(12.00 hodin)
(pokračuje Feri)

Myslíme si, a budeme předkládat, moje ctěná kolegyně Langšádlová v hospodářském výboru, pozměňovací návrh, avizuji ho tady, který jde stejným krokem. To znamená, proč by mělo jít 67 % z té úhrady z hnědého uhlí těženého povrchovým způsobem do státního rozpočtu? A proč je to vlastně podle nás špatně? Ten prvotní argument by měl být, proč by ty peníze z regionů, z Ústeckého, Karlovarského kraje měly plynout do státního rozpočtu, vlastně do té démonizované Prahy. Ale tento argument nepoužiji. Podle mě to je špatně z důvodu, že ty peníze nemají až takovou mašličku. A na základě principu subsidiarity si myslím, že by měly být využívány skutečně když ne těmi obcemi, když už se tam změnil koeficient ze 75 % na těch 33, tak alespoň kraji, aby ty peníze mohly být účelně využívány v rámci regionu.

Čili myslím si, že by ta debata měla být širší. Neměla by být omezena pouze na technický postup výpočtu té úhrady a stanovení jejího rozsahu, ale vůbec by měla být otevřena debata i o tom, jestli je to úhrada výlučná, nebo jestli je to úhrada sdílená, a v jakém tom rozsahu. A zároveň si myslím, že je-li tu mimořádný konsenzus v této Poslanecké sněmovně ohledně snahy vyrovnávat se se změnami klimatu a snažit se na to získávat i náležité prostředky, tak si myslím, že by součástí té debaty mělo být i určení náhrady u ostatních nerostů. A debata o tom, kam by měly být směřovány. Jestli by ten cílový veřejný rozpočet neměl být například rozpočet Státního fondu pro životní prostředí místo státního rozpočtu, kde, jak jsem říkal, ty peníze téměř nemají mašličku.

Čili avizuji náš pozměňovací návrh a byl bych rád, kdyby pan ministr k tomu řekl své, nějaké politické stanovisko, jestli se tím ministerstvo zabývalo, jestli vstoupilo do jednání například s kraji. Protože myslím, že toto je něco, co by každého poslance z Ústeckého kraje, z Karlovarského kraje mělo zajímat, protože jsou to peníze, které jdou z toho regionu do centrálního rozpočtu. A myslím si, že by se do toho regionu měly bezesporu vracet. Můžeme hledat nějaký kompromis. Nemusí to být, že by státní rozpočet z ničeho nic, vím, že je velký tlak na ministry ohledně toho, aby se rozpočet jejich jednotlivých rozpočtových kapitol ne tolik snižoval, ale můžeme se domluvit, můžeme najít nějaký kompromis tak, aby těm krajům aspoň něco z té úhrady šlo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Jana Zahradníka. Přeji pěkné poledne. A připraví se paní poslankyně Květa Matušovská. Takže pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, k hornímu zákonu jsem vystupoval již při jeho projednávání v minulém volebním období a v tomto volebním období k jeho zdůvodnění mohu uvést ještě další titul. Jako členu uhelné komise se mi dostávají do rukou analýzy a materiály, které by měly vést k závěrečnému rozhodnutí této komise o útlumu uhelné energetiky v nějakém termínu, který by byl reálný. Já samozřejmě ty materiály pečlivě studuji, zabývám se tím, vím, že ten útlum uhelné energetiky je věcí budoucnosti v řádu desítek let. To určitě, 2040, 2050, to určitě takto rozhodneme. Mám jenom vždycky takovou základní ideu, že každá kapacita, která bude utlumena, která bude zavřena v oblasti uhelné energetiky, musí mít nějakou náhradní kapacitu, která by za ni zastoupila, protože není možné ponechat naši republiku bez energetické bezpečnosti, bez energetické soběstačnosti a naše občany bez spolehlivých dodávek energie.

Já jsem zaznamenal prohlášení vlády České republiky a i tedy vyjádření pana ministra Havlíčka v médiích, naposledy někdy v polovině roku minulého na Novinkách, o tom, že zamýšlejí zvýšit úhradu za vydobytý nerost. V tom zákoně samozřejmě se tato věc nevyskytuje, je to věc nařízení vlády, podzákonné normy. Ale co tam je, je zrušení pětiletého moratoria na danou hodnotu té náhrady za vydobytý nerost. To v tom zákoně jednoznačně je. Ta náhrada, a to chci především připomenout, byla naposledy zvýšena v roce 2016, a to na dvojnásobek původní hodnoty. Pak bylo stanoveno pětileté moratorium. Ten důvod tehdy jsem také obhajoval, aby podnikatelé v těžebním průmyslu měli nějakou jistotu, nějakou jistotu, se kterou mohou předvídat budoucí chování státu k jejich činnosti. Nevím, jaký jiný průmyslový sektor by byl podroben takto výraznému odvodu.

Osobně si myslím, že zvýšení odvodů za vydobytý nerost je poměrně nebezpečné. Ne snad proto, že by to mělo nějak znamenat porušení stability sektoru těžebních firem, ale zejména proto, že to může mít významné dopady na občany, na spotřebitele, zejména spotřebitele energie a tepla. Pokud se rozhodneme a zvýšíme úhrady za vydobytý nerost, tak to přinese určité zvýšení cen surovin a jako svůj důsledek také zvýšení cen elektrické energie a zejména tepla. Přitom ceny elektrické energie a ceny tepla již nyní rostou, zejména proto, že rostou ceny na světových trzích, a také, a to jsme tady už několikrát v naší Sněmovně zmiňovali, rostou výrazně ceny emisních povolenek. Za minulé roky jsme zaznamenali nárůst z 5 eur za povolenku až na 25. Nyní již se obáváme ceny více než 30 eur za povolenku. Což je věc, která samozřejmě zasahuje do ekonomiky provozoven, které vyrábějí energii, které vyrábějí teplo.

Zejména teplárny se potýkají s důsledky tohoto jevu. Přitom teplárny, zejména ty velké, ale i střední, se jako centrální zdroje tepla výlučně podílejí na zásobování teplem zhruba jednoho a půl milionu domácností. Což v podstatě jsou tři čtyři miliony obyvatel. A v těch městech, která jsou na teplárny napojena, jiný tepelný zdroj pro vytápění bytů v sídlištích prostě není. Není čím nahradit uhlí jako zdroj energie pro tyto teplárny. Představa, že bychom přešli na plyn, by znamenala velikou závislost na Rusku. Ne každý si může dovolit to, co teď máme u nás v Jihočeském kraji, kdy se buduje převaděč tepla z Jaderné elektrárny Temelín do budějovické teplárny. Čili u tepláren by to znamenalo výrazný nárůst cen hnědého uhlí, tedy výrazný nárůst problémů pro teplárenský sektor, což by mělo negativní dopady na občany České republiky.

Myslím si, že je nezbytné, pokud bude vláda uvažovat o zvýšení úhrad z vydobytého nerostu a zrušení pětiletého moratoria na jeho zvyšování, což výrazně zasáhne do určité právní jistoty provozovatelů celého uhelného energetického sektoru, aby byla provedena analýza možných dopadů tohoto opatření na občany České republiky. To by podle mého názoru vláda měla udělat, měla by nás s tou analýzou seznámit dříve, než svým hlasováním o tomto zákonu rozhodneme. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP