(17.40 hodin)
(pokračuje Žáček)
S tímto názorem se ztotožňuji. Stejně jako s jejich dalším postojem, kdy dále zástupci UBS uvedli, že - cituji: "Zákon nemůže reagovat a brát v potaz pouze návrhy předložené velkými městskými policiemi zastoupenými zejména kolegiem ředitelů městských policií statutárních měst a hlavního města Prahy, ale je třeba, aby se bral ohled i na ty nejmenší obecní policie, kterých je absolutní většina a které mají mnohdy jen pár strážníků." Konec citátu.
K tomu lze jen pro doplnění dodat, že sporných, problematických a donekonečna diskutovaných otázek a ustanovení týkajících se obecní policie je mnohem více a je možné je nalézt napříč celým právním řádem, nejen v zákoně o obecní policii. Mějme prosím na paměti, že existence a činnost obecní policie byla od počátku míněna pouze jako doplňková ve vztahu k činnosti Policie ČR, a nikoliv aby její činnost nahrazovala či se jejich hranice působnosti a pravomocí smazávaly. Spolupráce Policie ČR a obecní policie je jistě žádoucí, ale nemůžeme přistoupit na to, že když Policie ČR již nestačí na některé své povinnosti, budeme její práci nahrazovat prací obecní policie místo toho, abychom vytvářeli adekvátní podmínky pro práci policistů.
Přestože by se na první pohled mohlo zdát, že se úkoly a pravomoci policie státní a obecní překrývají, tak není nic vzdálenějšího pravdě. Mají pouze styčné body, kterými jsou právě a pouze místní záležitosti veřejného pořádku a dopravy. Pro policii jsou například specifické úkoly v trestním řízení a s tím související pravomoci, které jsou na hony vzdálené obecní policii, která se k nim může dostat nanejvýš v případě zjištění trestného činu, kde může zasahovat pouze v postavení běžného občana - oznamovatele, případně může provést občanské zadržení pachatele. Strážník je v pracovním poměru k obci, může tedy zastupovat obec v trestním řízení na základě pověření, ale subjektem trestního řízení obecní policie jako instituce být nemůže. Pravomoci strážníků se tak v represivní politice státu zužují pouze na dokumentaci a vyřizování vybraných přestupků.
Zástupci Ministerstva vnitra členy podvýboru dále ujišťovali, že nedochází k dalšímu rozšiřování kompetencí obecní policie, ale k upřesňování formulací. Já si to nemyslím, protože když si jen zběžně prolistujeme předlohou před námi a zjistíme, o jaký rozsah novely se jedná, je jasné, že jde nad rámce pouhého zpřesňování. Dokonce při jednáních několikrát zaznělo, že by měla mít obecní policie stejné pravomoci de facto jako služba pořádkové policie. Nechám na vašem zvážení, kolegyně a kolegové, zda je to cesta, kterou se máme vydat. Argumenty zástupců odborů obsahovaly i některé vnitřní rozpory. Na jednu stranu vyjadřovaly znepokojení nad rostoucími povinnostmi pro obecní strážníky a suplování práce policie a na stranu druhou zároveň požadovaly navýšení svých pravomocí i do budoucna, aby mohli strážníci nápor lépe zvládat a v některých oblastech suplovat a odbřemenit Policii ČR. Takováto schizofrenie je jen důsledkem již několikrát zmíněné absence vize a směřování obecní policie, která je jedním z důležitých prvků bezpečnosti a ochrany místního veřejného pořádku.
Zákony by ale neměly být psány na míru bezpečnostním sborům a organizacím, jak si je ony samy přejí, ale měly by vycházet z důkladné analýzy a nejenom z toho, že je potřeba něco změnit a upřesnit. Rozhodně by se také u takto důležitých norem nemělo jednat o poslanecké iniciativy, které mohou do budoucna zakládat problém. Bez odborně fundovaného aparátu, který se problematikou zabývá dlouhodobě, jejž má k dispozici příslušné ministerstvo, pochopitelně bude každý takovýto návrh potenciální časovanou bombou. Absence plnohodnotného připomínkového řízení nahrazeného pouze hlasováním ve vládě se může projevit fatálními externalitami, což právnímu státu příliš neprospěje.
Navíc musíme mít všichni na paměti, že tato legislativa je určena i pro ty nejmenší obce a pro obecní policie, které mají třeba i jediného strážníka. A přestože si práce strážníků obecní policie v řadě případů skutečně vážím, protože to nemají mnohdy jednoduché, tak přiznejme, že kvalita některých strážníků není valná. Tak to prostě je. Nejsou to policisté, které stát na své náklady vycvičí a vyškolí a připravuje je na náročnou práci, při které mnohdy zasahují do základních lidských práv a svobod. Do základních lidských práv a svobod nás všech. Nadneseně řečeno, máme tolik obecních policií, kolik máme obcí. A věřte mi, že ve svých řadách mají i takové, které na práci policistů nemají, a právě proto slouží u obecních policií, kde na ně nejsou kladeny tak vysoké nároky. Strážníci obecní policie tu nejsou od toho, aby suplovali práci policistů.
Zákon o obecní policii byl přijat již na sklonku roku 1991. Zákon vychází z filozofie doby, kdy ještě fungovalo federativní uspořádání a společnost byla ochotná vstřebávat zásadní změny. Komunistický Sbor národní bezpečnosti se transformoval na Policii ČR. Byla zrušena Pomocná stráž Veřejné bezpečnosti, prudce narůstala kriminalita a policie nebyla schopna zajistit bezpečnost zejména v městských aglomeracích. Přijetím zákona o obecní policii byla představitelům měst a obcí dána možnost zajistit pro své občany větší pocit bezpečí. Od té doby se obecní policie z béčka Policie ČR vyvinula v plnohodnotnou bezpečnostní službu na korporátním principu. A taková služba potřebuje pevná pravidla.
Je otázkou, zda pouhé přezkušování strážníků Ministerstvem vnitra ještě dostačuje, když jim přiznáváme více povinností a pravomocí, s nimiž musí přijít i lepší kontrola a odpovědnost. Některé jednotky obecní policie dnes nejsou nepodobné soukromým bezpečnostním sborům pracujícím ve prospěch vládnoucích představitelů obecní komunity. Jakkoliv rozšiřovat pravomoci obecní policie, byť i pod záminkou zpřesnění, mi nepřijde v tuto chvíli vhodné. Obávám se, že pokračující autonomizace obecní policie by mohla přinést pouze další prohlubování problému s nekontrolovanými a nehlídanými strážníky. Nabízí se rovněž otázka, co bude dál. Bude dalším krokem přiblížení pracovního poměru strážníků služebnímu poměru příslušníků bezpečnostních sborů?
Ministr vnitra by zkrátka měl jasně říci, jakou má představu o tom, kam bude směřovat, vizi obecní policie, jaké bude mít postavení a pravomoci, zda Ministerstvo vnitra neuvažuje o centrálním řízení jednotek obecní policie, zda neplánuje služební poměr pro strážníky, výsluhové nároky, změnu sociálního postavení a podobně. Může nám na tyto otázky odpovědět, nebo lépe představit jasnou vizi a kroky, které podnikne? Vítám, že vedeme diskuzi k tématu o směřování obecní policie ve výborech, podvýborech, ale i zde na plénu Poslanecké sněmovny. Ale zdůrazňuji opět, že suplujeme práci vlády.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já bych tady zareagoval na pana poslance Maška. Možná i na to, co říkal kolega Žáček. Ono víte, je to složitý problém, protože obecní policie kontrolované jsou, a jsou kontrolované samosprávou a občany města, obce, kde ta městská policie je. To, že je tam pravidelné proškolení a takové ty věci, to tady padlo. Já si myslím, že tohle je diskuze na trošku jiný prostor, na výbor a vůbec říct si filozofii dál směřování policie jako takové. Prostě obecní policie se ukotvily v právním řádu České republiky a musíme s nimi počítat, ať chceme, nebo nechceme. A pokud nenajdeme jiné a lepší systémové řešení, tak si tady můžeme při každé novele říkat ty názory, tak jak to každý cítí.
Co mě ale trošku překvapilo a přiznám se, že s tím nejsem ztotožněn, je tzv. odchodné, a i když je koncipované, že po patnácti letech a podobně. Trošku mi to zavání něčím, co se jmenuje služební poměr. A je potřeba říct, že k tomu ty policie a ti strážníci nikdy nebyli koncipováni, tak aby jednou skončili ve služebním poměru. Já si myslím, že jakýkoliv závazek finanční obcím do budoucna podle mě je špatně. Je špatně, protože opravdu ti policisté slouží na pracovní smlouvu. Samozřejmě mají složitý pracovní řád, všechno má svoje meze. Chápu to. A na druhou stranu nechápu obce, které by volaly po odchodném.
Pokud chceme mít kvalitní strážníky, je to o těch platech, to si řekněme na rovinu. O nic jiného jim nejde. A já musím říct, že teď se stala výrazná změna, kdy došlo ke změně katalogů prací a obecní strážníci byli zařazeni do jiné třídy. A já opravdu prosím, abychom zákonem neudávali to odchodné. Je to spíš prosba, abyste se nad tím zamysleli, protože jakýkoliv závazek do budoucna tohoto typu se nám může (upozornění na čas) vzhledem mstít. Já už skončím. A prosil bych, abychom to řešili jinou formou, podporu těch strážníků.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Tak paní poslankyně Jana Černochová s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Já vlastně navážu na kolegu Adamce, protože ono v řadě případů to tou jinou formou na obcích už řešíme. Motivujeme strážníky například obecními byty, nebo třeba v rozpočtech máme položky na odměny, u nichž vždycky dohlížíme na to, aby byly do přímého výkonu služby, takže tohle všechno vlastně je v pravomoci, dnes ti starostové tam kde obecní či městské policie jsou zřízené, toto všechno mají. Já si kladu otázku, jestli jim to má diktovat Poslanecká sněmovna, co mají dělat. Pokud někde jsou s prací strážníků spokojeni, tak už dnes starosta motivační možnost má. ***