(15.00 hodin)
(pokračuje Kaňkovský)
My určitě nejsme schopni v rámci této změny pojmout všechny, tak ani ta ambice není. Ale chtěli jsme vyřešit alespoň jeden, ten asi nejzásadnější problém, který zákoník práce ve výpočtu náhrady ztráty na výdělku, té takzvané renty, má, a to je princip takzvaného stop výdělku. Když člověk, který si dříve poměrně i slušně vydělával, což třeba hornická profese přinášela, vinou těžkého pracovního úrazu se dostane do situace, kdy již není schopen vykonávat tu původní profesi, tak vždycky na začátku skončí v pracovní neschopnosti. Po skončení té mnohdy dlouhodobé pracovní neschopnosti většina z těchto lidí má nějakou zbytkovou pracovní schopnost, vrací se do zaměstnání a v tu chvíli si vydělává nějakou mzdu, která bývá významně menší, než jeho původní mzda. Při výpočtu té takzvané renty se pak přistupuje ke vzorci, kdy se od té jeho původní mzdy před pracovním úrazem odečítá ta částka, kterou si vydělává v tom svém prvním zaměstnání. A tato částka je tím takzvaným stop výdělkem. A u celé řady těchto pracovníků postupem času dochází k tomu - anebo není to vždycky jenom vinou zhoršení jejich zdravotního stavu, ale mnohdy i okolnostmi, vysokou nezaměstnaností a tak dále, tak jsou nuceni buď se vrátit na Úřad práce, anebo přijmout zaměstnání, které je méně honorované. A v tu chvíli nastává ta velká diskriminace a ta velká nespravedlnost, že ta částka, ta odečtová, ten takzvaný stop výdělek, se jim pořád odečítá, přestože oni si reálně vydělávají třeba částku o dva, o tři tisíce nižší. K čemu to vede? Tito lidé jsou velmi demotivováni a velmi přemýšlejí o tom, jestli se jim vyplatí vůbec pracovat - a já chci zdůraznit, že valná část z nich pracovat chce - anebo zůstat dlouhodobě registrováni na úřadu práce.
Proto přicházíme s myšlenkou, a s kolegou Hájkem a s experty jsme připravili pozměňovací návrh, abychom institut toho takzvaného stop výdělku ze zákoníku práce vyjmuli. Aby se skutečně při výpočtu té reálné renty, té reálné náhrady za ztrátu na výdělku, kalkulovalo vždy se skutečnou mzdou, kterou si ten člověk v danou chvíli vydělává. Myslíme si, že to je napravení stavu, že to pro ty lidi bude velmi dobrý signál, že stát o ně stojí, a je potřeba také říci, že to bude i odstranění určité diskriminace v rámci profesí, protože například v zákoně o ozbrojených složkách tento institut není. Tam se ten takzvaný stop výdělek neuplatňuje. A to není nic vůbec proti příslušníkům bezpečnostních sborů, ale myslím si, že je potřeba ke všem profesním skupinám přistupovat stejně.
Takže avizuji pozměňovací návrh, který jsme tvořili s kolegou Hájkem, a přihlásím se k němu v podrobné rozpravě. Byli bychom velmi rádi, kdybyste tento poměrně jednoduchý pozměňovací návrh, který bude mít ale pro ty postižené skupiny občanů velký význam, abyste ho pak ve třetím čtení podpořili. Myslím si, že pro ty lidi to bude signál, aby pracovali, aby pracovali legálně. Protože samozřejmě vedlejším efektem toho stop výdělku je fakt, že někteří z těch lidí pracují načerno - oni se tím někteří ani netají - protože jim nic jiného nezbývá. A já si myslím, že oni budou velmi rádi pracovat a budou spokojeni s tím, že se můžou zapojit, byť se sníženou pracovní schopností, a že to pro ně bude signál i do budoucna, že o ně stát stojí.
Děkuji vám za pozornost i za podporu tohoto návrhu, ke kterému se přihlásím pak ve třetím čtení.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. To byl pan poslanec Vít Kaňkovský a nyní vystoupí pan poslanec Jan Farský a připraví se paní poslankyně Olga Richterová. Prosím máte slovo.
Poslanec Jan Farský: Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl vaši pozornost obrátit k pozměňovacímu návrhu, který má takovou zvláštnost, že ho podpořily všechny kluby zastoupené v Poslanecké sněmovně. Tak myslím, že už proto si určitou pozornost zaslouží. Ten návrh se věnuje primárně dobrovolnictví, a to dobrovolnictví v oblasti dětí a mládeže. Už dneska v zákoníku práce je uvedeno, že pokud se někdo celoročně věnuje dětem a mládeži, tak může mít až tři týdny neplaceného volna od svého zaměstnavatele.
Tento koncept upravujeme a navrhujeme tak, aby pokud se někdo celoročně věnuje dětem a mládeži - a tady už přicházíme ke změnám a rozšiřujeme to i o sportovce, kteří tam doposud nebyli - tak bude mít týden, řekněme, pro potřebu vedení mládeže, ať už to bude na sportovních soustředěních, nebo nějakých táborech, od státu refundovaný. Jinak tomu říkáme tak, že ve zkratce vlastně dostanou ti vedoucí jakoby pět dní dovolené za ten rok navíc. Aby to nebylo bezbřehé, tak ten návrh je koncipován tak, že se týká jenom těch - ať už to jsou tábory, nebo sportovní soustředění - organizací, které fungují minimálně pět let a jsou zaneseny v rejstříku právnických a fyzických osob, a práce s dětmi a mládeží je jejich hlavní činností, tak aby to nebylo možné využívat a obcházet.
Když jsme to projednávali, tak jsme došli k závěru, že by se toto mohlo dotknout až 200 tisíc dětí, které na tábory a různá sportovní soustředění jezdí, a až čtyř tisíc akcí. Rozpočtové náklady - nebudu tady zapírat - samozřejmě jsou. Ale limitovali jsme je tím, že samotná náhrada bude maximálně do výše průměrné mzdy, kterou bude poskytovat stát, a tím z toho vychází, že ten náklad by byl něco kolem 50 milionů ročně v té maximální verzi. Což na první pohled vypadá jako velké číslo, ale když se podíváte třeba jenom na skauty, tak ti ročně ve své dobrovolnické práci přinášejí naší společnosti hodnotu jedné miliardy korun. Takže je to takové spíš symbolické poděkování.
A já přiznám, že kdo mě s tím oslovil, byli právě sportovci, kteří dneska řeší největší problém, snad ani ne tak ten finanční u toho amatérského a u toho základního sportu, atletů, sdruženářů, ale oni řeší ten problém, že jsou všichni docela dost zaměstnaní, že v průběhu roku ještě tak dokážou věnovat čas na ty odpolední tréninky - samozřejmě dobrovolnicky, a to je i podmínka tohoto návrhu, aby se to týkalo jenom dobrovolníků, ne těch, kteří se v těchto profesích živí - ale to, co jim schází, je čas. Ve chvíli, kdy v průběhu roku se mají věnovat jarním, podzimním, sportovním soustředěním, kdy se mají o prázdninách věnovat nějakému letnímu soustředění, tak se dostávají do situace, že je nelimitují ani tak peníze, ale to, že kromě rodiny, které chtějí samozřejmě věnovat čas, už mají hodně problém pak věnovat více času této mládeži. A my jim vlastně tímto návrhem poskytujeme to nejcennější, co jim můžeme dát, a to je čas.
Proto si myslím, že se podařilo i přesvědčit zástupce všech poslaneckých klubů ve Sněmovně, aby k tomuto návrhu připojili podpis, a tento návrh je tak podán. Zdánlivě může být podán dvakrát, ale je v tom rozdíl. Nebudu se v podrobné rozpravě hlásit k oběma tiskům, ale jenom k jednomu. Ten rozdíl řeknu už teď. Poté, co jsme to předložili, jsem to projednával i se zástupci tripartity a oni měli dvě velice konkrétní připomínky. Jednak abychom ten týden limitovali za kalendářní rok, a druhá věc z hlediska rozpočtu, aby účinnost tohoto opatření byla až od 1. 1. 2021. To je tedy úprava jenom mezi těmito dvěma pozměňovacími návrhy.
Děkuji vám za pozornost a v podrobné rozpravě se přihlásím ke konkrétnímu pozměňovacímu návrhu.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Jako poslední mám přihlášenou paní poslankyni Olgu Richterovou, takže ji požádám o vystoupení. Prosím máte slovo. ***