(13.30 hodin)
(pokračuje Mihola)
Na mnohé dotazy jsme se od pana ministra z různých stran, nejenom ode mě, odpovědi prostě nedočkali. Prostě nedočkali. Mrzí mě, že nedal také šanci znovu tento zákon, tuto novelu prodiskutovat. Dával jsem návrh k novému projednání ve školském výboru. Myslím, že to bylo korektní stanovisko, bohužel podporu tady nenašlo.
Myslím si, vážené kolegyně, vážení kolegové, že rezignace na kvalifikaci je prostě chyba. S nedostatkem učitelů, a u nás je to problém především určitých regionů, to víme, se potýkají v Rakousku, v Německu i v jiných zemích, ale nepostupují takhle zjednodušeně jako my. Opakovaně se tady hlásíme a zdůrazňujeme Finsko. Naplno říkám: chtěl bych, aby české školství bylo jako finské. Ale nemůžeme si vybírat jenom to, co se nám hodí. Pan ministr mi jednou při diskuzi tady na to téma řekl: Finsko těžko doženeme - nebo napodobíme, abych se nehádal o slovíčka. Máte pravdu, pane ministře. S tímto přístupem nejenom Finsko, ale ani Rakousko a Německo nedoženeme. A budeme si muset dát velký pozor, abychom nejen na tyto země nezačali brzy ztrácet.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A další přihlášenou do rozpravy je paní poslankyně Valachová, v tuto chvíli jako poslední. Prosím.
Poslankyně Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, kolegové, kolegyně, vážený pane ministře, dovolte mi, abych se v rámci třetího čtení vyjádřila k jednotlivým pozměňovacím návrhům, které pokládám za důležité nebo které jsem spolu s ostatními kolegy podala. Nejprve zareaguji na obecnou rozpravu, která je dnes vedena.
Osobně mám pocit, že v případě bitvy slov o kvalifikovanost a nekvalifikovanost učitelů se míchá strašně moc věcí dohromady, jablka s hruškami, a někdo tam přimíchá i citrony a pomeranče. Také je důležité říct, a myslím, že i ti kolegové, kteří nejsou členy nebo členkami školského výboru, vidí, že onu nekvalifikovanost, kterou novela zákona o pedagogických pracovnících umožňuje podle návrhu, vnímá každý jinak. Zkrátka každý jinak si vykládá, co vlastně bude znamenat její schválení. Ani toto samozřejmě není dobrá zpráva.
Chtěla bych poděkovat odborné veřejnosti, ale také skupinám učitelů i ředitelů, odborným asociacím, kteří se na nás obracejí a dávají nám informace, argumenty týkající se právě tématu kvalifikovanosti nebo nekvalifikovanosti.
Z praktického pohledu bych opravdu chtěla poprosit, aby před hlasováním v třetím čtení zaznělo stanovisko Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k § 9a, konkrétně k větě: "Může ředitel školy písemně uznat předpoklad odborné kvalifikace učitele - to jsou různé varianty - za splněný na dobu nejdéle tří let ode dne, kdy tuto pedagogickou činnost začal vykonávat." Takže ředitel může uznat nekvalifikovaného za kvalifikovaného, a to na dobu nejdéle tří let ode dne, kdy tuto pedagogickou činnost začal vykonávat. Nic dalšího tam není. A já si osobně myslím, že tohle je ten důvod, který možná vede k argumentačním bitvám, obavám a strachům, co vlastně budeme jako poslanci a poslankyně schvalovat. Nejsou to nějaké osobní strachy konkrétního poslance nebo poslankyně, dokonce bych řekla ani žádné konkrétní politické strany, ale je to shoda široké odborné veřejnosti. Z tohoto důvodu si myslím, že před hlasováním v třetím čtení bychom si tohle měli vyjasnit, a myslím si, že to je poctivé.
Druhá věc, která v obecné rozpravě zaznívala, a já už jsem na to upozorňovala v rámci druhého čtení, takže jenom stručně, kolegové. Není pravda, že Česká republika na svém celém území řeší nějaký skandální nedostatek kvalifikovaných učitelů a učitelek. Na to jsou tvrdá data, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je má, já je nebudu opakovat, zmiňovala jsem je ve druhém čtení. Tato tvrdá data ukazují, že jsou to procenta, opravdu jednotky procent u několika krajů. To samozřejmě neznamená, že bychom se touto situací neměli zabývat. Měli, ale rozhodně ne tak, že snížíme standard kvalifikovanosti a kvality učitelské profese, a tím vzdělávání našich dětí na celém území republiky. Naopak bychom měli podpořit všechny kroky pro to, aby v jednotlivých regionech tento problém byl odstraněn, ať podporou, například dílčími bonusy - a tuto kompetenci ředitelé škol samozřejmě mají, i zřizovatelé, bylo to tady zmiňováno - na nábor kvalifikovaných učitelů do těch regionů, ať dalšími pobídkami, které řada škol dnes dělá, například podporou zajištění bydlení, pokud jsou absolventi vzdáleni z jiných regionů, protože je pravdou, a to uznávám, že samozřejmě ne každý region má svou v uvozovkách blízkou pedagogickou fakultu. Ale tyto možnosti jsou, ředitelé a zřizovatelé, ti osvícení, je využívají a myslím si, že tím pádem není důvod snižovat požadavky na kvalifikovanost učitelů.
Problém je i načasování, kdy tuto debatu o kvalifikovanosti učitelů vedeme, protože nejenom inkluzivní vzdělávání, jak to tady padlo v několika příspěvcích, ale zejména doba dopadu COVID-19 do našeho vzdělávacího systému, a nejenom nyní, ale i následně, kdy se budeme muset vypořádávat s dopady na vzdělávání našich dětí, naopak bude vyžadovat vysokou, tu nejvyšší kvalifikovanost učitelek a učitelů. To, že tímto způsobem jdou ostatní zahraniční úpravy i země, tady také padlo.
Chtěla bych říct, že v případě, kdy se odkazujeme na ředitele a ředitelky škol, že oni napříště - a to tady padá, byť si myslím, že ten zákon to úplně tak neříká, ale zjevně si to většina lidí takto vykládá - že bude na řediteli, zda je učitel nebo učitelka kvalifikován nebo nekvalifikován, tak tady chci jenom upozornit na to, že ředitel nemá ani v zákoně o pedagogických pracovnících, ani ve školském zákoně žádný přímý vliv na metodickou, pedagogickou a didaktickou činnost každého konkrétního učitele a učitelky, to znamená vlastně na kvalitu vzdělávání dětí. Naopak metodika, didaktika a pedagogika jsou práva učitele výslovně zakotvená ve školském zákonu a ředitel má pouze obecnou povinnost ve své manažerské funkci dbát na celkovou kvalitu vzdělávacího procesu. Takto to je podle práva a podle zákona. Takže upozorňuji na to proto, abychom se netvářili, že ředitelé a ředitelky za nás všechno vyřeší. My bychom si to ulehčili, jim bychom nechali v rukou černého Petra a potom bychom se mohli tvářit jako zákonodárci, že už nás to vlastně nezajímá, jak je to s kvalifikovaností učitelů a učitelek v Čechách. A to si myslím, že nikdo z nás, kolegové a kolegyně, nechce.
Naposledy, protože se to dost často opakuje, chci říct, že nikdo nebrání a nikdy nebránil tomu, aby odborníci, nikoliv pouze učitelé odborníci, ale i z jiných profesí, nevstupovali do škol. Tyto možnosti máme, v rámci právních předpisů jsou využívány. Logicky jsou využívány zejména tam, kde tyto odborníky naopak potřebujeme z hlediska zajištění jejich dostatečné kvality i tempa inovací ve vzdělávání, a to jsou odborné předměty. A to ale v tuto chvíli už dávno probíhá. ***
