(9.20 hodin)
(pokračuje Vondráček)
Otevírám bod
22.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 289/2005 Sb.,
o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 800/ - druhé čtení
Vzhledem k tomu, že pan ministr obrany je omluven ze zdravotních důvodů, což jsem asi zapomněl přečíst... Takže já teď využiji tu chviličku, abych přečetl omluvy. Omlouvá se paní ministryně Jana Maláčová - pracovní důvody, Lubomír Metnar - zdravotní důvody, Tomáš Petříček - zdravotní důvody, Robert Plaga - pracovní důvody.
Z pověření vlády nyní vystoupí paní ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Prosím, máte slovo.
Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Dobré jitro. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, v substituci vládního kolegy pana Metnara si vám dovoluji znovu předložit tento zákon o Vojenském zpravodajství, který prochází druhým čtením.
Jedná se o vládní návrh, kterým se mění zákon o Vojenském zpravodajství. Byl projednáván ve výborech Poslanecké sněmovny a výsledné řešení v podobě pozměňovacích návrhů je v podstatě vyústěním společné práce všech zúčastněných stran, tedy jak Ministerstva obrany a Vojenského zpravodajství, tak i jednotlivých představitelů napříč politickým spektrem i odborné veřejnosti a soukromého sektoru.
Významným posunem je zohlednění postavení soukromého sektoru jako partnera při řešení krizových situací. Vojenské zpravodajství bude spolupracovat přímo se subjekty, které se na ochraně českého kybernetického prostoru již aktivně podílejí. Samotné odhalování útoků bude prováděno výlučně cíleně, na základě předem definovaných ukazatelů a koordinované spolupráce s ostatními bezpečnostními složkami a soukromým sektorem. Případný zásah vůči kybernetickým útokům bude Vojenskému zpravodajství umožněn jen jako krajní řešení národní sebeobrany, když budou ohroženy životy lidí, například z důvodu vyřazení IT systému nemocnice nebo elektrárny, navíc když to nepůjde řešit jinou cestou a bude nutné konat co nejrychleji. Vždy se bude jednat o koordinovaný postup s ostatními prvky systému národní bezpečnosti.
Nové činnosti Vojenského zpravodajství budou podléhat kontrolním mechanismům zaručujícím dodržování zákonných mantinelů, například povinnost vedení auditních záznamů a provozu nástrojů detekce, jež budou plně přístupné kontrolním orgánům. Kromě vnitřní kontroly bude na tuto činnost dopadat systém takzvané trojstupňové kontroly, konkrétně ze strany vlády, Parlamentu a orgánů nezávislé kontroly. Nad rámec výše uvedeného bude pro účely kontroly nakládání s daty výraznou novinkou i funkce inspektora kybernetické obrany. Jmenován bude vládou na návrh ministra obrany, a to vždy po projednání ve výboru pro obranu Poslanecké sněmovny. Tato osoba bude při výkonu své funkce nezávislá a při svém rozhodování vázaná pouze právním řádem. Jeho primárním úkolem bude dozorovat nad ochranou dat a informací zpracovávaných Vojenským zpravodajstvím a souvisejících postupů při výkonu kybernetické obrany, a to včetně dodržování základních práv a svobod.
Hlavním cílem návrhu je, abychom byli připraveni na moderní hrozby a předcházeli možným negativním následkům, respektive abychom byli schopni adekvátně reagovat na ohrožení, která jsou v dnešní době bohužel víc než reálná.
To je asi na úvod všechno. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní ministryně. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro obranu jako výboru garančnímu, dále byl tisk přikázán stálé komisi Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství a ústavně-právnímu výboru. Usnesení výborů a komise byla doručena jako sněmovní tisky 800/1 až 4. Já poprosím pana poslance Ratiborského, který se v druhém čtení ujme role zpravodaje, aby nám odůvodnil případné pozměňovací návrhy a informoval nás o projednání návrhu. Máte slovo.
Poslanec Michal Ratiborský: Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vás seznámil s projednáním předloženého návrhu zákona ve výboru pro obranu jako výboru garančním.
Výbor pro obranu návrh zákona projednal na své schůzi dne 11. listopadu a doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vládní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů a některých dalších zákonů, schválila ve znění pozměňovacího návrhu poslanců Jany Černochové, Josefa Bělici, Marka Bendy, Roberta Králíčka, Jana Lipavského, Ondřeje Profanta a Františka Kopřivy, který výbor pro obranu k návrhu zákona přijal a který byl uveřejněn pod sněmovním tiskem číslo 800/2. Jedná se v podstatě o jeden komplexní pozměňovací návrh. Protože je tento pozměňovací návrh obsáhlý a jedná se o významnou novelu zákona, dovolím si s ním Poslaneckou sněmovnu seznámit podrobněji.
V první řadě je jádrem pozměňovacího návrhu zakomponování dvou méně invazivních variant k provádění detekce, než je původně navrhované umísťování vlastních zdrojů detekce ze strany Vojenského zpravodajství.
Jako první variantu v tomto ohledu pozměňovací návrh přináší možnost dobrovolné dohody s operátory, čili využívání jejich schopností a technických možností v návaznosti na informace, kterými Vojenské zpravodajství disponuje ze své zpravodajské činnosti a ze spolupráce s partnery. Zakotvení této možnosti získávání informací o možném kybernetickém útoku či hrozbě dochází k naplnění potřebné vzájemné spolupráce a kooperace státu a soukromého sektoru.
Dalším doplněním obsaženým v pozměňovacím návrhu je možnost Vojenského zpravodajství operativně vyžadovat součinnost v konkrétním případu, když by bylo nutné reagovat neprodleně, znovu s využitím nástrojů a opatření povinných osob. Jedná se o možnost vyžadovat součinnost v případech, kdy s danými operátory není účelné dlouhodobě uzavírat dohodu, a tím je administrativně i odpovědnostně zatěžovat, ale s ohledem na aktuální hrozbu je nutné, aby stát využil jimi prováděné bezpečnostní opatření. Vojenské zpravodajství tak díky tomu bude moct velice efektivně a adekvátně rychle reagovat na aktuální hrozby a trendy.
V návaznosti na výše uvedené dva nové nástroje se také upravují podmínky provozování vlastních nástrojů detekce Vojenským zpravodajstvím. Jako zásadní se jevilo do návrhu zakomponovat kritérium, že nasazování vlastních nástrojů detekce je krajní možností až v případě, že není možné zajišťovat detekci na základě dohody o spolupráci, případně uzavření takové dohody v daném případě ani nebylo možné dosáhnout, a to vždy za podmínky, vyžaduje-li to důležitý zájem obrany státu. To znamená, že dané umístění musí být pro zajištění obrany státu zásadní. Splnění těchto podmínek bude součástí odůvodnění správního rozhodnutí o umístění nástroje detekce, a tedy bude i předmětem případného rozkladu. Soudní přezkum ve správním soudnictví má být dostatečným nástrojem pro kontrolu proti zneužívání tohoto institutu.
Do textu novely se pozměňovacím návrhem také doplňuje, že nástroje detekce nemohou být použity k aktivnímu zásahu. V případě nasazení nástrojů detekce ze strany Vojenského zpravodajství se tudíž musí jednat striktně jen o pasivní zařízení, která mohou pouze zaznamenávat zákonem stanovený rozsah metadat. Daný rozsah je v tomto návrhu oproti původní verzi podrobněji specifikován, kdy se klade důraz na skutečnost, že nástroje Vojenského zpravodajství mohou zaznamenávat pouze metadata o zachycených kybernetických útocích či hrozbách na základě předem nakonfigurovaných ukazatelů. Nejedná se tak o plošný sběr metadat, ale o cílené a jasně kontrolovatelné vyhledávání předem známých jevů a škodlivostí. ***
