(15.00 hodin)
(pokračuje Novák)
Toto opatření rovněž vytvoří prostor pro správní uvážení úřadu v mimořádných situacích, jako je například pandemie COVID-19, kdy se v praxi prokázalo, že toto uvážení je potřeba mít zakotvené v zákoně. V současné době je toto uvážení upraveno pouze pro uplatnění nároků, pohledávek a majetku.
Návrhem, který se týká nezapočítávání příjmů u studujících dětí, směřujeme na jejich motivaci dokončit vzdělání s povinnou praxí. V současné době se příjem dětí v době studia započítává jejich rodičům pro výši a nárok na dávky pomoci v hmotné nouzi. Toto vede ke snížení nebo odejmutí dávek pro celou rodinu, což je pak rodinou dítěti vyčítáno a tato skutečnost dítě demotivuje nadále ve vzdělání a povinné praxi či brigádě.
Specifikujeme pojem podstatný pokles příjmu, protože v současné době je tento pojem vykládán víceméně metodicky a místy nejednotně. Podstatný pokles příjmu dle našeho návrhu nastane v případě, dojde-li ke snížení nebo ztrátě příjmu alespoň o jednu třetinu, což je zároveň výklad současné většinové praxe. Také se musí jednat o snížení nebo ztrátu opakujících se příjmů, ne pouze o snížení jednorázového plnění.
U zvýšení příjmu vlastní prací doplňujeme, že osoba musí být i nadále aktivní v hledání si zaměstnání, jestliže si má navýšit rozsah a intenzitu výdělečné činnosti či vykonávat lépe placenou práci. Za projevenou snahu o zvýšení příjmu vlastní prací se přidává také spolupráce v rámci sociální práce s obcemi v přenesené působnosti. Máme za to, že tím přispějeme k lepšímu zapojení žadatelů o dávky do společnosti a k jejich vyšší společenské odpovědnosti.
Přesně se specifikuje, jak má vypadat potvrzení o pracovní neschopnosti u osob, které nejsou nemocensky pojištěny, a nemají tedy regulérní neschopenku. Vychází se již ze zaběhnuté praxe a úprava je převzata ze zákona o zaměstnanosti.
Dále se v souvislosti s touto novelizací doplňuje povinnost podrobit se za účelem posouzení zdravotního stavu a vydání lékařského posudku vyšetření u smluvního poskytovatele zdravotních služeb určeného krajskou pobočkou Úřadu práce, a to vždy na výzvu krajské pobočky Úřadu práce.
Přidává se rovněž povinnost dodržovat režim pracovní neschopnosti pro účely dávek pomoci v hmotné nouzi. Zde jasně definujeme pojem režim pracovní neschopnosti pro účely dávek pomoci v hmotné nouzi. Tato úprava zahrnuje osoby, které nejsou uchazeči o zaměstnání, a osoby, které byly z evidence uchazečů o zaměstnání vyřazeny z důvodu porušení režimu pracovní neschopnosti při nemoci nebo úrazu.
Vedle toho navrhujeme další opatření, které pomůže seniorům. Dojde k vypuštění ustanovení, ve kterém je zakotveno, že pokud osoba obdrží důchod, musí vrátit vyplacené částky příspěvku na živobytí. Tento postup se v praxi téměř nevyužívá. Naopak přináší spíše problémy, a to jak ohledně správního řízení, tak i z pohledu a kritiky seniorů. Zrušení tohoto opatření nebude mít vliv ani pozitivní, ani negativní na státní rozpočet, naopak ušetří zbytečnou administrativní práci a zátěž.
Nově bude možno snížit výši příspěvku na živobytí, pokud je osoba žadatele nebo příjemce této dávky v pomoci v hmotné nouzi posuzována společně s jinými osobami. Jde o případy, kdy některá z těchto osob není považována za osobu v hmotné nouzi nebo není oprávněnou osobou. Výše příspěvku na živobytí se tedy nově stanoví bez celé částky živobytí připadající na tuto osobu.
Zpřesňuje se situace, kdy dlouhodobý příjemce příspěvku na živobytí neklesne na existenční minimum v rámci své částky živobytí. Jde o stav, kdy je příjemce dávky výdělečně činný a rovněž se po něm vyžaduje, aby měl z této činnosti příjem.
Dále upřesňujeme úpravu podmínky pro zvýšení částky živobytí pro zohlednění případů, kdy osoba je sice výdělečně činná, ale má jen nižší úvazek a vykonává takzvanou levnou práci. Pro zvýšení dávky se musí snažit o navýšení rozsahu a intenzity její výdělečné činnosti či vykonávání lépe placené práce. Pokud tomu tak nebude, nebude této osobě částka na živobytí navýšena o 40 % rozdílu mezi životním a existenčním minimem. V současné době se totiž stává, že osoba má nízký pracovní úvazek, a přestože je jí nabídnut úvazek vyšší, tato osoba nabídku nepřijme, částka na živobytí se této osobě nemění. Dávka tak zůstává stále z našeho pohledu vysoká. Navrhované opatření již na předešlý příklad bude reagovat právě snížením částky na živobytí. Tímto budeme jednoznačně motivovat příjemce dávek k vlastnímu přičinění o zkvalitnění jejich života.
Upravujeme poskytování doplatku na bydlení do bytů, jejichž aktuální stav není vhodný pro trvalé bydlení osob. Jde zejména o byty, které mají takzvanou historickou kolaudaci, ale jejich vlastníci se nestarají o jejich údržbu a v současné době jsou tyto byty vybydlené, zdevastované či hygienicky nevyhovující. Za účelem zamezení výplaty dávky do nevyhovujících prostor pro bydlení navrhujeme výslovně upravit základní standardy pro bydlení u bytu, na který bude dávka poskytována.
Na základě tohoto opatření bude moci být dávka poskytnuta pouze do bytu aktuálně vhodného pro bydlení. Tento pojem "vhodný" navrhovaný zákon zavádí pro účely hodnocení základních standardů pro bydlení, přičemž za byt vhodný pro bydlení bude považován pouze byt splňující zákonem stanovené podmínky. Některé podmínky bude moci vyhodnotit přímo Úřad práce a k některým hodnocením, například hygienické podmínky či stavebně-technické požadavky, si bude moci Úřad práce vyžádat stanovisko dalších orgánů či úřadů příslušných k hodnocení těchto skutečností.
Je tedy jednoznačně deklarováno, že podpora bydlení ze strany státu realizovaná prostřednictvím dávky bude poskytnuta výhradně do takových prostor, které splňují alespoň minimální hygienické a technické standardy pro trvalé bydlení a netrpí vadami, které mohou ohrozit jeho obyvatele na zdraví, či dokonce životě. Vhodnost bytů se bude primárně prokazovat prohlášením žádosti o doplatek na bydlení.
V případě, že náprava nebude ve stanovené lhůtě zjednána, osoba nárok na dávku na bydlení ztratí, a to od čtvrtého měsíce následujícího po dni, ve kterém uplynula lhůta pro zjednání nápravy. Návaznost spolupráce pověřených obecních úřadů a orgánů OSPOD si zároveň klade za cíl řešit konkrétní případy nikoliv pouze sankcí ve formě odejmutí dávky, nýbrž i formou pomoci při řešení jejich bytové situace, respektive vyvedení těchto osob z nevhodného bydlení. Zpřísňuje se výpočet výše doplatku na bydlení v situaci, kdy osoba společně posuzovaná není osobou v hmotné nouzi.
Vylučuje se postup podle kontrolního řádu a zakotvuje se oprávnění Úřadu práce provádět kontrolu dodržování režimu pracovní neschopnosti u osob, které nejsou uchazeči o zaměstnání.
Dalším opatřením je změna místní příslušnosti pro řízení týkající se přiznání dávek. Podle našeho návrhu by nově místní příslušnost byla primárně v obvodu toho úřadu, kde daná osoba skutečně bydlí, nikoliv tam, kde má trvalé bydliště. Odstranila by se tak nutnost dojíždění na často vzdálený úřad nebo zdlouhavý proces dožádání u místně příslušného úřadu.
Co se týče novely zákona o státní podpoře, zde jsou dopady v rámci opatření souvisejícími s příspěvky na bydlení a ty bych rád zmínil. Je to například úprava okruhu společně posuzovaných osob pro účely přidělení a výpočtu příspěvku na bydlení. Příkladem nedokonalosti současné právní úpravy může být situace, kdy v jednom bytě žijí dva okruhy společně posuzovaných osob. Tuto situaci právě v navrhovaném pozměňovacím návrhu řešíme.
Další životní situace, na kterou návrh reaguje, je narození dítěte nesezdaným rodičům. V případě jejich rozchodu je vhodné přímo v zákoně upravit, že se nezletilé nezaopatřené dítě bude posuzovat s tím rodičem, kterému bylo svěřeno do péče. V těchto případech, kdy je o svěření do péče rozhodnuto soudem, by pak odpadlo někdy složité dokazování nevedení společné domácnosti těchto rodičů. ***
