(17.20 hodin)
(pokračuje Nevludová)
Pokud by obec měla důkazy, které by nasvědčovaly, že uchazeč o pracovní pozici strážníka, čekatel či strážník by páchal trestnou činnost motivovanou rasovou, národnostní nebo jinou sociální nenávistí, jednalo by se o jednání, které naplňuje znaky skutkové podstaty trestného činu nebo přestupku, a jeho pohnutkou by tak byla apriorní nenávist vyplývající z příslušnosti adresáta útoku k rase, národnosti, náboženství, třídě či jiné sociální skupině, přičemž specifickým typem zařaditelným do této kategorie kriminality jsou také útoky proti symbolům či představitelům existujícího společenského systému, jsou-li motivované apriorní nenávistí vůči němu. V tom případě má obec či jakýkoli dotčený subjekt možnost zahájit v této věci trestní řízení ve smyslu § 403 trestního zákona, a tím pádem v případě pravomocného uznání viny by zcela logicky ztratil podmínku bezúhonnosti, na kterou současné znění zákona o obecní policii již pamatuje.
Pravděpodobně neexistuje člověk, který by někdy nepocítil zášť vůči jiné osobě. Stejně tak pravděpodobně neexistuje člověk, který by někdy nebyl terčem zášti. Zášť lze definovat jako nelibost, zlobu, nevraživost pociťovanou vůči druhému, jež je výsledkem nějakého druhu osobní nespokojenost. A zde je ta velice tenká hranice mezi slovy zášť a svobodně projevený názor. Když budu někde demonstrovat, tak jako třeba demonstrují teď lidé z Milionu chvilek, kdy mají transparenty s šibenicí, napsáno Babiš, Zeman, tak je to jejich názor, nebo je to jejich zášť? Když budu demonstrovat proti pochodu Prague Pride, kdy se nechci dívat na něčí holý zadek, je to zášť, nebo je to názor? Tady je velice tenká hranice a je nebezpečné se pouštět na tento tenký led.
Dalším svým pozměňovacím návrhem navrhuji zrušit § 5a odst. 2, a to z důvodu, že toto navržené ustanovení je zcela zbytečné a zavádějící. Proti tomuto znění lze namítnout, že oznamovací povinnost vůči obci mají v současném platném znění zákona č. 553/1991 zakotvenu jednak orgány činné v trestním řízení v § 25, a jednak je tato povinnost pro čekatele nebo i strážníka zanesena v § 4a odst. 3 v trestní rovině a v § 4b odst. 5 v přestupkové rovině. Navíc nesplnění této oznamovací povinnosti strážníkem je kvalifikováno jako přestupek podle § 28 odst. 1 a 2 zákona č. 553/1991. Je tedy logické, že pokud strážník nesplní svou oznamovací povinnost, že byl pravomocně uznán vinným z přestupku, kterou mu ukládá stávající znění zákona o obecní policii, dopustí se tak dalšího přestupku, a tím pádem ztrácí podmínku spolehlivosti a je to důvodem pro rozvázání pracovního poměru.
Z logiky věci tedy vyplývá, že současná úprava je zcela dostačující a není třeba zde doplňovat navržené opatření, že si skutečnosti zjistí obec věrohodným způsobem sama. Toto ustanovení navíc nijak nedefinuje pojem hodnověrným způsobem a mohlo by to tudíž vést k tomu, že díky takovému znění zákona by mohl zaměstnavatel dostat do rukou velice nebezpečný nástroj vůči svým zaměstnancům. V době, kdy se všechny bezpečnostní složky potýkají s nedostatkem uchazečů o tyto profese a dlouhodobě vládne personální podstav, je nelogické, že v návrhu novely zákona o obecní policii dochází k dalšímu zpřísňování podmínek spolehlivosti a bezúhonnosti čekatelů a strážníků.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní by měl být do rozpravy přihlášen pan poslanec Mašek. Než mu dám slovo, než dorazí k mikrofonu, seznámím vás s omluvou pana poslance Jurečky, který se omlouvá do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane předsedající, milé dámy, vážení pánové, chtěl bych vás seznámit s mým pozměňovacím návrhem, čili poslance Jiřího Maška, ke sněmovnímu tisku 550, který je zaevidován jako sněmovní dokument 4289. V podstatě navazuje na to, co tady říkala moje předřečnice. Zde jsem přesvědčen o tom, že určitá spolehlivost strážníků obecní policie musí být definována. A návrhem je, že v § 4b odst. 3 by bylo následující znění: "Spolehlivým pro účely tohoto zákona není dále ten, u něhož zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že založil, podporuje nebo aktivně propaguje hnutí, které směřuje k potlačování základních práv a svobod člověka." Jako odůvodnění bych chtěl říct, že v daném případě se jedná o poněkud zužující variantu stávajícího § 4b odst. 3 z poslaneckého návrhu novely zákona o obecní policii. Nicméně jde o návrh, který zachovává základní smysl původně navrženého ustanovení, tedy institutu spolehlivosti, jehož cílem je zabránění působení problematických osob v rámci obecní policie. To je první pozměňovací návrh.
Dále bych chtěl načíst pozměňovací návrh Jiřího Maška, Zdeňka Ondráčka a Jana Bartoška. Je to pozměňovací návrh, který se týká odchodného strážníků obecní policie. Tady bych chtěl poděkovat kolegovi Bartoškovi, protože on měl připravený svůj návrh, jak řešit odchodné, ale po diskusi jsme se dohodli a udělali jsme průnik a s tímto průnikovým návrhem, kde došlo ke shodě, bych vás chtěl seznámit. Jedná se o to, že v § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu zní:
§ 8a Odchodné
Strážníkovi, který plnil úkoly podle tohoto zákona v hlavním pracovním poměru po dobu nejméně 15 let a dosáhl věku 50 let, přísluší odchodné při skončení pracovního poměru podle § 48 odst. 1 písm. a) nebo b), anebo podle odstavce 2 zákoníku práce; to neplatí, pokud pracovní poměr skončí výpovědí podle § 52 písm. f) až h), nebo okamžitým zrušením pracovního poměru podle § 55 odst. 1 zákoníku práce, anebo dohodou z týchž důvodů. Pro účely odchodného se sčítají veškeré předchozí doby pracovního poměru, kdy byl zaměstnanec obce zařazen na pracovní pozici strážník, s výjimkou doby trvání pracovního poměru, který skončil výpovědí podle § 52 písm. f) až h), nebo okamžitým zrušením pracovního poměru podle § 55 odst. 1 zákoníku práce, anebo dohodou z týchž důvodů. Tyto doby lze započíst pro účely odchodného pouze jednou. Do doby trvání pracovního poměru podle odstavce 1 se nezapočítává doba pracovního poměru po dobu převedení strážníka na jinou práci podle § 41 zákoníku práce a podle § 5a tohoto zákona, vyjma případu uvedeného v § 5a odst. 2.
Odchodné hradí obec, k níž je strážník v pracovním poměru ke dni jeho skončení podle odstavce 1.
Základní výše odchodného činí jeden průměrný měsíční výdělek strážníka uvedeného v odstavci 1. Za každý ukončený rok pracovního poměru podle odstavce 1 nad dobu 15 let se odchodné zvyšuje o jednu třetinu průměrného měsíčního výdělku strážníka. Celková výše odchodného nesmí překročit šestinásobek jeho průměrného měsíčního výdělku.
Odchodné vyplatí obec po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u obce pro výplatu platu, pokud se strážníkem nedohodne na výplatě v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.
Pro účely odchodného se průměrným měsíčním výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek zjištěný podle zákoníku práce.
Odchodné není složkou platu a nezapočítává se pro účely zjišťování průměrného výdělku podle zákoníku práce. ***