(11.10 hodin)
(pokračuje Schillerová)
Takže já opakuji, není to žádný bianko šek pro vládu. Pominu-li skutečnost, že rozpočet stejně bude schvalovat tato Poslanecká sněmovna, ona bude rozhodovat o výdajích a o příjmech, tady se o ně budeme přít a budeme hádat. Takže si tady vlastně řekneme, co ano a co ne. A určitě si nemyslím, že bychom tam byli schopni najít škrty za 150 mld. Kde byste je tak asi hledali? (Trvalý hluk v sále.)
Takže důchody jste řekli, že musíme udržet, to se shodneme vzácně. Taky jste pro veškeré valorizace a zvyšování důchodů tady všichni unisono zvedali ruku. Asi nepropustíme učitele, asi neseškrtáme všechny státní úředníky na krajských hygienických stanicích, na úřadech práce, ale ani nakonec na té Finanční správě, která nám dneska procesuje Pětadvacítku a -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně, já vás na chvilku přeruším a požádám sněmovnu znovu o klid. Je tady nesmírný hluk a ti, kteří vedou debatu o něčem jiném, než je tisk 812 v legislativní nouzi, prosím, veďte ho v předsálí. I odtud je slyšet hluk, protože jsou otevřené dveře z důvodů hygienických. Ale prosím opravdu nechte toho, kdo má uděleno slovo, aby přednesl svůj projev. Děkuji. Pokračujte.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Já už budu brzy končit. To znamená, že asi nenajdete za 150 mld. škrtů. Nedivím se vám, já bych je taky nenašla, pokud nechceme naše občany, naše firmy frustrovat ještě více, než jsou frustrovaní teď. A proto potřebujeme tu novelu. Je to celé o právněteoretickém problému. Anebo škrtneme investice? To taky máme za sebou. To taky asi nechceme, když motorem ekonomiky musí být právě investice. A to investice nejen 20. století, ale i 21. století. Nebo propustíme vojáky, policisty, celníky, hasiče? Já si myslím, že to se shodneme, že určitě ne. My jsme dneska ve stavu státních úředníků téměř, téměř, na čísle 2 013 po těch úpravách, které jsme provedli v roce 2019 i 2020.
Bohužel se stalo v minulé Poslanecké sněmovně, že když se tento zákon projednával, tak se - jak použiji přísloví - vylila vanička i s dítětem, a kdyby se ten zákon tady prostě nevykastroval, kdyby zůstal v tom znění, jak ho předložil tehdejší ministr financí, kdyby zůstal tak, jak ho má většina zemí, pokud ne všechny, Evropské unie, tak jsme v podstatě dneska tento problém nemuseli řešit.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za závěrečné slovo paní místopředsedkyni vlády a ministryni financí Aleně Schillerová. Mám mimo rozpravu dvě přihlášky. Nejdříve pan předseda Kalousek, poté pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Nechci dlouho zdržovat, ale přece jenom ten povzdech paní ministryně, kdyby se tady ten zákon nevykastroval... Proboha, komu ten povzdech adresujete, paní ministryně? Vždyť jste tady měli většinu. Já můžu vzdychat, že kdyby se neschválil zákon o státní službě v té podobě, ve které se schválil, no tak nemohli sedět estébáci ve vládě a spousta věcí mohla být jinak. Ale to já jsem měl menšinu tenkrát. Ale vy jste měli většinu. Tak na co si můžete stěžovat, že ten zákon byl upraven ve vaší vládní většině. Ale o tom jsem mluvit nechtěl, s tím jsem se nehlásil.
Já jsem se chtěl přihlásit ne proto, abych argumentoval o tom, jestli má, nebo nemá v době růstového cyklu dělat tříprocentní deficity, ať už jdeme ze sklepa, nebo z prvního patra. Prostě procyklické zadlužování je škodlivé. Ale prostě tuhle debatu bychom tady vedli až do večera, já v ní nechci pokračovat.
Mám prosbu týkající se vašich neustálých výzev, jak máme táhnout za jeden provaz. My jsme k tomu, jak sami vidíte, velmi často připraveni, protože akceptujeme legislativní nouzi, schvalujeme opatření vlády, která pokládáme za rozumná. Ale tohle je naprosto kontroverzní zákon, který, byť se bytostně týká Národní rozpočtové rady - protože koneckonců on byl schválen na základě stejného závazku, na základě kterého byla zřízena i rozpočtová rada. Fiskálkompakt chce, abychom měli zákon o rozpočtové odpovědnosti a abychom měli Národní rozpočtovou radu. Obojí se stalo. A tenhle návrh je v naprosto zásadním rozporu s Národní rozpočtovou radou, o jejímž respektu a úctě se tady všichni shodujeme. Je v zásadním rozporu i se stanoviskem Senátu. Senát ten návrh odmítl ne o hlas nebo o dva hlasy. Senát ten návrh odmítl v poměru devět ku jedné, 33 hlasů hlasovalo proti, 3 hlasy ho podpořily. To znamená, dvě významné instituce, Senát i Národní rozpočtová rada, pokládají tento návrh za škodlivý pro Českou republiku.
Opravdu si to táhnutí za jeden provaz, dámy a pánové, představujete tak, že přestože obě dvě tyhle instituce zcela jednoznačně argumentačně nepoliticky zdůvodňují, proč jsou přesvědčeny, že ten zákon poškodí Českou republiku, tak vy chcete táhnout za jeden provaz tak, že si to stejně o jeden nebo dva hlasy prosadíte? To není táhnutí za jeden provaz. To je jenom zpupnost a arogance! A já vás velmi prosím, abyste se jí nedopustili.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To bylo vystoupení mimo rozpravu pana předsedy Kalouska, nyní pan předseda Stanjura. Eviduji i žádost paní předsedkyně Národní rozpočtové rady, ale vzhledem k tomu, že jsme mimo rozpravu, tak jí nemůžu udělit slovo. Pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Pane místopředsedo, můžeme, pokud o tom rozhodne Sněmovna, a já na konci svého vystoupení ten procedurální návrh podám a rozhodneme hlasováním. Mně to přijde korektní, protože kdyby paní ministryně vystoupila v rámci rozpravy, tak by paní předsedkyně mohla reagovat. Takhle jako nemůže, není to fér.
Nicméně já bych chtěl reagovat na vystoupení paní ministryně a chci ukázat na ty pasáže, kdy si protiřečila. Já si paní docentky Zamrazilové nesmírně vážím, nesmírně si vážím a oceňuji odbornost Národní rozpočtové rady. Ale když má náhodou Národní rozpočtová rada jiný odborný názor než já, tak se na mě nezlobte, bude po mém. Kde je ta úcta a ten respekt k té odbornosti? Nikde. Paní ministryně nám řekla: já si jich vážím, oni jsou skvělí, ale když se mnou nesouhlasí, tak prostě bude po mém. Takové to oblíbené - mně se to taky líbí - oblíbené politické vyjednávání: když budete se mnou souhlasit, tak se určitě dohodneme. To je docela dobré, ale úplně to nefunguje.
Paní ministryně opakovaně použila příměr, takový karikovaný, který používá velmi často pan předseda Kalousek, že na začátku je kůň a na konci je velbloud. Tak jsem si dal tu práci a podíval jsem se do minulého volebního období na ten sněmovní tisk, jaké byly pozměňovací návrhy, co bylo přijato a co přijato nebylo. Ano, já jsem měl mnoho pozměňovacích návrhů, ale ta většina je odmítla. Ten tisk je v zásadě identický s tím koněm, kterého sem poslal Andrej Babiš. Jenom paní ministryně to zřejmě nepozná a toho koně, kterého sem poslal Andrej Babiš, označuje za velblouda.
Já tomu nerozumím. Kdo mi nevěří, podívejte se do tisku, sněmovní tisky na webu, dejte jiné funkční volební období Sněmovny, minulé, najděte si ty dva tisky, jak ten ústavní zákon, tak ten jednoduchý. Nic jsme tam nezměnili, respektive nic jste tam vy nezměnili, co jste měli většinu. My jsme pro to nehlasovali. To znamená, my jsme usilovali, aby ten zákon byl ústavní. Odmítli jste podanou ruku od opozice. A stalo se přesně to, před čím jsme varovali. Jakákoliv vládní většina si ten zákon kdykoliv ohne, když bude potřebovat něco udělat.
A ta ústavní většina tam měla logiku, protože pak by existovala skutečně širší politická shoda. Nepamatuji si českou vládu, která měla ústavní většinu, možná se pletu, ale nepamatuji si vládu, která měla ústavní většinu, navíc v obou komorách. To prostě nebylo a nebude pravděpodobně, protože máme pestré politické spektrum. A k tomu to mělo sloužit. ***