(15.10 hodin)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. S faktickou poznámkou pan poslanec Marek Výborný. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Milé kolegyně, vážení kolegové, já jsem nějak nabyl dojmu, že paní kolegyně Richterová už hovořila v obecné rozpravě, čili moje faktická poznámka směřuje k jejímu vystoupení. Připojuji se k tomu, co říkala. Samozřejmě ty skupiny jsou tady dlouhodobě zmiňované, ať už to jsou dohodáři. Mohl bych tady popsat jeden příběh, se kterým jsem se osobně seznámil, příběh maminky, která pečuje o svého dospělého syna s těžkým autistickým postižením, kombinovanými vadami, kdy ona musela, protože ho nemůže nechat dlouhodobě v pobytovém zařízení, si ho vzít domů. Přišla o zaměstnání. De facto zcela propadla tím sítem, protože nebyla žádná forma pomoci této ženě.
Ale co bych chtěl možná trochu uvést na pravou míru i směrem k nám, ke Sněmovně, to je otázka taky zde zmiňovaná, to jsou lidé v exekucích a v insolvencích. Jednak je potřeba odlišovat insolvenční a exekuční řízení. A já si myslím, že tady jsme skutečně i my tady ve Sněmovně odvedli poctivý kus práce, protože pokud si vzpomenete na sněmovní tisk 807, lex covid justice, byl to jeden z mála zákonů, kde si vláda, v tomto případě Ministerstvo spravedlnosti dalo říct a přijalo návrhy poslanců napříč poslaneckými kluby, kdy jsme některé věci z toho zákona vyndali, protože jsme je nepovažovali za věci, které by měly být hlasovány v legislativní nouzi, ale naopak jsme tam dodali právě ta opatření, která pomohla bezprostředně v tom okamžiku a ještě v těchto dnech pomáhají lidem s exekucemi, protože například až do 30. června, jestli se nepletu, je moratorium na výkon mobiliárních exekucí, stejně tak na prodej a dražby nemovitostí. A stejně tak v rámci insolvenčního zákona jsme dali některá moratoria, například pokud by někdo z důvodů, které by vznikly právě v rámci COVID-19, nedosáhl na 30% povinnost (upozornění na čas) v rámci insolvenčního zákona, tak by - poslední věta - o to oddlužení přišel.
Čili myslím, že tady jsme odvedli kus práce a těm lidem jsme pomohli a budeme pomáhat i nadále. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně Alena Gajdůšková vystoupí ve všeobecné rozpravě. Připraví se pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedající, vážené paní ministryně (ve vládní lavici jsou přítomny jen ministryně Schillerová a Dostálová), paní kolegyně, páni kolegové, dopředu se trošku omlouvám, budu delší, než bývá mým zvykem. Ale dovolte, abych některé věci přece jenom zde řekla.
Na úvod chci říci, že zásadní pro nás sociální demokraty je udržení zaměstnanosti a pomoc všem, kteří tu pomoc opravdu potřebují, prostě nenechat lidi bez peněz. A proč? No, jsou tady paní ministryně, většina žen v tomto sále, byť to neodpovídá genderovému rozložení ve Sněmovně, tak v této chvíli jsou zde ženy. (V sále je přítomno 18 žen a 15 mužů.) A co já udělám jako žena, jako hospodyňka, když se mi sníží doma příjmy? V prvé řadě se podívám, co nepotřebuji, co nemusím koupit, co si mohu udělat sama. A to znamená omezení ekonomiky, omezení hospodářství. Takže všechny programy, které vláda přijímala, ať už ty, které šly přes MPSV, ale i všechny další, tak směřovaly k tomu, aby lidé nezůstali bez příjmů, aby se hospodářství úplně nezastavilo.
Důležité pro nás bylo, aby se udržela zaměstnanost. Ti, kteří potřebovali pomoc v průběhu nouzového stavu, byly rodiny s dětmi, zaměstnanci, firmy včetně eseróček. Znova říkám - abychom udrželi zaměstnanost. I osoby samostatně výdělečně činné získaly podporu ve výši 17 miliard. Mimochodem je to největší z těch balíků, které vláda poskytla.
K tomu jen rychlá rekapitulace. Česká správa sociálního zabezpečení k 1. 6. eviduje 253 270 žádostí o ošetřovné z důvodu uzavření škol, a z toho je 0,19 % žádostí od těch takzvaných dohodářů, od těch, kteří pracují na dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Ošetřovné za březen a duben je v drtivé většině případů již vyplaceno. Došetřuje se pouze 2,3 % dávek. Tady je potřeba říci a upozornit, že klíčové z pohledu termínu vyplacení dávek je datum doručení podkladů od zaměstnavatele na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení. Není to tedy termín, kdy rodič předá podklady svému zaměstnavateli. Mnohdy se stává, že zaměstnavatel ty podklady odešle s nějakým zpožděním. Polovina těchto dávek je zpracována podle MPSV do 10 dní, zákonná lhůta je, připomínám, měsíc od doručení kompletních podkladů od zaměstnavatele.
Pro zajímavost jenom částky týkající se výše ošetřovného. Při hrubé mzdě 20 000, čisté mzdě, kde se neuplatňuje sleva na dítě, tedy 15 856 Kč, by ošetřovné klasické ve výši 60 % denního vyměřovacího základu bylo 10 680. Nyní po té úpravě v rámci pandemie se ošetřovné zvýšilo na 80 % denního vyměřovacího základu a tvoří 14 220 Kč. Srovnávejte si to s tou čistou mzdou. To znamená, že ti lidé sice neměli úplně to, co dostali v čistém, ale ten rozdíl tam nebyl veliký. Stejně tak kdybych vzala mzdu v hrubém 28 000, čistá mzda by znamenala 21 370, běžné ošetřovné by bylo 14 940 a ošetřovné nyní v těch 80 % je 19 920.
K tomu bych ráda zdůraznila, že i na okresních správách sociálního zabezpečení i na úřadech práce, ale i na finančních úřadech jsou zaměstnány do vysoké míry ženy. V resortu Ministerstva práce a sociálních věcí tyto zaměstnankyně zpracovávaly čtyřikrát více případů než běžně. A je potřeba připomenout, že i tam ženy čerpaly ošetřovné, musely zůstat se svými dětmi doma vzhledem k tomu, že se o ně musely postarat, když byly uzavřené školy a mnohde i školky. I tyto ženy ve státní správě by si zasloužily velké poděkování. Zatím se dočkaly spíš kritiky, že všechno nefungovalo tak, jak mělo. Já jim skutečně děkuji. Dokážu si představit, co za práci měly, mají a která je ještě asi čeká.
Byla zde opozicí kritizována byrokracie při vyplácení dávek. A já bych skutečně chtěla slyšet, co by se dělo, kdyby se někde ukázalo, že některý úřad, některá pracovnice vyplatila něco bez toho, že by to měla podložené. Prostě by ji čekalo trestní řízení a vše, co s tím souvisí. ***