Úterý 24. března 2020, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Vojtěch Filip)

3.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb.,
o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 785/ - zkrácené jednání

Ve zkráceném jednání bychom měli podle § 99 odst. 5 posoudit, zda jsou podmínky pro projednání zmíněného návrhu zákona ve zkráceném jednání. Otevírám k této proceduře rozpravu. Nikoho nevidím, rozpravu končím.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna konstatuje, že nadále existují podmínky pro projednání vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 785 ve zkráceném čtení."

Zahájil jsem hlasování číslo 15. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 15 z 95 přítomných pro 75, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Přistoupíme tedy k projednávání, protože usnesení bylo schváleno. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, ve zkráceném jednání uvede ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Prosím, aby se ujal slova. Než dojde ke stolku zpravodajů, požádám pana poslance Davida Kasala, aby zaujal místo u stolku zpravodajů.

Hned vám dám, pane ministře, slovo, jakmile bude ve sněmovně klid. Pokud diskutujete předchozí bod nebo něco jiného, prosím v předsálí. Ještě chviličku, pane ministře. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, tento návrh je další ze série návrhů, které mají odlehčit osobám, které jsou postiženy mimořádnými opatřeními v souvislosti s epidemií nemoci COVID-19. V tomto směru tedy stejně tak jako se to týká odvodů na sociální pojištění ze strany MPSV, tak jsme předložili návrh zákona týkající se odpuštění odvodů nebo platby záloh na pojistném na veřejné zdravotní pojištění od března roku 2020 do srpna roku 2020 pro osoby samostatně výdělečně činné. To znamená, to je ten základní princip té právní úpravy, tak abychom odlehčili těm, kteří zkrátka mají teď aktuálně problémy z hlediska svého podnikání, stejně tak jako je to v případě sociálního pojištění.

Asi k tomu není nic moc co dodat. Jsou tam samozřejmě určité dopady do systému veřejného zdravotního pojištění, které odhadujeme na zhruba 8 mld. korun z hlediska výpadku pro systém. Ovšem budeme vycházet v tomto směru z určitých rezerv, které systém má, a věříme, že jsme schopni toto zvládnout v tom následujícím období.

Takže tolik asi jenom velmi stručně pro odůvodnění tohoto návrhu zákona. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi. Připomínám, že prvé čtení se nekoná podle § 99 odst. 6, a návrh zákona výboru pro zdravotnictví, jemuž byl vládní návrh zákona přikázán rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny, už jej projednal a přijal usnesení, které vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 785/1. Požádám tedy zpravodaje výboru pro zdravotnictví, poslance Davida Kasala, aby nás informoval o jednání výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, výbor pro zdravotnictví projednal tento návrh na svém zasedání a 255. usnesení výboru pro zdravotnictví z 58. schůze ze dne 24. března 2020 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 592 o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 785, po úvodním slovu náměstka ministra zdravotnictví JUDr. Radka Policara, zpravodajské zprávě MUDr. Kasala a rozpravě výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

I. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592 o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 785, přikázaného podle § 99 odst. 3 jednacího řádu Poslanecké sněmovny

a) projednala v obecné rozpravě,

b) projednala všechny jeho části v rozpravě i podrobné,

c) projednala jej do úterý 24. března do 19 hodin;

II. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 592 o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů;

III. zmocňuje zpravodaje výboru poslance Kasala, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny popřípadě navrhl i další nezbytné úpravy podle § 95 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny;

IV. zmocňuje zpravodaje výboru, aby se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. A nyní máme rozhodnout, zda povedeme obecnou rozpravu. Výbor doporučil, ale to musíme schválit, zda povedeme obecnou rozpravu.

 

O tom, zda povedeme obecnou rozpravu, rozhodneme v hlasování číslo 16, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro, abychom vedli obecnou rozpravu. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 16 z přítomných 95 pro 64, proti nikdo. Návrh byl přijat. A můžeme tedy obecnou rozpravu zahájit.

 

V obecné rozpravě je první přihlášený pan poslanec Zbyněk Stanjura. Máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Podle dohody vystoupím se stanoviskem našeho poslaneckého klubu.

My samozřejmě tento návrh zákona podporujeme. Nicméně jsme současně připravovali pozměňovací návrh, ke kterému se pak přihlásím v podrobné rozpravě, je to sněmovní dokument 4646. Jsou tam podrobně uvedeny důvody. Já ty hlavní důvody řeknu teď na mikrofon.

Říkám, my to opatření podporujeme. Současně to znamená, že do systému veřejného zdravotního pojištění má přijít zhruba o 8 až 8,5 mld. méně. Ten náš pozměňovací návrh směřuje k tomu, aby tyto chybějící částky do systému dodal stát. Já myslím, že to je správné, že v okamžiku, kdy budeme schvalovat novou výši schodku státního rozpočtu, v okamžiku, kdy potřebujeme zdravotní péči, tak nemůžeme oslabovat ten systém tím, že vypadnou příjmy.

Takže ten pozměňovací návrh je poměrně jednoduchý, resp. to zdůvodnění - aby tu chybějící část do systému veřejného zdravotního pojištění dodal stát. Myslím si, že je na to dostatek prostoru v tom dnes jistě schválenému schodku, kdy budeme zvyšovat schodek o 160 mld. Obávám se, že to číslo zdaleka není, není konečné. A já věřím, že to podpoří i pan ministr, protože nepotřebujeme snižovat v této situaci a v následujících týdnech a měsících peníze, které budou ve veřejném zdravotním pojištění. A říkám, krok je správný, a současně si myslím, že tu povinnost bychom měli uložit státu.

Děkuji za podporu tohoto pozměňovacího návrhu, který předkládám jménem našeho klubu, a pak v podrobné rozpravě se jenom formálně k tomu pozměňujícímu návrhu přihlásím. A teď panu zpravodaji dám jednu kopii toho pozměňovacího návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Nyní pan místopředseda Tomio Okamura s přednostním právem. Připraví se pan kolega Třešňák. Máte slovo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, hnutí SPD souhlasí s návrhem zákona na odpuštění penále za neplacení záloh na zdravotní pojištění pro OSVČ po dobu půl roku. Ideální pomocí ze strany státu by pro OSVČ ale samozřejmě bylo odpuštění platby po dobu nouzového stavu. To ale vláda odmítá. Takže ve finále živnostníkům moc nepomůže.

V debatě nad zdravotním pojištěním jsme opět u tématu, kde na to vzít, protože tyhle peníze nejsou peníze pro zdravotní pojišťovny, v důsledku jsou na úhradu zdravotní péče. Nelze se nezamyslet nad tím, že podle zákona by měly být zdravotní pojišťovny neziskové a musí alespoň teoreticky poskytovat každému zákonem zaručenou péči, v praxi si tedy mohou konkurovat jen příplatky na vitamíny nebo na gymnastiku a tak podobně. Za to si za těžké miliony z kapes pojištěnců konkurují reklamou v televizi a dalších médiích, a samozřejmě vyplavou skandály, kdy se odhalí nějaké tunelování peněz pojištěnců.

Nabízí se ve světě osvědčený model, a to společný výběr sociálního a zdravotního pojištění prostřednictvím finančních úřadů a následně rozdělovaný prostřednictvím jednoho úřadu. Pojišťovny mají roční zisk zhruba 10 mld. korun, a zčásti plyne do zahraničí. Dvě zahraniční pojišťovny mají například zisk z monopolu, či duopolu na pojistné, které nařizuje stát, z úrazového pojištění zaměstnavatelů. Jak to, že tohle nevybírá VZP nebo její dcera PVZP a zisk nejde do našeho zdravotnictví, ale do Rakouska a do Itálie?

Vážené dámy a pánové, výše uvedené říkám proto, že pokud se tady bavíme o tom a vláda tady hovoří o tom, jak lidem pomoci, mluvíme o tom tady i my, tak se pojďme bavit o tom, jak a v jaké míře, tak já k tomu už předem říkám, že peníze tu jsou, jen stačí, aby šly k potřebným, nikoliv k miliardářům. V této souvislosti upozorníme vládu, že výkřik o bilionu korun, kdy většina z této částky má být vlastně jen půjčka, a to půjčka jen těm velkým, tak to za žádnou pomoc nejpotřebnějším nepovažujeme.

Na minimální půjčku 500 tisíc korun malý živnostník nejen nedosáhne, ale ani ji nepotřebuje. Potřebuje jednoduchý a levný stát, který mu nechá maximum peněz, co si vydělá. Chceme stát, který nebude parazitovat formou DPH na exekucích, který je nebude podporovat pomocí zcela neodpovědné justice.

Slovensko se zavázalo občanům snížit ceny elektrické energie. České energetické monopoly za podpory vlády naopak po desetiletí zdražují elektrickou energii českým občanům, a to v situaci, kdy například do Německa nebo Rakouska vyvážíme elektřinu, kilowatt někdy za 1,40 koruny, ale někdy úplně zdarma. Politici ODS, ČSSD a KDU-ČSL vytvořili skupinu solárních baronů. Ale poplatky za obnovitelné zdroje jsou minimum proti tomu, co si účtují například distributoři elektřiny. Za poslední desetiletí to byla téměř tisícovka miliard korun a zhruba 100 by to mělo být i letos. O přesná čísla jsme požádali příslušné úřady. Tak jako voda, tak i distribuce něčeho tak strategického, jako je elektřina, by mělo být státní a státem občanům poskytované jen za úhradu skutečných provozních nákladů.

Stejně tak to platí například o telekomunikacích, kdy stát by měl sám provozovat vlastní síť pro občany za minimální platby a případný výdělek by měl jít na důchody nebo zdraví. Jen tady to jsou opět stamiliardy, které tečou zčásti do zahraničí.

V neposlední řadě tu bude řeč o byrokracii, EET a dalších povinnostech živnostníků a firem. Proč o tom všem mluvím v souvislosti s opatřeními na pomoc občanům v souvislosti s nouzovou krizí kolem koronaviru? Ta nejlevnější pomoc je zjednodušit jim práci zrušením maxima byrokracie. Nejde totiž jen o to dát lidem nějakou almužnu, ale cíleně a systémově jim zlevňovat a zjednodušovat život. Dá se to říct jednoduše: stát má pomáhat, ne škodit. Tady právě o tom schválně hovořím, abychom si řekli, že stát má možnosti dostat do rozpočtu miliardy korun, jenom kdyby se choval skutečně s péčí řádného hospodáře. Přeji vládě, sněmovně a našim občanům, aby se to konečně začalo dařit.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu místopředsedovi Poslanecké sněmovny. Dále je přihlášen pan předseda Zbyněk Stanjura. Aha, tak to byla špatná informace při předávání řízení. Na řadě je v obecné rozpravě pan poslanec Petr Třešňák. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Třešňák: Děkuji. Pěkné odpoledne, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Jako klub Pirátů jsme jasně deklarovali, že tento vládní návrh podpoříme, a jsme vlastně rádi, že vláda víceméně aplikuje náš návrh, který jsme předkládali Ministerstvu financí již minulý týden v pondělí dopisem pana kolegy Ferjenčíka, a následně ho i kolegové předkládali na rozpočtovém výboru. S technickým konceptem samozřejmě souhlasíme, jak jsem zmínil, tedy že budou OSVČ osvobozeny po dobu šesti měsíců od placení záloh do výše minimálních záloh, a následně při ročním vyúčtování po podání přehledu bude na ně nahlíženo, jako by zmíněné zálohy uhradily. Nicméně výpadek financí pro zdravotní systém bude masivní a odhadujeme ho na částku kolem 8,5 miliardy, to zde zmínil i pan ministr a před chvílí i pan poslanec Stanjura.

A v okamžiku, kdy tedy říkáme to A, tak je zapotřebí říci i to B, tedy jakým způsobem budeme kompenzovat rozpočet zdravotnictví. Nicméně v systému se kromě pozměňovacího návrhu pana předsedy Stanjury objevil, tuším, ještě jeden technicky odlišný, ale o rozpočtu, takže možnosti na stole jsou. Třetí varianta z dílny vlády zde bohužel není, takže očekávám, že vláda doporučí hlasovat pro jeden z těchto dvou mechanismů.

Dále bych rád posléze v podrobné rozpravě načetl pozměňovací návrh, který rozšiřuje vládní novelu o další skupinu obyvatel, a to jsou osoby bez zdanitelných příjmů. Přestože se jedná o skupinu, která není zcela homogenní, navrhujeme, aby za období březen až srpen 2020 tyto osoby taktéž neplatily pojistné. Uvědomme si prosím, že se jedná hlavně o osoby pracující na dohodu o provedení práce, které by si tak nově účelově mohly začít zařizovat živnostenský list, a to určitě není za současné situace žádoucí.

Zároveň mi dovolte, abych využil bod týkající se platby zdravotního pojištění k otevření tématu, které s tím sice nesouvisí přímo, ale považujeme za důležité, aby zde dnes také zaznělo. V současné době se jasně ukazuje, že vývoj nových léčiv proti COVID-19 je náročnou disciplínou, a tak se zkouší antivirotika, která by zabrala i proti jiným virům. Remdesivir zatím vypadá jako nejvhodnější lék, další varianty různých léčiv se nyní zkoušejí v laboratořích farmaceutických firem. Ale např. u Remdesiviru už dochází k omezení přístupu, i u dalších léků se můžeme setkat s tím, že výrobce nebude stíhat dodávat na náš trh potřebné množství. A protože je léčivo patentově chráněno, tak jiný výrobce na území Evropské unie, který by například potřebnou kapacitu měl, jej vyrobit nesmí.

Patentová ochrana léčiv je na jednu stranu jistým garantem stability farmaceutického průmyslu ve smyslu zaplacení samotného vývoje léčiva, na druhou stranu je zároveň někdy i brzdou dostupné léčby. O to horší, pokud se pohybujeme u takovýchto krizí a mnoho zemí má vyhlášen nouzový stav. V nouzovém stavu by tak například Evropská unie mohla zavést povinné poskytnutí licence v rámci mimořádné situace i na léčiva dosud chráněná patenty. Nucená licence by se vztahovala na výrobce, který je držitelem patentu a nechce či nemůže do Evropské unie daný inovativní léčivý přípravek dovážet, nebo jej nabízí za vysoce nepřiměřenou cenu.

Proto bych si posléze dovolil navrhnout v podrobné rozpravě následující usnesení, tedy že Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky, aby v Radě EU iniciovala jednání o omezení platnosti patentů výroby léčiv v případě nouzových stavů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. A na řadě je pan předseda Kalousek v obecné rozpravě. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, v podstatě jenom volně navážu na své předřečníky, protože i my samozřejmě souhlasíme s touto úlevou pro OSVČ. Na druhou stranu nelze přehlédnout, že to bude znamenat výpadek příjmů zdravotních pojišťoven. Kolegové napočítali 8,5 miliardy, mně to vychází skoro k deseti, ale nebudeme se snad o takové číslo hádat. V každém případě je to výpadek poměrně citelný v okamžiku, kdy zdravotní systém bude čelit poměrně bezprecedentnímu tlaku. Pokládal bych za neodpovědné ho zbavit těchto příjmů bez náhrady. Jenom tady připomínám, že jsme marně protestovali proti tomu, aby byly rozpuštěny rezervy zdravotních pojišťoven. To se vám to rozpouštělo, když byly dobré časy! Co byste teď za ty rezervy dali.

Ale já tedy souhlasím s tím, že to má být kompenzováno. Otázkou je, jakou technikou. Já milerád podpořím pozměňující návrh pana poslance Stanjury, ten je verbální, já ho mám zpracovaný v podstatě číselně, protože podle mého názoru se to dá vypořádat v rámci zákona o státním rozpočtu uvnitř kapitoly Všeobecná pokladní správa, kdy na jedné straně, až se k tomu bodu dostaneme, vláda navyšuje poměrně masivní vládní rozpočtovou rezervu na bezprecedentních 60 miliard, obávám se, že letos ne naposledy, a na straně druhé je v rámci Všeobecné pokladní správy platby za státní pojištěnce. Domnívám se tedy, že by bylo správné 10 miliard z vládní rozpočtové rezervy v rámci kapitoly VPS převést do platby státních pojištěnců a máme to vyřešeno v rámci novely zákona o státním rozpočtu. Nemusíme to dělat v rámci novely zákona o veřejném zdravotním pojištění. Ať tak či onak, jsem přesvědčen, že to udělat musíme. Nabízím svoji variantu.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Vít Kaňkovský, připraví se paní poslankyně Aulická Jírovcová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, milé kolegyně, kolegové. Dovolte mi, abych za klub KDU-ČSL vám sdělil stanovisko k tomuto sněmovnímu tisku. Je to sněmovní tisk 785, což je novela zákona o veřejném zdravotním pojištění. Také poslanecký klub KDU-ČSL v této závažné situaci podpoří důležité změny ve veřejném zdravotní pojištění.

Vnímáme jako velmi citlivou v tuto chvíli situaci osob samostatně výdělečně činných. Budeme o tom mluvit ještě i v tom dalším bodu. Víme, že v tuto chvíli řada malých a středních podnikatelů musela utlumit nebo zcela zastavit svoji činnost, a nemá to vliv nejenom na jejich rodiny, ale má to významný vliv i na zaměstnanost celé řady dalších lidí. Takže my tento krok vítáme a vítáme hlavně ten základní bod této novely, kdy se navrhuje ulevit OSVČ na šest měsíců od plateb záloh na veřejné zdravotní pojištění.

Teď bych ale ještě rád navázal na kolegy, kteří mluvili přede mnou, ať už to byl kolega Kalousek, kolega Stanjura, kolega Třešňák. Je potřeba se zamyslet nad výpadky ve veřejném zdravotním pojištění. My se tady teď bavíme o těch přímých dopadech této novely, o nějakých 8,9 miliardy korun, ale víme dobře, a už to v tuto chvíli je spočítáno, že předpokládaný celkový výpadek na veřejném zdravotním pojištění v tomto roce bude někde kolem 40 miliard korun. Jsou to samozřejmě predikce, může se to pohybovat jak směrem nahoru, tak směrem dolů, ale ten výpadek je už poměrně závažný.

My víme, že v tuto chvíli na účtech zdravotních pojišťoven jsou rezervy někde kolem 44 miliard korun, takže si můžeme říct, že je můžeme v tuto chvíli využít, ale podle mého názoru to není to správné řešení. Takže také bych se velmi přimlouval za to, abychom v tuto chvíli šli cestou buď pozměňovacího návrhu, který předloží ODS, a my ho velmi rádi podpoříme, ale je potřeba se zamyslet i nad těmi dalšími zhruba 30 miliardami, které nám budou ve veřejném zdravotním pojištění v tomto roce chybět.

A já bych rád apeloval v tuto chvíli na vládu, aby se tomuto problému prioritně věnovala v následujících týdnech, protože je potřeba si uvědomit, že to není jenom o tom, jestli nám chybějí peníze ve veřejném zdravotním pojištění na účtech zdravotních pojišťoven, ale to má významný vliv na stabilitu našich zdravotnických zařízení. Zdravotnická zařízení v tuto chvíli prioritně bojují s pandemií koronaviru, zvláště nemocnice mají v tuto chvíli významně utlumenou svoji činnost a lze očekávat, že se nevejdou do koridorů úhradové vyhlášky. Jednoznačně je už v tuto chvíli možno říci, že budou mít problém, a tam budou samozřejmě potom následovat redukční srážky. Chtěl bych velmi apelovat na vládu, aby se i tomuto problému intenzivně věnovala, to znamená, jakým způsobem doplnit deficit ve veřejném zdravotním pojištění pro rok 2020, a tady máme samozřejmě možnost mimořádné valorizace plateb za státní pojištěnce, ale je potřeba hledat i další mechanismy.

Takže tolik za mě. Klub KDU-ČSL podpoří novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, a zároveň ještě jednou zdůrazňuji apel směrem k vládě. Finanční propad ve veřejném zdravotním pojištění bude velmi závažný a je potřeba se zamyslet nad stabilitou všech segmentů zdravotní péče. Nejsou to jenom nemocnice, ale jsou to i ambulance praktických lékařů, ambulantních specialistů a další zdravotnická zařízení v této zemi. Je potřeba, abychom poté, co skončí ta akutní fáze pandemie koronaviru, nedopustili, aby tato zdravotnická zařízení, která budou samozřejmě unavená, jak co se týče personálu, tak samozřejmě budou vysílená i ekonomicky, aby došlo k poklesu zdravotní péče, protože ta plánovaná zdravotní péče, která je v tuto chvíli kvůli koronaviru odsouvána, bude muset být samozřejmě později naplněna.

Tolik za mě, děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Aulická Jírovcová, zatím poslední přihlášená do obecné rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, za klub KSČM velmi stručně. Podporujeme tento vládní návrh, jsme přesvědčeni, že tento způsob uleví zásadně, i samozřejmě s dalším sněmovním tiskem o sociálním zabezpečení, který řeší i tu část sociálních odvodů, uleví právě osobám samostatně výdělečně činným, a je to jeden z prvních kroků, a také to tak bereme, které nyní budeme schvalovat, s tím že samozřejmě i v návaznosti na tu situaci dále se budou připojovat další legislativní opatření, tak aby nejenom osobám samostatně výdělečně činným, ale především i zaměstnavatelům jako takovým, nejenom abychom byli schopni udržet zaměstnance, ale abychom byli schopni poté v nějaké té době nebo v nějakém optimálním horizontu rozjet aspoň částečně, nebo aspoň udržet nějakou ekonomickou stabilitu v České republice.

Jenom bych chtěla říci, a možná si trošku rýpnu do pana ministra, jsem přesvědčena, že náš návrh na valorizace za státní pojištěnce by se teď panu ministrovi velice hodil, protože ty peníze, asi si nemusíme říkat, že potřeba jsou, ale asi není vhodná doba řešit teď tuto situaci. Je potřeba, abychom řešili aktuální stav, a pomoci tam, kde se musí pomoct. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy? Nehlásí. Obecnou rozpravu končím. Zájem o závěrečná slova? Pan ministr má zájem. Než otevřu podrobnou rozpravu, závěrečné slovo pana ministra. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Dámy a pánové, velmi stručně k té debatě. My samozřejmě budeme tu situaci bedlivě sledovat, tak jak se bude vyvíjet v čase. V současné době je jasné, že nějaké dopady ta epidemie mít bude z hlediska i nákladové stránky českého zdravotnictví, z hlediska řízení produkce v jednotlivých nemocnicích; díky tomu, že jsem rozhodl o tom, že se omezí elektivní péče, tak je jasné, že na produkci to mít vliv bude, ale na druhou stranu, může to mít vliv i na ušetření v tomto směru některých nákladů. Jsme dohodnut s paní ministryní financí, že to budeme sledovat v čase, jak se systém bude vyvíjet, a podle toho případně reagovat, tak aby samozřejmě ten systém byl stabilní, protože asi nikomu z nás nejde o to destabilizovat systém veřejného zdravotního pojištění a našeho zdravotnictví ve chvíli, kdy víme, že tady jsou zdravotníci, kteří pracují velmi tvrdě, a je třeba jim za to poděkovat, takže v tomto směru si nemyslím, že nyní je čas pro to dělat tato rozhodnutí ve smyslu předložených pozměňovacích návrhů, ale budeme sledovat situaci, jak se bude vyvíjet.

Za únor tohoto roku zatím se zdá, že ten systém je na tom relativně dobře. My jsme dostali aktuální čísla, která hovoří o tom, že jsou tam určité rezervy stále kolem 60 miliard korun, uvidíme samozřejmě, jak se to bude vyvíjet nyní, březen, duben a ty další měsíce, a případně na to budeme společně reagovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Otevírám podrobnou rozpravu. Do podrobné rozpravy jako první je přihlášen pan poslanec Petr Třešňák. Připomínám, že pozměňovací návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být odůvodněny. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Třešňák: Dovolte mi, abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu číslo 4651, který jsem avizoval už v obecné rozpravě a který se týkal osob bez zdanitelných příjmů. Ještě doplním, že by se to dle odhadů mělo týkat přibližně 60 tisíc osob a náklady na státní rozpočet ve výši přibližně 700 milionů korun.

A následně mi dovolte tedy znovu načíst i zmíněné doprovodné usnesení týkající se omezení patentu léčiv, resp. povinného poskytování licencí v nouzových stavech, a to zní: Poslanecká sněmovna žádá vládu ČR, aby v Radě EU iniciovala jednání o omezení platnosti patentů výroby léčiv v případě nouzových stavů.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Hlásí se dále někdo do podrobné rozpravy? Do podrobné rozpravy se nikdo nehlásí, podrobnou rozpravu končím. Je zájem o závěrečná slova? Není zájem o závěrečná slova. Končím druhé čtení tohoto návrhu a přerušuji projednávání tohoto bodu do doby, než budou projednána všechna druhá čtení.

Nyní před projednáním - je nějaký návrh na jiný postup? V souladu s jednacím řádem a po diskusi mezi vedením Sněmovny a legislativou není potřeba hlasovat o přerušení projednávání po druhém čtení. Proto nedávám o tom hlasovat.

Ale o čem budeme hlasovat, je že před projednáním vládního návrhu zákona o některých úpravách v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a důchodového pojištění v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020, jde o sněmovní tisk 787, bychom pole § 99 odst. 5 měli posoudit, zda jsou podmínky pro projednání zmíněného návrhu zákona ve zkráceném jednání.

Otevírám k tomu rozpravu. Nikdo se do rozpravy nehlásí, takže rozpravu končím a přikročíme k hlasování.

Přednesu návrh usnesení. "Poslanecká sněmovna konstatuje, že nadále existují podmínky pro projednání vládního návrhu zákona o některých úpravách v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a důchodového pojištění v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020, sněmovní tisk 787 ve zkráceném jednání."

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 17. Přihlášeno 100 poslanců, pro 89, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Paní poslankyně Černochová, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Já se strašně moc omlouvám, pane místopředsedo, ale já jsem chtěla poprosit. Pan Stanjura vyřizoval telefon. Nebylo možné, aby načetl ten pozměňovací návrh, který avizoval v tom předešlém bodě. Jestli bychom si mohli vyjít vstříc a ještě jednou se mohli vrátit k projednávání toho bodu, kde vlastně i za klub Pirátů tady jasně zaznělo, že by ten návrh oni podpořili. Omlouvám se, skutečně jsme tady v trošku nestandardní situaci, tak vás prosím, abyste nám vyšli vstříc.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Přerušuji jednání Poslanecké sněmovny na tři minuty do 15.54 hodin a poradí se vedení Poslanecké sněmovny, jak to lze.

 

(Jednání přerušeno od 15.51 do 15.54 hodin.)

 

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat. Jsme v trošku složité situaci, kterou si myslím, že jsme nějakým způsobem vyřešili. My jsme si teď odhlasovali, že budeme bod číslo 4 projednávat ve zkráceném jednání, to jsme hlasovali, nicméně jsme ten bod ještě neotevřeli. Já nyní navrhuji Poslanecké sněmovně, abychom hlasovali o tom, že znovu otevřeme bod číslo 3. To musíme odsouhlasit hlasováním.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 18. Přihlášeno 99 poslanců, pro 82, proti nikdo. Znovu jsme otevřeli bod číslo 3.

Nyní dalším hlasováním rozhodneme o tom, že se vracíme do podrobné rozpravy.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 19. Přihlášeno 99 poslanců, pro 82, proti nikdo. Znovu jsme se vrátili do podrobné rozpravy.

 

Do podrobné rozpravy se s přednostním právem hlásí pan předseda Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Nejprve bych chtěl všem kolegyním a kolegům poděkovat, že mi umožnili znovu vystoupit v podrobné rozpravě. Byla to moje chyba, omlouvám se.

Takže dodatečně se formálně hlásím k pozměňovacímu návrhu číslo 4646 a ještě jednou vám děkuji za tu velkorysost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do podrobné rozpravy? Nehlásí. Podrobnou rozpravu končím. Znovu se musím zeptat, zda je zájem o závěrečná slova. Není. Takže v tuto chvíli přerušuji projednávání tohoto bodu do doby, než budou projednána všechna druhá čtení z dnešního pořadu.

 

My jsme hlasováním schválili zkrácené jednání bodu číslo 4, a proto nyní tento bod otevírám.

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.




Přihlásit/registrovat se do ISP