(11.50 hodin)
(pokračuje Kovářová)
Je samozřejmé, že kurzarbeit by měl pomáhat i mimo krizi, třeba když strojírenský výrobce ztratí velký trh nebo zákazníka, například půl roku nemá práci pro velkou část svých zaměstnanců, ale chce si tyto kvalifikované lidi udržet, vláda ale nepřijme žádné krátkodobé rozhodnutí a firma musí propouštět.
Další problém, který vidíme v tomto návrhu, je rozsah. Znamená to, že rozsah čerpání může být od jednoho do čtyř dnů. Tam hrozí - ty výhrady zaznívají velmi často - že v případě oněch čtyř dnů je to velmi dlouhá doba, a pak to samozřejmě umožní přežít takzvaným zombie firmám, které se dlouhodobě pohybují na pokraji krachu, místo toho, aby reagovaly na tuto situaci, změnily například svůj výrobní program. Může to vést k tomu, že dojde k zbrzdění hospodářského růstu a pohybu na trhu práce. My víme, že velká část firem hledá pracovníky, a trh práce by byl opět takzvaně mrtvý, bez pohybu.
Další otázkou je pro nás výše 70 %, kterou by obdržel zaměstnanec, na kterou má nárok, a to z čistého měsíčního výdělku. Tam budeme také předkládat pozměňovací návrhy. Budeme reagovat a vezmeme si příklad právě z Německa, kde se rozlišuje, zda zaměstnanec má děti, nebo děti nemá, a v tom případě je ten příspěvek vyšší.
Dále bychom rádi upozornili na to, proč se musí žadatel například prokázat účtem u české banky - stát má samozřejmě přehled o jeho účtech. Proč například musí podepisovat samostatné prohlášení, že do deseti dnů vyplatí zaměstnancům příspěvek. Vždyť to může už vyplývat rovnou ze zákona. Tak bych mohla dál pokračovat.
Když to mám shrnout, tak je jasné, že návrh zákona potřebujeme. Je ovšem také jasné, že je potřeba dlouhá diskuse o jednotlivých parametrech, tak aby byly skutečně efektivní. Proto klub STAN předloží pozměňovací návrhy v dalších čteních. V takovéto podobě je vládní návrh nedostatečný a podpoříme návrh na přepracování. Pokud tento neprojde, tak podpoříme propuštění do druhého čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktická poznámka tu byla, ale už se všichni odhlásili, takže teď je skutečně na řadě paní poslankyně Kateřina Valachová. Připraví se paní poslankyně Richterová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Kateřina Valachová: Děkuji vám. Vážené kolegyně, vážení kolegové, poslanecký klub sociální demokracie se zabýval těmi novými pravidly krácené práce v České republice a je důležité zdůraznit, co tady kolegové z opozice úplně nezdůraznili, že to není pouhá reakce na stávající covidovou situaci, ale skutečně je to ve velmi krátkém čase ze strany vlády návrh, jak řešit možné narušení ekonomiky a hospodářské politiky státu z důvodu řady dalších situací, ať se jedná, jak to zmínila zpravodajka, o kyberútoky, samozřejmě riziko z pohledu celosvětové pandemie je také něco, co bezpochyby bohužel, a to je realita, na tom se shodují odborníci a vědci, neskončí pro nás pouze covidem-19, takže je potřeba se na toto připravit.
Naše vláda je menšinová. To také nezaznělo úplně poctivě, protože je jasné, že pokud se shodneme na nějakém minimu řešení věcí, sociální demokraté a hnutí ANO, tak je jasné, že musíme v Poslanecké sněmovně, a u tohoto zákona to platí dvakrát, ne-li třikrát, hledat většinu, tak abychom ve výsledku se dohodli na tom, jak mají vypadat pravidla pro krácenou práci do budoucna. Myslím si, že cíl, aby to byl funkční model, sdílíme všichni.
Co se týká sociálních demokratů, my jsme už minulý týden avizovali, že poslanci sociální demokracie podporují ten vládní návrh z pohledu minimální shody, a koneckonců sama naše menšinová vláda avizovala, že bude hledat většinu a je připravena na diskusi v Poslanecké sněmovně. Takže můžeme žehrat, že to je nešťastné a že tady chceme mít dokonalý návrh, o kterém budeme hlasovat všichni jednomyslně, ale myslím si, že u takové věci, jakou jsou pravidla krácené práce, se dalo selským rozumem očekávat, že debata ve Sněmovně bude. Já sama jsem za to ráda, to za prvé, a za druhé se toho rozhodně nebojím.
Za poslanecký klub sociální demokracie jsme avizovali poctivě a otevřeně už minulý týden ne žádné politikaření, ale reakci na odborné názory, na návrhy zástupců zaměstnanců, zaměstnavatelů, koneckonců také stejně jako vy jsme byli osloveni stran odborů, stran zaměstnavatelských svazů a máme upřímnou snahu vést dialog tady ve Sněmovně tak, abychom nalezli většinu a nalezli něco, co bude fungovat jak ze strany zástupců práv zaměstnanců tak, stran zaměstnavatelů a pomůže to naší ekonomice. Myslím si, že v tomto duchu na začátku Sněmovny hovořila i paní místopředsedkyně vlády.
Takže to shrnu. Žádná kaše není tak horká, jak se uvaří, a já si myslím, že na krácené práci se tato Sněmovna bezpochyby shodne a na pravidlech, která diskutujeme s odborníky stran zaměstnanců i zaměstnavatelů, nalezneme shodu a prosadíme je.
Za nás jako poslanecký klub sociální demokracie jsme avizovali, že do odborné debaty - a myslím si, že žádné politikaření a podobně tady není namístě - jsme dali tři návrhy. První návrh se týká 1,5násobku průměrné mzdy jako hranice pro výplatu. Tady podotýkám, že je snad přirozené s ohledem na ekonomickou kondici země a budoucnost, že právě nyní před schvalováním rozpočtu je Ministerstvo financí ostražité z hlediska dalších dopadů a že tato debata přichází právě nyní na půdě Sněmovny. Takže za nás k odborné debatě 1,5násobek průměrné mzdy. Už jsme avizovali, proč to tak chceme. Jde o to, že chceme zachovat kvalifikovanou práci i pro případné ochlazení nebo zhoršování ekonomické situace země, a domníváme se, že tady se vzácně shodují zástupci zaměstnanců i zaměstnavatelů a že bychom jim měli naslouchat.
Druhá věc se týká posuzování situace, kdy je a kdy není namístě krácená práce. Zase z toho pohledu odborného jsou k tomu možné různé přístupy. Vládní návrh zvolil cestu posuzování jednotek dnů a každého jednotlivého zaměstnance, v odborné debatě zase z více stran zaznívá požadavek, aby krácená práce a její odstartování bylo vyhodnocováno na celý podnik, celou fabriku, celou firmu. Takže to je druhá věc, kterou máme zájem odborně a politicky ve Sněmovně diskutovat a pro vládu získat většinové hlasy, které potřebujeme a které nám z pochopitelných důvodů, pokud jsme menšinová vláda, chybí.
Třetí věc se týká požadavku, který jenom tady budu formulovat, nicméně v našich návrzích minulý týden do odborné debaty nebyl formulován, ale zaregistrovala jsem, že naopak ho budou velmi ostře prosazovat ostatní politické strany, kluby a frakce, a to je požadavek, abychom podpořili změny, které by garantovaly zaměstnancům 80 % zachování hodinového čistého výdělku. Myslím si, že je poctivé, aby i toto tady zaznělo, protože to je věc, jak jsem porozuměla, stran zástupců odborových svazů, na které zaměstnancům hodně záleží.
Poslední věc, kterou jsme naopak avizovali, je záležitost, aby sociální a zdravotní pojištění bylo vztahováno pouze k onomu příspěvku za onu krácenou práci. Tady zase a znovu - a myslím si, že to je absolutně přirozené, že na jedné straně je potřeba hájit výsledky sociálního dialogu a na druhou stranu je potřeba velká ostražitost z hlediska ekonomických dopadů do systému zajištění sociální péče, sociálních služeb a zdravotní péče, a myslím si, že je dobře, že se ta debata ve Sněmovně povede, a myslím si, že bychom neměli sklouzávat k tomu, že vládní návrh krácené práce na první dobrou nemá jednomyslnou podporu Sněmovny. ***