co považuji osobně za nešťastné, že velká část diskuse je soustředěna ministerstvem a vládou do podoby ústavních zákonů. Rozumím tomu, že principiálně se může na úrovni ústavního zákona zafixovat pevný termín voleb, který bude dán třeba prvním měsícem, celým měsícem v měsíci říjnu. To je určitě pozitivní věc, která hodně pomůže, a možná, že by obecně pomohla ve všech volbách. Na druhou stranu ale nic dalšího asi by Ústavou nemělo být už takto pevně fixováno, protože se může vytvořit neřešitelný problém. Ústava nevymezuje například pevné hranice třeba krajské samosprávy, to je potřeba zmínit, a tady ji vymezíme, a vymezíme tyto obvody senátním volbám a to není šťastné.

Co si myslím, že je také nedobrým řešením, když se předčasné volby z hlediska délky volební kampaně srovnají s řádnými volbami. Myslím si, že ta kratší lhůta 60 dnů vyjadřuje ten moment mimořádných voleb, předčasných voleb, a navozuje situaci, kdy k nim dochází nejen v řádném termínu, ale je to dáno naplněním nějakých jiných situací, s kterými ústavní pořádek, Ústava České republiky počítá.

Takže za klub KSČM bych chtěl říci, my nebudeme navrhovat, aby tento návrh nebyl projednáván, nechť se dostane do řádného projednání, ale myslíme si, že v podobě, tak jak je předložen, by měl být řádně diskutován na úrovni ústavní komise, ústavně-právního výboru a bude velice, velice záležet, jestli tam dojde k nějaké shodě a narovnání věcí, o kterých jsem tady hovořil.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Marka Bendu, zatím poslední přihláška do obecné rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, je trochu škoda, že tady není přítomen ministr vnitra, ale chápu, že se nedá nic dělat.

Já v podstatě sdílím výhrady, které tady byly doteď řečeny. Pokládám zvolené řešení vládou za úplně to nejnešťastnější možné, které jste mohli vymyslet. Vůbec nechápu, proč se do článku 16 dává, že územní vymezení volebních obvodů pro volby do Senátu stanoví ústavní zákon. Naprosto nerozumím, proč to vůbec děláme. Tak ústavní zákon můžeme přijmout podle Ústavy. Pokud ho chceme přijmout. Pokud to uděláme takhle a náhodou nepřijmeme ten ústavní zákon, tak jsme Senát zřejmě zrušili. (Nesouhlasné reakce v plénu.) No ne, jako v realitě věci bychom došli do situace, kdy není, jakým způsobem do Senátu volit. Pokud si řekneme, že podmínka je přijmout ústavní zákon, a víme, jak je složité přijmout ústavní zákon. Vůbec nechápu, proč to tam dáváme. Tak máme, jestli chceme mít zvláštní ústavní zákon o volebních obvodech do Senátu, já to pokládám za zbytečné, já myslím, že stačí, když je to čtyřicítkový zákon, běžný volební. Souhlasím s tezí, že se má zafixovat na delší čas, ale nevím, proč by to muselo být nutně v Ústavě. Ale dát to sem - jenom vytváříme neřešitelný problém.

To samé, proč do Ústavy píšeme podrobnosti. Víme, jaké jsou s tím špatné zkušenosti. Článek 17, prezident republiky vyhlásí volby do deseti dnů po rozpuštění Poslanecké sněmovny a zároveň nejpozději 80 dnů před jejich konáním. To znamená, že v reálu má jenom dva víkendy, na které ty volby může vyhlásit. Vycházíme z toho, že zřejmě prezident republiky je nesvéprávný. Ale co se nám stane, když těch 80 až 90 dnů nám bude spadat na Vánoce? Budeme volit na Vánoce nebo na Nový rok? To jsou prostě - proč píšeme do Ústavy věci, které podle mého názoru do ní nepatří, jsou zbytečné? Vycházejme z toho, že ústavní činitelé se nechovají, jako někteří se dnes chovají, že jsou svéprávní, a že když řekneme: konají se volby do 90 dnů, tak nemusíme fixovat, že musí být nejpozději do 10 dnů vyhlášeny a nejdéle za 80 dnů. (V sále je hluk.)

A poslední poznámka. Pokud bychom se něčím podle mého názoru měli zabývat z hlediska fixace volebního období, tady je dobře, že se fixují ty kraje a Senát, to já pokládám za správné, tak největší problém přece dneska máme v prezidentských volbách. Ještě dvoje, a budeme zase volit na Vánoce nebo nejpozději jako někdy před Vánocemi, tak jak to máme (nesrozumitelné). Tím se zřejmě komise vůbec nezabývala, jestli bychom také nemohli mít náhodou pevné prezidentské volby. Jestli bychom nemohli říct, že prostě prezident republiky se volí v únoru, v lednu, to je jedno, v jakémkoliv měsíci. No a holt když se úřad prezidenta republiky uvolní, tak máme přece ústavní mechanismy, které mi dostatečně fixují, jakým způsobem se vykonává, kdo co vykonává. Takže i kdyby to náhodou se stalo, tak tři čtvrtě roku budeme bez hlavy státu. Podle mého názoru se nic tak strašného nestane.

Takže já nenavrhuji ten návrh zákona zamítnout, ale myslím si, že ta debata ve výborech bude muset být velmi důkladná. Myslím si, že do článku 16 se nemá sahat vůbec a ty další věci jenom velmi opatrně.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Mikuláš Ferjenčík, zatím poslední přihláška do rozpravy. Vaše dvě minuty. Prosím, máte slovo.

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl jenom, aby to tady zaznělo. Podle mě velmi důležitá věc je nefixovat ty senátní obvody trvale, protože prostě ten pohyb obyvatelstva je poměrně značný. Já myslím, že bychom se měli domluvit třeba na dvanácti letech, kde to dává smysl, že jsou to dva volební cykly. Ale dát to trvale si myslím, že povede k systému podobnému jako v Británii, kde je obrovský rozdíl mezi váhou jednotlivých volebních obvodů podle počtu obyvatel na mandát.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Nyní se rozhlédnu, zdali ještě někdo další je přihlášen do rozpravy. Nikoho dalšího nevidím. Končím tedy obecnou rozpravu. Táži se na zájem o závěrečná slova. Pan ministr, pan zpravodaj? Nemáte - máte zájem. Prosím, pan ministr.

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Já děkuji za rozpravu, ale slyšel jsem, že nikdo zamítnutí nenavrhl. Takže chápu to tak, že všechno, i co tady zaznělo kritického, bude debatováno v dalším čtení.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavně-právnímu výboru jako výboru garančnímu. A já se táži, jestli navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu. Žádný jiný návrh nevidím, takže já zagonguji, abych svolal poslance do jednacího sálu.

Tak já zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 98: přihlášeno 133 poslanců, pro 112, proti žádný. Konstatuji, že tento návrh přikázat k projednání ústavně-právnímu výboru jako garančnímu výboru byl schválen. (Před řečnickým pultem se hlásí o slovo poslankyně Valachová.)

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru či výborům k projednání? Ano. Pan poslanec Kupka, prosím. Ano, ještě paní poslankyně Valachová. Tak kdo byl dřív? Tak dámě dáme přednost. Tak prosím, paní poslankyně Valachová.

Poslankyně Kateřina Valachová: Děkuji, pánové. Já bych navrhla Sněmovně přikázat stálé komisi pro Ústavu z hlediska zvyklostí. Jde o změnu Ústavy.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pan poslanec Kupka.

Poslanec Martin Kupka: Já si dovolím navrhnout výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, protože dopad do obcí, měst a krajů je významný.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Má ještě někdo nějaký další návrh?

Další návrh nevidím, takže budeme nejprve hlasovat o návrhu paní poslankyně Kateřiny Valachové, aby byl návrh přikázán také k projednání do stálé komise pro Ústavu.

Já zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 99: přihlášeno 133 poslanců, pro 117, proti 1. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán stálé komisi pro Ústavu k projednání.

Dále tady budeme hlasovat návrh pana poslance Kupky, který navrhuje, aby návrh byl přikázán také výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

Já zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 100: přihlášeno 133 poslanců, pro 107, proti 4. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako dalšímu výboru. Tímto končím první čtení tohoto návrhu.

Přistoupíme k dalšímu tisku a jedná se o

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.