(10.20 hodin)
(pokračuje Hamáček)
Když jsem nastupoval do funkce, tak jsem si objel ty stanice a ptal jsem se hasičů, čím jim můžu pomoct, a unisono zaznělo, zbavte nás těch papírů. Tak já jsem nešel takovou tou standardní cestou, že bych to rovnou bouchnul do Sněmovny jako návrh zákona, ale šel jsem za Kanceláří pojistitelů, šel jsem za pojišťovnami. A říkám: Heleďte se, možná by bylo dobré se v tomto nějak dohodnout. A k mému překvapení pojišťovny řekly ano, nás to trápí taky. Protože samozřejmě tu administrativu, kterou dělají hasiči, dělají na druhé straně pojišťovny, ty pojišťovny si platí lidi, aby srazily náklady na co nejméně, aby uspořily. Takže jsme vedli nějaké jednání, pojišťovny odsouhlasily původně úplně paušální platbu, to se nelíbilo Ministerstvu financí, ale to už jsme si vyříkali. Takže výsledek tohoto procesu je ten zákon, který jsem předložil.
Proč jsem ho předložil jako poslanec? Protože to bylo nejrychlejší. A já jsem měl ambici, aby to platilo už od ledna příštího roku, protože každý měsíc, kdy ty hasiče zatěžujeme tunami papírů, tak jim vadí. Takže já jsem to chtěl udělal co nejrychleji. To je jediný důvod, proč jsem to takhle udělal. Navíc ve chvíli, kdy na tom byla shoda, kdy jsem tam neviděl žádný odpor. A jediný "útes", na který to narazilo, je pan poslanec Žáček, který byl mimochodem autorem toho, že dva kluby to vetovaly, protože já jsem to posílal devadesátkou. Kdyby to prošlo devadesátkou, tak už to dávno platili a ti hasiči už nemuseli skoro nic vyplňovat. Ale dobře, zase to je právo pana poslance Žáčka, které uplatnil v rámci jednání svého poslaneckého klubu, a dohodli se ještě tuším s TOP 09 a šlo to třemi čteními.
Takže z mého pohledu je ten zákon naprosto bezproblémový a přiznám se, že moc nerozumím, proč jsem tady za něj interpelován, když se všichni relevantní aktéři shodli na tom, že to těm hasičům pomůže. Ale dobrá, abych osvětlil ten proces, takže to není o tom, že napravuji chyby resortu, já se těm hasičům snažím pomoci co nejrychleji.
Pak tady jsou dotazy na Bohumín. Vy jste se mě ptal, kdy to bude zveřejněno. No až to skončí. Já se přiznám, netroufám si odhadnout lhůtu, kdy ten vyšetřovací orgán to ukončí. Nechci dopadnout jako chudák Richard Brabec, který tady řekl - promiň, Richarde - řekl jedno datum, kdy se vyšetří Bečva, a teď ho za to všichni mlátí po hlavě. Tak já prostě nemám vliv na příslušnou komisi, která to šetří. A netroufnu si tady na mikrofon říct, kdy to bude, protože když tady řeknu, že to bude 15. ledna, a 15. ledna to nebude, tak budu tady bit za to, že to 15. ledna není, bez toho, abych to mohl nějak ovlivnit. Takže věřte, že komise pracuje, šetří, co můžou. Ale jak jste sám řekl, pane poslanče, ta věc byla velmi složitá a je standardní, že toto se v řádu měsíců vyšetřuje. Tak to je k Bohumínu.
No a pak tady byla spousta velmi technických detailů. Jestli vám něco neposlali, tak to je samozřejmě chyba, tak vám to nechám poslat. Ale obecně, já se přiznám, že fakt netuším úplně přesně, jak to je, jestli tiskový mluvčí, nebo krajský ředitel. Já bych navrhl následující postup. Pokud vás to, pane poslanče, skutečně zajímá, tak Hasičský záchranný sbor, resp. generální ředitelství je určitě připraveno dle vaší dispozice vás přivítat na sídle, svém generálním ředitelství. Můžeme svolat celé vedení sboru a budete moci na místě, pokud o to máte zájem, tyhle otázky položit a oni vám na to velmi rádi odpovědí. Budete mít odpovědi přímo od těch odborníků na místě a nebudeme to muset řešit tak, že vy mě budete interpelovat, já se jich budu ptát, oni to budou psát na papír a já to tady budu číst. Takže pokud bychom se shodli na tom, že o tyhle technické věci ohledně hasebních plánů, bojového řádu, GDPR atd. máte skutečně zájem, tak nabízím řešení touto cestou. To znamená, že pro vás připravíme nějaké dopoledne na generálním ředitelství, tam všechny otázky mohou padnout a hasiči vám odpovědí. Pokud ne, tak rovnou říkám, že na ty konkrétní otázky, které jste teď formuloval na mikrofon, odpověď nemám na místě a budu muset postupovat tak, že vám je zašlu písemně. Ale nabízím tohle jednodušší řešení, abyste si našel půl dne času a generální ředitelství navštívil. Možná kdybyste zašel i na nějakou stanici a zeptal se hasičů, co si myslí o tom návrhu zákona, který teď projednáváme, tak by vám možná řekli to samé co mně. Aspoň doufám. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády, ministru vnitra. Pokračujeme v rozpravě. Přihlášen je Zdeněk Ondráček a poté pan Žáček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, vážení kolegové a kolegyně, vzhledem k tomu, že projednáváme interpelaci, která je ještě v tom legislativním procesu, je to, jak říkal pan ministr, nestandardní proces, protože ty otázky, které jsou zde kladeny, se mohly řešit v rámci projednávání ve druhém čtení. Teď jsme před třetím čtením, pane ministře, už před tím závěrečným. A já si dovolím říct, tam je jediný zásadní problém. Vy říkáte, že tam není, v tom zákoně, žádný problém. To máte pravdu. Podstata toho zákona, tzn. ty paušály, to je velmi správná věc a mělo to být. Samozřejmě kdyby to prošlo devadesátkou, tak účinnost byla psaná od 1. 1. 2021. To jsme nezvládli, muselo to jít do tří čtení.
Byl tam ale jediný zásadní problém. Jediným předkladatelem zákona jste vy a vy jste tam úplně moc tak často nechodil, v podstatě jste tam nebyl vůbec. Takže jsme to museli řešit, řekněme, zase jinou, řekněme složitější a nestandardní cestou, která jenom díky benevolentnosti členů podvýboru pro Hasičský záchranný sbor a pak výboru pro bezpečnost umožnila to, že jsme v tom stadiu, kde jsme dneska. To je potřeba si přiznat. A jestli budete mít takovou docházku i do Senátu, tak ta účinnost nebude ani v tom novém navrhovaném termínu, který jsme museli udělat v rámci druhého čtení. Protože v rámci druhého čtení jsme zjistili, že to nejsme schopni stihnout do konce tohoto roku, protože jsme to nebyli schopni projednat pro nepřítomnost předkladatele. Takže to byl jeden z pozměňovacích návrhů, posunutí účinnosti.
Pak byl druhý pozměňovací návrh, který hovořil právě o použití záznamů, a tam byl ten veřejný záznam, je to standardní pojem, pane kolego Žáčku prostřednictvím pana předsedajícího. Je to standardní pojem a myslím, že byl docela dobře odůvodněn v rámci rozpravy. Nevím, jestli mám tu výhodu nebo nevýhodu, ale já sedím úplně na druhé straně řečníků ve výboru pro bezpečnost, a buď tam líp slyším, anebo se tam ty informace ke mně dostanou lépe. Ale já jsem tam ty odpovědi slyšel. A byl zmíněn právě případ Bohumín, kdy byli Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje a zasahující policisté zbytečně napadáni za neprofesionalitu nebo nečinnost, přičemž oni se nemají ze zákona v podstatě jak bránit. A proto bylo řečeno, že v těchto odůvodněných případech by pak mohlo přijít k tomu, že bude zveřejněn záznam z toho zásahu.
Ono, víte, kolegyně, kolegové, pokud někdo sleduje zásah anebo je u nějaké, jakékoli události, tak každá minuta trvá neskutečně dlouho. Neskutečně dlouho. Minuta nemá jenom 60 vteřin, ta má v tu chvíli 15, 20 minut. A ten člověk, který čeká na pomoc, ať je to na kolegu ze zdravotnické záchranné služby, když tady vidím paní kolegyni, nebo příjezdu policie nebo příjezdu hasičů, tak je to neskutečně dlouhá doba. A ty dojezdové časy, které máme nastaveny zákonem, jsme schopni, řekněme, s vypětím všech sil plnit. Záchranka určitě. Policie to radši zprůměruje, protože jsou místa, kam by do 20 minut rozhodně nedojela. Představte si situaci, kdy by mělo dojít k zásahu nějakého šíleného střelce nebo aktivního střelce, tak dojezdový čas zásahovky, nebo URNA, chcete-li, je myslím 120 minut. To jsou krásné dlouhé dvě hodiny. Představte si, že tam máte uvnitř někoho blízkého. To jsou hodně dlouhé minuty.
Takže tady jsme se, co se týká těch záznamů, o tom dohadovali a řekli jsme ano, to byl důvod, kdy Hasičský záchranný sbor, resp. jeho velitelé měli přijít a říct, a oni to řekli prostřednictvím pana ministra: stojíme za profesionalitou hasičů, zákrok byl proveden správně a dáme vám k tomu i služebňák. Protože my to sledujeme zvenčí, ale ten hasič jde taky dovnitř. A přiznejme, zeptejte se kteréhokoli z hasičů, zásah v jakékoli výškové budově je velmi problematický a velmi obtížný, protože dostat vodu nad 8., 10., 12., 15. patro je prostě zásadní problém, i co se týká nejenom tlaku vody, ale i techniky, která může zasahovat zvenčí. Prostě taková, nic není. A vzpomeňte si na jeden hodně starý film, myslím, že se jmenoval Skleněné peklo, tam ten vyšetřovatel diskutoval s panem architektem po jednom velmi složitém zásahu. Myslím, že ten film je velmi inspirativní pro to, o čem zde hovoříme.
Takže já jsem zásadně pro, aby hasiči mohli v těchto odůvodněných případech, kdy se na ně někdo - nechci říct se zlým úmyslem, protože ten člověk je třeba vystrašen, má k tomu jiný pocit, ale média mu věnují pozornost, tak aby se HZS mohl bránit. A když jste zmiňovali, kdo tu informaci má podat, ono tam padlo, že to je tiskový mluvčí. Ale také padlo to, že to je ředitel HZS příslušného kraje nebo územního odboru, který to dá prostřednictvím svého tiskového mluvčího. To je ten standardní postup, který je. ***