Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomáš Hanzel)

1.
Vládní návrh zákona o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti
s mimořádnými opatřeními při epidemii a o změně zákona č. 187/2006 Sb.,
o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 1048/ - zkrácené jednání

Předložený návrh uvede paní ministryně financí Alena Schillerová, které předávám tímto slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte mi uvést jménem vlády sněmovní tisk č. 1048, což je návrh zákona o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii. Uvedený návrh zákona byl vypracován Ministerstvem práce a sociálních věcí a schválen vládou s cílem reagovat na aktuální nepříznivou situaci spojenou s onemocněním COVID-19.

Stejně jako v jarních měsících tohoto roku je i nyní třeba zajistit, aby rodiče dětí, na které mimořádná opatření při epidemii spočívající v uzavření školských nebo dětských zařízení škol nebo jejich části dopadnou, nezůstali při péči o menší děti po dobu platnosti těchto opatření bez finančních prostředků. Jako řešení se pro tyto situace navrhuje opět využít dávku nemocenského pojištění, tzv. ošetřovné, které se již osvědčilo při epidemii koronaviru v jarních měsících, a proto se vyšlo ze speciální úpravy zákona č. 133/2020 Sb., na jehož základě bylo ošetřovné při epidemii poskytováno do konce měsíce června 2020, a dále též z praktických zkušeností s aplikací tohoto zákona.

Při zavedení mimořádných opatření při epidemii bude podle platných pravidel obsažených v zákoně o nemocenském pojištění poskytováno nadále ošetřovné zaměstnancům, tedy rodičům pečujícím o děti do deseti let věku, v případě uzavření dětských nebo školských zařízení nebo jednotlivých tříd anebo v případě, je-li nařízena dítěti karanténa. Jako zvláštní právní úprava se navrhují po dobu epidemie onemocnění COVID-19 nejdéle do 30. června příštího roku některá další opatření.

Navrhuje se poskytovat ošetřovné z důvodu péče o nezaopatřené dítě, a to i ve věku nad deset let, které je závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I - lehké závislosti - podle zákona o sociálních službách a nemůže navštěvovat školu.

Dále se navrhuje poskytovat ošetřovné z důvodu péče o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby alespoň ve stupni I - lehké závislosti - podle zákona o sociálních službách, bylo-li zařízení určené pro péči o tyto osoby uzavřeno na základě mimořádného opatření při epidemii nebo pokud tato osoba nemůže navštěvovat zařízení z důvodu nařízení karantény v přímé souvislosti s onemocněním COVID-19. U těchto osob není stanoven limit věku jako u dětí, neboť potřeba péče je založena na jejich dlouhodobém nepříznivém zdravotním stavu.

Rovněž se navrhuje tak jako na jaře prodloužit maximální podpůrčí dobu pro poskytování ošetřovného z devíti, popřípadě šestnácti dnů, na celou dobu uzavření dětského zařízení. Zároveň se stanoví, že prodloužení podpůrčí doby je možné pouze na dobu platnosti mimořádných opatření při epidemii, nejdéle do 30. června 2021, tedy nejdéle do skončení školního vyučování ve školním roce 2020 až 2021.

Dalším návrhem je poskytovat ošetřovné i zaměstnancům činným na základě dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce, jsou-li účastni nemocenského pojištění. V zájmu jednoduchého provádění navrhovaných opatření se navrhuje vyplácet ošetřovné za jednotlivé měsíce. V péči o dítě se budou moci střídat dvě osoby, a to bez omezení počtu střídání.

Dále se jednoznačně stanoví období, za které se ošetřovné neposkytuje. Jedná se například o dobu po skončení zaměstnání.

Rovněž se nahrazuje potvrzení školského zařízení o jeho uzavření nebo o uzavření jeho části čestným prohlášením zaměstnance o této skutečnosti s uvedením identifikačních údajů o dítěti a adresy uzavřeného školského zařízení. Pro případ kontroly má okresní správa sociálního zabezpečení nebo jiný orgán nemocenského pojištění možnost ověření si uvedených skutečností přímo u školského zařízení. Stejně jako u zaměstnanců se navrhuje obdobná úprava i u příslušníků bezpečnostních sborů, a to při zohlednění specifik daných právní úpravou obsaženou v zákoně o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.

Dále se navrhuje, aby doba pobírání ošetřovného podle tohoto zákona byla posuzována pro účely důchodového pojištění jako důvod pro posouzení doby pojištění a jako vyloučená doba pro stanovení výše důchodu.

V druhé části návrhu se navrhují trvalé úpravy v zákoně o nemocenském pojištění s cílem dále zjednodušit požadavky na formální náležitosti žádosti o dávky nemocenského pojištění a dalších podkladů pro dávky. V současné době zákon o nemocenském pojištění připouští pouze listinnou formu žádosti o dávku a dalších nezbytných podkladů. Navrhuje se proto, aby zaměstnavatelé zasílali žádosti o dávku nemocenského pojištění, které převezmou od svých zaměstnanců, příslušné okresní správě sociálního zabezpečení elektronicky kvalifikovaným způsobem ve formě kopie žádosti. Originál žádosti zaměstnavatel uschová pro případnou následnou kontrolu ze strany příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Z hlediska rychlosti a efektivity zpracování je podstatné, aby okresní správy sociálního zabezpečení mohly řízení o dávce nemocenského pojištění provést co nejdříve a nemusely čekat na doručení listinného originálu žádosti o dávku. Pro elektronické zasílání budou platit dosavadní postupy uvedené v zákoně o nemocenském pojištění a příslušný orgán nemocenského pojištění může stanovit další podrobnosti, například definovat, že v jedné datové zprávě může být maximálně jedna žádost s podklady, stanovit formát přílohy a případně i její velikost a tak dále. (V sále je velký hluk a neklid.)

Navrhovaná opatření týkající se ošetřovného budou mít dopad do státního rozpočtu v letech 2020 a 2021, přičemž tento dopad bude samozřejmě odvislý od dopadu pandemie. Odhaduje se, že dodatečné výdaje státního rozpočtu by činily cca 640 milionů v měsíci říjnu, pokud návrh zákona bude zahrnovat nároky na ošetřovné zpětně od 14. října 2020. V ostatních měsících platnosti mimořádného zákona, od listopadu 2020 do června 2021, nepředpokládáme již plošné uzavření prvního stupně škol, výdaje z titulu mimořádného zákona by pak činily 26,6 milionu korun měsíčně, v roce 2020 celkem 693 milionů korun, v roce 2021 potom 160 milionů korun. Celkem by tedy dodatečné výdaje státního rozpočtu představovaly předpokládanou částku 853 milionů korun.

Účinnost zákona se v části týkající se ošetřovného stanoví z důvodu časové naléhavosti a nezbytnosti přijetí této právní úpravy dnem vyhlášení. Ostatní části upravující předávání žádosti elektronickou cestou nabývají účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.

Děkuji vám za pozornost i podporu.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Upozorňuji, že první čtení návrhu zákona se ve zkráceném jednání nekoná.

Výbor pro sociální politiku, jemuž byl vládní návrh zákona přikázán rozhodnutím předsedy, jej projednal a přijal usnesení, které vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 1048/1. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka výboru pro sociální politiku, paní poslankyně Jana Pastuchová, informovala nás o projednání tohoto návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, výbor pro sociální politiku se tímto sněmovním tiskem zabýval 19. října letošního roku a přijal 197. usnesení tohoto výboru, které vám nyní přečtu.

Usnesení výboru pro sociální politiku z 60. schůze dne 19. října 2020 k vládnímu návrhu zákona o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 1048.

Po úvodním slově náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí Dany Roučkové, zpravodajské zprávě poslankyně Jany Pastuchové a po rozpravě výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

I. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby se konala obecná rozprava o návrhu zákona;

II. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby se vedla podrobná rozprava ke všem částem návrhu zákona;

III. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby své jednání k tomuto návrhu zákona ukončila nejpozději do 19.00 hodin dne 20. října 2020;

IV. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 1048;

V. zmocňuje zpravodajku výboru, aby se stanoviskem výboru seznámila schůzi Poslanecké sněmovny a ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedla příslušné legislativně technické úpravy.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Já jsem svolal poslance do sálu, protože budeme nyní rozhodovat, zda povedeme obecnou rozpravu. Vypadá to, že se nám to pomaličku zaplňuje. Ještě chviličku počkáme. (Poslanci přicházejí do sálu.)

 

Budeme hlasovat o tom, zda povedeme obecnou rozpravu.

Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 55 přihlášeno 97 poslanců, pro 78, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

 

Pan poslanec Kubíček. Prosím.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Tak jako obligátně navrhuji zkrácení doby pro vystoupení poslanců v obecné i podrobné rozpravě na pět minut a jedno vystoupení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. K tomuto návrhu nechám hlasovat. Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo... Pardon. Ukončuji hlasování. Vynulovávám hlasování. Odhlašuji vás všechny. Přihlaste se prosím svými hlasovacími kartami.

 

Budeme hlasovat o zkrácení lhůty na pět minut v obecné i podrobné rozpravě a maximálně jedno vystoupení.

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 57. Přihlášeno 80 poslanců, pro 63, proti 11. Návrh byl přijat.

 

Dovolte mi, abych otevřel obecnou rozpravu, a mám přihlášenou první paní poslankyni Šafránkovou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych se krátce za poslanecký klub SPD vyjádřila k vládnímu návrhu zákona o mimořádném ošetřovném a abych krátce představila pozměňovací návrhy, které předkládám.

Plně uznáváme potřebu v této nelehké době dát jistotu alespoň nějakého pravidelného příjmu všem rodičům, kteří musí pečovat doma o své malé děti, bez ohledu na to, zda splňují podmínky pro standardní ošetřovné dle zákona o nemocenském pojištění, který platí v klidných dobách. Ale nemůžeme zavírat oči před nedostatky a chybami, které vládní návrh obsahuje. Cílem a společným jmenovatelem všech námi předkládaných pozměňovacích návrhů je tedy záměr, aby toto mimořádné ošetřovné znamenalo skutečně efektivní pomoc pro všechny slušné a pracující občany postižené dopady epidemiologických a vládních opatření.

V prvním pozměňovacím návrhu chceme, aby nárok na toto ošetřovné měli všichni zaměstnanci pracující na dohody o pracovní činnosti a o provedení práce bez omezení, pokud byli zaměstnáni v době, kdy jsou opatření o uzavření škol v platnosti. Není možné v této těžké době dopustit, aby zde zůstala skupina pracujících bez příjmů, byť dočasně, a to jenom proto, že musí pečovat o své malé děti.

V druhém pozměňovacím návrhu navrhuji, aby nárok na toto krizové ošetřovné měli i příbuzní dítěte, kteří nežijí ve společné domácnosti, pokud se současně jedná o zaměstnance odvádějící nemocenské pojištění. Jedná se nám o to, aby se rodinní příslušníci mohli při delší péči o dítě vystřídat, což by pomohlo zejména matkám samoživitelkám. A dále nám jde také o to, aby nemuseli ze svých zaměstnání odcházet příslušníci nyní společensky mimořádně důležitých profesí, zejména zdravotníci, což je nyní věc prvořadého a veřejného zájmu.

A poslední, třetí pozměňovací návrh navyšuje toto mimořádné ošetřovné na 80 % denního vyměřovacího základu oproti vládou navrhovaných 60 %. Jde nám o to, aby se zejména nízkopříjmové, ale nyní už i středněpříjmové skupiny našich pracujících občanů nepropadaly do příjmové chudoby vzhledem k tomu, že letos již podruhé budou jejich příjmy delší dobu významně nižší než jejich standardní příjmy ze zaměstnání. Vidíme zde velké a reálné riziko pádu do dluhových a následně i do exekučních pastí u mnoha z nich.

Původně jsme ještě navrhovali zavést i mimořádné ošetřovné pro osoby samostatně výdělečně činné, ale naštěstí vláda zavedla speciální program Ministerstva průmyslu a obchodu, který velice vítáme.

Prosím vás o podporu a děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Děkuji i za dodržení času. Přečtu dvě omluvy - pana doktora Romana Prymuly, ministra zdravotnictví, omlouvá se dnes, 21. 10., z dopoledního jednání z důvodu neodkladných pracovních záležitostí, a pan ministr obrany Lubomír Metnar se omlouvá dnes, 21. 10., od 9.30 hodin do konce jednacího dne z důvodu naléhavých pracovních povinností v rámci resortu Ministerstva obrany.

Další v pořadí obecné rozpravy vystoupí paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych i já přednesla stanovisko klubu Starostů a nezávislých.

Ošetřovné vítáme. Myslím, že je to velmi důležitý zákon. Na druhou stranu musíme konstatovat, že toto mohlo být schváleno již dříve s jakýmsi předstihem. Je to poučení do budoucna a mohli jsme být připraveni. Také vítáme to, že MPO připravuje návrh na ošetřovné pro OSVČ, ale má to určité zpoždění, což nás mrzí.

Dovolte, abych představila pozměňovací návrhy. Jsou dva, jeden se týká navýšení procentuálního a druhý se týká rozšíření okruhu osob.

Cílem prvního pozměňovacího návrhu je zvětšit reálnou pomoc zaměstnancům, kteří pečují o děti a bylo jim zabráněno v podstatě chodit do práce, a musí tedy zůstat se svými dětmi doma, protože byly školy zavřené. Tyto osoby samozřejmě se vlivem zhoršující hospodářské situace ocitají ve velmi svízelné ekonomické situaci. Na dávce ošetřovného je velká část rodin s dětmi závislá a standardní ošetřovné ve výši 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den nestačí v mnoha případech pokrýt základní životní výdaje rodičů s dětmi, a to zejména u samoživitelek a samoživitelů, kteří se pak samozřejmě mohou dostat na pokraj hranice, kdy jsou schopni zajistit sobě a svým dětem základní životní potřeby. Navíc při standardním ošetřovném, tak jak je nastaveno, přijde rodina cca měsíčně o 40 % svého příjmu. A navíc se uzavření škol může do konce školního roku opakovat, nemusí trvat jen do toho 2. listopadu. Navrhujeme tedy, aby výše ošetřovného byla stanovena na 70, respektive 80 % denního vyměřovacího základu, kdy by se poskytovaná dávka více přiblížila úrovni čisté mzdy. Myslím si, že tento návrh ve dvou variantách, 70 a 80 %, je tedy na výběru, jak se pak Poslanecká sněmovna rozhodne případně při hlasování.

Druhý pozměňovací návrh rozšiřuje okruh osob, které dosáhnou na příspěvek poskytovaný v rámci ošetřovného, a to i na osoby pečující o děti starší 10 let, které navštěvují první stupeň základní školy, a na osoby pečující o děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Důležité je, aby toto bylo rozšířeno na rodiče, jejichž děti jsou na prvním stupni, nikoli omezeno věkem pouze 10 let. Myslím, že to vymezení je zcela jasné v našem pozměňovacím návrhu. Samozřejmě žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, byť jsou starší 10 let, budou s ohledem na svá omezení vyžadovat také stálý dozor a péči jiné osoby, a proto navrhujeme, aby i rodiče takových žáků mohli zůstat se svými dětmi v době uzavření škol doma a pobírat příspěvek ošetřovného, který by alespoň zčásti pokryl jejich nejnutnější výdaje na základní potřeby domácností. Musím říci, že při vytváření tohoto pozměňovacího návrhu jsme vycházeli z toho, jaké jsme dostali podněty jak od rodičů, tak od ředitelů základních škol či učitelů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Také vám děkuji a poprosím paní poslankyni Olgu Richterovou, aby vystoupila se svým příspěvkem v obecné rozpravě. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně a kolegové, za Piráty navrhujeme dva pozměňovací návrhy. První se týká věkového limitu, kdy bychom rádi umožnili zvážit rodičům dětí do 12 let věku, čili do 11 let, do dovršení dvanáctých narozenin, možnost být na ošetřovném. Druhý pozměňovací návrh se týká postupného nárůstu výše ošetřovného, protože vnímáme jako nebezpečnější a jako větší dopad na rodiny, když to ošetřovné trvá dlouho. Rádi bychom toto adresovali. Postupně se vyjádřím k těmto dvěma návrhům, nejprve k těm jedenácti letům včetně.

Chceme umožnit, aby rodiče mohli zvážit u těchto dětí, které jsou vývojově často velmi rozdílné, tu jejich rozdílnou míru samostatnosti. Některé děti deseti- a jedenáctileté zvládnou být celé dny samy doma na distanční výuce, ale je řada dětí takto starých, které to prostě nezvládají. Aby se rodiče alespoň někdy s nimi mohli učit, aby se mohly řešit ty různé hraniční stavy a situace, kdy už to není dobré, když je to dítě samo doma.

Rádi bychom zdůraznili, že rozpočtové dopady počítalo MPSV jednoznačně tak, že toto navýšení ošetřovného o dva ročníky by při plošném uzavření škol znamenalo 25 milionů korun denně - při plošných opatřeních. A chceme zdůraznit, že v srovnání se všemi částkami, co tady jinak schvalujeme, to prostě není tak závratná částka. Jde o návrh, který nikde nebyl veřejnosti představen. Rodiče se podle něho nechovali. Čili předpokládáme, že první rodiče, kteří by šli s těmito staršími dětmi na oficiální ošetřovné, by byli od zítřejšího dne. A potom je těch dní, které jsou nárokovatelné do 2. listopadu, pouze devět. To by tedy znamenalo 225 milionů korun. Říkám vám to takto konkrétně, abyste věděli, že tento pozměňovací návrh i v případě započtení postupných individuálních karantén u konkrétních tříd a žáků by podle odhadů, kdy tohleto navýšení ministerstvo odhadlo na 75 až 140 milionů korun, celkově znamenal navýšení výdajů státu o zhruba 350 milionů korun. Proto bych velmi, velmi apelovala na zvážení. Myslíme si, že to snížení stresu rodinám za to stojí.

Druhá věc je návrh postupného nárůstu ošetřovného. Je to jednoduše procentuálně stanoveno. Do 15. kalendářního dne by zůstalo těch 60 % denního vyměřovacího základu, ale od 16. do 30. dne bychom rozhodně chtěli 70 %. A pokud by ošetřovné trvalo dále, protože by uzavření škol bylo delší, tak od 31. kalendářního dne ošetřovného či péče bychom žádali 80 % pro pečující. Jde o to, že nechceme prohlubovat ohrožení rodin chudobou. Nechceme zatěžovat úřady práce žádostmi o dávky mimořádné okamžité pomoci. Chceme zohlednit, že rodiny už často nemají úspory po té jarní vlně.

Když to tedy shrnu, za Piráty předkládáme ke zvážení této Sněmovně navýšení limitního věku pro ošetřovné do dovršení dvanáctého roku věku, čili navýšení o dva roky, o desátý a jedenáctý rok. Toto navýšení by při plošném uzavření škol znamenalo 25 milionů korun denně. Jsme přesvědčeni, že tohle je částka, která se ve vztahu k rodinám dá dobře zdůvodnit. Druhý pozměňovací návrh je postupný nárůst ošetřovného, aby čím déle musejí být rodiče s dětmi doma, tím vyšší byla jejich kompenzace, jejich náhrada mzdy.

Děkuji vám za zvážení těchto dvou pozměňovacích návrhů a věřím, že přinejmenším těch 11 let věku včetně by mohlo projít. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Také vám děkuji. Poprosím o slovo pana předsedu Mariana Jurečku, aby se ujal slova v obecné rozpravě. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane předsedající, paní ministryně, kolegyně, kolegové, k ošetřovnému jsme tady vedli už mnoho debat při první vlně v průběhu března, dubna tohoto roku, kdy jsme my za KDU-ČSL od začátku, vlastně bylo to někdy 23. března, dávali první návrh, kdy jsme říkali, že výše 60 % z vyměřovacího základu je pro mnoho rodin naprosto nedostačující. Situace se teď opakuje. A já bych byl rád, aby třeba do budoucna vláda, a potažmo i parlament, přijala opatření, které bude předvídatelné do budoucna pro tyto situace, protože my nevíme, jak se do budoucna může nějaká další vlna vracet, nebo může přijít úplně jiný důvod, pro který budou muset rodiče zůstávat doma se svými malými dětmi.

Návrhy, které za KDU-ČSL předkládáme z hlediska zvýšení vyměřovacího základu, který je dneska na 60 %, jsou motivovány opravdu zoufalou situací mnoha rodičů, především samoživitelek a samoživitelů. Když se podíváme na statistická data, na která tady upozorňuje vícero renomovaných společností, tak vidíme, že nízkopříjmové rodiny ty rezervy, které měly a které byly velmi tenké, vyčerpaly během první vlny. Když se podíváme i na šetření, které dělala Asociace samoživitelek a samoživitelů, tak v srpnu tohoto roku po první vlně 50 % z nich už nemělo vůbec žádné rezervy.

Jsme v situaci, kdy už od začátku září tady bylo v průběhu září víc než 500 škol, které musely uzavřít minimálně jednu třídu a poslat děti do karantény, a rodiče s nimi museli zůstat v rámci ošetřovného. Ta situace pro mnoho z těchto rodičů je zoufalá, protože oni ne o vlastní vůli musejí být doma, dost často někdo z nich nemá možnost využít hlídání prarodičů dětí. A ztratit 40 % svého příjmu není situace, kterou oni jsou schopni zvládat, aniž by třeba se mnozí nepropadali do dluhových pastí, nemuseli třeba využívat pochybné půjčky a s tím mít velké komplikace spojené třeba i se ztrátou bydlení nebo střechy nad hlavou.

Jenom pro představu musím říct, že při čisté měsíční mzdě 26 000 korun za současného stavu dostane pečující rodič ošetřovné 14 000. On z 26 000 čistého spadne na 14 000, kdy musí umět z tohoto platu utáhnout náklady rodiny, pokud je to samoživitelka, samoživitel. A jsou tam dost často i případy, kdy je velmi nízké vyměřené výživné na děti po rozvodu, tak je to opravdu velmi složitá situace.

Nepřicházel bych s těmito návrhy, pokud by v České republice byl třeba dobrý systém, nebo řekněme vstřícně nastavený systém mimořádné okamžité pomoci, jak je to třeba v zahraničí, v Německu. Protože jsem si vědom také i těch varovných signálů ze strany zaměstnavatelů, především ze strany zaměstnavatelů zdravotnických zařízení, kteří mají velkou obavu, že teď v té době personální tísně a toho, že nemají dostatek zdravotnického personálu především z řad zdravotních sestřiček, mohou zase o nějakou část těchto maminek přijít. Ale já jako zákonodárce se nemohu dívat na problém toho, že je tady úzké hrdlo ve zdravotním systému, optikou, že mě nezajímají ti ostatní rodiče, kteří nejsou zdravotníci a kteří mají opravdu problémy v tom, že nejsou schopni zabezpečit hlídání dítěte a nejsou schopni nějakým jiným způsobem to zvládnout, a zároveň se propadnou ve svých příjmech.

Proto předkládám za klub KDU-ČSL několik pozměňovacích návrhů. Předkládám návrhy, které mají ambici zvýšit vyměřovací základ z 60 % ve třech variantách: na hodnotu 70 %, 75 % a 80 %. U varianty 70 %, která má asi i největší šanci na projití, děláme ještě dvě podvarianty z hlediska možné doby čerpání. Potom se přihlásím k návrhům v podrobné rozpravě.

Ale velmi bych apeloval na to, abychom se opravdu nedívali jenom optikou jedné části spektra zaměstnanců, ale optikou rodičů, kteří jsou ve svízelné životní situaci. Jak jsem uváděl ten příklad, dramaticky se jim propadly čisté příjmy domácností. Jsou na to sami. A jak oni si mají poradit? Jak to mají zvládnout? Takovou optikou bychom se na to jako zákonodárci měli dívat. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Také vám děkuju. Poprosím paní poslankyni Alenu Gajdůškovou, aby se ujala slova v obecné rozpravě. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji. Vážený pane předsedající, paní ministryně, paní poslankyně, páni poslanci, já určitě navážu na slova svého váženého kolegy pana Jurečky v tom, že na předkládaný návrh se musíme dívat především z pohledu rodin s dětmi, z pohledu těch, kterých se skutečně velmi týká. Tento úhel pohledu také mělo na mysli Ministerstvo práce a sociálních věci, paní ministryně Maláčová, sociální demokracie, když tento návrh připravovala. Krizové ošetřovné stejně jako novelu dlouhodobého ošetřovného prosazujeme už několik měsíců. Bylo by dobře, kdybychom ho schválili už někdy v srpnu, když to Ministerstvo práce a sociálních věci mělo připraveno, rodiče malých dětí by byly v této chvíli určitě klidnější. Ale to, co dnes projednáváme, je koaliční kompromis a já jsem ráda, že ten návrh máme na stole alespoň nyní. Doufám, že bude dnes schválen v parametrech, které zvládnou rodiny, zaměstnavatelé i stát.

Chci zdůraznit ty, které jsou v návrhu MPSV důležité. Je to ošetřovné déle než těch standardních devět dní. Možnost střídání rodičů. Možnost čerpání tohoto krizového ošetřovného i u pojištěných dohodářů. Neomezení limitem věku u dětí se zdravotním postižením. Považuji za sebe za racionální věci, které určitě stojí za úvahu, pozměňovací návrhy, které hovoří o navýšení procent denního vyměřovacího základu. Už tady byla řeč o tom, že mnohé rodiny, pokud by to šlo na těch pouze 60 %, se dostanou do problémů. Chci podpořit také pozměňovací návrh, který zakotvuje možnost ošetřovného i pro příbuzného nežijícího ve společné domácnosti. Mnohé rodiny nežijí spolu, maminka - tatínek, ale mohou se o děti vzájemně postarat. Já jsem ráda, že ten pozměňovací návrh tady je, že se může starat i rodič, který nemá dítě v péči.

Dámy a pánové, já věřím, že předkládaný návrh zákona bude schválen v parametrech, které skutečně budou ku pomoci jak rodinám s dětmi, jak už tady o tom byla řeč, tak to zvládnou i zaměstnavatelé a zvládne to i stát, tedy státní rozpočet. Děkuji za podporu tohoto návrhu.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám také děkuji. Poprosím paní poslankyni Hanu Aulickou, aby se ujala slova v obecné rozpravě. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já myslím, že mí kolegové už tady řekli přede mnou mnoho věcí. Každopádně já si dovolím za poslanecký klub KSČM taky říci k tomuto návrhu zákona pár slov.

Musím říci, že kvitujeme za KSČM ten samotný návrh, jak přišel, protože opravdu jsme se, resp. vláda, nebo můžeme říci možná i samotné Ministerstvo práce a sociálních věcí - všichni jsme se poučili z toho jara a veškeré záležitosti, které bylo velmi někdy pracné přijmout právě na jaře, všechny ty další úpravy, se už do toho vládního návrhu zapracovaly. Myslím, že teď je asi ta debata o tom, jaká výše náhrady bude, jestli 70, 75, 60, nebo 80 %, anebo jestli se posuneme i v rámci toho věku, tzn. buď do dvanáctých narozenin, nebo se ponechá těch deset.

Já jsem hovořila v posledních dnech se spoustou zaměstnavatelů i zaměstnanců a musím říci, že jsme ve zcela jiné situaci než na jaře. Říkala jsem to i na výboru pro sociální politiku. Protože mnohdy ty argumenty na to navýšení 80 %, že budeme nechávat zaměstnance doma, zaměstnavatelé nebudou mít zaměstnance atd. - v mnoha směrech se s tím ztotožňuji. Ale na jaře to bylo zcela jinak upraveno. Byly otevřeny školy a bylo to na dobrovolnosti. Bylo řečeno: pošlete své děti, nebo nemusíte. V tu chvíli jsme se dostali do problémů, že opravdu ani ti rodiče často nevěděli, jestli je ta hrozba tak velká, nebo ne, a často zůstávali do toho limitu 30. června s dětmi doma, a pak samozřejmě to mělo i další dopady. Nyní jsme ale v situaci, kdy se říká zavřeno odkdy dokdy, ale víme všichni, že ta nejistota je obrovská a že nezáleží na tom, jestli i ty školy, třeba ten první stupeň se znovu otevře a bude možnost jít do té základní školy, že ty školy nebudou dále zavřeny, to znamená, vyskytne se nákaza a bude muset být uzavřena dál základní škola. Víme všichni, jak je velká nejistota i v samotných společnostech. A v tuhle chvíli se dostáváme opravdu do situace, že za KSČM si nedovedeme představit, že bychom ponechali těch 60 % redukovaného denního základu, z důvodu toho, že ta nejistota v té společnosti je obrovská.

Dneska máme i zdravotní výbor. Budou nám tam určitě představována nejenom čísla a další analýzy a nárůsty nejenom nemocných nebo nakažených, ale samozřejmě ty dopady na to zdravotnictví. A s tím souvisí i ty další úpravy, které už deklaroval pan ministr Prymula, uzavírání služeb nebo dalších obchodů. A to jsou dopady, které se týkají našich běžných občanů, které oni řeší dennodenně, a především to, jestli budou mít na to zaplatit ty složenky, protože možná se bavíme o čtrnácti dnech, ale možná se taky bavíme o čtrnácti dnech - týden ano, nebo měsících - a my prostě nevíme, co bude dále. To znamená, že my se za KSČM nebudeme chovat nezodpovědně a dnes budeme hlasovat pro pozměňovací návrh, který předložilo KDU, na 70 % redukovaného denního základu. Myslím si, že v tuhle chvíli našim občanům nejsme schopni nic jiného nabídnout, než prostě pomoct v nějaké jistotě, protože to je to nejmenší, co můžeme udělat.

Chtěla bych se možná dotknout ještě pozměňovacího návrhu kolegů Pirátů o tom automatu. Také jsme uvažovali o tzv. automatu a o nastavení. Ale právě díky tomu, že když jsme si říkali ty situace, že my nevíme, jestli ty rodiny budou neustále doma, tzn. budou navazovat, nebo jestli opravdu to bude přerušované, že třeba tři týdny budou chodit do zaměstnání, čtrnáct dní doma, tím pádem ten automat se vlastně v tom důsledku v té praxi stává nesmyslný. Proto říkáme, že je lepší ta jistota navýšení na 70 % než použít ten automat.

Jenom bych chtěla vysvětlit, proč my se budeme zdržovat u toho pozměňovacího návrhu. A zcela otevřeně říkám, že i ta možnost a právě pro ty rodiče v integrovaném záchranném systémů a zdravotníky, kterých se to asi týká nejvíce, si myslíme, že je i dobře napsaný pozměňovací návrh SPD (předsedající upozorňuje na čas), kde dá možnost ošetřovného i pro další členy rodiny, které samozřejmě platí nemocenské. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Poprosím pana poslance Romana Sklenáka, aby se ujal slova a vystoupil v obecné rozpravě. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Tak tady se vedou diskuse, jestli optimální je 60 %, 70 %, 80 %. Já vždycky říkám, že ono je dobré se také podívat na ty absolutní částky, protože 60 % z 15 tisíc je pro ty lidi jinak významná částka než 60 % třeba ze 30 tisíc.

Z tohoto pohledu já jsem vložil do systému pozměňovací návrh, na kterém jsme se shodli i s paní kolegyní poslankyní Pastuchovou. Tento pozměňovací návrh, ke kterému se potom v podrobné rozpravě přihlásím, zavádí minimální částku ošetřovného. Protože pro ty nízkopříjmové zaměstnance, tzn. ty, kteří mají mzdu nižší než 22 tisíc, by ta částka byla pod tou úrovní 400 korun, a tu považujeme za skutečně takovou minimální na to, aby to období, kdy zaměstnanec čerpal ošetřovné, mohl nějak zabezpečit ty potřeby, které on a jeho rodina nutně zabezpečit potřebují. To znamená, tento pozměňovací návrh zavádí minimální částku 400 korun za kalendářní den. A v případě, že zaměstnanec má sjednán kratší úvazek, tak se poměrně k tomu krátí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Nikdo další není přihlášen do obecné rozpravy, já tudíž obecnou rozpravu končím. Otevřu podrobnou rozpravu. Paní zpravodajka se chce přihlásit.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Já jsem chtěla jen reagovat na vystoupení paní poslankyně Aulické a na pozměňovací návrh paní poslankyně Šafránkové. Teď z pozice zdravotníka - my nabádáme všechny, aby byli doma se svou rodinou. A vy teď rozvolňujete to, že děti budou moci hlídat babičky, dědečkové, strejdové a tety, a ty děti se budou převážet z domácnosti do domácnosti. A mně to tedy nepřijde jako zrovna nejlepší nápad.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Otevírám podrobnou rozpravu. S přednostním právem pan předseda Jurečka. Prosím.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji moc. Omlouvám se kolegům, já musím pracovně utíkat na další jednání. Tak se jenom v rychlosti přihlásím k jednotlivým pozměňovacím návrhům pod čísly 6520, 6521, to jsou návrhy, které zvyšují vyměřovací základ na 70 %, ale jsou ve dvou drobných variantách. A potom čísla 6538 a 6540, to jsou ty pozměňovací návrhy, které se týkají zvýšení na 75 a 80 %. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně Šafránková vystoupí v podrobné rozpravě. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji. Já bych se chtěla přihlásit ke svým pozměňovacím návrhům, které jsem odůvodnila již v obecné rozpravě. Jsou pod číslem sněmovního dokumentu 6418, potom 6430 a 6431. Děkuji a prosím o podporu.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně Věra Kovářová vystoupí v podrobné rozpravě. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych se také přihlásila ke dvěma pozměňovacím návrhům, které jsem odůvodnila v podrobné rozpravě. Ten první rozšiřuje okruh osob, které dosáhnou na příspěvek poskytovaný v rámci ošetřovného, i na osoby pečující o děti starší deseti let, které navštěvují první stupeň základní školy. A za druhé na osoby, které pečují o děti se speciálními vzdělávacími potřebami, které nedovršily věku 14 let, tedy pro děti 13leté. Tento pozměňovací návrh je veden pod sněmovním dokumentem 6536.

Druhý pozměňovací návrh, který je veden pod sněmovním dokumentem 6535, navrhujeme ve dvou variantách a týká se výše ošetřovného. První varianta je, aby byla výše stanovena na 70 %, druhá varianta na 80 % denního vyměřovacího základu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Paní poslankyně Olga Richterová vystoupí v podrobné rozpravě. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, překvapení! Namísto dvou pozměňovacích návrhů, které jsem popisovala v podrobné rozpravě, představím ještě třetí. A sice opravdu mi záleží na tom, abychom alespoň o něco navýšili limit věku. Takže předkládám za Piráty ještě zcela kompromisní minimalistický návrh na navýšení do završení 11. narozenin, čili o jeden rok, pro desetileté děti, tu možnost. Čili tam se na polovinu snižují náklady. Bylo by to 12,5 milionu denně při plošném uzavření všech škol. Tento kompromisní návrh je číslo 6547, tímto se k němu hlásím.

Potom tam je ten návrh, který bych si přála, aby prošel, to je 6505, pozměňovací návrh týkající se navýšení do 12 let, čili včetně 11letých dětí do 12. narozenin. Jenom ještě stručné odůvodnění: V situaci, kdy máme tady diskuse o miliardách a miliardách, tak se domnívám, že řešit situaci rodin, které jsou už tak ve velikém stresu z celé koronakrize, by mělo být prioritou.

A poslední věc, pozměňovací návrh číslo 6523, ten postupný nárůst. Rozumím tomu, co říkali kolegové, co se týče toho počítání postupného nárůstu. My si myslíme, že to je napsané tak, že to je jednoznačné. Nicméně avizuji už rovnou, že za Piráty rozhodně podporujeme návrhy na zvýšení ošetřovného na 70 %. Protože neprojde-li nic jiného v této Sněmovně, tak rozhodně 70 % dává smysl jako podpora rodin.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně Hana Aulická vystoupí v podrobné rozpravě. Paní poslankyně Hana Aulická! Paní poslankyně Hana Aulická v podrobné rozpravě! (Poslankyně gestikuluje z místa, že nevystoupí.) Nebude vystupovat. A pan poslanec Roman Sklenák v podrobné rozpravě. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji. Tak tedy, jak jsem avizoval, tak se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který je veden v systému pod číslem 6533.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám a končím podrobnou rozpravu. Zeptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pokud není, tak přerušuji projednávání tohoto bodu na konec bodů v legislativní nouzi.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, hezké dopoledne. Vážená paní místopředsedkyně vlády (Schillerová), nikoho jiného z vlády tady nevidím, budeme pokračovat podle schváleného pořadu schůze.

 

Dalším bodem v legislativní nouzi je bod číslo

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 9. 12. 2020 v 10:07.