(17.30 hodin)
(pokračuje Prymula)
To, že je to velmi suspektní, že to takto bylo, tak to se samozřejmě stále pohybuje na nějaké míře spekulace. Ale je to nehoda, není to uměle vytvořený virus. Pro to svědčí skutečně řada důkazů. Ten virus je velmi komplikovaný a nese řadu sekvencí, které jsou zbytné. To znamená, kdyby je tam někdo chtěl uměle inkorporovat, tak by si přidělával obrovské penzum práce, které v podstatě nebylo nutné. A druhá věc, kdyby ten virus někdo stvořil, tak by to byl génius, před kterým bych já smekl klobouk. Nepříjemnější virus tady ještě nebyl. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Olga Richterová s interpelací na pana ministra zdravotnictví Romana Prymulu ve věci návratu zdravotníků. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, já bych se ráda optala na zcela praktické věci související s tím, kde vzít nové zdravotníky. Protože jsem zaznamenala lákání zdravotníků ze zahraničí. A na nás třeba i jako na Piráty se obracejí lidé s tím, že jsou na mateřské, na rodičovské, mají třeba i tu specializaci, protože to je taky velmi důležité, ale současné podmínky by pro ně nebyly výhodné. Jít teď tak, jak to funguje, jak to běží, pracovat na nějaký malý úvazek do nemocnice, když máte doma malé dítě a berete rodičovský příspěvek, by znamenalo pokles finančního příjmu pro ty rodiny, protože by to utratily za hlídání a za další zvýšené náklady.
Takže otázka je, jestli zvažujete praktickou podporu zapojení českých zdravotníků, kteří buď jsou na mateřské a rodičovské, a to skrze ať už ten finanční bonus, aby se jim to vyplatilo, aby do toho opravdu chtěli jít, přes praktickou databázi, aby se snadno ti, kteří se dobrovolně nahlásí, kteří budou chtít, mohli spojit s těmi zařízeními, která budou potřebovat lidi, aby mohli být jednoduše aktivně osloveni. Stejně aby to bylo třeba možné zahrnout do specializačního vzdělávání, což nejde, pokud by měli jenom smlouvy na DPP. A stejně tak aby do toho byli zahrnuti zdravotníci, kteří jsou u jiných zaměstnavatelů. Ti se také obracejí s podněty, že by zvážili na měsíc, na dva opustit stávajícího zaměstnavatele, ale vlastně bylo by velmi komplikované pro ně jen tak přijít, oslovit šéfa, pusť mě, já jdu teď na dva měsíce do zdravotnictví.
Tak jestli uvažujete o nějakém metodickém řešení těchto dvou situací. Jestli uvažujete o skutečně praktické koordinaci, aby tito lidé se do zdravotnictví na měsíc, dva chtěli vrátit. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pane ministře, prosím, máte slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Roman Prymula Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení pánové poslanci, problematika je v tuhle chvíli velmi citlivá, ale myslím si, že ona má implikaci i do doby necovidové. Protože my jsme v situaci, kdy naše lékařky - a obecně zdravotníci na mateřské dovolené, ale nejvíce se to opravdu týká lékařek - jsou hendikepovány tím, že atestace pro ně bývá odložena v podstatě časem, protože ony nemají šanci se plně věnovat praxi, pokud otěhotní v době, která je bezprostředně po škole, nebo v době, kdy atestační průprava probíhá. Což je poměrně logické, protože to je doba někdy mezi 25. až 29. rokem věku. To, co u nás není využíváno a v zahraničí využíváno je, je, že dáma na mateřské dovolené může chodit do svého mateřského pracoviště nebo někam jinam třeba jednou dvakrát týdně a je schopna vykonávat praxi. To se jí počítá do celkového penza dnů, které té praxi věnuje. Ale to, co je mnohem důležitější, ona neztrácí kontakt s tou praxí a v podstatě si udržuje nějakou znalost, kterou získala v té škole. Protože na rovinu řečeno, pokud tři roky nebudete vykonávat medicínu a vrátíte se, tak jste hodně na začátku a znamená to minimálně půl roku se v tom systému začít vzdělávat, orientovat, abychom získali zpátky návyky, které tam původně byly.
Takže určitě o tomto uvažujeme, hledáme cestu, jak to udělat. To, co je možná složitější, je v tuto chvíli nastavení pracovněprávních vztahů, protože Ministerstvo zdravotnictví je nijak nereguluje, je to otázka vztahu dotyčného jedince a zařízení, do kterého ten člověk nastupuje. My v tuhle chvíli se snažíme opravdu přilákat do systému dobrovolníky, kteří jsou mimo. Zatím těch dobrovolníků není tolik. Když budu reflektovat na aktivitu pana prezidenta Kubka, tak sem do České republiky se má vrátit na tuto dobu asi 21 lékařů ze zahraničí. Kromě toho tady je databáze dobrovolníků Českého červeného kříže, kde se snažíme spolupracovat a využít i v praktických věcech. A pak to jsou i lékaři, kteří vykonávají jinou činnost. A byť je jich poměrně málo, tak si vážím toho, že nabídli tu pomoc a snaží se jít do systému, který pro ně samozřejmě znamená určité riziko, protože se dostanou do kontaktu s covidovými pacienty, ale chtějí pomoci a toho si jedině můžeme vážit.
Ten systém, jak je nastaven, úplně šťastný není. Je logické, že když přijde člověk na určitou dobu a dohodne se se svým původním zaměstnavatelem, že ta práce je přerušena třeba na dva měsíce, tak tam velký problém není. V podstatě si vezme třeba dvouměsíční neplacené volno a tady uzavře nový pracovněprávní vztah a může získat logicky nějakou kompenzaci. U těch matek je to složité, tam se to zatím nepodařilo vyřešit. A já bych byl pro to, abychom o tom uvažovali i z hlediska nějaké legislativní iniciativy, aby ta matka na mateřské dovolené měla povoleno do určitého penza vykonávat tu praxi a aby za to byla honorována. Logicky to znamená, aby třeba jeden až dva dny v týdnu mohla pracovat a mohla se nejen vzdělávat, ale samozřejmě mohla si udržovat odbornou erudici, což potřebujeme zejména v době, kdy těch zdravotníků je málo. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za odpověď, která odpovídá i zkušenostem našeho týmu, že je to takhle dlouhodobý problém. Současně ale jsme ve stavu nouze a možná bychom ho právě mohli využít ke zlepšení i toho dlouhodobého problému, tak když tak nabízím, že rádi se do tohoto zapojíme, protože nám přijde, že jeden až dva dny v týdnu by opravdu byla řada lidí ochotna vypomoci a zapojit se.
Ale vy jste, pane ministře, zmínil ještě dobrovolníky. A to je další problém, se kterým se na mě obracejí tentokrát spíš sociální zařízení, kde taky už chybí personál, včetně toho zdravotního. A vlastně je nemožné, aby dobrovolníci vykonávali odborné práce. A tahle nemožnost, daná i stanoviskem Ministerstva vnitra, je něco, co adresují opravdu velmi znalí lidé ze sociální sféry. Tak bych na vás apelovala, zda byste se i vy na vládě mohl o tomhle s panem ministrem pobavit. Já vám k tomu dám podklady, protože je to fakt velký problém.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dám slovo panu ministrovi a poprosím, jestli se můžeme trošku ztišit. (Na dva poslance vlevo.) Děkuji. Prosím, máte slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Roman Prymula Ano, to je zcela reálný problém, protože my teď řešíme zapojení celé řady různých skupin do systému zdravotnictví. A ono nakrásně, když vezmeme medika, který je třeba ze třetího, čtvrtého ročníku, tak to není sestra. Medik ze čtvrtého ročníku je v podstatě stále pouze sanitář. A použít tyto pracovníky je logicky možné, ale nad nimi musí někdo být, musí za ně nést plnou zodpovědnost, a my se teď dostáváme do situace, kdy z hlediska jakéhosi nouzového stavu se může starat ortoped o interního pacienta, mohou tam být skutečně velké interakce, že to sice bude lékař, ale nemůže se starat z hlediska své odbornosti o nějaké specifické diagnózy, nemůže tam předepisovat léky atd. ***