(20.10 hodin)
(pokračuje Okamura)
Je skutečností, že naše země je ve vážném stavu. Ústava je základní dokument země a je povinností Sněmovny ji chránit. Není možné, aby vláda pokračovala ve svém jednání mimo rámec Ústavy. Země je vyčerpána a trpělivost lidí je u konce. Vládou nastolená pravidla, různá omezení a pokračující špatná komunikace dostávají občany a jejich práci do těžkých sociálních a životních situací. Země potřebuje nový přístup. Je nutné umožnit práci a podnikání v maloobchodě a službách za jasných protiepidemických podmínek. Lidé si musí koupit boty, rukavice nebo se jít ostříhat. Cíleně potřebujeme chránit ohrožené skupiny. Do škol se musí vrátit děti.
Navrhuji, abychom hlasovali v této souvislosti o usnesení, které je přiloženo jako usnesení k tomuto bodu, a to aby Poslanecká sněmovna zrušila, ruší nouzový stav vyhlášený vládou dne 14. 2. 2021. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane místopředsedo. A druhým navrhovatelem se stejným obsahem byl pan předseda Stanjura. Prosím, abyste v pozici navrhovatele vystoupil.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, pane předsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, to hlavní, co jsem chtěl říct k tomuto bodu za naši volební koalici SPOLU, za poslanecké kluby ODS, KDU-ČSL a TOP 09, jsem řekl ráno, když jsem navrhoval zařazení bodu. Chci poděkovat všem, kteří pro to hlasovali. Nebudu opakovat ty věty. Myslím si, že tím, že jsme již schválili pandemický zákon, kdy i pan ministr zdravotnictví říkal, že mu dává dostatečné nástroje pro efektivní boj s pandemií. Ráno to byl ještě předpoklad, dnes už je to skutečnost. Já jsem ještě během dne konzultoval se svými kolegy ze Senátu, mluvil jsem s předsedou našeho senátorského klubu a je opravdu vysoká naděje, že Senát by mohl tento zákon projednat příští středu a schválit. To znamená, udělali bychom další krok na té legislativní cestě a pak už chyběl pouze podpis prezidenta republiky.
Dovolte mi tedy, abych přečetl návrh usnesení, které pak podám i v rozpravě. Ráno jsem zapomněl konec té věty, tak teď to přečtu pořádně a celé. Návrh usnesení. "Poslanecká sněmovna ruší nouzový stav k datu účinnosti zákona o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19, nejpozději však k 27. únoru 2021."
Věřím, že to usnesení může podpořit většina Poslanecké sněmovny. A říkám, ty hlavní důvody i ty naše pochybnosti o tom, zda jsme zcela jistě v ústavním stavu, nás vedou k tomuto návrhu a věřím, že pokud Sněmovna tento návrh přijme, tak minimálně od doby účinnosti tohoto zákona ta právní jistota bude pro všechny zcela jasná a nemusíme pak vést polemiku, zda to opovažujeme za stav ústavní, či neústavní.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane předsedo. Případně kdybyste to měl písemně, ten návrh usnesení. Já ho podpořím o to radši, když ho budu mít tady písemně. To je za navrhovatele.
Otevírám rozpravu. S přednostním právem se přihlásil pan místopředseda Filip.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážený pane předsedo, členové vlády, paní a pánové. Dovolte mi, abych uvedl důvody, proč jsem podporoval jak svolání mimořádné schůze, tak zařazení tohoto bodu.
Jako mladý začínající politik jsem v roce 1991 byl poslancem Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky a podílel jsem se na přijetí Listiny základních práv a svobod. Je to 30 let a cca jeden měsíc, co uplynulo od té doby, kdy Listina spatřila světlo světa. Byl to velký kompromis, ale také velký krok kupředu, kdy bylo jasné, že občan je zákonem pouze omezován nebo mu lze uložit nějakou povinnost a stát musí udělat všechno pro to, byť podle podzákonných norem, aby to bylo občanovi umožněno. To platí nejen pro státní správu, ale platí to i pro vládu.
A já jsem ani v neděli dopoledne ještě nevěřil tomu, že přes čtvrteční rozhodnutí Poslanecké sněmovny vláda znovu nouzový stav vyhlásí. Klub KSČM ve čtvrtek na jednání o nouzovém stavu udělal všechno pro to, aby vláda měla nástroje, které může použít, aby nedošlo k žádnému chaosu, aby ty věci, které jsou nutné pro zvládání pandemie, byly učiněny. Děkuji všem, kteří hlasovali pro návrh usnesení, kterým ministr obrany byl povinován uložit náčelníkovi Generálního štábu, aby vojáky nestáhl. Děkuji kolegovi Víchovi, který formuloval společně se mnou ten návrh usnesení. To bylo pro mě rozhodující. V ten moment jsem věděl, že nikdo nebude vyřazen z toho boje proti pandemii a že jsme schopni zvládnout situaci tak, jak se rozdílně v jednotlivých místech republiky vyvíjí.
Se zděšením jsem zjistil, že ti, kteří tady mluvili o neschopnosti vlády, ti, kteří říkali, že oni by to dělali lépe, nechtějí nést odpovědnost za to, co se tady děje. Dobře jsem rozuměl panu kolegovi Stanislavu Juránkovi, když tady hovořil o tom, co to znamená pro hejtmany krajů. Měl jsem zkonzultováno s mnoha lidmi, kteří se zabývají jak epidemiologií, jak zdravotním systémem, jestli to půjde, nebo nepůjde. Ale to rozhodnutí vlády mě opravdu překvapilo. Nevydržel jsem a publikoval jsem několik komentářů k této věci.
Nemohu přijmout to, že vláda, která se odpovídá Poslanecké sněmovně, si z Poslanecké sněmovny udělá dobrý den. Vnímám to právní stanovisko, že jde o novou situaci, že jde o situaci, která tady nebyla předpokládána. Není to pravda. Žádost hejtmanů není změna pandemické situace. Zrovna dnes, když jsme ráno přijímali ten zákon, a tady na něj někteří hodně tlačili, aby to bylo právě předsunuto před ostatní body, a já jsem proti tomu nic nenamítal, jenom jsem nesouhlasil s některými věcmi, které se mi v tom zákoně nevyhovovaly. Nemohl jsem pro něj hlasovat jako pro celek.
A nebudu hlasovat ani pro návrh usnesení, které přednášel kolega Stanjura. Mám pro to mnoho důvodů. Jeden z těch hlavních důvodů je ten, že si Listiny základních práv a svobod vážím, že ta součást ústavního pořádku, jak je vyhlášena v zákonu číslo 4/1994 Sb. jako součást české Ústavy, si myslím, že je důležitá pro nás pro všechny. Buď chceme zachovat parlamentní demokracii v České republice, nebo směřujeme k exekutivnímu státu, ať už prezidentského systému, nebo přímo nadřazenosti vlády nad ostatní, a zákonodárný sbor se dostane do područí vlády. Před tím výrazně varuji, protože to nepovažuji za možné. A úcta k Ústavě, úcta k Listině základních práv a svobod by měla provázet všechny ty, kteří rozhodují.***
