(9.50 hodin)
(pokračuje Černochová)
Na prvním místě tedy to byla obava, aby vláda nezneužila volné ruky, kterou odstraněním podmínek pro vysílání sil na 60 dnů dostane. Zaprvé, těžko se dá předpokládat, že by bylo možné během 60 dnů naplánovat a provést rozsáhlejší vojenskou operaci v zahraničí. Zadruhé, vláda může přislíbit v případě potřeby NATO, Evropské unie či OSN vyslání českých vojáků a může díky 60dennímu oknu vyslat do zájmové oblasti například průzkumné týmy, ale bude muset informovat Parlament a pro větší nasazení si vyžádat jeho souhlas. Zatřetí, vláda se může rozhodnout pro operaci menšího rozsahu, která se bude dát zvládnout během 60 dnů, ale opět musí jít raději dříve než později do Parlamentu pro souhlas. Začtvrté, nedá se předpokládat, že by se vláda, která existuje s důvěrou Sněmovny, se rozhodla spáchat politickou sebevraždu a provedla vojenskou operaci v zahraničí bez předchozích politických konzultací a zajištění si podpory.
Další obavou, kterou jsem se někde dočetla, je, že akce například na záchranu rukojmí bez souhlasu státu, kde by k ní došlo, bude porušením mezinárodního práva, či dokonce agresí. Jak uvádí ústavní právník pan doktor Jan Kudrna s odkazem na odbornou literaturu, mezinárodní právo veřejné například nepovažuje za legální použití síly za účelem ochrany vlastních občanů na území cizího státu i bez jeho souhlasu. Konec citace. To znamená, že pokud by k takové situaci došlo, nebude se jednat o porušení mezinárodního práva, navíc již bylo možné zaznamenat případy, kdy stát, ve kterém k únosu došlo, dal domovské zemi unesených občanů volné pole působnosti k provedení operace, neboť dotyční byli v rukou zločinecké organizace a sám tento stát neměl potřebné kapacity k osvobození.
Třetí a hlavní obavou, jsem se dočetla, je, že vláda bude moci zneužít své pravomoci a legálně pozvat zahraniční vojáky do České republiky s nějakými nekalými úmysly. Opět se dá odkázat na to, že pokud by vláda neměla zajištěnu politickou podporu pro něco takového, spáchala by politickou sebevraždu, a že stále platí omezení 60 dny a také možnost zrušení rozhodnutí nadpoloviční většinou jedné z komor Parlamentu. Samozřejmě může se objevit vláda, která se rozhodne jít mimo ústavnost. Ale to může učinit již dnes a ani sebelepší a sebesilnější právní úprava není schopna zabránit zlovůli, pokud se někdo rozhodne, že nebude respektovat pravidla.
Žádám vás tedy o podporu navrhované novely, která, a o tom jsem skutečně přesvědčena, je ve prospěch bezpečnosti tohoto státu a jeho občanů, má podporu premiéra, má podporu vicepremiéra, má podporu Ministerstva obrany, a myslím si, že kolem šedesátky z vás, kteří jste zrovna byli přítomni v sále, když jsem sbírala podpisy pod tento návrh, a zejména má kladné stanovisko vlády. Tuto normu navrhuji společně s mými kolegy, přestože já jako zástupkyně navrhovatelů, která tady před vámi stojím, jsem opoziční poslankyní a současná vláda není mou vládou, ale je to vláda České republiky a já se v politice vždycky snažím, abychom v oblastech obrany a bezpečnosti si nehráli na to, kdo z nás má jaké partajní tričko, ale abychom přemýšleli o budoucnosti nejenom České republiky, ale i o těch bezpečnostních otázkách do budoucna tak, že jsou skutečně v zájmu nás všech napříč politickým spektrem. A jednou je u vlády ten, podruhé tam bude onen, ale pokaždé toto ustanovení může ta vláda potřebovat. Dejme jí tu možnost.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z pravé části sálu.)
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Nyní poprosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Dominik Feri.
Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení přítomní členové vlády, pro zpravodaje je to vždycky radost, když má pečlivého navrhovatele, který všechno dostatečným způsobem zmíní. Skutečně tento návrh se vydává třemi základními směry a upravuje tři základní oblasti. Tou první je pravomoc vlády při vysílání ozbrojených sil. Ústavodárce byl poněkud kazuistický a opravil to tak trošku řekněme pro potřeby praxe se ukázalo neobratně, nedostatečně. Další část se týká úpravy přeletů a přejezdů a poslední část parlamentní kontroly činnosti vlády. Jedná se o návrh široce konsenzuální a vláda vyslovila s tímto návrhem ústavního zákona souhlas bez připomínek.
Navržený garanční výbor je výbor ústavně-právní. Jako zpravodaj dávám ke zvážení přikázání ještě stálé komisi pro Ústavu, bývá to tu u ústavních zákonů dobrým zvykem. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se s přednostním právem přihlásil pan místopředseda Filip.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedo, členové vlády, paní a pánové, zpravodaj má pravdu, že to je dobře připravený návrh. Dokonce i paní navrhovatelka, nebo zástupkyně navrhovatelů, má pravdu v tom, že jde teprve o druhou změnu Ústavy, článku 43. I to rozšíření z roku 2000 myslím pojmenovala správně. Ale zcela se vyhnula tomu, co je zásadním problémem tohoto problému, to znamená přesun principu parlamentní demokracie na demokracii v uvozovkách exekutivní, protože vyřazení Parlamentu je tam zjevné.
Paní navrhovatelka, nebo zástupkyně navrhovatelů, zcela vynechala to, jakým způsobem je v tuto chvíli upraven postup Parlamentu za situace, kdy dojde k ohrožení bezpečnosti státu. Ale absolutně se tomu vyhnula. Protože to je smysl vyřazení Parlamentu z rozhodování. A potom si tady následně do 60 dní dělejte, co chcete. Kdo vyhlašuje stav ohrožení, válečný stav? Přeci vláda. A ta ve chvíli, kdy ho nevyhlásí, má potom volné ruce, aniž by se starala. On totiž Parlament nemusí být vyřazen a může být dosaženo těch okamžitých rozhodnutí Poslanecké sněmovny. Takže neříkejme si, že to je tak nutné, protože Parlament se pomalu sejde. Prostě to není pravda. A to zamlčení, ta cenzura mlčením o tom článku, který to upravuje v jednacím řádu, mi opravdu vadí. Ale opravdu vadí!
Tak pro připomenutí, nebudu tedy citovat článek 43 Ústavy, ale vystačím si pro tu změnu charakteru České republiky z parlamentní demokracie na jakousi exekutivní demokracii, ocituji platný § 109m našeho zákona o jednacím řádu: "Je-li Sněmovně předložen návrh na vyhlášení válečného stavu, vyhlášení stavu ohrožení státu, vyslovení souhlasu s prodloužením doby nouzového stavu, zrušení nouzového stavu před uplynutím doby, na kterou byl vyhlášen, vyslovení souhlasu s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky nebo s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, anebo na rozhodnutí o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodních organizací, jíž je Česká republika členem, v době stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, rozhodne o něm ve zkráceném jednání." ***