(17.30 hodin)
(pokračuje Mašek)

Nyní k odůvodnění změny zákona. Ze strany obcí, obecních policií je dlouhodobě voláno po možnosti zavedení určitých finančních kompenzací ve prospěch strážníků, resp. po zavedení systému sociálních výhod pro tuto specifickou kategorii zaměstnanců při skončení jejich pracovního poměru. Již stávající právní úprava, např. zákoník práce, umožňuje obci podílet se na řešení dané problematiky různými způsoby. Platná právní úprava však není dostatečná.

Zařazení nového § 8a si klade za cíl nad rámec stávajícího odstupného upraveného v § 67 a 68 zákoníku práce určitým způsobem ocenit dlouholetý výkon práce uvedené pro obec a její obyvatele, a to práce vysoce fyzicky a psychicky náročné, která je srovnatelně náročná jako výkon služby příslušníka Policie České republiky vykonávajícího standardní činnost v rámci služby pořádkové a dopravní policie, pokud pracovní poměr strážníka skončí běžným způsobem, jako je např. odchod do starobního důchodu, zrušení obecní policie nebo ztráta jeho zdravotní způsobilosti apod.

Nárok na odchodné samozřejmě nevznikne v případech, kdy zaviněním strážníka dojde u zaměstnavatele k ukončení pracovního poměru strážníka výpovědí ze strany obce v případech podle § 52 písm. f) až h) zákoníku práce, kdy

strážník nesplňuje předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce. Spočívá-li nesplňování těchto požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích, je možné zaměstnanci, rozumějme strážníkovi, z tohoto důvodu dát výpověď, jen jestliže byl zaměstnavatelem v posledních 12 měsících písemně vyzván k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil;

u strážníka jsou dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k strážníkem vykonávané práci. Pro soustavné méně závažné porušování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonané práci je možné dát zaměstnanci, strážníkovi, výpověď, jestliže byl v době posledních šesti měsíců v souvislosti s porušováním povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi;

nebo strážník poruší zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost zaměstnance stanovenou v § 301a.

Nárok na odchodné též nevzniká, pokud došlo k okamžitému zrušení pracovního poměru ze strany obce z důvodu uvedeného v § 55 odst. 1 zákoníku práce, to je, byl-li strážník pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než jeden rok nebo byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně šesti měsíců, dále, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

Konstrukce navrhovaného ustanovení ideově vychází z ustanovení § 28a zákona číslo 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů. Předkladatel zastává názor, že fyzická a psychická náročnost výkonu zaměstnání strážníka je nesrovnatelně vyšší, než je tomu u většiny ostatních zaměstnání v režimu zákoníku práce. Pokud obec disponuje prostředky na další odstupné např. pro úředníky, je více než spravedlivé poskytnout obdobné plnění i strážníkům. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dobrý večer, vážené kolegyně, vážení kolegové. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Martin Baxa. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Baxa: Děkuji, dobrý podvečer, pane předsedající, dámy a pánové. Já bych se chtěl optat prostřednictvím pana předsedajícího pana poslance na jednu část, která zazněla v tom odůvodnění, a to je, pane poslanče, ta část, kde hovoříte o tom, že obce volají po tom, aby se zavedl institut odchodného. Já to nemyslím jakýmkoli způsobem ironicky nebo kriticky, jenom se opravdu na to reálně ptám, protože sám jsem starostou, primátorem města, které má velkou městskou policii, která má 300 zaměstnanců, velice významná část našeho rozpočtu slouží k financování městské policie. Chtěl bych jenom připomenout, že také poměrně významně vzrostly odměny strážníků zařazených do městské policie ať už v souvislosti se změnou nařízení vlády o platech, kdy nebylo jenom to plošné navýšení, ale také to, že díky iniciativě Ministerstva vnitra byli strážníci zařazeni o jeden stupeň - nemýlím-li se - výše v té platové tabulce, tak nás to stálo hodně peněz. Z druhé strany my prostě městskou policii velice potřebujeme a vážíme si jí. Nicméně to, co vy navrhujete, je každopádně nový výdaj z rozpočtů obcí v samostatné působnosti. A tak by mě opravdu jenom zajímalo, jakou cestou, jestli stanoviskem Svazu měst a obcí nebo některého jiného sdružení těchto samospráv bylo voláno po tom, aby se zavedl institut odchodného, a tedy aby se zvýšily výdaje z rozpočtu měst a obcí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Pan poslanec Jiří Mašek s faktickou poznámkou a jeho dvě minuty. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený kolego, děkuji za otázku. Na přímou otázku přímá odpověď. Obce volají po tom, aby kvalita těch strážníků byla co nejlepší, aby si mohli vybírat. A skutečně po vysvětlení nejprve se tomu obce trošku bránily, máte pravdu, že k tomu přišlo i vyjádření, řekněme, neutrální, ale po vysvětlení právě těch parametrů, že ty parametry jsou jeden plat po 15 letech odsloužených, resp. to narůstá maximálně do šesti platů, a když se to porovná třeba s odstupným, které se dává úředníkům po vykonané práci apod., tak dochází k tomu, že tam si myslím, že už jsme v tuhle chvíli v souladu. A ta pozitiva ve výběru kvalitních strážníků převažují. A pro strážníky je to určitý benefit, při kterém třeba i zvažují, jestli do téhle funkce nebo pozice strážníka nastoupí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V obecné rozpravě vystoupí pan poslanec Pavel Žáček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Žáček: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážení kolegové, vážené kolegyně, ačkoli jsme poměrně podrobně probírali tento návrh na několika jednáních ve výboru i podvýboru, dovolte mi sebekriticky konstatovat, že stále nejsem úplně přesvědčen o jeho nezbytnosti, přestože volání po novelizaci zákona o obecní policii není žádnou novinkou. Hlasy jsou občas slyšet jak přímo od Ministerstva vnitra, některých odborových svazů, od strážníků samotných, ale i od představitelů obcí. Jít nicméně cestou poslanecké iniciativy považuji přinejmenším za nešťastné. Absentuje totiž holistický přístup a pohled na celou problematiku obecní policie, který je rozhodně nezbytný. Když neznáme strategii a koncepci záměru dalšího směřování obecní policie, která spadá do samostatné působnosti municipalit, neměl by zákonodárný sbor chrlit další a další novely, které jen bezkoncepčně látají díry nedostatků plynoucích z aplikační praxe. To od počátku vytýkáme předloženému návrhu naší skupiny poslanců, kterému mj. logicky chybí podstatná část - analýza potřebnosti a vyhodnocení, zda se stávající systém osvědčil. Pokud ne, měla by samozřejmě vláda, nikoliv poslanci přijít s návrhem řešení.

Návrh se vyznačuje, přes označování jako "technická novela", řadu menších či větších změn co do zpřesnění výkladu některých ustanovení, které na straně jedné mohou skutečně vést k ulehčení práce strážníků obecní policie, což nerozporuji, ale na straně druhé vyvolávají otázky, zda jsou některé změny skutečně zapotřebí a nedochází k přiznání větší míry pravomocí strážníkům obecních policií. Předloha by měla být podrobena podrobnější odborné diskusi, která bude analyzovat tvrdá data, a nikoli vycházet jen z pocitů.

Na jednání podvýboru pro Policii České republiky, obecní policii a soukromé bezpečnostní služby nás zástupci Ministerstva vnitra ujišťovali, že novela vychází z poslední vládní novely a navazuje na ni, což údajně znamená, že potřebnými daty již Ministerstvo vnitra disponovalo při přípravě vládní novely, a je tedy poslanecká novela žádoucí. Přesto žádná data na jednání neprezentovali a ani nebyla představena ucelená koncepce, strategie a vize dalšího směřování obecní policie jako takové, která by měla odpovědět na otázku, jakou obecní policii vlastně chceme a co od ní očekáváme. Zástupci odborů mj. uvedli - cituji: "Bylo by nejprve zapotřebí stanovit, jakým směrem by se měl institut obecní policie do budoucna ubírat, jaké požadavky na obecní policii chce společnost klást, jakou roli by obecní policie měla zastávat v rámci bezpečnosti společnosti a státu, zkrátka co od obecní policie společnost vyžaduje a bude vyžadovat, a podle toho pak vytvořit patřičný a účinný zákon, který by její fungování upravoval." Konec citátu. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP