Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Vojtěch Pikal)

486.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

Na pořad jednání této schůze bylo předloženo celkem 24 odpovědí na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nebyli spokojeni, a z toho důvodu požádali o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Pro dnešek nám zbývá projednat ještě 19 odpovědí na písemné interpelace.

Upozorňuji všechny poslance na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, které zní: "Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ni dále nejedná."

Nyní přistoupíme k projednávání odpovědí na písemné interpelace. První interpelace, která je sněmovním tiskem 707, je přerušena do přítomnosti předsedy vlády, takže ji nemůžeme projednávat.

Další interpelací je sněmovní tisk 709, ta je také přerušena do přítomnosti předsedy vlády, takže ji nemůžeme projednávat.

Dále je zde interpelace pod číslem 770, která je také přerušena do přítomnosti předsedy vlády, a nemůžeme v ní tedy pokračovat.

Další interpelací je sněmovní tisk 897 na předsedu vlády a také je přerušena, takže ji nebudeme projednávat.

Dále je zde interpelace pod sněmovním tiskem 1015 na předsedu vlády, která je také přerušena do jeho přítomnosti, takže v ní nebudeme pokračovat.

Dále je zde interpelace pod sněmovním tiskem 1017 na předsedu vlády, která je přerušena do jeho přítomnosti, takže ji nebudeme otevírat.

A pak je zde interpelace pod sněmovním tiskem 1075 a pan ministr Karel Havlíček, na kterého je vedena, je přítomen, stejně tak je přítomen pan poslanec Kaňkovský, takže budeme projednávat. Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček odpověděl na interpelaci poslance Víta Kaňkovského ve věci koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem v ČR a procesu hledání vhodné lokality pro vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu v ČR. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 1075.

Já bych vás, kolegové, požádal o klid, již jednáme, takže bych poprosil o větší klid.

Projednávání této odpovědi bylo přerušeno do přítomnosti místopředsedy vlády, ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka, který je přítomen, takže nyní budeme pokračovat v rozpravě.

Pan poslanec Kaňkovský se hlásí. Prosím, pane poslanče, a prosím vaše kolegy v sále o klid.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré dopoledne, vážený pane místopředsedo, vážený pane vicepremiére, milé kolegyně, kolegové. Jsem rád, že se po řadě měsíců dostává na projednání mnou podané písemné interpelace, kterou jsem podával na pana vicepremiéra a ministra Havlíčka 29. září loňského roku a která se předmětně týká hledání lokalit pro výstavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu a procesu, který je s tím spojen.

Chtěl bych jenom předeslat, že jsem z kraje Vysočina, který má na svém území jadernou elektrárnu Dukovany, a chtěl bych také na začátek říci, že nejsem odpůrce jaderné energetiky a že si uvědomuji význam jaderné elektrárny Dukovany pro kraj Vysočina, a hlavně i pro celou Českou republiku. To bych rád zmínil na úvod.

Pokud se týká hlubinného úložiště a hledání lokalit, tak to je proces, který už tady probíhá celou řadu let, vždycky je tady určité vzepětí, kdy dojde k nějakému kroku, a poté je zase období určitého útlumu, kdy se o této otázce nehovoří. Nicméně je samozřejmě jasné, že jsme povinni i z hlediska evropské legislativy a našich vztahů na mezinárodním poli hledat nakládání jak s vyhořelým jaderným palivem našich dvou jaderných elektráren, tak také s dlouhodobým nakládáním i s těmi dalšími jadernými odpady, což jsou například odpady ze zdravotnictví a z některých dalších provozů, které vlastně produkují jaderný odpad nižší kategorie.

Pokud se týká výstavby hlubinného úložiště, tak často slýchám takové argumenty, o co těm uvažovaným lokalitám vlastně jde, když půjde o hlubinné úložiště někde 500 metrů pod zemí, kdy se to vlastně té lokality nebude až tolik týkat, protože celý proces toho hlubinného úložiště skutečně bude hluboko pod zemí. Já bych chtěl tento mýtus vyvrátit, protože celý proces výstavby nebo už jenom přípravy a průzkumných prací pro hlubinné úložiště je proces dlouhodobý a pro dané území velmi zatěžující už od průzkumných prací. Proto se nelze divit tomu, že ty uvažované lokality, donedávna se to týkalo devíti lokalit v České republice, se tomu věnují, protože to zajímá jejich občany a samozřejmě celé dotčené území, a to se netýká jenom toho malého, několik set metrů, nebo možná několik tisíc metrů širokého území, ale týká se to samozřejmě celého regionu, kterého se to dotýká.

Já jsem adresoval panu vicepremiérovi Havlíčkovi svoji interpelaci v návaznosti na některé kroky, které proběhly v minulém roce. Došlo k tomu, že v červnu loňského roku odborný panel SÚRAO vydal doporučení vládě, aby došlo k zúžení devíti lokalit na čtyři. Toto proběhlo v červnu loňského roku a poté vlastně proběhla i diskuze na úrovni jednotlivých lokalit. Samozřejmě pro lokality, které vypadly nebo měly šanci na to, že vypadnou z toho skrutinia, to byla velmi radostná zpráva. Mnohem negativnější zpráva to byla pro ty čtyři, kterých se to dále dotýká, a mezi nimi jsou i dvě lokality, které jsou v kraji Vysočina. Je to jednak lokalita Hrádek na Jihlavsku a lokalita Horka na rozhraní Třebíčska a Žďárska.

Já jsem panu ministrovi a vicepremiérovi adresoval několik otázek, nicméně tou zásadní, a o té tady bude dnes zřejmě nejdelší diskuze, je záležitost zákona, který by dával šanci obcím se zapojit do procesu výběru finální lokality. Tento zákon považuji za naprosto zásadní pro celý další proces, a to z mnoha důvodů. Jeden důvod je, že občané skutečně na kterémkoliv území České republiky mají právo do takto důležité záležitosti hovořit. Teď nemluvím jenom jako občan kraje Vysočina, ale týká se to i dalších uvažovaných lokalit. Dalším důvodem je, že to po nás požaduje i Evropská komise. S Českou republikou probíhalo infringementové řízení, které vytýkalo České republice, že takovýto předmětný zákon doposud nemá.

Takže já jsem panu vicepremiérovi adresoval otázku, kdy dojde k přijetí tohoto zákona, v jakém časovém horizontu, jak to bude probíhat. Ze strany pana ministra mi potom přišla odpověď, že věcný záměr tohoto zákona bude připraven do konce roku 2020. Musím říci, že pan vicepremiér tento svůj slib splnil, protože v prosinci 2020 skutečně na vládě byl věcný záměr zákona o zapojení obcí do výběru lokality přijat. Bohužel ale musím říci, že i tento termín považuji za velmi, velmi špatnou zprávu, protože po tomto zákonu volají obce už možná deset let. Už v roce 2016 byl připraven návrh tohoto zákona a jsme na konci volebního období. Jestliže vláda 21. prosince 2020 přijala teprve věcný záměr tohoto zákona, tak je všem v těchto prostorách, doufám, jasné, že v tomto volebním období už tento zákon přijat nebude.

Co je potřeba říci nad rámec tohoto, tak na tom samém zasedání 21. prosince 2020 vláda již skutečně přistoupila k tomu, že zúžila těch devět lokalit pouze na čtyři, to znamená, že došlo k významného procesu v hledání finální lokality, a to navzdory tomu, že připomínky obcí ze všech těch lokalit nebyly zapracovány. K tomu pak bude směřovat možná další část dnešní diskuze, a to je, jakým způsobem bylo zdůvodněno zúžení lokalit z devíti na čtyři, jaké procesy tomu předcházely a zda skutečně v tomto procesu byly dodrženy zákony platné v České republice.

Takže já bych v tuto chvíli předal slovo panu ministrovi, panu vicepremiérovi, zda by nám osvětlil svůj postoj k této záležitosti, zda by případně ještě doplnil odpovědi, které zazněly v písemné odpovědi, a poté budu rád, když budeme ještě o této záležitosti dále diskutovat. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Slovo předám já. Pan ministr se hlásí k odpovědi. Znovu požádám kolegy v sále o větší klid. Když je nás tady tak málo, tak se to víc rozléhá. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za interpelaci. Myslím, že to je věcná interpelace, která si zaslouží skutečně velmi zevrubnou diskuzi. To určitě nezvládneme jenom v rámci dneška, protože obecně úložiště jaderného odpadu je nesmírně komplikovaná záležitost. Je to záležitost, která je provázena emocemi, je provázena zájmy obcí, je provázena samozřejmě zájmem státu. S nadhledem musíme říct - a věřím, že to všichni tak vnímáme - že někde ten odpad uložit musíme, to je věc, která nás nemine. Rozumíme tomu, že diskuze s vybranými obcemi, nebo s těmi zúženými, bude samozřejmě ještě velmi náročná.

Když jsem nastoupil na pozici ministra průmyslu a obchodu, tak tuto věc, kterou do značné míry žádný ministr průmyslu neřešil úplně s nadšením, protože není jednoduché diskutovat s jednotlivými regiony o tom, že, byť za 30 let, možná za 40 let, tam vznikne úložiště jaderného odpadu, tak jsem mimo toho, že jsem chtěl změnit způsob komunikace a nehrát to pouze na tu strunu ekologickou, ekonomickou, ale bavit se skutečně o širších dopadech, čili změnit trošku styl komunikace, po 20 letech určitého budování důvěry, ale spíše bych řekl nedůvěry, to otočit ve prospěch toho, že i když spolu nemusíme souhlasit, tak se alespoň budeme poslouchat. Tak jsem si vytyčil tři hlavní věci, které bych v tom mém mandátu chtěl zvládnout.

To bylo za prvé zúžit z devíti lokalit na čtyři lokality, a to proto, že se o tom diskutovalo předtím už několik let. Nikdo neměl tu odvahu to finálně udělat a ta míra určité nejistoty devíti lokalit, přesně 52 obcí, byla skutečně pro mnohé z nich frustrující. Druhá věc je, aby se začaly narovnávat ekonomické vztahy, to znamená, aby jasně všichni věděli, co za co můžou dostat. Třetí věc je ten zmiňovaný zákon, který jste, pane poslanče, zmínil.

Co se týče lokalit, tak jsme je skutečně snížili. Řekli jsme jasně, že to bude do června roku 2020 a do června roku 2020 skutečně odborný panel, kde byli zástupci Akademie věd, Masarykovy univerzity, ČVUT a tak dále, vysoce odborný panel, nezaujatý panel, který to posuzoval nikoliv z úhlu socioekonomického, ale z úhlu geofyzikálního, jinými slovy z úhlu pohledu toho, jestli je možné tam ten jaderný odpad uložit - což jsme věděli, že na těch devíti lokalitách možné je prakticky všude, ale samozřejmě některé k tomu mají lepší předpoklady, některé horší předpoklady - tak tento panel skutečně rozhodl.

I přesto že jsem považoval to rozhodnutí za odborně správné, tak jsem ještě nechal udělat přezkum toho rozhodnutí, protože jsem chtěl, aby byla jistota toho, že tam nedošlo k žádnému procesnímu pochybení, že tam nedošlo k žádnému ovlivňování a že se rozhodovalo skutečně na základě faktů, a to faktů odborného charakteru, nikoliv politického charakteru, že se rozhodovalo na základě geofyzikálních požadavků, nikoliv na základě toho, kdo víc křičí a kdo méně křičí.

Takže nadnárodní společnost ještě dostala od nás zadání, aby prozkoumala toto, což udělala v následujícím půl roce. A přesně tak, jak jste říkal, pane poslanče, v prosinci jsme definitivně rozhodli o zúžení z devíti lokalit na čtyři lokality. Ano, je to tak, jak jste říkal, těch pět bylo spokojených nebo spokojenějších, ty čtyři méně spokojené. Tak to prostě je a museli jsme s tímto počítat.

Druhá věc, kterou jsme dotáhli, byla ta řekněme vstupní, řekl bych, kompenzace - ani bych neřekl odměna, to bych si nedovolil takto říct - za dosavadní činnost, která byla, a to je částka 1 milion korun na obec, čili 52 milionů korun. To jsme prosadili. Dali jsme to do režimu toho, že se to proplatilo a bylo ukonáno.

Třetí věc je zákon. Co se týká toho zákona, tak je to věc, která se diskutuje mnoho a mnoho let s tím, že ten zákon byl v zásadě vždycky odmítnut - odmítnut legislativní radou vlády, která v zásadě vždycky měla negativní stanovisko, neprošel nikdy za předchozích vlád. Teď to není o tom, že bych to chtěl na někoho svalovat, nebo ne. Do značné míry musím říct jednu důležitou věc a to je stále pozice Legislativní rady vlády, která v zásadě říká, že zákon není potřeba. Já si to nemyslím, jenom říkám - a nejsem právník - že Legislativní rada vlády říká: Je možné využít stávající zákony, nepřidělávejte další, které do značné míry už neřeší nic nového.

My jsme přesto trvali na tom, aby tento zákon byl puštěn, to znamená, abychom se do něj pustili. Musím říct, že poprvé se nám podařilo přesvědčit Legislativní radu vlády a máme od ní pozitivní stanovisko k tomu závěru. Myslím, že to je průlom, že to je zásadní změna, protože ten zákon má charakter částečně i psychologický. Já rozumím těm obcím, které potřebují mít něco, o co se mohou opřít, potřebují mít jakousi míru pravděpodobnosti, ne-li jistoty, že se na ně v rámci této diskuze nezapomnělo a že to jest ukotveno ve speciálním zákonu.

Takže teď už bude ten průběh v zásadě rychlejší, vláda schválila záměr. Je jasné, že to v tomto období nezvládneme, s tím souhlasím, ale tady bych nepropadal nijak panice. To je věc, která je dlouhodobého charakteru. Konečně stavět se to bude - když se to bude stavět - někdy v roce 2050 až 2060. Nemyslím si, že by příští vláda na toto nahlížela tak, že by tento zákon shodila. Nemyslím tím vláda, ale myslím tím parlamentní sestava.

Takže se domnívám, že je potřeba si to docela poctivě odpracovat, v tomhle roce zahájit legislativní kolečko, což je šance, že dopadne a příští vláda si to převezme, respektive příští parlament, a bude to dokončeno. Takže si myslím, že o nic nepřijdeme.

Samozřejmě si musíme uvědomit, že tam je jeden faktor, který je stále - neřekl bych nedořešený, on je dořešený - ale na kterém se prostě neshodneme. A ten faktor je takzvané právo veta. To znamená ano, je pravda, že v současné době právo veta my nemůžeme akceptovat, a je to i s ohledem na to, jak rozhodl Nejvyšší správní soud, to znamená, jasně stanovil to, že se jedná o veřejný zájem takzvané vysoké míry důležitosti. To znamená, v tomto případě tento soud považuje právo veta za nepřípustné. Ano, to je věc, ve které se nedokážeme shodnout se zástupci těch jednotlivých lokalit, ale na druhou stranu, my se musíme řídit skutečně zájmem vysoké míry důležitosti.

Snažíme se současně nastavit trošku jiné parametry komunikace. Všechna ta čtyři teritoria, ty lokality navštívím. Navštívím je osobně, s každým z nich se potkáváme. Shodou okolností včera jsme se potkali s lokalitou Březový potok, byť to bylo on-line, a předtím ty lokality předcházející. Takže se snažíme vysvětlovat a budeme se snažit v těch krajích a v těch regionech dělat takzvanou pozitivní kampaň, která nebude založená na tom, že tam budou jezdit politici a přesvědčovat. Po pravdě řečeno, na to ti lidé úplně tam zvědaví nejsou. Oni očekávají, že tam přijedou odborní zástupci s osobnostmi vědeckého, akademického, jiného života a budou trochu lidsky vysvětlovat to, jaké to má výhody, jaké to má nevýhody, protože nepochybně to úložiště tak jako má svoje nevýhody, tak má i svoje benefity, je třeba o tom věcně diskutovat a hlavně začít eliminovat všechny poplašné zprávy a řekněme i informace, které se nezakládají na pravdě a jsou do značné míry někdy poplašné. Takže myslím si, že se změnil zcela zásadním způsobem přístup, ale co je to nejzásadnější, zákon je v režimu přípravy a je velká šance po mnoha letech, že ho dostaneme do finále. Děkuji mockrát.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní se hlásil pan poslanec Kaňkovský do rozpravy. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Děkuji panu ministrovi. Skutečně to, co řekl, je pravda a také je pravda to, že v tomto volebním období skutečně došlo k některým krokům, a já jsem je zmiňoval už v tom svém úvodním slově. Nicméně přesto nemohu souhlasit s tím, že situace kolem toho zákona je dostatečná. Chápu, že za své funkční období jste řešil spoustu jiných problémů než jenom problém hlubinného úložiště, a já to naprosto respektuji. Ale už samotný krok toho zúžení devíti lokalit na čtyři je skutečně velkým krokem v celém procesu a my to na Vysočině sledujeme doopravdy mnoho let. To není jenom záležitost tohoto volebního nebo minulého volebního období. Situace v těch obcích se vyvíjí. Proběhla tam celá řada odborných panelů, obce si pozvaly celou řadu odborníků.

Vy jste tady mluvil samozřejmě o jedné stránce, z hlediska geologických průzkumů a stanovisek. Ale například v té mnou zmiňované lokalitě Hrádek je potřeba výrazným způsobem zvážit i hledisko hydrogeologické, protože - samozřejmě, přítomným to tady asi není známo, ale tato lokalita se nachází na území evropského rozvodí. Je to území, které má významnou úlohu v zásobování pitnou vodou nejenom pro velkou část kraje Vysočina, ale také pro část Středočeského kraje. To znamená, podle opakovaných vyjádření hydrogeologů je toto území pro výstavbu hlubinného úložiště nevhodné. Je potřeba také říci, že - nevím, jak jste sladěni s dalšími resorty, ale v poměrně těsné blízkosti toho uvažovaného hlubinného úložiště v lokalitě Hrádek se podle kroků, které se připravovaly v minulém roce, uvažuje o výstavbě vodní nádrže. Je to v rezervoáru akcí, kde se uvažuje o zbudování dalších nádrží, a jednou z těch lokalit je lokalita v blízkosti Batelova, což je několik kilometrů od uvažované lokality Hrádek. A pokud se budeme dneska bavit o tom, co nás bude v nejbližších letech opravdu z hlediska ochrany přírody zajímat, tak to bude ochrana vody.

To znamená, že pokud už došlo k zúžení lokalit z devíti na čtyři, tak se skutečně podle mého názoru mělo s těmi obcemi opravdu diskutovat už v režii zákona o zapojení obcí. Chápu, že máme velmi rozbujelou legislativu a že můžeme leckteré kroky napasovat na jiné typy zákonů. Nicméně toto je doopravdy záležitost, která bude rozhodovat o životě občanů v těchto lokalitách na desítky let, a samozřejmě potom se nebavme o těch stovkách a další budoucnosti, ale i na to je potřeba myslet. To znamená, jsem stále přesvědčený o tom, že návrh toho zákona přichází pozdě, a neříkám, že to je jenom vaše vina, pane vicepremiére. To bych si nedovolil, protože skutečně má to nějakou historii a je potřeba to tady zmínit. To není vina jenom této vlády.

Nicméně jsem předpokládal, že pokud dojde právě k tomu zásadnímu kroku, to znamená zúžení z devíti na čtyři - a ten krok jako takový je správný, protože proč udržovat v nejistotě devět lokalit, pokud víme, že těch dalších pět už je pro tu záležitost nevhodných, ale je potřeba jim to jasně zdůvodnit. A vy, když jste posuzovali, a já jsem si četl ta kritéria, která jste teď měli - nebo odborný panel SÚRAO měl - k tomu zúžení z devíti lokalit na čtyři, tak vy jste tam operovali s některými průzkumnými pracemi, které už byly v těch lokalitách provedeny.

Já tady mám text žaloby, kterou adresovaly dotčené obce v lokalitě Horka směrem k Městskému soudu v Praze a která se týká rozporů v tom, jakým způsobem ty průzkumné práce byly prováděny. Protože právě v lokalitě Horka, to je ta druhá lokalita, která se nachází na Vysočině, při shromažďování informací pro rozhodnutí odborného panelu a následné rozhodnutí vlády byly použity informace, které ale neodpovídají rozhodnutí Městského soudu z roku 2018, kdy Městský soud v Praze vydal rozsudek, kterým zrušil rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ze dne 29. 4. 2015 o stanovení průzkumného území pro zvláštní zásahy do zemské kůry pro vyhledávání hlubinného úložiště v lokalitě Horka a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Co je na tom zajímavé, Ministerstvo životního prostředí nepodalo vůči tomuto rozhodnutí kasační stížnost. To znamená, že toto rozhodnutí je platné, a pokud odborný panel operoval v rámci přípravy materiálů pro zúžení lokalit z devíti na čtyři, tak se choval protizákonně. Samozřejmě o tom, jak to ve finále dopadne u soudu, tady nechci polemizovat. Ta žaloba je podána, samozřejmě toto musí rozhodnout soud, ale pro občany těch lokalit to samozřejmě zavdává příčinu k nedůvěře a k tomu, zda skutečně ten odborný panel byl skutečně jenom odborný, a samozřejmě i to, zda postupoval podle zákona, je potřeba zmínit.

To znamená, znovu se vracím na začátek: pokud bychom tady měli zákon o zapojení obcí, pokud by obce ze všech těch devíti uvažovaných lokalit, a teď tedy už z těch čtyř, měly spravedlivé právo do toho procesu být zavzaty, tak si myslím, že nedůvěra by byla mnohem menší. Já tady nechci říkat, že najednou by ti občané, kteří jsou desítky let proti tomuto, zatleskali a řekli: Ano, všechno chápeme a my už teď s tím souhlasíme. Takhle jednoduché by to nebylo. Ale i zkušenosti ze zahraničí ukazují, že pokud k takhle nákladnému, ale i velmi důležitému projektu chceme přistoupit, je potřeba důvěru občanů v té dané lokalitě získat. Nikdy to nepůjde asi na sto procent, ale má-li být ten projekt úspěšný, je potřeba s těmi občany opravdu diskutovat. Já vím, že to děláte, vím, že už jste měl i v tom covidovém období nějaké videokonference. To je mi známo a také to oceňuji a pevně věřím, že v tom budete pokračovat. Ale ty obce chtějí mít jednoznačné právo do toho procesu hovořit.

Vy jste tady mluvil o právu veta. Samozřejmě chápu, že z pohledu vlády a i z pohledu veřejného zájmu je právo veta obcí institut, který by tu situaci velmi komplikoval. Ale existuje ještě návrh, který byl v předchozím legislativním návrhu, který i z mého pohledu měl celou řadu chyb. Tam se uvažovalo o suspenzivním překonatelném právu veta, kdy pokud by obce vyslovily nesouhlas, tak tento nesouhlas mohl být zvrácen rozhodnutím vlády s podmíněným souhlasem Senátu. A toto mi přijde jako velmi slušný kompromis. Toto si myslím, že by si ty obce zasloužily, a když se tady bavíme o právu obcí, jsem přesvědčený o tom, že do toho procesu musí být zavzaty i kraje. Kraje jsou dneska jednoznačně důležitou strukturou v našem právním řádu, důležitou součástí v naší hierarchii veřejné správy, veřejné moci. Jsem přesvědčený o tom, že i kraje by měly do tohoto procesu být zavzaty.

Takže znovu na vás apeluji. Vím, že už teď můžu apelovat jakkoliv, pokud máme v tuto chvíli věcný záměr a jsme na začátku nebo už skoro v polovině března, tak v tomto volebním období už ten zákon přijatý nebude. Ale pokud chystáte nějaké další kroky směrem k těm v tuto chvíli čtyřem lokalitám, tak bych na vás velmi apeloval, abyste s nimi komunikoval i bez tohoto zákona, aby komunikace s těmito lokalitami, s jejich občany, byla na nějaké objektivní úrovni a aby se zástupci těchto obcí měli šanci k dalším krokům vyjádřit, protože ten harmonogram, který v tuto chvíli v koncepci máte, zase není tak úplně na dlouhé lokte. A je potřeba, aby občané věděli, co se v jejich lokalitách bude dít.

Já jsem byl na jedné besedě, která se k tomuto tématu uskutečnila, a ti občané nejsou hloupí. Oni vědí, že se to skutečně nebude týkat jenom nějakých desítek let, kdy už tady mnozí z nich ani nebudou. Oni vědí, že i ty průzkumné práce, které v těch lokalitách budou probíhat, je budou svým způsobem otravovat, protože tam bude jezdit spousta techniky, bude se tam pohybovat spousta kamionů atd. To znamená, že to není záležitost, že někdy někde v roce 2050, 2060 se bude stavět hlubinné úložiště. Už jenom ty průzkumné práce budou pro ty lokality zatížením a samozřejmě pak ty průzkumné práce a ty přípravné práce budou už ještě mnohem větším zatížením.

To znamená, apeluji na vás, pane ministře, abyste z hlediska přípravy toho zákona neotálel, abyste ho případně alespoň přichystal v mašličkách pro příští vládu. A z hlediska další komunikace s dotčenými lokalitami, a nejenom v kraji Vysočina, ale i těmi dalšími dvěma, aby to bylo opravdu na úrovni partnerů, protože jedině tak jste schopen i pro další vládu a pro další proces připravit půdu, aby ten projekt mohl být úspěšný.

Je potřeba říci ještě jednu věc. V zdůvodnění k dalším otázkám, a já už je tady dneska nebudu rozebírat, to už byly možná trošku více i odborné diskuze o tom, zda je skutečně hlubinné úložiště jedinou možnou alternativou nakládání s jaderným odpadem. To si možná nechme na nějaký odborný panel. Ale v té diskuzi, když jsme toto diskutovali právě i v těch lokalitách, tak i tohle je pro ně důležitá informace, jestli stát se vůbec zabývá těmi alternativami.

Chápu, že toto nemůže být jenom součást České republiky, protože to je i z ekonomického hlediska velmi náročná záležitost, ale upozorňoval jsem na řadu studií, které probíhají v Kanadě, ve Francii, ve Švédsku. Je také potřeba říci, že jediné hlubinné úložiště, které v tuto chvíli má šanci na to, být spuštěné, je ve Finsku. Tam se na tom opravdu pracuje a je to záležitost několika let, kdy bude spuštěné. V řadě dalších států aktivity k hlubinnému úložišti utlumili. Znovu tam probíhá odborná diskuse, jestli je to ta správná cesta a jestli i ten proces, který je tam nastartován, je v pořádku. Mimo jiné se to týká například i Německa.

To znamená, abychom se tady nějakým způsobem nedostali do bubliny, že už máme jedinou vizi: hlubinné úložiště rovná se jediné možné nakládání s jaderným odpadem, a abychom pořád ještě brali v potaz, že se z hlediska i poměrně velkého technologického pokroku může za deset let objevit jiná cesta. Nebo alespoň částečně jiná cesta. To znamená, že z toho velkoobjemového hlubinného úložiště budeme potřebovat třeba jenom menší část. A není vyloučeno ani to, že se nakonec i vzhledem k tomu, jak je to technologicky a finančně náročné, spojí nějaké mezinárodní společenství do nějakého společného projektu.

Toto bych byl rád, aby se i s těmi obcemi diskutovalo, a byl bych také rád, aby se nezapomnělo i na kraje, protože ty i z hlediska územního rozhodování a tak dále mají v tomto - a i z hlediska dopravního - jestliže dneska chystáme projekt dostavby Dukovan, tak kraj Vysočina je v tomto velmi aktivní, protože musí přichystat společně se státem infrastrukturu pro to, aby vůbec dostavba Dukovan mohla proběhnout. To znamená, je to celá šíře problémů, o kterých ti občané chtějí vědět, chtějí v tom být aktivně zavzati, a to je vlastně to, o co jim jde. Oni vědí, že nakonec někde ta lokalita bude, ale nechtějí žít v nejistotě a nechtějí žít v tom, že s nimi nikdo nehovoří anebo že s nimi tak jako trošku hovoří, nicméně že nakonec přijde rozhodnutí svrchu a oni si řeknou: My jsme se tomu tady věnovali desítky hodin, možná stovky hodin, a stejně je to nakonec k ničemu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr bude odpovídat.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Děkuji. Ono nejenom desítky hodin, možná i desítky let, když tak pozoruji, jak dlouho už se o tom diskutuje. Takže v zásadě máte v tom, co jste říkal, ve většině, aspoň z mého pohledu, racionální názor.

Zcela zásadní jsou samozřejmě ty alternativy. Ono je to podobné jako při budování jádra. I nám je dneska připomínáno to, že mohou existovat třeba malé modulární reaktory, a jestli je tedy vůbec nezbytné pouštět se do takzvaného velkého jádra. My tvrdíme: Ano, je. Nikdo nezpochybňuje to, že zde mohou za 10, 15, 20 let být malé modulární reaktory, ale mluví se o nich už dlouho. V každém případě úkolem této vlády bylo a nepochybně v té další bude rovněž připravit a zrealizovat celý přípravný proces, nastavit jízdní řád výstavby jádra. A pokud někdy někdo rozhodne v nějaké době, že třeba se to doplní modulárními reaktory, bude to jedině dobře. Ale bylo by velkým hazardem vsadit dneska kartu třeba na malé reaktory a nepřipravovat velké jádro, protože by nám uniklo deset let. A tohle je podobná věc.

Ano, já vím o tom, o té připomínce jednotlivých lokalit, které nás vyzývaly k tomu, abychom udělali na deset let jakýsi stopstav a čekali jsme na nové technologie. Nikoliv. Nové technologie musíme podporovat, je to správná cesta, sledujme světový vývoj, sledujme, kam se alokují zdroje, jaké by mohly být případné alternativy a jestli budou za 15, za 20, za 30 let, bude to určitě dobře, a také do té doby se nezačne stavět. Ale nemůžeme do té doby abdikovat na to, abychom nepřipravovali to, když náhodou nebude něco anebo nebude nikoliv jenom náhodou, ale nebude zde žádná alternativa, tak aby ta příprava neprobíhala. Zdroje, které do toho dneska alokujeme, nejsou takové, které by nás nějakým zásadním způsobem ohrožovaly, ale kdybychom abdikovali na to, tak poté by to problém být mohl.

K faktorům výběru: ano, byly to geofyzikální faktory. Nicméně je pravda, že zúžená sestava těch lokalit, ty čtyři lokality, už následně budou posuzovány i z jiných úhlů pohledu, to znamená nejenom ty geofyzikální, které pochopitelně míří ku bezpečnosti a k ideálnímu technickému posouzení dané lokality nebo horniny, ale ty další už budou určitě na celé řadě dalších úrovní postaveny, mimo jiné i ty sociologické faktory.

Včera probíhala zajímavá diskuse s Březovým potokem, kdy nám bylo vyčítáno to, že jsme měli více přistoupit rovněž k určité míře rezistence jednotlivých lokalit, protože byly lokality, které byly méně rezistentní, a některé byly více rezistentní. Bylo nám naznačeno nebo vytknuto, že jsme měli vybrat do té čtyřky možná ty, které byly méně rezistentní. Ale to není možné. My musíme sledovat bezpečnostní faktor, musíme sledovat faktor ideální lokality s ohledem na geofyzikální vlastnosti. Ale připusťme - a dokonce musíme se takto chovat - že v momentě, kdy budou regiony z těch geofyzikálních úhlů pohledu podobné nebo téměř stejné, tak pak už samozřejmě bude rozhodovat i třeba to, jestli někdo - nechci použít slovo chtíč, aby mě někdo nenapadnul - ale to, jestli někdo chce, nebo nechce. To znamená, jestli je rezistentní, nebo není rezistentní a jestli by byl za určitých okolností možná připraven do toho jít, protože by byl třeba ekonomicky vykompenzován. Takže tyhle diskuze určitě budou všechny čekat, protože ty čtyři lokality neznamená, že se tam bude stavět. Pravděpodobně to bude jedna z nich, nebude-li ten výsledek ještě takový, že třeba bude úplně jiná technologie.

Jenom krátce k tomu Batelovu - a já rozumím tomu, že jste z toho regionu. Kdyby dneska Horka byla mezi těmi pěti, které tam nejsou, tak jsem si skoro jist, že byste nevystupoval, ale byl by tady úplně jiný poslanec, který by nás interpeloval v rámci jiného regionu. Což je v pořádku a o tom ta diskuze samozřejmě je. Co se týká vyjádření Ministerstva zemědělství k Batelovu, tak údajně, a teď přesně prodávám, jak jsem koupil, aniž bych znal souvislosti, tak ta vodní nádrž nevylučuje to, že tam bude případně úložiště.

A poslední věc, kterou bych řekl - a stále se motáme kolem toho zákona - ten zákon sám o sobě neřeší a nemůže řešit, jestli tam bude lokalita A, nebo lokalita B. On do značné míry by měl zapojit aktéry z těch jednotlivých regionů do procesu přípravy. Ale to, co je důležité, a to jsme slíbili a za tím si stojíme, do doby schválení toho zákona, pokud to nenastane déle jak roku 2023, tak tam nezačnou žádné průzkumné práce. A ještě je třeba říct, že ty průzkumné práce samy o sobě nevzniknou tak, že najednou bude zákon, v tu chvíli my požádáme a okamžitě to bude to bude. Je tam dvouleté moratorium, navíc ještě je tam obvykle tak jednoroční doba na to, než se to rozhodne. To znamená, zjednodušeně řečeno, 2023 plus tři roky, bavíme se někdy o roku 2026, takže v tomhle případě i to desetileté moratorium, které někdo říkal, nebo řekněme stopstav na 10 let, od roku 2020 do roku 2030, tak vidíte, že už nejsme úplně daleko od toho, že se tam začnou dít určité akty.

Je důležité říct, a to je třeba stále připomínat těm obcím, nejenom ty benefity, které z toho mohou mít ve smyslu ekonomiky a tak dále. Vzpomeňte si, když se připravovaly Dukovany, když se připravoval Temelín, já jsem z toho regionu, protože jsem z jižních Čech, jaké byly protesty tenkrát proti tomu, nikdo to nechtěl. A dneska Dukovany a Třebíčsko jsou jedním z největších obhájců toho, aby se pokračovalo v Dukovanech. Zvykli si na tu jaderku. Je to obrovská příležitost ve smyslu práce, ve smyslu ekonomického, kulturního, sociologického vyžití a tak dále. Prostě a jednoduše, nejdříve byl odpor, později jsou dokonce obhájci. Já neříkám, že takto to bude s tím úložištěm, ale jenom bych chtěl, aby to bylo vnímáno i z těch úhlů pohledu, že to nepochybně něco přinese, a samozřejmě to přinese nemalé ekonomické zdroje, protože v momentě zahájení těch průzkumných prací už to budou skutečně zajímavé zdroje pro tu danou lokalitu. Ale určitě kdykoli jste vítán pro diskusi a já vám případně potom i detailně vysvětlím, v jaké jsme fázi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Nikoho... pan poslanec, prosím. Já tady ještě sněmovnu seznámím s omluvenkou pana ministra, pan ministr se omlouvá - Karel Havlíček - z dnešního odpoledního jednání z pracovních důvodů. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jsem z regionu Vysočina a samozřejmě ani já nejsem rád, stejně jako kolega Kaňkovský, z toho, že - teď do velkých uvozovek - vítězové - nebo jedny ze čtyř vítězů - jsou dvě lokality na Vysočině. Na druhou stranu jsem velice rád, že po skutečně dlouhých letech se podařilo ministerstvo přesvědčit pro to, aby skutečně s těmi zastupiteli nebo s vedením obcí komunikovalo. A že udělali to, co udělali bohužel pro Vysočinu, říkám znovu, ani já z toho moc velkou radost nemám, ale věřím tomu, že při další diskuzi, která tam bude probíhat, se najdou relevantní informace pro to, abychom tam nějakým způsobem tu naši oblast dostali do takového systému, že buď budeme vědět, že to je ta nejlepší lokalita, nebo naopak přesvědčíme ministerstvo, že tam to úložiště nepatří.

Na druhou stranu, on to tady tak nepřímo kolega Kaňkovský zmínil, je usnesení rady kraje Vysočina, kde v podstatě kraj jako takový nabízí jednotlivým obcím, kterých se to týká, spolupráci a pomoc při zjišťování relevantních informací a při vyjednávání s ministerstvem. Tak chci věřit tomu, že i tato platforma bude účinnou pro to, aby to rozhodnutí, které bude následovat, bylo to nejlepší, které vlastně tady může být. Na druhou stranu musíme si uvědomit, že my tady to úložiště, možná alternativně, ale stejně potřebujeme. Děkuji za čas.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Já se tedy znovu zeptám - pan poslanec Kaňkovský se ještě znovu hlásí do rozpravy.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Ještě jednou dobré dopoledne. Já už budu krátký. Děkuji i kolegu Kottovi za jeho příspěvek. Možná bych maličko nesouhlasil s panem vicepremiérem, že kdyby se to netýkalo kraje Vysočina, tak tady nestojím. Já si myslím, že to tak není, ale to je samozřejmě věc diskuze. Ale předpokládám, že by tady stálo možná více poslanců i z jiných krajů.

Ale ještě jednou zdůrazním - návrh zákona o zapojení obcí má skutečně více efektů a více důvodů a tím, který možná se nedává tolik na odiv, ale je strašně důležitý, a naznačil to i kolega Kott, je právě hledání té důvěry s občany. A pokud ten zákon bude a pokud ten zákon jim skutečně dá takové právo do toho - nechci říci jenom hovořit, ale mít i vhled do všech těch procesů, které jsou s tím spojeny, tak pak si myslím, že zástupci těch samospráv, těch dotčených lokalit budou i nějakým způsobem více pracovat s těmi svými občany.

A pak ještě řeknu k tomu - ono se to opravdu netýká jenom potom toho samotného procesu už budování úložiště, už jsem to tady řekl, už jenom průzkumné práce jsou pro ty lokality otravné, protože to se samozřejmě týká skutečně různé techniky, která se v tom okolí bude pohybovat, a už toto chtějí ti občané vědět. A pak samozřejmě se mnozí zamýšlejí i nad tím, jestli v té lokalitě dál chtějí žít, nebo nechtějí. Možná je to irelevantní, nicméně oni se na tím takhle zamýšlejí. Proto ta diskuze s nimi je tak důležitá, a pokud je dneska lépe nastartovaná, tak je to určitě dobře. Proto jsem také apeloval na pana ministra, aby v tom dál pokračoval, ale je potřeba se také pohybovat v právním rámci, a to jsem naznačil v tom, že jestli při procesu zúžení těch lokalit se stát skutečně pohyboval zřejmě mimo rámec našeho legislativního rámce - nebo mimo rámec našeho legislativního prostředí - tak to není dobře. Jak jsem řekl, to rozhodne soud, ale znovu to zavdává určitou nedůvěru. A už tady pan ministr hovořil o tom - ano, Dukovany jsou pro kraj Vysočina velmi důležité, byla to jedna z prvních vět, které jsem tady dneska řekl. Jadernou energetiku na Vysočině podporujeme a nechceme se ani stavět na zadní v tom smyslu, že ať si ten jaderný odpad jde někde jinde. Jenom chceme, aby ten proces byl průhledný, aby se s občany a s lokalitami diskutovalo a aby se jim dalo i právo nejenom o tom diskutovat, ale i spolurozhodovat, byť vím, že nakonec to rozhodnutí bude na státu jako takovém. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Ještě pan poslanec Běhounek se hlásí v rozpravě. Prosím.

 

Poslanec Jiří Běhounek: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, no, tak do třetice z Vysočiny. Já to okomentuji jedinou věcí. Pane ministře, prosím, po deseti letech projednávání přes SÚRAO, a v čele stáli různí ředitelé, se způsob komunikace bohužel nezměnil. Takže to je jedna z věcí, o kterou bych rád prosil, abyste na to upozornil, protože všichni to cítí: O nás bez nás. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Zeptám se ještě jednou, jestli se někdo hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, v takovém případě rozpravu končím. Táži se pana poslance Kaňkovského, jestli má zájem navrhnout usnesení Poslanecké sněmovny k této odpovědi. Prosím.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Vážený pane vicepremiére, při vší úctě, a opravdu si vážím toho, že jsme v rámci projednávání té písemné interpelace spolu komunikovali nejenom tady na tomto fóru, přesto přese všechno, zejména vzhledem k tomu, že návrh toho zákona nebude v tomto volebním období projednán, je připraven pozdě, a znovu zopakuji, že to není jenom vaše vina, nicméně v tuto chvíli to na vaši hlavu padá, a i vzhledem k těm pochybnostem ohledně toho, zda jste se v rámci výběru nebo z toho zúžení lokalit z devíti na čtyři pohybovali v právním rámci, tady navazuji na to mnou zmíněné napadené rozhodnutí a pravomocně napadené rozhodnutí Ministerstva životního prostředí, tak dávám návrh na nesouhlasné stanovisko s odpovědí na mou písemnou interpelaci.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dobře, o tom bychom měli hlasovat. Vzhledem k počtu přítomných poslanců podle sčítacího zařízení jsem svolal kolegy do sálu. Všechny vás požádám, abyste se přihlásili. Pokud se nás sejde dostatek, tak budeme o tomto stanovisku hlasovat, pokud ne, navrhnu další postup. Pro ty, co přicházejí, opakuji, že budeme hlasovat, pokud se nás sejde dostatek, o nesouhlasném stanovisku Sněmovny s odpovědí na tuto interpelaci, která je obsažena ve sněmovním tisku 1075. V tuto chvíli máme velice daleko k tomu, dosáhnout potřebného počtu přihlášených. Já vás ještě jednou požádám, abyste se přihlásili. Nicméně to nevypadá, že bychom dosáhli potřebného počtu. (Na tabuli svítí 55 přihlášených.) Mně nezbývá než hlasování odložit v tuto chvíli, zřejmě na konec bloku těchto písemných interpelací. Děkuji vám. Posuneme se dál.

Je zde místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček. Ten odpověděl na interpelaci poslance Stanislava Blahy ve věci zabezpečení železničních přejezdů. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 1096. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno do přítomnosti místopředsedy vlády, ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka, který je přítomen, takže můžeme pokračovat. Nicméně zde nevidím pana poslance, pokračovat nemůžeme. Interpelace propadá a Sněmovna se jí nebude dále zabývat.

Byla mi doručena omluvenka pana ministra obrany Lubomíra Metnara z dnešního jednání, a to z celého jednacího dne z důvodu naléhavých pracovních povinností v rámci resortu.

Posuneme se dál. Předseda vlády Andrej Babiš odpověděl na interpelaci poslance Jakuba Jandy. Je to sněmovní tisk 1096 (správně 1098). Toto bylo přerušeno do přítomnosti předsedy vlády, ten není přítomen, takže přerušení trvá.

Dále zde máme sněmovní tisk 1107, což je interpelace na ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou, která byla přerušena do její přítomnosti. Paní ministryně není přítomna, takže přerušení trvá.

Dále zde máme interpelaci 1110, kdy místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček odpověděl na interpelaci poslance Jakuba Jandy ve věci splavnění řeky Odry na polské straně hranice, plány vlády České republiky. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 1110. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno do přítomnosti místopředsedy vlády, ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka, který je přítomen, takže můžeme pokračovat v rozpravě. Pan poslanec Janda je také přítomen, takže mu dávám slovo. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře, 3. 11. jsem posílal interpelaci ohledně splavnění řeky Odry na česko-polském pomezí. Děkuji za vaši obšírnou odpověď na moji interpelaci ohledně kanálu Dunaj-Odra-Labe a jeho přípravách ze strany vlády, a zvláště pak projektů, které se týkají vodních cest na česko-polském pomezí.

Nemohu vám či lidem z vašeho týmu upřít snahu na podněty, které jsem ve své interpelaci nastínil. A jak se říká, i snaha se cení, i když u nás doma by vám asi řekli, že snaha není koksovatelná. Odpovědi ale nemůžu považovat za dostatečné ani za uspokojivé. A nejde ani tak o mě, odpovědi si zaslouží především obyvatelé Moravskoslezského kraje, kterých se přeshraniční část projektu týká nejvíce. (Reakce z lavice před řečništěm.) Paní poslankyně, pak můžete na mě reagovat, nemusíte na mě pokřikovat.

Ve vaší odpovědi se například píše, že uvažované splavnění Odry do Ostravy může mít řadu variant, které budou teprve diskutovány. To nepochybně. Nechci tady dokola opakovat, že některé reakce vládních představitelů až příliš připomínají repliky ze seriálu Jistě, pane ministře, byť je to trochu klišé, ale jak jinak vnímat takovou odpověď. Chápu také, že například proces dopadů na životní prostředí není jednoduchá věc a že to často trvá dlouho. Vnímám proto pozitivně, že berete v potaz připomínky, které jsou jednomu z vámi řízených ministerstev, resortu dopravy, adresovány ze strany Senátu, obcí a ekologických sdružení. Nemůžu se ale nezeptat, proč mají být výsledky dopadů na životní prostředí předloženy až v roce 2023. Rád bych ovšem také znal, a opět společně s obyvateli Moravskoslezského kraje, reakci i na expertní připomínky, které jsem ve své interpelaci zmiňoval, tedy například od děkanů přírodovědeckých fakult či České komory architektů, nikoli jen reakci schovanou za konstatování o velkém množství připomínek a otázek, které Ministerstvo dopravy dle vaší odpovědi obdrželo.

Pak je tu klíčové, tedy finanční stránka. Zdůrazňujete, že česká strana do projektu na česko-polském pomezí neinvestovala kromě studie proveditelnosti, tedy 22,4 milionu korun bez DPH, žádné další peníze. Výborně. Jsem rád za každou úsporu ze státního rozpočtu. Ale opravdu je to úspora? Jen připomínám, na polské straně u Ratiboře už dokončili poldr a na obzoru je jeho přeměna v klasickou přehradu.

Tím hlavním problémem je ale smysluplnost celého projektu, tedy Dunaj-Odra-Labe, nebo spíš nesmyslnost. Ve své odpovědi zmiňujete, že by podél kanálu mohly být vedeny mezinárodní cyklostezky, což je v zahraničí oblíbené. A co celkové náklady na budování tohoto bájného vodního koridoru a jeho smysl? To je odpověď, kterou si zaslouží obyvatelé nejen Moravskoslezského kraje, ale celé republiky. Nebo abych to odlehčil, má být kanál hlavně scenerií pro cykloturisty? Ostatně i uznávaní odborníci říkají, že celá koncepce projektu je už zastaralá. V mezidobí došlo k zásadnímu útlumu koksárenství i těžbě uhlí a celý region se transformoval, odklonil se od zpracovatelského průmyslu základních surovin, který mohl generovat poptávku po lodní dopravě. Význam kanálu pro průmyslovou dopravu by byl tedy velmi sporný.

Nechci ale jen kritizovat. Beru v potaz například vaše ujištění, že by budování přístavu v Ostravě-Svinově nenarušilo modernizaci železničních koridorů. To je naprosto zásadní zpráva, protože investice do ostravského železničního uzlu je pro náš region velmi klíčová a potřebná. Každopádně to budu společně s obyvateli kraje dál sledovat.

Nejsou to ovšem jen nezodpovězené otázky, co mě nutí toto téma opět nastolovat. Je to doslova ignorace státních úředníků, včetně těch, kteří spadají do vaší gesce. Nebudu říkat jména, jak to má váš vládní nadřízený rád, ale zmíním alespoň dva konkrétní příklady. Zastupitelstvo Ostravy, tedy města v tomto projektu citelně dotčeného a zcela zásadního, se jednoznačně postavilo proti stavbě kanálu. Podle zastupitelů jde o nadbytečný a zastaralý projekt, který svým pojetím patří do 19. století. Město poukazuje na to, že stavba by měla obrovské důsledky na ekosystém a životní prostředí v okolí řeky Odry, která protéká územím Ostravy, a zároveň by negativně ovlivnila urbanismus města. Projekt by vytvořil bariéru ve městě a znamenal by především obrovskou zátěž pro životní prostředí. Stavba by ohrozila biotopy a ovlivnila by podzemní vody včetně zdrojů hromadného zásobování pitnou vodou. Ostravští zastupitelé se ale obávají také toho, že by stavba ovlivnila zakládání nových staveb a mohla by narušit statiku současných budov.

Tak obrovské finanční prostředky by měly směřovat do regionu úplně jiným způsobem a přípravy projektu na vybudování vodního kanálu by se měly okamžitě zastavit. Navíc v době, kdy ekonomika v celé republice v důsledku epidemie koronaviru doslova krvácí, je takové vynakládání prostředků na megalomanský projekt chybné rozhodnutí.

Ostravští zastupitelé v čele s primátorem své postoje napsali premiéru Babišovi, ale na obálce dopisu zapomněli připsat jeho funkci předsedy vlády. Co se tedy nestalo: úřad vrátil dopis zpět. A u vás dopis poslali na resort průmyslu a obchodu, kde ho odmítli přeposlat na Ministerstvo dopravy. Jestli takhle funguje státní správa, že si dvě ministerstva, která jsou pod vámi, nejsou schopna přeposlat poštu, tak to je opravdu zavádějící.

Anebo druhá námitka, rada Olomouckého kraje poslední listopadový den schválila usnesení, ve kterém kritizuje samotný záměr stavby kanálu Dunaj-Odra-Labe. Konstatovala, že v dnešní době nemá užitkové a ekonomické opodstatnění. Ptám se tedy, pokud mají vůči projektu výhrady i místní a regionální samosprávy, nezdá se, že by šlo o tak promyšlený plán, nemluvě o zmíněných výtkách a dopadech na již tak děravý státní rozpočet.

Pane ministře, proč tedy neutnete nereálný sen o jakémsi kanálu Dunaj-Odra-Labe? Proč se víc nesoustředíte na smysluplnější projekty jako rychlejší dobudování vodních cest na česko-polském pomezí? Zastavíte tenhle projekt, nebo budete dál utrácet peníze daňových poplatníků za papíry na papíry? Děkuji vám za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Než dám slovo dál, seznámím sněmovnu s omluvenkou: paní ministryně Klára Dostálová se omlouvá z dnešního jednání, a to od 14.30 do konce jednacího dne. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Dobrý den ještě jednou. Já se domnívám, že tady dáváme dohromady, ne že se domnívám, jsem si jistý, dvě úplně odlišné věci a doporučuji mrknout správně do toho vládního usnesení, které bylo na podzim roku 2020. A předtím, než ho přečtu, je třeba si zrekapitulovat, co jsme vlastně přijímali nebo co jsme brali na vědomí.

Vlády v roce 2010 a 2011, kde mimo jiné byla sestava vašich kolegů, tenkrát daly za úkol připravit studii proveditelnosti Dunaj-Odra-Labe. O tom nerozhodovala ani tato vláda, a dokonce ani ta předcházející. To byla vláda v roce 2010, 2011 a ta jasně řekla: musí být studie proveditelnosti. Dobře, tak se vláda usnesla, že má být, a v tu chvíli se ty vlády, jak to víte, určitě znáte celý ten příběh, ještě skončily, začaly, skončily, nicméně tohle usnesení zůstalo a naše vláda ho zdědila, a tak tu studii proveditelnosti udělala. Jestliže to má v zadání, tak prostě nemůže říct, že ji neudělá.

A ta studie proveditelnosti rozhodně není triviální věc. Udělat studii proveditelnosti na projekt Dunaj-Odra-Labe je záležitost nikoliv týdnů, nebo měsíců, ale několika let. Ta studie proveditelnosti byla odbornými aktéry připravena přesně podle vládního zadání vašich kolegů a v roce 2020 po diskuzích a po určité oponentuře a tak dále byla tato zpráva vzata na vědomí. To se nerozhodlo, že se bude stavět Dunaj-Odra-Labe, vzala se ta zpráva na vědomí, nic více, nic méně. Můžeme diskutovat nad tím, jestli závěry někomu vyhovují více, někomu vyhovují méně, můžeme se bavit o labské větvi a tak dále. To není teď to nejpodstatnější. Vláda nerozhodla o tom, že se bude stavět Dunaj-Odra-Labe, vláda vzala na vědomí studii proveditelnosti, kterou zadala vláda, kde byli vaši kolegové. Nic jiného jsme ani dělat nemohli.

Součástí toho bylo, ale to se dalo udělat v jakémkoliv jiném usnesení, a my jsme to spojili, uložení ministru dopravy zahájit přípravu 10 let diskutovaného a s polskými kolegy připravovaného projektu, takzvaného splavnění Odry až na území České republiky s mnoha různými variantami. Toto opět není nic nového, nezavádíme nic, o čem by se nevědělo. Není to žádná revoluce. Polští kolegové systematicky splavňují Odru a blíží se ke hranicím České republiky. Celá řada politických reprezentací, včetně vašich kolegů, tam jezdila, stříhala v Polsku pásky, radovali se, usmívali se, fotili se a říkali: Až to jednou přijde do České republiky, tak se budeme bavit o tom, co bude dál pokračovat, a slibovalo se. My neříkáme, že to bude, my jsme jenom byli pověřeni tím, protože se blíží k hranicím, abychom na tom začali pracovat.

Těch variant je tam celá řada. Vůbec bych dneska nedával dohromady Dunaj-Odra-Labe. Dneska je to o tom, jestli se to splavní a jestli se půjde třeba do Bohumína, jestli se půjde před Ostravu, jestli se půjde do Mošnova, tam těch variant je více a samozřejmě o tom musí být velmi zevrubná diskuze na všech možných úrovních.

Vládní usnesení, které bylo, nebylo o tom, že zahajujeme nějakou faktickou právní, legislativní nebo jakoukoliv jinou přípravu. My jsme si dokonce dali rok času na to, to je do polovičky tohoto roku, nebo to bylo v minulém roce, čili do roku 2021, aby se začaly dávat dohromady všechny parametry, aby se nastavily komunikační týmy, aby se vůbec připravilo to, že se může od polovičky tohoto roku začít něco konkrétního dávat dohromady, a k tomu bude samozřejmě nutná negociace všech aktérů, kteří tam jsou.

Ptal jste se, proč rok 2023: vlivy na životní prostředí. No, protože vycházíme vstříc všem dotčeným obcím, které to chtějí diskutovat, které si prostě k tomu chtějí říct svůj názor. Myslím, že to je v pořádku a že v té diskuzi budou odpůrci a zastánci, o tom není nejmenších pochyb. A ano, víme o tom, že třeba představitelé vysokých škol k tomu zaujali negativní stanovisko, ale zase aktéři v oblasti ekonomiky, v oblasti výroby, v oblasti podnikání k tomu zaujali pozitivní stanovisko. Není možné se na to dívat jenom z úhlu pohledu, že se tam něco vybuduje a bude to čistě jenom dopravní záležitost. Je to otázka rekreace, je to otázka turismu, je to otázka energetiky, je to samozřejmě otázka ekonomická. Všechny tyto faktory se musí detailně probrat, budou se diskutovat na mnoha a mnoha úrovních.

Pokud by se něco začalo budovat, nebylo by to dříve jak v roce 2030, navíc by to byl mezinárodní projekt, měl by na to dostatek zdrojů z evropských různých fondů a nástrojů, které vysloveně vybízejí k tomu, to použít. Ale to, jestli to bude, v jaké formě to bude, kam až by to šlo a co by se tam dalo vše využít ve smyslu další rekreace a turismu, případně ekonomických faktorů, o tom bude diskuze a myslím, že ta diskuze je důležitá a že je správná, jakkoliv to může dopadnout tak či onak. My jsme se do té diskuze pustili mimo jiné proto, že se o tom hovoří 10 let a my budeme muset zaujmout nějaké stanovisko, protože ti Poláci jednou k těm hranicím dojdou. Musíme tedy říct, jak to v tom Bohumíně skončí, nebo to půjde, dál anebo to půjde až do Ostravy, ale bez diskuze se prostě nehneme dál. Takže to je náš úhel pohledu a já děkuju ještě jednou za tu interpelaci.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi Havlíčkovi. Vidím dvě přihlášky, nejdříve pan poslanec Jakub Janda a poté Jaroslav Foldyna. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji. Pane ministře, máte určitě pravdu, že pokud se vláda jednou usnesla a vy jste to zdědili, tak je v pořádku to dotáhnout do konce. Nicméně vám však nic nebránilo toto usnesení revokovat nebo s ohledem na to, kolik je výtek pro tuto studii, se na vládě usnést, že projekt nedává smysl, a nikoliv to vzít pouze na vědomí. To je alibistické. Věcně - já rozumím tomu, že mluvíte o splavnění Odry, ale to je de facto úplně jiný projekt než kanál Dunaj-Odra-Labe.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jandovi, nyní Jaroslav Foldyna. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Já bych chtěl podpořit slova pana ministra. Nechci nikterak bojovat, protože rozumím oprávněnému zájmu těch lidí, kteří tam žijí. Samozřejmě že splavnění Odry je v kontextu vytvoření kanálu Odra-Labe-Dunaj. Přátelé, musíme si uvědomit jednu věc, že jakékoliv zásahy do přírody do jisté míry mají újmu na té přírodě. Mají újmu na té přírodě, my to kompenzujeme dalšími kroky a vodní doprava je tou nejekologičtější dopravou, to znamená, že vám řeknu jedno poznání: loď, která jede a je naložena na 180 centimetrů, veze 32 kamionů. Na té lodi je jeden motor a dva lidé, 43 kamionů má 43 motorů, 43 lidí a potenciálních nebezpečí, která tady vznikají. Čili je to ta nejekologičtější doprava, a hlavně i nejekonomičtější. My tady 30 let splavňujeme Labe, 30 let jsme se nehnuli o krok. Víte, kdo na tom vydělává? Konkurenční firmy českého chemického průmyslu, konkurenční firmy investičních celků, metalurgické, protože ony nejsou schopny ty ceny srovnat a jediným nástrojem, kterým mohou konkurovat, je snižování mezd v českém průmyslu v oblasti zemědělství, protože dovážíme tisíce tun sójových šrotů a vyvážíme tisíce tun hotových substrátů, to znamená chmele, vyvážíme slady a tak dále, a abychom byli konkurenceschopní, musíme snižovat mzdy v těchto oblastech, ať je to metalurgie, kde dovážíme železné rudy a vyvážíme plechy a celky, ať je to chemický průmysl, kdy dovážíme apatity v tisíce tunách a vyvážíme hotová hnojiva. Takže já se domnívám, že ta újma na té přírodě je kompenzovaná a i člověk je součástí té přírody. Víte, někdy je problém těch konkurenčních firem, pak jsou to developeři, protože tam jsou blokace na těch pozemcích, které jsou zakomponovány, čili ona je to kompilace všeho.

Já pléduji na to, abychom dotáhli do konce splavnění Labe v kontextu vybudování toho kanálu, má-li se, nebo nemá-li se vybudovat, protože Bohumín je jedno z center, řekněme, a na jižní Moravě kolem Hodonínska je druhé centrum. To se potom propojí, napojí se to na ten kanál a spojí se to se severozápadní Evropou. Severozápadní Evropa je nejbohatší část Evropy a jde tam největší přeprava zboží. A když český stát na tom prodělává - a on na tom v zásadě prodělává, protože všechno se realizuje přes spolkové dráhy na severozápad Evropy - a je to 19 milionů tun, a kdybychom na každé tuně vydělali jenom euro, tak jsou to prostě veliké peníze, které se kompenzují na mzdách našich lidí. Takže já bojuji pro to a pléduji, podporuji kroky pana ministra a říkám - dělejte to rychleji! Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Foldynovi. Nyní faktická poznámka pana poslance Polanského. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Polanský: Dobrý den, kolegyně, kolegové. Ano, k předřečníkovi: lodní doprava je velice ekologická, má jednu nevýhodu - nelze využít pro přepravu osob. To je asi ten hlavní problém. Kromě toho kapacita celého kanálu Dunaj-Odra-Labe bude omezena kapacitou plavebních komor. Když to srovnám s železniční dopravou a místo kanálu Dunaj-Odra-Labe bychom postavili jednu jedinou kolej, tak by se veškerý náklad, propustnost toho kanálu, vešel do jednoho jediného obyčejného nákladního vlaku za hodinu. Ta kolej, ta trať, by byla prakticky nevyužitá. Tolik asi ke kapacitě a možnosti využití takovéto obrovské investice. Je to naprostý nesmysl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan ministr se chystá na další reakci. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Interpelace zněla: splavnění řeky Odry na polské straně hranice v plánech vlády České republiky. Čili ještě jednou, toto není o diskuzi Dunaj-Odra-Labe, jakkoli souhlasím s jednou věcí. Kdyby se někdy za určitých okolností dělal, tak pochopitelně tato část by se na to navázala, ale to jsou dvě úplně odlišné diskuze. V tuto chvíli diskutujeme nad tím, jak se vyrovnat s tím nebo jaké zaujmout stanovisko, že v Polsku se blíží k českým hranicím. 10 let se diskutuje, možná ještě více, o tom, že by se to dalo splavnit až na území České republiky - Bohumín, Ostrava, Svinov, hledá se nějaká varianta, která nemusí třeba nastat, ale toto je základem té diskuze. Čili tam jenom odpovídám na to, co říkal pan poslanec Janda, že to jsou dva rozdílné projekty, které se mohou dělat úplně separé, a diskuse Dunaj-Odra-Labe, to je samostatná diskuze, která pochopitelně může proběhnout na různých úrovních a víte, že probíhá celou řadu let se všemi plusy i minusy.

Nemyslím si, že je alibistické přijmout závěry té studie, to znamená, jestliže vláda vzala na vědomí, že studie, která byla dělána v dobré víře, dokonce na ní participovaly různé politické strany, respektive zadávaly ji, tak přijmout závěr té studie, já na tom nepovažuji nic špatného, naopak. Vláda jasně řekla, že dbá na to, aby odborná část byla potvrzena, protože proto se dělala. To mohla vláda rozhodnout rovnou, aniž by si nechávala zpracovávat odbornou studii. A kdybychom rozhodli jinak, než je v té odborné studii, skoro jsem si jistý, že by tady byla celá řada poslanců, možná ne třeba vy, pane poslanče, ale jiní, kteří by říkali. Tak jste zase politicky do toho zasáhli, ale vy tady máte odborníky, které jste zaplatili, a místo abyste vzali na vědomí jejich názor, tak jste do toho začali zase politicky zasahovat a udělali jste to úplně, úplně jinak.

Takže já myslím, že jsme tímto pouze dali na vědomí to, že respektujeme odbornou veřejnost, a diskutujme o tom, co se nám tam líbí nebo ne, to chápu, to beru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji. Nyní faktická poznámka... Dobře, tak pan poslanec Jakub Janda, kolega Polanský mu dal přednost a hlásí se normálně do rozpravy, nikoliv faktické. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jakub Janda: Jsou dvě faktické?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ne, normální.

 

Poslanec Jakub Janda: Dobře. Pane ministře, pokud tady toto se bude stavět, nebude stavět, tak samozřejmě to je pouze politické rozhodnutí, pokud se nemýlím. Ale i tak vám poděkuji za odpovědi, budu to dál sledovat a budu se vás když tak dále dotazovat. Nemám žádný návrh na usnesení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, procedurální. Nyní tedy v rozpravě ještě pan kolega Polanský bez časového omezení. Máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Polanský: Já mám jenom jednu otázku na pana ministra. Posledně jsem tedy zmínil kanál Dunaj-Odra-Labe, teď tedy to splavnění Odry do Ostravy. Já jsem se nikde nedozvěděl, co se vlastně do Ostravy má po té vodě vozit. Doba, kdy se v Ostravě vyvážely nadrozměrné náklady, zalomené hřídele pro zaoceánské lodě a tady tyhle věci, ta je dávno pryč. A tehdy jsme ten kanál nepotřebovali na tyhle nadrozměrné náklady, tak si myslím, že jej nepotřebujeme ani teď. A naopak vožení něčeho sem... Co by to tak mělo být? Budou to sypké materiály, uhlí a podobně? Když si vybudujeme přístav v Mariánských Horách v úplném centru Ostravy, budou tam jezdit lodě a překládat tam obrovské hromady s uhlím, prášit na celé sídliště, v zimě většinou jezdí zamrzlé, tak se to tam musí ještě sbíječkami rozbíjet na těch lodích... Já si myslím, že se tady bavíme o něčem úplně tak patřícím do sedmdesátých let. Tehdy by to fakt možná dávalo smysl, dneska si myslím, že už je to někde úplně jinde.

Pojďme tu korunu, kterou věnujeme na ten kanál a na to splavnění, věnovat na vysokorychlostní tratě. Tam je reálná poptávka. To chtějí, potřebují cestovat lidé a tak podobně. Na tu loď jsem neviděl reálnou poptávku čehokoli. Nová huť, respektive Mittal Steel nebo Liberty, jak se to teď jmenuje, ty odcházejí od uhlí, budou elektrické pece. Já fakt nevidím nic, co by se do Ostravy dalo vozit po vodě. A neviděl jsem, i když se krajský úřad a Město Ostrava snažilo shánět tu poptávku, tak kloudného nic, i když chodilo po těch firmách a ptalo se, tak prostě na nic zajímavého nepřišlo. Tak proč vlastně budujeme ten kanál? Co se po něm má vozit? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan ministr ještě odpoví. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Tohle beru jako férovou diskuzi a myslím, že nic nebude bránit tomu, abyste si třeba i vyslechl aktéry nejenom průmyslu, ale i podnikatelů, dalších firem, kteří mají zájem poměrně velký, aby se toto skutečně ukonalo, nemluvě o tom, že to nemá jenom ten charakter čistě dopravní, to znamená převoz materiálu, jakkoli můžeme diskutovat, na čem bude Ostrava založena za 10, za 15 let, myslím na jakém typu výroby, ale je to samozřejmě nějaké rekreační, turistické, energetické využití a tak dále, to znamená, ono to má širší kontext. A do značné míry, kdybychom řekli, že to je úplný nesmysl, tak jak třeba naznačujete, tak je otázka, proč to to Polsko dělá, proč tedy jde dál, proč má zájem i to Polsko, abychom to protáhli dál. Ale o tom nechť je ta diskuze.

Co se týká vysokorychlostních tratí, v tom se shodneme, já myslím, že tady máme stejný názor. Vysokorychlostní tratě se - nehledě na to, jestli se někdy bude budovat kanál Kožle-Bohumín, Kožle-Ostrava, uvidíme, kam ta diskuze povede - ty se budou budovat tak jako tak, to není prostě buď, anebo. Víte, že vysokorychlostní tratě jsou naplánovány přes Moravskou bránu z Brna nahoru, směr Ostrava, že to je naše do značné míry povinnost vysokorychlostní tratě vybudovat i s ohledem na mezinárodní dopravu a že nás to bude stát více jak jaderné bloky, že to budou skutečně stovky miliard korun.

A jenom podotknu, že kdyby se dobudovalo Kožle-Ostrava a splavnilo se to tam, tak se bavíme na české straně, kdyby to šlo až do Ostravy, ono to může třeba skončit v Bohumíně, tak se bavíme v tom řekněme vyšším cenovém rozpětí, někdy o 15 miliardách korun. Já neříkám, že to je málo, 15 miliard korun. 15 miliard korun je hodně peněz. Jenom podotýkám, že nás v první vlně roušky stály víc, respirátory a veškeré ochranné prostředky. Jenom tím chci dokreslit to, co se muselo vynakládat třeba v době krize, co musíme platit, a podívejme se na ostatní výdaje, které jsou. Nemluvě o tom, že by to bylo hrazeno z evropských zdrojů, nemluvě o tom, že by to bylo až od roku 2030. To znamená, ten problém nejsou ty finance v tomhletom.

Pokud by dospělo jednání do závěru, že to dává smysl, potom finance nejsou tou hlavní bariérou. Ale chápu, že to může být bariéra jiného charakteru, že si to ti lidé nebudou v tom regionu přát. To je třeba respektovat, je třeba s nimi o tom mluvit, je třeba si na to nechat udělat celou řadu úhlů pohledu, posudků, nedívat se jenom na zájmy byznysu, ale ani ne jenom na zájmy těch, kteří to tam fatálně nechtějí, a je třeba si to tam velmi dobře rozdiskutovat. A já jsem rád, že moderátorem té diskuze nakonec bude kraj Moravskoslezský, který podle mého názoru je docela nad věcí a nemá fatalistický názor ani ano, ani ne, ale chce o tom diskutovat a už dneska přichází s určitými alternativami, jak by to mohlo vypadat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Kolega Polanský a kolega Foldyna jsou přihlášeni v tomto pořadí. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Polanský: Velice stručně poděkuji panu ministrovi za odpověď, jenom dodám, že pokud jde o turistické využití Odry, tak ta je využitelná už dnes. Není problém si v Ostravě půjčit loďku a sjet Odru až hluboko do Polska, existuje na to služba, firma. Jedna možná zajímavá věc - Ostrava veškerý svůj průmyslový odpad 50 nebo možná více let vylévala do Odry a odcházelo to potom dál. Tady existuje ještě jeden problém, a to ve chvíli, kdy začneme bagrovat dno, máme možnost odjistit opravdu skutečnou nálož něčeho, co může vyvolat další říční ekologickou katastrofu.

Ano, pojďme tedy seriózně debatovat, jestli například kvůli cestovnímu ruchu a kvůli turistům má cenu ten 15miliardový projekt debatovat. Já si tedy myslím spíše že ne, na základě toho, že v tom místě žiji a myslím si, že tam ty okolnosti znám. Děkuji, to bude asi všechno.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Jaroslav Foldyna.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji za slovo. Já si myslím, že předřečník měl pravdu v jedné věci, že je potřeba se více věnovat těm vysokorychlostním tratím. My v této chvíli opravdu kulháme na obě nohy, jsme velmi zpomalení, protože vývoj železnice a vysokorychlostních tratí kolem nás v Evropě jde mnohem rychleji, takže tady já se prostě shoduji s kolegy a s oponenty. Domnívám se, že vláda by měla mít vládního zmocněnce pro budování vysokorychlostních tratí a ministerstvo by co čtvrt roku tady mělo předkládat, co se už v tom udělalo. My strašně kulháme.

A stejně tak by to mělo jít i v té vodní dopravě, protože vodní doprava je spojena jednoznačně s Ministerstvem zemědělství, protože toky patří pod Ministerstvo zemědělství, doprava pod dopravu a životní prostředí to sekunduje. Takže tahle tři ministerstva by měla mít jednoho vládního zmocněnce, který by ty věci koordinoval a předkládal nám postup, jak se to posunuje. Samozřejmě se od roku... od sedmdesátých let výrazně změnila konfigurace zbožových proudů. Výrazně se změnila.

Multifunkčnost toho vodního toku z hlediska služeb a těch tržeb: já jsem přesvědčený, že nám chybí mariny, to znamená, možnosti pro majitele těch malých vodních plavidel, aby zastavili v daných městech a obcích, načerpali benzin, odkalili si své (lodě?). To nám významně chybí na všech tocích, to na Labi se to skoro vůbec nebudovalo, my bychom to velmi přivítali. Buduje se nějakým způsobem Vltava, takže tady se shoduji i s těmi oponenty, nicméně velmi stojím o to, abychom zrychlili rozvoj vodní dopravy a převezli část zbožových proudů na tu dopravu, která je ekonomická a ekologická. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Tak ještě vidím další přihlášku. Pan ministr je stále připravený doplnit odpovědi. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Petrtýl: Děkuji za slovo. Já bych chtěl doplnit jenom svého předřečníka. V minulém roce, když jsem měl ještě na starosti dopravu ve Středočeském kraji, tak se podařilo s Ředitelstvím vodních cest udělat nějaký projekt, kde tu mokrou část bude řešit povodí a podobně a tu suchou část by dělala příslušná města. Takže na Labi je připraveno a tuším, že letos se začnou dělat asi první tři, čtyři přístaviště a další rok jich je připravených asi sedm, takže nejenom na Vltavě, ale i na Labi.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petrtýlovi. Pokud pan ministr už... také pan kolega Janda nenavrhl žádné usnesení, můžeme tedy ukončit projednávání této interpelace a tisku 1110.

 

Dalším návrhem, bodem našeho jednání je interpelace Marka Nováka na paní ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno do přítomnosti ministryně práce a sociálních věcí, ta přítomna není, tedy trvá přerušení o této věci.

Další je interpelace pod tiskem 1124 Jana Lipavského na předsedu vlády Andreje Babiše, byla přerušena do přítomnosti předsedy vlády, pan předseda vlády tady není, a nebudeme tedy pokračovat.

Nyní tady máme interpelaci pana poslance Jana Lipavského na ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy, místopředsedu vlády Karla Havlíčka v tisku 1125, ale pan kolega Lipavský tady není, interpelace propadá.

Další je interpelace pana poslance Pavla Žáčka na předsedu vlády Andreje Babiše podle sněmovního tisku 1132, přerušena do přítomnosti předsedy vlády, ale pan poslanec tady není, i tato interpelace propadá.

Další je interpelace paní poslankyně Olgy Richterové v tisku 1132 na Janu Maláčovou, paní poslankyně také není přítomna, i tato interpelace propadá. (Hlas z pléna.) Je tu kolegyně? Já se omlouvám, paní poslankyně. Interpelace byla v minulém projednávání přerušena do přítomnosti paní ministryně, takže počkáme na příchod paní ministryně a trvá rozhodnutí o přerušení.

Další interpelací je interpelace podle tisku 1140, moje interpelace na ministra obrany Lubomíra Metnara, byla přerušena do přítomnosti ministra obrany, přerušení projednávání tedy trvá.

Dalším tiskem je tisk 1146, interpelace poslance Jana Farského na ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy, místopředsedu vlády Karla Havlíčka ve věci demolice drážních objektů v Královéhradeckém kraji, a já bych nepřehlédl pana kolegu Farského, ale nevidím ho tady, takže i tato interpelace propadá.

Další je interpelace podle tisku 1154 Jana Skopečka na ministra obrany, ale pan kolega Skopeček tady také není, nevidím tady nikoho z klubu ODS, abych se nedopustil stejné chyby jako kolegyně Richterové, ještě posečkám, ale nevidím ho tady, i tato interpelace propadá.

Tím jsme vyřešili všechny interpelace, které jsou předloženy, a potřebujeme hlasovat o té interpelaci, kde bylo navrženo odmítnutí odpovědi, a to je interpelace Víta Kaňkovského na ministra průmyslu a obchodu, ministra dopravy a místopředsedu vlády Karla Havlíčka. Já tedy zagonguji (Gong.) a požádám předsedy nebo místopředsedy poslaneckých klubů, aby zabezpečili přítomnost poslanců na jednání... (Gong.) abychom dosáhli potřebného kvora... (Gong.), čehož jsme dosáhli.

V hlasování číslo 226 bychom rozhodli o tom, že Poslanecká sněmovna na návrh pana poslance Víta Kaňkovského nesouhlasí s odpovědí místopředsedy vlády, ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka na jeho interpelaci pod tiskem 1075. Máme dostatečný počet přihlášených poslanců.

O návrhu Víta Kaňkovského rozhodneme v hlasování číslo 226, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro odmítnutí odpovědi místopředsedy vlády? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 226, přítomno 69, pro odmítnutí 24, proti 31 poslanců. Návrh nebyl přijat. I projednávání této interpelace bylo ukončeno.

 

Tím jsme skončili projednávání písemných interpelací a můžeme ukončit bod 486 až do přespříštího čtvrtka, kdy se bude pokračovat. A já bych požádal předsedy nebo místopředsedy klubů, protože samozřejmě můžeme pokračovat ihned po skončení podle příslušného usnesení Poslanecké sněmovny, ale taková dohoda v úterý nebyla. Připomínám, na grémiu jsme takovou dohodu neuzavřeli, čili pokud nebudu mít pokyn, že pokračujeme, od předsedů a místopředsedů klubů, tak přeruším jednání do 11 hodin. Ano? Nevidím nesouhlas, takže přerušuji projednávání schůze do 11 hodin. Budeme se zabývat pevně zařazenými body a máme i čas pro případné změny pořadu schůze.

 

(Jednání přerušeno v 10.31 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 11.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, nyní bychom se měli věnovat napevno zařazeným bodům. Jde o bod 319, sněmovní tisk 973, Ženevský akt, smlouva v prvém čtení; bod 490, Informace vlády o konání maturitních zkoušek v roce 2021; bod 491, Informace vlády k otevření škol; bod 6, sněmovní tisk 731, nepůvodní invazivní druhy, zákon ve druhém čtení; a bod 46, sněmovní tisk 954, myslivost, zákon v prvém čtení.

Následně bychom pokračovali projednáváním bodů podle schváleného pořadu schůze, což znamená zákony ve druhém čtení. Odpoledne bychom se věnovali bodu číslo 487, což jsou ústní interpelace. Mám zde jednu omluvu, pan ministr Jan Blatný se omlouvá dnes od 11 do 14.30 z důvodu neodkladných pracovních záležitostí.

Přeje si někdo vystoupit s návrhem na změnu schváleného pořadu schůze? Ano, pan poslanec Kaňkovský. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré dopoledne, vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, kolegové, vážení členové vlády. Já bych měl prosbu, chtěl bych vás požádat o pevné zařazení sněmovního tisku 896, což je novela zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, pevně na zítra. Včera na to projednání nedošlo. Je to novela, která podle, zatím zpráv i z výborů, je poměrně konsenzuální, je tam načten pouze jeden pozměňovací návrh, který jsme načítali společně s paní kolegyní Gajdůškovou, a proto bych vás chtěl poprosit, zda bychom ho mohli projednat zítra - a ve dvou alternativách, buď jako první v bloku třetích čtení, anebo potom pevně ve 13.15. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, děkuji. Hlásí se ještě někdo s návrhem na změnu pořadu schůze? Nehlásí. Tak já zopakuji návrh. Jde o pevné zařazení bodu číslo 896, což je novela zákona o dávkách osobám s postižením, a návrh je buď v pátek jako první bod v bloku třetích čtení, nebo potom alternativně ve 13.15.

 

Nejprve tedy budeme hlasovat (Gong.) o zařazení jako první bod v bloku třetích čtení zítra, tedy v pátek dvanáctého.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 227, přihlášeno 91 poslanců, pro 32, proti nikdo. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní budeme hlasovat o pevném zařazení tohoto bodu na zítřek, a zabývali bychom se jím ve 13.15.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 228, přihlášeno 92 poslanců, pro 91, proti nikdo. Konstatuji, že návrh jsme schválili a tiskem 896 se budeme zabývat zítra ve 13.15.

 

A teď je před námi bod číslo

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 21. 4. 2021 v 9:01.