(18.00 hodin)
(pokračuje Hanzel)

Těmito sněmovními tisky jsme se zabývali dne 6. prosince 2019, když jsme přerušili sloučenou obecnou rozpravu. Připomínám, že bylo vzneseno veto dvou poslaneckých klubů, SPD a KSČM, proti projednávání podle § 90 odstavce 2 u sněmovního tisku 645. (V sále je silný hluk.)

Prosím, aby místa u stolku zpravodajů zaujali za navrhovatele ministr školství mládeže a tělovýchovy Robert Plaga a poslanec Lukáš Bartoň. Připomínám, že zpravodajové pro prvé čtení jsou poslanec Lukáš Bartoň ke sněmovnímu tisku 645 a poslanec Ivo Pojezdný, sněmovní tisk 506. Mají zájem zpravodajové vystoupit k tomuto tisku? Ne.

Takže nyní tedy budeme pokračovat v přerušené sloučené obecné rozpravě, kde se o slovo přihlásil jako první pan poslanec Karel Rais. A já poprosím všechny v jednacím sále o to, aby se ztišili, abychom mohli projednávat tyto body ve sloučené rozpravě. Děkuji. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, vážení kolegové a kolegyně, minulá doposud neukončená diskuze k uvedenému sněmovnímu tisku se točila zejména kolem problematiky maturity z matematiky. Sněmovna se rozdělila na dvě výrazné skupiny. Jednu, která chce povinnou maturitu z matematiky, kam patří samozřejmě nejenom emeritní rektoři z technik, tedy i já, ale zástupci průmyslu a výzkumu a dalších kolegů. A druhá, která podle mě byla spíše představována zástupci Ministerstva školství, která odmítá zavedení zkoušky z matematiky, protože se bojí špatných výsledků z tohoto předmětu.

Měli bychom se ptát, proč jsou výsledky z maturitní zkoušky z matematiky tak špatné. Čím to je, že výsledky češtiny a cizího jazyka jsou u maturity lepší než výsledky z matematiky a současně mezinárodní šetření prokazují v češtině horší výsledky než z matematiky. Není to tím, že hodnocení v jazyku českém je nastaveno jinak než v matematice?

Každý, kdo učí, tak ví, že můžeme předložit lehké otázky, kdy většina posluchačů udělá vše, a pak také můžeme vytvořit test, z kterého si většina posluchačů, lidově řečeno, vyláme zuby. Domnívám se tedy, že problém vhodné skladby maturitní zkoušky řeší Cermat, dneska Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání, tím, že je zde předložena novela, která odsouvá zkoušky z matematiky o osm až deset let, podle tisku. Domnívám se, že by se tenhleten problém dal řešit buď vyhláškou, nebo nějakým nařízením Ministerstva školství, a vůbec tento návrh tady nemusel být.

Co se týká těch, kteří jsou dneska proti maturitě a před dvěma lety hlasovali novelu z roku 2016, tak bych jim chtěl připomenout zdůvodnění zákona, kdy jsme jednoznačně zdůrazňovali důležitost matematiky pro rozvoj a pro inovace a pro to, co dneska nazýváme Country for the Future a podobně. Takže tehdy v tom roce 2016, kdy jsme projednávali tu novelu školského zákona, tak si určitě vzpomenete, ti, co tady byli, na bouřlivé diskuze zejména zástupců učilišť, kde studia měla být ukončena zkouškou z matematiky. Tehdy podle mě došlo k nalezení určitého optima, kdy někteří žáci nemuseli dělat maturitu z matematiky. A přitom bych mohl tedy citovat současně to zdůvodnění toho zákona, kde byl kladen velký důraz na maturitní zkoušku z matematiky vzhledem k nutnosti vybudovat rozvinutou průmyslovou společnost. Vyhláškou Ministerstva školství byli vyjmuti žáci oboru uměleckých, zdravotnických a oborů vzdělání sociální činnost s ohledem na specifika daných oborů a ti mohou dneska maturovat pouze ze dvou předmětů společné části maturitní zkoušky, a to z češtiny a literatury a z cizího jazyka. Na ostatních školách a učilištích si studenti volili další zkoušku buď z matematiky, nebo z cizího jazyka a v podstatě, lidově řečeno, byl klid. Všichni to vzali jako fakt a byl pokoj. A nyní vlastně ta novela vyvolává dost bouřlivé diskuze. Proč tomu tak je? Z mého pohledu, možná omezeného, zejména proto, že se úředníci obávají špatných výsledků z maturitní zkoušky na zbývajících středních školách, zejména odborných. Znovu bych se vrátil k tomu, co jsem říkal, že by se to dalo řešit, celé tohleto jednání, buď vyhláškou, nebo nařízením Ministerstva školství.

Všichni se soustřeďujeme jenom na maturitní zkoušky z matematiky, ale těch problémů, prostě otevřela se Pandořina skříňka tím, že se otevřel školský zákon. Jedním z těch problémů jsou například nestejné osnovy výuky jednotlivých předmětů, protože takzvané rámcové studijní programy, metodický materiál, který si každá škola upraví do takzvaného školského vzdělávacího plánu, jsou velmi volné a často nedostatečným způsobem zpracované. Odborná veřejnost volá podle mě oprávněně po sjednocení obsahu povinné výuky na základních školách. Současně volné a nedostatečně zpracované rámcové studijní programy mají za následek, že absolventi dvou rozdílných základních škol mohou mít na výstupu po skončení povinné školní docházky, případně na přechodu na víceleté gymnázium značně rozdílné penzum získaných znalostí.

Tento stav je v rozporu s právem dítěte na vzdělání a také s rovnými příležitostmi při jeho dosažení. Rozdílné penzum znalostí je způsobeno nikoliv schopnostmi dítěte, ale obsahem jeho vzdělávání stanoveného základní školou. A když k tomu ještě přidáme spádovost, kde rodič může jen výjimečně rozhodnout o škole, kterou bude dítě navštěvovat, tak ta situace teoreticky může být ještě horší. Tato situace má za následek nerovné šance žáků na úspěšné zvládnutí přijímacích zkoušek na střední školu. Stejně tak může činit obtíže při změně školy v průběhu povinné školní docházky. Pro stanovení povinného obsahu dle jednotlivých předmětů hovoří i fakt, že dítě je hodnoceno na vysvědčení dle jednotlivých předmětů, nikoliv dle tematických bloků.

Domnívám se proto, že by bylo vhodné, abychom se mezi prvním a druhým čtením také kromě diskuze o povinné nepovinné matematice zamysleli nad vhodností standardu rámcových vzdělávacích programů, a to jak na úrovni ročníku, tak i na úrovni předmětu. Často je nám za vzor úspěšnosti zde ve Sněmovně dáváno Finsko, kde samozřejmě jsou jednotné osnovy a učebnice.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S přednostním právem je přihlášen pan poslanec Radim Fiala, ale toho tady v sále nevidím, takže v tuto chvíli dám slovo panu ministrovi. Prosím. A, je tam, takže pan Radim Fiala. A s přednostním právem je další v pořadí pan ministr. Prosím.

 

Poslanec Radim Fiala: Já jen velmi krátce, vážené kolegyně, kolegové. Já jsem tady v tomto bodu při předcházejícím projednávání po poradě s výborem pro školství a s ministrem školství navrhoval zkrácení lhůty, ale protože se nám to tak protáhlo, tak zase po dohodě se školským výborem a s ministrem školství a se zpravodajem tohoto tisku ten svůj návrh na zkrácení této lhůty stahuji. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a prosím pana ministra o slovo. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP