(17.50 hodin)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V tuto chvíli vystoupí pan poslanec Václav Klaus s interpelací na pana ministra Karla Havlíčka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Václav Klaus: Vážený pane ministře, já jsem rád, že jste přítomen jednou, když vás interpeluji. Já vás ani tak nejdu interpelovat, já vás jdu požádat o jistý slib. Oba víme, že ta situace s kompenzacemi různým typům ekonomiky z logiky věci nefunguje a nemůže fungovat. Moje interpelace se jmenuje "podpora prádelen a čistíren", protože to je jeden ze sektorů, který je flagrantním případem. To jsou samozřejmě provozovny, které jsou otevřené, čili de facto nejsou omezené, ale vláda zavřela všechny jejich jakoby hlavní dodavatele, což jsou restaurace, hotely, sauny, beauty salony, kadeřnictví a podobné věci, které tam jakoby ve větším si dávají vyprat věci, atd., atd. Čili je jasné, že jediné řešení, které jim můžeme přinést, je nezavírat ekonomiku.
Vy jste inteligentní člověk, tak jistě tušíte stejně jako já, že ta soft opatření mají vliv takřka nulový. Nějaký brutální lockdown má vliv na průběh té epidemie v populaci, ale takové ty drobné úpravy, jako že jdou děti do školy od C a ne od G a pak se setkají odpoledne na tréninku a podobně, mají vliv skoro nula. Pro vědecký důkaz nemusíme chodit daleko. Začala se koncem srpna zdvihat tato vlna epidemie, vláda začala přijímat nějaká omezující opatření, čím dál jakoby přísnější, a ta opatření měla nulový vliv na to, jak ta epidemie pak vyskočila, odstartovala po krajských volbách brutálně. Zrovna teď epidemie odchází, nejdříve odešla v Praze, a určitě to není z důvodu, že Pražáci nejvíc dodržovali opatření a podobně.
Čili já chci po vás slib, že budete hájit to, aby příště ta ekonomika zavřena nebyla. Vy jste ministr průmyslu a obchodu, že budete hrozit demisí a nebudete se tam krčit a pak -
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Čas! (Ano.) Děkuji. Prosím pana ministra. Máte slovo.
Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Děkuji za dotaz. Samozřejmě že nemám rád, radost z toho, když se tady zavírá ekonomika, a samozřejmě že na té vládě jsem tím oponentem, a pokud jste to sledoval jenom v těch posledních dnech, tak jsem si skoro jist, že kdybych neargumentoval tak, jak jsem argumentoval, tak ten rozvolňovací režim byl trošku jiný. A na druhou stranu nemůžu nevidět i to, co se odehrává ve zdravotnictví. Musím se na to dívat s rozumem a musím se na to dívat aspoň trošku vyváženě.
Já nejsem epidemiolog, já to neumím posoudit. To, co říkáte vy, říkáte to velmi suverénně, možná máte pravdu, možná ji také nemáte. A je pravda, že ekonomiku zavírá celá řada dalších zemí. A nezavírají ji proto, že by tam seděli lidé, kteří by byli nekompetentní, kteří by se prostě rozhodli, že to zavřou a teď tím pádem někoho potrestají a budou mít v duši klid. Já jsem samozřejmě viděl, jak ty křivky jdou nahoru, tak jako jste je musel vidět i vy a viděli je všichni ostatní. A pak samozřejmě všichni viděli, v momentě, když se udělala ta eliminace sociálních kontaktů - a to nebyl jenom byznys, to nebylo jenom podnikání, to byla kultura, to byl sport, samozřejmě ekonomika atd. A znovu říkám, děláme to velmi neradi, je to prostě samozřejmě drastické opatření. Pak ale faktem je to, že vždycky s nějakým odstupem, řádově 14 dnů, potom ta křivka dolů jde.
A o co se zde bojuje? Bojuje se o to, aby naše nemocnice zvládly ten nápor, abychom nedopadli tak, jako dopadla Itálie na jaře, tak jako dopadlo bohužel Polsko teď na podzim, kdy se skutečně ta péče už nestačí nabízet, nestačí realizovat, a nejde jenom o to, jestli je tam pacient s covidem, ale může tam být jakýkoliv jiný pacient. A pokud tohleto selže, tak je to prostě průšvih. Je to špatné. Nám to neselhalo. A neselhalo to mimo jiné s největší pravděpodobností proto - říkám to jako neepidemiolog, ale jako ten, který se zúčastňoval jednání takřka na denní úrovni s největšími kapacitami nejen v oblasti epidemiologie, pandemie, ale i zdravotnictví nejenom v České republice, ale i v zahraničí, kteří ne že doporučili, ale naprosto jasně nastavili parametry toho, aby se za tu ruční brzdu zatáhlo, a bohužel se musí i eliminovat ekonomika. A na druhou stranu nezatáhli jsme ji v průmyslu, což si myslím, že se nám vyplatilo, a díky tomu ty šrámy jsou sice tvrdé, kruté, ale dalo se to přežít.
Pokud někdo má nějaký geniální nápad, jakým způsobem se tomu vyhnout, aniž bychom dělali ta opatření, tak nechť je řekne. Ale zatím, když se na to díváte, co se odehrává ve Spojených státech, co se dělá v Německu, co se dělá v Rakousku, co se dělá v asijských zemích, tak úplně nic jiného než snížení mobility nevymysleli. Můžeme se bavit o tom, jestli to snížení mobility je lepší udělat ve sportu, v kultuře, v ekonomice, nikdo z toho nemá samozřejmě radost.
Takže co k tomu můžu říct? Bojovat za to, aby zůstaly obchody otevřené, ano, ale nikoliv za cenu toho, že zde nebudou nemocnice zvládat svoji péči a že zde budeme mít desetitisíce mrtvých, což konečně i v některých zemích je. Takže je to samozřejmě těžké rozhodování. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím.
Poslanec Václav Klaus: No tak vy to tak uhlazujete, že nevíte, kde je pravda, může být, nebýt. No tak řekněme si upřímně, to, že jsme zvládli tuto vlnu epidemie, to není zásluha vašich opatření, která jste přijímali 3. září jako vláda, jo, při vší úctě, je to moje vláda, já jsem český občan, já jsem ji respektoval, nosím roušky. Poláci měli daleko méně nakažených než my na počet obyvatel a situace kolabovala. To, že jsme to překonali, je zásluha robustnosti a kvality našeho zdravotnictví. Když zavřete školy, tak nejsou v nemocnicích sestry a lékařky a ta laťka se snižuje. To, co vy hájíte, pro to nemáte žádná data.
Já jsem se vás ptal, slušně, jestli příště budete tvrdě hájit to, aby školy, malé obchody atd. zůstaly otevřené, budete hrozit demisí a slíbíte mi tady, že o to budete silně bojovat, stejně jako teď třeba otevření lyžařských středisek, kde jsou lidi v kuklách, v helmách, celá rodina. A že tam půjdou večer na víno, tak když tady půjdou na Náplavku v Praze na tu loď ti mladí lidé tam juchat, tak to jako nevadí, a že přijede rodina na hory a zlikvidujete - já jsem z Pece pod Sněžkou - celý sektor, to vadí? Na to jsem se vás ptal.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Čas. Prosím, pane ministře.
Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Nepochybně budu bojovat, ale vždy budu se snažit akceptovat a respektovat i argumenty těch, kteří v oblasti, v tomto případě zdravotnictví, mají jasné argumenty, mají jasná fakta, mají jasné srovnání. Bojujme a nezavírejme. Já myslím, že na tom se shodneme úplně všichni, to bychom byli prostě sami proti sobě. Ale na druhou stranu nesmíme těmi kroky, které děláme, prostě se dostat do situace takové, že zde ohrozíme zdraví lidí, že zde ohrozíme lékařskou péči. Máte pravdu, že samozřejmě nemocnice to vybojovaly. Ale pozor, pokud nastane situace, že to bude natolik přeplněné, ty nemocnice, tak pak už ani nebude o co bojovat, protože prostě ti lidé budou někde na chodbách a budou někde před nemocnicí, jako v některých zemích nastalo. A to je to, čemu se snažíme zabránit.
A myslím, že to není polemika o tom, jestli ekonomika je dobře, nebo špatně zavřít. Je to samozřejmě špatně, že se zavře ekonomika, o tom není nejmenších pochyb. Otázka je, co by nastalo, kdyby se nezavřelo. Jestli by to nebylo ještě horší. A to je to, co si, pane poslanče, troufám tvrdit, a já to říkám otevřeně, nevíme nikdo z nás. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poslední dotaz už nepoložíme, protože poslední interpelace může být podána nejpozději v 17.55. Takže já konstatuji, že jsme pro dnešní den vyčerpali a ukončili projednávání ústních interpelací. Já vám přeji všem pěkný večer a pokračovat budeme zítra v 9 hodin ráno.
(Jednání skončilo v 17.58 hodin.) ***
