(16.20 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Čas. Děkuji za přesné dodržení času a za ty otázky a prosím pana ministra o odpověď.
Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Dobrý den, dobré odpoledne, vážený pane poslanče, pane předsedající. Ty informace, o kterých mluvíte, asi tedy čerpáme z velice podobných zdrojů. Já je tady také vím jenom z médií, nevím o konkrétních podmínkách toho programu ani o nějakých konkrétních dalších zkušenostech. Nicméně je pravda, že zákon o veřejném zdravotním pojištění zakazuje poskytovatelům zdravotních služeb přímo od pojištěnce přijímat nějaké dodatečné finanční plnění za zdravotní služby, které jsou hrazené, což není tedy tento případ, protože tam jsem to pochopil tak, že to není přímo spojeno s nějakou platbou. Nicméně podle dostupných informací je většina takto nabízených zdravotních služeb hrazených z toho zdravotního pojištění upřednostňována. Mluvil jste například o těch ortopedických operacích a podobně. Pokud by opravdu docházelo k takovému přednostnímu ošetření, byť za nějakou zprostředkovanou úhradu, výhodu nebo nějak jinak, tak potom ten, kdo poskytuje tyto služby a kdo vlastně má smlouvu se zdravotní pojišťovnou, by opravdu mohl jednat v rozporu se smlouvou o poskytování úhrady zdravotního pojištění. Jinými slovy, kdyby někdo chtěl nějakým způsobem upřednostňovat nebo upravovat služby poskytované v rámci zdravotního pojištění různě různým lidem, potom by to bylo opravdu porušení té smlouvy. Tato smlouva totiž mimo jiné stanoví, že poskytovatel zdravotních služeb nesmí zhoršovat dostupnost zdravotní péče hrazené pojišťovnou přednostním poskytováním péče hrazené jiným způsobem. Tak zní ta dikce.
Nicméně jestliže by to takhle bylo, jinými slovy, kdyby někdo, kdo má smlouvu se zdravotní pojišťovnou, část svých klientů na základě nějakého benefitu upřednostňoval před někým jiným, potom tu sankci vyplývající ze smlouvy může uložit ta zdravotní pojišťovna, které se to týká, jejíž smlouvu porušil. Tady možnosti Ministerstva zdravotnictví k takovému postupu nejsou. Nejsou na to žádné zákonné ani smluvní nástroje. Na to jenom upozorňuji.
Jestli v tomto případě ale dochází ke zhoršení dostupnosti pro jiné pacienty, nebo nedochází, to já teď neumím posoudit, a je to tedy na posouzení té zdravotní pojišťovny. Podle informací, které mám k dispozici, a zase, opět, spíše z těch médií než z jakéhokoliv jinak solidního prostoru, tak navíc ta nabídka snad byla změněna jenom na garanci lhůty, kdy bude provedena. To znamená, myslím, že poslední informace byla, že operace bude provedena do 60 dnů.
Takže když to mám shrnout, v případě, že by někdo opravdu upřednostňoval službu poskytovanou zdravotním pojištěním u jednoho občana nebo jednoho pojištěnce před druhým, případně v souvislosti s nějakým členstvím, úplatou a tak podobně, potom by to bylo, mohlo by to být porušení té smlouvy a sankci by měla vyvodit pojišťovna. V případě, že tomu tak není, potom ani pojišťovna, ani Ministerstvo zdravotnictví nemá možnost nějakou sankci uplatnit. Snad jsem tím odpověděl.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec bude mít zájem o doplňující dotaz. Prosím.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji, pane ministře. Z toho, co jste řekl, tak mi vychází na základě toho, co bylo sděleno, byť i po té úpravě, tak pokud se tady bavíme například o kyčelních kloubech, kolenních náhradách a podobně, tak je evidentní, že tady ty čekací lhůty jsou delší než 60 dnů, takže pořád i po té úpravě, že tam je slíbeno jenom to omezení na těch 60 dnů, z mého pohledu je to v rozporu s tím, co jste předtím uvedl. Tak jestli tedy dáte aspoň nějaký podnět vůči zdravotním pojišťovnám, aby to případně prošetřily, z pozice ministra. Byť vy jako ministr, jsem pochopil, že nemáte žádný konkrétní nástroj v této záležitosti, ale myslím si, že podnět můžete dát, případně jestli o tom budete mluvit s vaším premiérem, protože to nepřímo spadá do holdingu, který jeho rodina vlastní. Mně přijde logické, kdyby to byl kolega, se kterým bych seděl v jednom týmu, že bych se s ním asi o tom chtěl pobavit, protože fakt mi to přijde nejenom nezákonné, ale hlavně jako neetické. Prostě říkat někomu když tady budeš v našem prémiovém klubu, tak my ti zařídíme prémiovou službu ve zdravotnictví, tak to mi přijde těžce nefér.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr bude reagovat na doplňující dotaz? Bude, prosím. Máte slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Děkuji, pane předsedající. Pane poslanče, to, co já mohu udělat, je, že mohu dát podnět k přezkoumání zdravotním pojišťovnám, VZP a svazovým pojišťovnám.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobré odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dalším v pořadí, kdo položí interpelaci, je paní poslankyně Richterová, která bude interpelovat pana ministra Jana Blatného ve věci centrálního řízení hygien. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, já bych se ráda bavila o tom, čeho chce ta novela zákona, nebo ta změna dosáhnout, o tom cíli, protože prostě potřebujeme zachovat akceschopnost hygienických stanic na té lokální úrovni při ohniscích, která se lokálně vyskytnou, a zároveň podle soudu lidí, s kterými konzultuji, potřebujeme zejména zjistit, jaké pravomoci už teď mělo Ministerstvo zdravotnictví ve vztahu k řízení těch krajských hygienických stanic, a třeba je tak plně nevyužilo.
Co se týče tedy toho cíle týkajícího se zajištění hladké koordinace napříč republikou v situaci pandemie, tak mě zajímá, jestli například nejenom byl vyhodnocen pandemický plán a to, jak měl být aktualizován, ale také koncepce hygienické služby a primární prevence v ochraně veřejného zdraví. To je koncepce, která byla dříve vyhodnocována na půdě parlamentních a senátních výborů, a v posledních letech, pokud vím, to plnění nikdo nehlídal a neřídil. Jsou to veřejně dostupné dokumenty, z těch vycházím. Stejně tak je už dneska řešeno i vlastně v zákoně o ochraně veřejného zdraví - a teď bych ráda trochu ocitovala - že vlastně Ministerstvo zdravotnictví řídí a kontroluje krajské hygienické stanice a koordinuje tu spolupráci orgánů ochrany veřejného zdraví, může nařizovat Ministerstvo zdravotnictví ta mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a při mimořádných událostech zase má pravomoci, když mají být provedena celostátně nebo na území několika krajů.
Pak jsem konzultovala samozřejmě i věci související se státní službou, a tam opět má ministerstvo velké pravomoci, protože má státního tajemníka a ten řídí činnosti související se zajišťováním těch organizačních věcí. (Předsedající: Čas.)
Takže to všechno mi dává otázku, co tedy se mohlo udělat lépe.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď a poprosím poslance v sále, jestli by přestali diskutovat mezi sebou, tím, jak je nás tady málo, tak je všechno slyšet. Prosím, máte slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Pane předsedající, milá paní poslankyně, páni poslanci, ono část těch bodů už pravděpodobně zmínil pan předseda vlády ve své odpovědi paní Zuzaně Majerové Zahradníkové, nicméně já zopakuji ty podstatné body.
Faktem je, a to je potřeba vědět, že v současné době vlastně se jedná stran hygienické služby, tak jak byla upravena při těch posledních změnách před jistou dobou, se jedná o 14 relativně samostatně fungujících krajských hygienických stanic, jiným způsobem 14 relativně samostatných celků. Já tím nijak nezlehčuji jejich odpovědnou práci a to, že jsou v současné době přetíženi a že se všichni snaží pracovat skvěle. Nicméně v období boje s epidemií se to ukázalo jako situace, která není dostatečně efektivní, a v podstatě jejich koordinace prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví je značně obtížná.
Vy jste zmínila ty dvě cesty, které v současné době existují, a ony sami o sobě to popisují. Protože tu hygienickou stanici jako úřad pod služebním zákonem řídí státní tajemník, nicméně odborně ji pouze metodicky vede hlavní hygienik. To znamená, nějaká exekutivní pravomoc toho - a navíc hygienik a státní tajemník jsou lidé, kteří si navzájem nejsou podřízení, a nedá se ani zajistit to, že by byla zajištěna úplně nějaká kohezní nebo konkrétní funkční a dostatečně zajištěná, nebo dostatečně jistá možnost, jak toto celé řídit. Krajské hygienické stanice jsou vlastně v současné době samostatnými správními úřady a je potřeba říct, že konečné rozhodnutí, konečné rozhodnutí plně závisí na konkrétním řediteli krajské hygienické stanice.***