(18.20 hodin)
(pokračuje Nacher)
Za mě ten chráněný účet - já jsem tady v prvním volebním období, tak navážu na to, co říkala Kateřina Valachová - za mě tu měl ten chráněný účet být už dávno. V Německu funguje tzv. P konto, byť sice na trochu jiném principu než tak, jak je nastaven ten chráněný účet, ale mělo to být dávno a možná ta neštěstí, o kterých se tady bavíme a která tady zmiňovala kolegyně Gajdůšková, tak by k nim nedocházelo.
Co je cílem chráněného účtu? Já bych to rozdělil na dvě takové věci - ten ochranný charakter a preventivní charakter. Ochranný charakter je, že chrání ty prostředky, tu nezabavitelnou částku. Ten preventivní umožní, že lidé, kteří by byli v té šedé zóně a vlastně fungovali by za pomoci hotovosti, tak budou fungovat, nebo je větší pravděpodobnost, že tak fungovat budou, bezhotovostně.
A teď komu, co ten chráněný účet přinese. Dlužníkovi samozřejmě ochrání tu nezabavitelnou částku. I přes ten název, jak to vypadá, jak to zní, nezabavitelné minimum nebo nezabavitelná částka, která by měla být nedotknutelná, tak se prostě stávalo a stává, že jeden exekutor exekuuje mzdu, druhý peníze na tom účtu. Tady si dovolím připomenout, že my jsme to nezabavitelné minimum v tomto roce třikrát zvýšili, zvýšilo se třikrát poté, co se s ním čtyři nebo pět let ani nehnulo. To znamená, pro ty lidi je to skutečně zásadní částka, aby se nestávalo to, že v případě, že jim tam pak nezbyde nic, tak nastávají dva momenty. První, že jdou do šedé zóny, ruší své účty. No aby ne! Když jim nic nezbývá, tak si zruší účty a dostávají ty peníze v hotovosti, čímž pádem jsou úplně mimo oficiální strukturu. Druhý, ten je stejně špatný, možná horší, je, že se opakovaně logicky zadlužují, protože si berou půjčky na svoje mandatorní rodinné výdaje, nájmy, energie, nákupy potravin, prostě ten život. No a to vlastně nemá řešení, pak takový dlužník je tam vlastně permanentně donekonečna.
Nicméně chráněný účet by měl přinést něco i tomu věřiteli. A tomu věřiteli přinese to, že má větší přehled, protože když má někdo peníze v hotovosti, tak ten přehled takový nemá, než když my tím chráněným účtem ho vlastně přimějeme, nebo já tomu říkám zvýšíme pravděpodobnost, protože nikdy to nebude jistota, tak vlastně tím, že bude mít chráněný účet, tak bude úplně jasné, jaké prostředky má, jaké mu putují na chráněný účet a jaké jdou přes exekutora tomu věřiteli. Takže i pro toho věřitele je to přidaná hodnota.
Myslím si - teď nebudu mluvit za Katku, ale za sebe, třeba se k tomu přidá. Mou ambicí kromě toho všeho bylo ještě zlepšit nebo zjednodušit vlastně tu pozici i pro zaměstnavatele, protože dneska často se stává, že pro toho zaměstnavatele je člověk v exekuci přítěží z hlediska složitosti výpočtu srážek ze mzdy. Takže my jsme přemýšleli o tom, jakým způsobem tam tohle dát, jak to zjednodušit. Trošičku na to odpověděl ten návrh kolegy Ferance. Tak jakkoli to v tomhle návrhu není, tak si myslím, že to může být dobrý odrazový můstek, abychom se k tomu vrátili. To znamená zjednodušit ty srážky ze mzdy, zjednodušit ten výpočet, protože to potom nepřímo povede k tomu, že vlastně lidé v exekuci budou zaměstnavatelnější, než jsou doposud. Pokud dneska někdo vyhazuje někoho z práce, tak to často jsou lidé právě v exekuci, protože to je velká administrativní nálož pro toho zaměstnavatele, zvlášť když tam těch lidí v exekuci má víc. Je samozřejmě kromě administrativy i finančně náročné odpovídat na všechny ty dotazy exekutorů, posílat přesně ty částky, být pod kuratelou, pokud by to přesně nespočetli, apod. Takže to si myslím, že by mohla být ambice číslo dvě, abychom to zjednodušili zaměstnavatelům nějakým novým konceptem výpočtu těch srážek ze mzdy
A teď ty principy, na kterých ten chráněný účet je. Ona už to Kateřina Valachová trochu popsala, tak já to vezmu strukturálně, nebo výčtově. Ten chráněný účet je běžný bankovní účet, o jeho zřízení žádá samozřejmě povinný. O tom zřízeném chráněném účtu je informován exekuční soud a exekutor, kteří si mohou vyžádat výpisy z takového chráněného účtu. Jeden povinný, což je dlužník, má právo jenom na jeden chráněný účet. Banky nejsou odpovědné za ty příjmové platby, to znamená, jakoby nějaký ten filtr tam není. Dneska je to na tom zaměstnavateli. Jsme zase u toho, o čem jsem mluvil před chvílí. Pokud jde o zpoplatnění, o tom jsme se bavili, tak zřízení je bezplatně a vedení toho účtu by se nemělo odchylovat od vedení běžného účtu, tak jak to známe my všichni. Což má pro ty lidi celkem význam, protože když se dneska podíváte do sazebníků, tak běžný účet je dneska většinou zdarma, když se splní různé požadavky, u pěti nebo šesti bank je to dokonce i bez těch požadavků, anebo se bavíme v nízkých řádech desetikorun. Zatímco vedený účet, který je v exekuci, už jsme ve stovkách korun a to je podstatný rozdíl. To znamená, my pracujeme i s tímto, že vlastně ti lidé, kteří mají jakoby nejméně peněz, tak aby na poplatcích neplatili nejvíce, jakkoli já si uvědomuji, a uvědomujeme si to oba dva a mám pocit, že všichni, co to podporují, že i pro ty banky to samozřejmě bude znamenat nějakou povinnost. To znamená, že je to za nás poplatkově velmi vstřícné, a já jsem za to rád, protože bankovní poplatky a upozorňování na ně je taková moje srdeční záležitost.
Tolik tedy takový sukus o tom, o čem je chráněný účet, co nás vedlo k tomu to oddělit od tisku 545. A já vás požádám o podporu. Děkuji za pozornost,.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Marek Výborný, připraví se paní poslankyně Jana Aulická. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, milé kolegyně, kolegové, možná tady překvapím, i když myslím si, že u tématu chráněného účtu tomu tak nebude. Já tady musím poděkovat předkladatelům, jak Kateřině Valachové, tak Patriku Nacherovi, že se podařilo toto tak závažné téma dostat skutečně už sem na půdu Poslanecké sněmovny, ač chráněný účet samozřejmě se tady neřeší poprvé. Už v předchozích volebních obdobích to bylo na stole, ale bohužel chybou bylo, že se to nikdy nepodařilo dotáhnout do konce. Možná že je to jeden z pozitivních efektů pandemie COVID-19, která nás skutečně nutí, a oprávněně nutí, hledat mechanismy, instituty, které by ochránily osoby, které i pod tíhou dopadů pandemie COVID-19, ztráty příjmů atd., byly do budoucna - protože tady skutečně řešíme tu budoucnost - tak byly ochráněny.
Ten institut chráněného účtu tady byl detailně popsán ať už samotnou předkladatelkou, nebo teď spolupředkladatelem Patrikem Nacherem, čili já nebudu opakovat to, co tady zaznělo. Skutečně je to zásadní věc pro to, nejenom abychom ochránili ty samotné osoby, které se dostávají do dluhových pastí, aby pokud možno se ta spirála zastavila, protože o tom to je. Ty dluhy chráněným účtem za ty dlužníky nevyřešíme, ale my zabráníme tomu, aby se propadali. Je to vlastně trampolína, která je šancí, je to druhá šance udržet se v tom systému.
Co je ale zásadní a klíčové, a taky tady o tom už bylo hovořeno, my tím chceme pomoci, aby tito lidé zůstali ve standardních ekonomických vztazích. Co se stává dneska? Většina dlužníků prostě z logiky věci se zbaví všeho, zbaví se účtů a odchází do šedé ekonomiky. A to nikdo nechce. Kdyby tady seděl pan vicepremiér Havlíček nebo paní vicepremiérka Schillerová, tak budou první, kteří za to budou orodovat. Ano, tyto osoby nutně potřebujeme mít v tom systému a ne v šedé ekonomice, protože z toho samozřejmě jsou generovány příjmy veřejných rozpočtů. A právě ten institut chráněného účtu tomu pomůže a zároveň tím budou garantovány i základní finanční prostředky pro ty nejzákladnější životní potřeby a podmínky těch dlužníků, jejich rodin, jejich dětí. Myslím, že toto jsou ty obrovské benefity, které ten návrh přináší.***