(17.20 hodin)
(pokračuje Výborný)
Z tohoto důvodu vznikl sněmovní dokument 7155, který vám všem je k dispozici a kde jsme také vytvořili příslušnou lhůtu k tomu, abyste vy jako poslanci mohli připravit své pozměňovací návrhy k tomuto sněmovnímu dokumentu, který je v tuto chvíli nosičem sněmovního tisku 545. Proto bylo druhé čtení také přerušeno na jednání 27. října roku 2020, čili vidíte, že tady ten prostor tady skutečně byl vytvořen exkluzivní pro každého poslance. A já jsem rád jako zpravodaj i jako předseda podvýboru pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení, že dnes se k tomu vracíme. Velmi bych poprosil, abychom dokázali toto projednávání druhého čtení také dnes dokončit.
Z tohoto důvodu si, vážený pane místopředsedo, dovoluji dát procedurální návrh, abychom si dnes odhlasovali jednání v této věci nebo v rámci této schůze i po 19. hodině. Děkuji, že o tomto necháte hlasovat.
Jak znovu říkám, je to vládní tisk. Už jsem popisoval ty důvody, nebudu se k tomu vracet, když jsem vystoupil k pořadu schůze. A bylo by vhodné, abychom druhé čtení dnes skutečně u tisku 545 dokázali dokončit, posunout na ústavně-právní výbor. Já jsem jako předseda podvýboru připraven ho také svolat, kdy bychom potom připravili nejenom otázku hlasovací procedury, ale také stanovisko k jednotlivým pozměňovacím návrhům pro ústavně-právní výbor, abychom dokázali legislativní proces dotáhnout do konce ještě v průběhu příštích, nadcházejících měsíců.
Děkuju pěkně.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, pane poslanče. Zaregistroval jsem vaši procedurální žádost na hlasování a jednání po 19. hodině do doprojednání tohoto tisku. Všechny vás odhlásím. Přihlaste se prosím svými identifikačními kartami.
Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro, abychom jednali po 19. hodině do doprojednání tady tohoto tisku? Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 4, přihlášeno 74 poslanců, pro 30, proti 1. Návrh byl zamítnut.
Pokračujeme v obecné rozpravě. Pan poslanec Marek Výborný bude pokračovat ve svém proslovu v obecné rozpravě.
Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Já tomu úplně nerozumím, přiznám se. Tak buď máme ambici ty věci řešit - vládní návrh - nebo nemáme. Vzhledem k tomu, že všichni viděli, kdo hlasoval skutečně pro to, abychom sněmovní tisk 545 dokázali posunout zpátky do výboru a mohli ho dokončit, ať si každý o tom udělá obrázek.
V tuto chvíli právě proto, abych příliš nezdržoval projednávání, a pokud možno abychom dokázali ten sněmovní tisk posunout dál, si tu klíčovou rozpravu k jednotlivým pozměňovacím návrhům nechám do debaty před třetím čtením tady na půdě Poslanecké sněmovny. Velmi stručně teď jenom projdu pozměňovací návrhy, ke kterým se potom přihlásím v podrobné rozpravě. Opravdu tedy vynechávám to, co jsem měl připraveno k nějakému rozsáhlejšímu vystoupení, které považuji za důležité.
Ale pojďme k jednotlivým pozměňovacím návrhům. Načetl jsem jich do systému několik a přihlásím se k nim. Vezmu to postupně. Velkým tématem se často v médiích zdá, že když se řekne exekuce, řeší se pouze teritorialita. Před tím bych varoval. Sněmovní dokument 7155 už dnes obsahuje řadu ustanovení, která se podařilo schválit na ústavně-právním výboru, která jsou důležitá a klíčová, a jsem tomu rád. Už tím dokážeme výrazně pomoci.
To, co ústavně-právní výbor podpořil, je například "milostivé léto". Lidovecký návrh, kterým chceme řešit právě tu minulost čili dluhy, které si neseme z minula. To, co prošlo ústavně-právním výborem, je jednoduché. V případě, že dlužník má dluh vůči jakékoli veřejnoprávní instituci, a jsou tam přesně taxativně vyjmenované v pozměňovacím návrhu, dostane exkluzivní příležitost, ale jednorázovou, nikoli dlouhodobě, je to přechodné ustanovení pouze na dobu půl roku od účinnosti zákona. Tam bude tři měsíce prostor na to, aby ten dlužník se na tu situaci připravil. A pak bude mít tři měsíce na to, aby uhradil - protože platí to, co jsme řekli, dluhy se mají platit - aby uhradil celou jistinu svého dluhu, ale bude mu právě na margo státu, té státní veřejnoprávní instituce, odpuštěno veškeré příslušenství, to znamená úroky, penále, sankce, pokuty a tak dále. To je to, co už v sněmovním dokumentu 7155 dneska máme.
Dovolím si potom se přihlásit k pozměňovacímu návrhu, kde tento instrument, kde tento postup navrhuji uplatnit i pro soukromoprávní dluhy, pro soukromoprávní vztahy, kde ovšem - protože jsme si vědomi toho, že zasahujeme do soukromoprávních vztahů - přesně v duchu toho, co už dnes obsahuje občanský zákoník, který definuje mravnou výši příslušenství jistiny na úrovni její výše, to znamená na úrovni sta procent, my zde vycházíme z modelu jedna plus jedna. To znamená: dlužníku, máš tři měsíce, respektive šest měsíců na to, abys zaplatil jistinu, kterou dlužíš, a maximálně jednou tolik na příslušenství, na úrocích, sankcích, penále a podobně - pokud už jsi tak náhodou neučinil, protože velmi často ta jistina už dneska je přeplacena - a v případě, že tak učiníš, ten dluh, ta exekuce ti bude skutečně zastavena, aniž bychom tím jakýmkoli způsobem, a paní ministryně to ví, zatížili soudy. Tady skutečně musíme vnímat i oprávněné požadavky ze strany soudů, a ty my tam skutečně také řešíme. A ani exekutor nepřijde zkrátka, protože tak jako s kolegou Patrikem Nacherem předkládáme zastavování marných bagatelních exekucí - a on se k tomu potom přihlásí, tak já se tady o tom nebudu příliš rozvádět - tak počítáme s tím, že exekutorovi by byla uhrazena částka 750 Kč, paušálně stanovená jako náklady řízení na zastavení exekuce. Vycházíme tady z dat, která poskytla Exekutorská komora, ta hovoří o částce 740. My jsme to zaokrouhlili na 750 a považujeme to za naprosto přiměřené. Pouze chci zdůraznit, že "milostivé léto" neplatí logicky, správně a spravedlivě pro pohledávky, které jsou svou povahou sankční, výchovné nebo plnící generální prevenci, to znamená sankce peněžité, majetkové tresty, náhrady škody na zdraví, případně věci, které se týkají vymáhání výživného a tak dále. Tam samozřejmě není možné toto dobrodiní v podobě "milostivého léta" uplatnit. Takže to je jeden pozměňovací návrh.
Druhý pozměňovací návrh - už jsem to tady naznačil: teritorialita, územní příslušnost exekutorů, mluvil o tom pan předseda Okamura, mluví o tom každý, protože se domnívá, že exekuce je jenom teritorialita. Není to pravda. Nicméně jsem přesvědčen o tom, že nějaká forma místní příslušnosti exekutorů by skutečně byla žádoucí a prospěla by. Myslím, že mě za ty tři a půl roku docela dobře znáte, že se snažím vždycky vyvažovat a hledat nějaký konsenzus a kompromis. Proto přicházíme s takzvanou spotřebitelskou teritorialitou, která je postavena na tom principu, že v případě, že vymáháte dluh po podnikateli, po podnikající fyzické či právnické osobě, tak v tom případě máte exkluzivní možnost si svobodně vybrat svého exekutora, protože často to je také náročnější, složitější atd. V případě, že to ale je osoba nepodnikající, tak potom to skutečně půjde tím krajským kolečkem, tak jak to je vnímáno v rámci krajské místní příslušnosti exekutorů, abychom zajistili koncentraci řízení a zároveň abychom zajistili to, že exekutor bude nablízku dlužníkovi. Je to princip spotřebitelské teritoriality, který načtu ve dvou verzích - v jedné čisté podobě a v té druhé, kde si jsme vědomi toho, že bychom možná některé věřitele tady skutečně poškodili. Týká se to třeba bytových družstev, správců SVJ a podobně. V tom případě navrhujeme i pro tyto situace možnost, aby tito věřitelé si mohli skutečně svobodně svého exekutora vybírat. Jsou to dvě verze. Já je podrobně představím potom, před hlasováním ve třetím čtení, kde na to předpokládám bude větší časový prostor, než je dnes.
Další pozměňovací návrh, ke kterému se s dovolením přihlásím, se týká uvádění celkové vymáhané povinnosti v centrální evidenci exekucí. Je to velmi drobná změna, kde v této novele, která je vládou předkládána, se zavádí jasně taxativně stanovené údaje, které budou vedeny v centrální evidenci exekucí. Mimo jiné se tam také bude povinně zapisovat celková výše vymáhaného peněžitého plnění, nicméně ve vládní předloze je bez nákladů exekuce a nákladů oprávněného. ***
