(17.20 hodin)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za skorododržení času, odpověď bude písemná v souladu s jednacím řádem.
Dalším v pořadí je pan poslanec Marian Bojko na pana ministra zdravotnictví Romana Prymulu ve věci pandemie COVID-19 ve světě. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marian Bojko: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, já když jsem si dělal za poslední týden takový svůj audit, co se týče vývoje nákazy virem COVID-19, tak jsem byl šokovaný z toho, že vlastně státy, které jsou nejvíce ekonomicky na výši, tzn. celá Evropa, Severní Amerika, Izrael atd., jsou zasaženy nejvíce, země, kde se u nás dodržují veškeré příkazy, dezinfekce, roušky, odstupy, a ve státech, jako je vlastně téměř celá Afrika, Turecko, Saúdská Arábie, Jemen, Kazachstán, Pákistán, Afghánistán, Čína, Mongolsko, Indie, kde je mírný nárůst coivdu, Thajsko, Laos, Vietnam, Indonésie, Malajsie a teď už úplně vyléčená Austrálie, není vlastně žádný nárůst COVID-19, když ve všech těch zemích, to jsou ty země muslimské, Afrika atd., Indie, Pákistán, to jsou miliardové destinace, ale neexistují vlastně žádné hygienické návyky. A i Bělorusko, které absolutně odmítlo doporučení nebo tlak Světové zdravotnické organizace, aby zavedlo restriktivní opatření, jako byla v celé západní Evropě a u nás, toto odmítlo a je na tom třináctkrát lépe než Česká republika, kdy jsme zavřeli celou republiku na jaře, částečný lockdown je teď, a Bělorusko je na tom dvanáctkrát až třináctkrát lépe v počtu pozitivně testovaných.
Tak mě by zajímalo, jak je možné, že tenhle vir víceméně postihuje nejvíce vyspělý ekonomický svět, a ty země Středního východu, Asie, kde neexistují hygienické návyky, jsou na tom desetkrát nebo patnáctkrát lépe jak my. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra zdravotnictví, aby odpověděl na tuhle interpelaci. Prosím, máte slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Roman Prymula Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení pánové poslanci, data, která jsou uváděna ve světových systémech, jsou dostupná jednak na serverech Světové zdravotnické organizace, Evropského centra pro kontrolu infekčních nemocí, Centra pro kontrolu nemocí v Atlantě, tzn. v americké CDC, a ta data logicky musí vycházet z toho, co se tam na vstupu nahlásí. Statistika vždycky je metoda, která naprosto detailně pracuje s nějakými vstupy, ale neřeší, jaká je kvalita těch vstupů. Takže když se budeme zamýšlet nad tím, jak jsme na tom, tak já si tedy nemyslím i z těch dat, co jsou nakrásně hlášena, že bychom na tom byli hůře než Bělorusko, protože tam to musíme brát v kontextu. A samozřejmě když vezmeme nějaký okamžik, tak ta data se liší, ale důležité je, jak se ta epidemie vyvíjí. A ona se v každé zemi vyvíjí trochu jinak a jsou tam fázové posuny, které ukazují, že tam, kde ta epidemie už je na sestupu, tak v některé jiné zemi začíná druhá vlna.
Podíváme-li se na asijské země, tak tam ten hlavní důvod, proč nevidíme moc případů, je, že tyto země jsou neuvěřitelně ukázněné na rozdíl od nás, a v podstatě i v Číně byla obrovská opatření, která v současné době jsou taková, že pokud se vyskytne jeden dva případy na sídlišti, tak tam zaizolují celé to sídliště. Takže tam opravdu ty případy nejsou. My jsme se tomu divili, ale i z konzultací našeho konzula v Číně se opravdu ukázalo, že v tuto chvíli ta data jsou pravdivá, nehovořím, co bylo předtím. Tolik země asijské, kde ty limitace jsou opravdu velmi přísné, Korea má naprosto přísné limitace, Singapur, Hongkong. Tam když přijedete, tak musíte podepsat na letišti v podstatě prohlášení, že jste si vědom sankcí, které nastávají, dostanete náramek a jste v podstatě v domácím vězení. A to vězení může být na dobu čtrnáct plus čtrnáct dnů. Jakmile se vzdálíte mimo perimetr toho bytu, který si musíte obejít, tak ten systém hlásí a samozřejmě máte problém. Takže Asie, tam v těch vyspělých zemích to je problém toho, že ta přísná opatření opravdu tu nákazu do značné míry minimalizovala, až téměř eliminovala.
Pokud se podíváme do Spojených států a Evropy, tzn. do těch nejvyspělejších zemí, tak tady máme problém, protože tady jsme mnohem liberálnější, nedodržujeme opatření, a na druhou stranu ty statistiky nijak nefalšujeme, takže publikujeme data, která naměříme. Mezi jednotlivými zeměmi jsou obrovské rozdíly. Tady stačí říci - my testujeme třeba 10 %, my testujeme 50 %. A je naprosto nesrovnatelné, jestli jedna země má takovýto výskyt a druhá země má jiný výskyt. Tam je důležitý ten trend a v podstatě to, co se děje v nemocnicích, protože to je reálný dopad toho, co význam má, a opravdu bývá dobré se dívat na ty nemocnice.
A pokud se podíváme na ty země, co jste jmenoval, jako jsou africké země, tak tady ten základní problém je, že se prostě nevyšetřuje. Tady to nikdo neřeší. My když se podíváme na tuberkulózu, tak kolik lidí zemře na tuberkulózu v rozvinutém světě? Minimum. Jsou to desítky v jednotlivých zemích. Ale když se podíváme na tuberkulózu jako takovou, tak to je 5 milionů úmrtí na světě a je to v zemích, kde se to zase příliš neřeší. Takže Afrika bude mít nepochybně obrovskou zátěž koronavirovou. Na druhou stranu je si třeba uvědomit, že v Africe těch úmrtí nemusí být tolik vzhledem k tomu, že v řadě zemí tam nebude ta klasická triáda, která je velmi ohrožující, tzn. hypertenze, nadváha a obecně metabolický syndrom s diabetem. Takže toto všechno hraje roli. A samozřejmě jsou země, kde se prakticky netestuje.
Austrálie je jiný příklad. Austrálie se dostala do situace obrovského nárůstu. Austrálie zareagovala skutečně deadlockem celé země, přestali lítat do zahraničí a postupně ta choroba v Austrálii vymizela. Klasickým příkladem je také Nový Zéland, kde se to podařilo prakticky eliminovat.
Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku? Vidím, že ano. Tak prosím, máte slovo.
Poslanec Marian Bojko: To je přesně to, co jste, pane ministře, řekl, že čím víc testů, tím víc víceméně odhalených nebo identifikovaných nemocných, nebo nakažených, i když nemají žádné příznaky. Takže v těch zemích, jako je Afrika, se netestuje, umírají lidi na daleko jiné příčiny.
Ale mě zajímá ta zásadní věc. My jsme přestali pátrat po příčině toho viru. Odkud ten vir přišel. Tady se hádáme, jestli to bylo v Číně, nebo jestli to bylo v nějaké laboratoři v Pensylvánii v Americe, a přestali jsme po tom pátrat. A pokud to nezjistíme, odkud ten vir přišel, tak se ho nikdy nezbavíme. A budeme tady ty lockdowny a ty vlny dělat třetí, čtvrtou, pátou, šestou a nakonec nám zbude, že budeme uzavřeni jako v gulagu a budeme mít wifi. To bude tak všechno, co nám zbude.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr na to bude reagovat, takže vám předávám slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Roman Prymula My netestujeme proto, že nás zajímá, jestli máme 20 tisíc případů, nebo 50 tisíc případů. My testujeme proto, abychom omezili kontakty, protože bohužel i ti bezpříznakoví tu nemoci šíří. Takže proto testovat musíme. A to, že některé země to nezajímá, je pravdou, ale ty země rozvinuté to zajímá, a proto se intenzivně testuje.
Já si nemyslím, že je důležité v tuhle chvíli vědět, odkud ten virus přišel. My jsme v situaci, kdy bez ohledu na to, jestli by přiletěl třeba z vesmíru, tak my se musíme logicky postarat o to, co se děje teď, a my to nezastavíme tou informací, odkud přišel. Je téměř jisté, že ten virus přišel z laboratoře v Číně. Ne že by tam byl uměle vyroben, nicméně unikl, protože tam se běžně prováděly různé výzkumy, které vycházely z přírodních rezervoárů, tzn. z různých netopýrů apod., na modelovém zvířeti se ten virus zřejmě dostal ven, dostal se na trh a začala celosvětová katastrofa. ***