(17.20 hodin)
Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, ten pozměňovák, který bych vám ráda představila, je velmi jednoduchý. Jde o to, že upravuje po zkušenostech potravinových bank to, že v tomto zákoně je nyní v § 11 stanoveno, že rozdělování potravin se má konat pouze klientům sociálních služeb. Ale právě že ty potraviny z potravinových bank často slouží vlastně jako podpora dobrovolnických aktivit, rozdělují se i třeba přes mateřská centra nebo přes církevní sbory, komunitní sdružení, kluby seniorů. Proto je záhodno a z praxe potvrzeno, že je dobré tohle ustanovení vyškrtnout, nahradit ho obecnějším a také tu humanitární pomoc umožnit poskytovat širšímu okruhu právnických osob, přičemž stále platí, že kompetence určit tyto osoby bude stále náležet Ministerstvu zemědělství. Myslím, že je to pozměňovací návrh velmi konsenzuální a praktický, tak budu ráda za jeho podporu.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Petr Bendl, připraví se pan poslanec Jiří Běhounek. Prosím máte slovo.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Pane ministře, kolegyně, kolegové, pokusím se být stručný, protože už jsme si toho hodně napovídali v prvním a v druhém čtení. Teď při vrácení předpokládám, že nás ještě nějaká podrobnější debata čeká nad pozměňovacími návrhy.
Možná si vzpomenete na ten kontroverzní návrh, který jsme tu diskutovali. Nevím, zda k němu ještě bude mít někdo odvahu jej vznést a předložit jej v rámci druhého čtení se snahou vložit do zákona taková ta povinná procenta českých potravin, to znamená k omezování trhu, pravděpodobně i k porušování dohod volného obchodu uvnitř Evropské unie, které podle mého hlubokého přesvědčení by v důsledku mohlo vést k významnému zdražení potravin, protože někteří hráči na trhu budou mnohem dominantnější, a nakonec to zaplatí občané. Ale to ještě uvidíme, jak se ta situace vyvine, a budeme určitě o ní diskutovat na jednání zemědělského výboru.
Já předkládám tři pozměňovací návrhy, vlastně dva, ten jeden je variantní, přičemž ten první se týká - potom se k němu přihlásím v rámci podrobné rozpravy a už ho potom nebudu hlouběji zdůvodňovat - týká se té diskuze výrobce versus prodejce, kdy návrh zákona počítá s tím, že posuzuje některé prodejce v kategorii výrobce. Já se snažím tyto dvě věci oddělit, protože jsou podle mě v praxi oddělené a není možné z těch, kteří prodávají, se k nim chovat v parametrech jakoby k výrobcům. Nechci to tady hlouběji rozvádět, věřím, že se k tomu dostaneme na výboru.
Druhý návrh, se kterým přicházím, je víceméně technický, ale věřím, že získá podporu ve Sněmovně. Také se týká nakládání s potravinami v potravinových bankách, neboť si myslím, že tato bohorovná činnost by měla být hlídána a korigována, aby někdo ve jménu těch, kteří zásobují potravinové banky, případně v charitativních institucích, které z potravinových bank rozdávají a distribuují potřebným potraviny, aby si na tom někdo nedělal vlastní propagaci. Myslím si, že má-li někdo na tom propagovat, v uvozovkách, tak pouze za účelem sociálním a má se to pouze týkat buď těch, kteří potravinové banky zásobují, to znamená, kteří ty potraviny tam posílají, nebo těch, kteří je přímo rozdávají. Žádná třetí osoba už by si propagaci v tomto duchu neměla podle mého hlubokého přesvědčení dovolit.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní je na řadě v obecné rozpravě pan poslanec Jiří Běhounek, připraví se paní poslankyně Monika Jarošová. Prosím máte slovo.
Poslanec Jiří Běhounek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dámy a pánové, členové vlády, já vás jenom chci upozornit, nebo osvěžit myšlenku svého pozměňovacího návrhu, který jsem předkládal už ve druhém čtení, předtím, než se to vrátilo zpět. Jedná se o nikotinové sáčky bez obsahu tabáku, které se postupně dostávají do prodeje a nejsou regulovány, protože některé státy - Estonsko, Švédsko a Dánsko - už tuto regulaci připravují. Jedná se samozřejmě o nikotinové sáčky, které obsahují minimální množství nikotinu, přesto však jako návyková látka je v tomto případě dlužno říci, že by bylo velmi dobře ji regulovat. Směrnicí Evropské unie o tabákových výrobcích, nebo léčivých přípravcích, nebo o obecných zásadách potravinového práva to regulováno není. Proto přicházím s tímto pozměňovacích návrhem, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Také děkuji. Na řadě je paní poslankyně Jarošová, připraví se pan poslanec Kott. Prosím máte slovo.
Poslankyně Monika Jarošová: Děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, jsem velmi ráda, že dnes projednáváme tento zákon ve druhém čtení. Jak potravinová soběstačnost, tak potraviny druhé jakosti jsou jedním z nejdůležitějších témat, jelikož neustále bojujeme se špatnou kvalitou potravin, co se k nám dováží. Myslím si, že kromě vlastních bezpečnostních sil a ochrany hranic není nic důležitějšího.
Nejprve se zmíním o potravinách druhé jakosti na našem trhu. Tato novela totiž zakazuje uvádět na český trh potraviny označené stejně s potravinou prodávanou v jiném státě Evropské unie, pokud má jiné složení nebo vlastnosti. Jinak řečeno, pokud mají rybí prsty prodávané v Česku stejný obal jako ty v Německu, musí být stejné i z hlediska kvality. Pokud bude složení odlišné, musí to být na první pohled poznat v obalu, aby nás obal neuváděl v omyl. To nelze zdůvodnit žádnými důvody, jako že Češi mají jiné chutě a podobně. Český spotřebitel rozhodně není nic míň než třeba německý spotřebitel, jak to může vyplývat z nabídky horší kvality potravin na našem trhu.
Kromě potravin druhé jakosti je dalším velkým tématem potravinová soběstačnost, kterou je více než nutné podpořit zákonem, jinak se může stát, že skončíme jako na Slovensku, kde mají zhruba 38% soběstačnost. A ještě hůře, jakmile začne nějaká vážnější krize, což se právě stalo v souvislosti s koronavirem, může být zásobování ze zahraničí velmi zranitelné. Každá země si svůj trh hlídá, i my si ho musíme pohlídat. Musíme více podporovat naše zemědělce a odbyt jejich výrobků. Ze zahraničí sem musí směřovat jenom tolik potravin, aby to neomezilo naše vlastní zemědělství. Pokud si necháme naše zemědělství nadnárodními řetězci zlikvidovat, setkáme se s takovým zdražením potravin a budeme jejich rukojmími tak, až nám to nebude milé, a potom už bude pozdě. Proto je třeba zvyšování soběstačnosti uzákonit, dokud je čas.
Řešením je návrh z hnutí SPD, a tím je zavedení zákonné povinnosti prodávat na našem trhu české potraviny. Jejich podíl SPD stanovuje na 55 % v roce 2022 s tím, že v každém dalším roce se procento zvýší o 3 % až do roku 2028, kdy bychom měli dosáhnout minimálně 73% soběstačnosti. Začít v roce 2022 na 55 % by neměl být žádný problém, když nyní řetězce deklarují, že jsou zásobeny českými výrobky z 59 %. To logicky znamená, že mají celý rok a ještě něco se na další navýšení připravit. Ale věřte mi, že přesto budou křičet. Ale rozhodně to neznamená zdražení potravin, jak deklarují řetězce, je to přesně naopak. Nehledě na velmi dobrou kvalitu našich potravin. Ono se totiž všeobecně málo ví, že naši zemědělci využívají úplně minimálně chemických hnojiv.
My tím navíc vyřešíme i dvojí kvalitu potravin a ještě podpoříme naše výrobce a pracovní místa, protože se jedná o potraviny, které jsme schopni si vypěstovat a odchovat sami, a jejich přesný seznam je součástí našeho návrhu. Novinkou je, že název česká potravina měníme na potraviny z krátkého dodavatelského řetězce. To je vlastně potravina vyrobená ze surovin, které pocházejí z území České republiky, žádný dovoz, žádná uhlíková stopa, ale přímo od našich dodavatelů přes prodejce na náš stůl. Tato povinnost se ale nevztahuje na obchody menší jak 400 metrů čtverečních a nevztahuje se na prodej potravin ve specializovaných obchodech zaměřených na prodej konkrétních druhů, typů nebo kategorií potravin. ***
