(19.20 hodin)
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem chtěl otevřít ještě jedno téma, které velmi souvisí s tou podporou skupin ohrožených současnou krizí způsobenou koronavirem, a to jsou agenturní pracovníci. Proto jsem připravil doprovodné usnesení k tomuto tisku, kde Poslanecká sněmovna žádá dvě věci: za prvé upozorňuje vládu na extrémně obtížnou situaci řady osob zaměstnaných skrze pracovní agentury; za druhé vyzývá vládu, aby připravila opatření na odvrácení hrozících sociálních a bezpečnostních dopadů vysoké nezaměstnanosti stávajících agenturních pracovníků.
Já jsem chtěl upozornit na to, že jedna ze skupin, která nyní zcela propadává tou záchrannou sítí, kterou se snažíme vytvořit skrze ty zákony, které přijímáme v reakci na koronavirovou krizi, jsou právě agenturní pracovníci. Paradoxně ten způsob, kterým vláda schválila kurzarbeit - to bohužel Sněmovna projednávat nemohla, tak bohužel pomohl těm nejhorším pracovním agenturám, které fungují úplně mimo rámec zaměstnaneckých smluv a vůbec nepomohly žádným standardním agenturním pracovníkům. Já chápu, že ten celý institut je problematický. Nicméně to není úplně důvod neřešit situaci lidí, kteří teď jsou akutně zasaženi tou hospodářskou krizí. A je potřeba řešit několik věcí.
Za prvé návratovou politiku. Typicky lidé, kteří přijdou o práci, usilují o návrat domů, to je v dnešních podmínkách velmi obtížné. Myslím si, že tady by jim vláda měla podat pomocnou ruku. Stejně tak je potřeba řešit to, aby nepřišli o ubytování, a řešit bezpečnostní situaci v těch lokalitách. Zajistit jim potraviny a hygienické pomůcky, aspoň ty základní.
Aby skutečně v těch lokalitách s velkou koncentrací agenturních pracovníků, kteří mohou přijít o práci, nenastala špatná sociální a bezpečnostní situace, tak jsem si dovolil upozornit vládu na tento problém prostřednictvím doprovodného usnesení k tomuto tisku.
A ještě poslední poznámka k těm dohodářům. Skutečně apeluji na sociální demokracii, aby alespoň tedy nevyjímala z toho zákona kombinaci dohody o pracovní činnosti a vedlejší živnost na OSVČ. To mi přijde skutečně nešťastné, tuto skupinu úplně, úplně vyškrtnout z toho jednorázového bonusu. A pokud už to sociální demokracie navrhuje, tak alespoň podpořit tedy pozměňovací návrh Pirátů, který tam ty dohodáře zpátky vrátí alespoň bez kombinace se zaměstnaneckou smlouvou. Takže alespoň víc vstříc těm, kteří odváděli odvody z práce jako všichni ostatní a teď propadli tím sítem, protože měli prostě smůlu. Děkuji za podporu.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji za dodržení času. Další v pořadí je pan poslanec Petr Třešňák a připraví se pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Třešňák: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych se opět krátce vrátil k dopadu opatření na konkrétní skupinu obyvatel České republiky, která představuje desítky tisíc obyvatel, a odůvodnil svůj návrh na doprovodné usnesení, ke kterému se později přihlásím i v podrobné rozpravě. Budu tedy sice mluvit hlavně k paní ministryni financí, ale původně jsem toto téma adresoval panu ministrovi vnitra, který tu však není ani přítomen.
Usnesení se totiž týká osob pravidelně překračující státní hranice za účelem výdělku, tedy tzv. pendlerů. Ti jsou stále rozděleni do několika skupin, a když teď vynechám tu skupinu B, směr Polsko a Slovensko, a budu se soustředit na skupinu A a C, musím poznamenat, že se jedná o skutečnou absurditu, protože zatímco zdravotnický personál, tedy ta skupina A, má výjimku a může téměř volně cestovat, ačkoliv představuje mnohem rizikovější skupinu z hlediska přenosu, ostatní pendleři měli doposud navržený model 21 dní v práci a 14 dní karantény. To však u většiny zaměstnavatelů nebylo realizovatelné, a to z mnoha důvodů, jak ubytování, tak ta následná 14denní prodleva. Jsem si vědom, že k dnešku, tuším, došlo k několika drobným změnám a posunům, ale stále zůstává zachován ten turnusový model, byť zkrácen na 14 plus 14 dnů, takže to vlastně mnoho těch situací opět neřeší.
Důsledkem je, že skutečně malý zlomek pendlerů se nakonec zapojí do toho turnusového modelu a značná část v důsledku skončí na úřadech práce a v dlouhodobém hledisku zatíží i ten český sociální systém. A ten důsledek bude opět devastující, hlavně pro ty dva nejvíce ekonomicky postižené příhraniční regiony.
Proto jsem, jak jsem zmínil ministrovi Hamáčkovi, navrhl systém, jak zajistit bezpečný pohyb osob, které cestují za prací, a to založený na chytrých elektronických řešeních. Nechci používat to slovo chytrá karanténa, protože ta definice vlády je poněkud odlišnější. Tímto opatřením vlastně zajistíme bezpečnost občanů ČR a zároveň zabráníme i ekonomickému kolapsu rodin, které jsou závislé na zaměstnání v zahraničí. A nejde jen o samotné umožnění překračování hranice, ale vlastně i o ušetření práce a času bezpečnostních sborů provádějících tu samotnou kontrolu. Pokud by totiž například osoba na hranicích se prokazovala kódem vygenerovaným mobilní aplikací, bude to pro všechny mnohem snazší než papírová potvrzení, která navíc není možné v reálném čase ověřit.
To usnesení tedy zní, přečtu ho už nyní, pak se tedy jenom k němu přihlásím: Poslanecká sněmovna vyzývá vládu ČR, aby učinila potřebné kroky k zavedení mechanismu umožňujícího pravidelné překračování státní hranice a bezpečný pohyb osob za účelem výdělku bez nutnosti časových turnusů a karantén založeným na chytrých elektronických řešeních a průběžném testování. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Miroslav Kalousek, poslední písemně přihlášený do obecné rozpravy. Prosím, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi, abych vás požádal, abyste si při hlasování o pozměňujícím návrhu, který předkládají společně poslanci ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 i STAN, položili otázku a zvážili, zda vám jde primárně jenom o to, aby živnostníci, kteří jsou omezeni ve své činnosti vládním nařízením, nehladověli, anebo aby jejich činnosti byly zachovány pro budoucí model české ekonomiky.
Chtěl bych tady podotknout, že ne každá OSVČ je takový ten typický živnostník se svou provozovnou. Řada z nich nabízí na trhu svoji intelektuální nebo svoji manuální zručnost a jejich fixní náklady jsou v podstatě minimální. Pro ně skutečně podpora ať už 25, nebo 30 tisíc může být významná. Živnostník, který má veliké fixní náklady v nájmech, které často ve velkých městech převyšují 100 tisíc měsíčně, tak pro něj těch 25 nebo 30 tisíc je oddálení krachu jeho živnosti o několik dní. A rozhodně to není pomoc státu, která by pomohla tu živnost uchovat.
Proto je v onom pozměňujícím návrhu vedle onoho kompenzačního bonusu, který je v zásadě pro všechny stejný, proto je tam ještě konstrukce významné položky fixních nákladů, tedy oněch nájmů, ať 80 % v případě omezení, 100 % v případě zavření. Ten stát jim nařídil, my jsme jim nařídili: od zítřka nesmíš vydělat ani korunu. Ale oni ty fixní náklady musí platit dál. A pak je podle mého názoru povinností právního státu, který to myslí férově se svými občany, alespoň významně pomoct s těmito fixními náklady. Vůbec se nepohybujeme v pojmech jako náhrada škody nebo náhrada ušlého zisku. Absolutně ne. Mluvíme jenom o významné části fixních nákladů, které jsou samozřejmě výrazně odlišné, živnost od živnosti a region od regionu. Proto nám přijde velmi férové to vázat právě na ty nájmy. A já vám moc děkuji, že to zvážíte.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak děkuji. Rozhlédnu se, nikoho nevidím přihlášené z místa, končím obecnou rozpravu. Zeptám se, jestli je zájem o případná závěrečná slova. Paní ministryně má zájem. Prosím, paní ministryně, máte slovo. ***