(17.00 hodin)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já bych s dovolením do toho vstoupil. Tento zákon byl poslán do takzvaného zkráceného jednání, kde se jenom určuje výbor pro projednání. Jestliže tento režim padá, tak by mělo následovat klasické rozhodnutí přikázání nějakému výboru a určení zpravodaje, což dělá buď organizační výbor, nebo když to nestihne organizační výbor, mohu já ze své pozice. Já ten krok udělám, ale dejte mi třeba tři minuty a já nachystám rozhodnutí předsedy, že se tisk přikazuje tomu a tomu výboru, a pak budeme o tom hlasovat v rámci prvního čtení. (Reakce v sále.)

Jestliže neprošel nouzový stav, tak nemůžeme projednávat ve zkráceném jednání. A máme lhůty, pane předsedo (Stanjuro), máme splněné lhůty. Můžeme projednávat v prvém čtení, ale potřebuji určit výbor a zpravodaje. (Řečník mimo mikrofon: Nebo aspoň navrhnout.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ještě mimo rozpravu pan předseda klubu ODS.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já tedy fakt varuji před tím, že tady vymýšlíme nové postupy. My jsme schválili, že tento bod budeme projednávat ve zkrácené lhůtě, a Sněmovna to odmítla jako suverén. Žádná alternativa, že budeme pokračovat v prvním čtení, prostě neexistuje. Netvořme to na místě, to je hrozně nebezpečné. Já to vůbec nechápu. Schválili jsme první čtení tohoto bodu? Neschválili! Před půl hodinou, když jsme schvalovali program, takže nemůžeme pokračovat. Nenuťte pana předsedu... On to samozřejmě udělá, to je jenom formalita. Ale nemůžeme pokračovat.

Navíc si sociální demokraté prosadili, že od pěti máme projednávat už jiný zákon.

Absolutní chaos v té Sněmovně! Fakt. Dva zákony z dílny sociální demokracie, ani jeden nebude hotový. (Poslanec Chvojka reaguje ze svého místa.) Omlouvám se předsedovi Chvojkovi. Je to můj odhad.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, já vás přeruším, protože jsem vázán usnesením Poslanecké sněmovny, že od 17 hodin se projednává jiný bod. Já jsem jenom ten čas do 17. hodiny chtěl využít k tomu, abychom udělali rozhodnutí, která můžeme učinit v Poslanecké sněmovně vzhledem k tomu, že pan předseda Sněmovny byl přítomen a i bez organizačního výboru může učinit pro prvé čtení, klasické jednání, rozhodnutí, ke kterým je oprávněn.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já se omlouvám, pane předsedající. Fakt mi nemůžete vzít slovo, když jste mi ho udělil. Udělil jste mi ho v 17.01, já za to nemůžu. A nemůžeme... Žádné první čtení není schváleno na programu. Vůbec nerozporuji, že pan předseda může přikázat nebo navrhnout přikázání nějakému výboru, může navrhnout nějakého zpravodaje, nemusí to dělat organizační výbor. Rozporuji to, že nemůžeme pokračovat. První čtení musí někdo navrhnout, třeba zítra ráno, zařadit do schůze tento tisk, prvé čtení. To je legitimní. Když se to zítra odhlasuje, tak je to na programu a pak si může Sněmovna rozhodnout, kdy první čtení proběhne. To je všechno v pořádku. Ale nemůže to být tak, že když neprojde zkrácené čtení, že budeme automaticky to mít v prvém čtení. To prostě není možné. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak já předám řízení schůze. Předtím tedy ještě poděkuji místopředsedovi vlády a ministru vnitra Janu Hamáčkovi a paní zpravodajce. Pokračovat budeme bodem číslo dvě.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano. V souladu s rozhodnutím Poslanecké sněmovny se budeme nyní zabývat bodem

 

2.
Vládní návrh zákona o zvýšení náhrady příjmu při nařízené karanténě
/sněmovní tisk 1171/ - zkrácené jednání

Je navrženo zkrácené jednání, tedy před projednáním bychom podle § 99 odst. 5 měli posoudit, zda jsou podmínky pro projednání zmíněného návrhu zákona ve zkráceném jednání. Otevírám rozpravu ke zkrácenému jednání. Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu končím. (Na tabuli stále svítí nadpis bodu číslo jedna - krizový zákon, tisk 1152.)

 

Přednesu návrh usnesení. Návrh usnesení zní takto: "Poslanecká sněmovna konstatuje, že nadále existují podmínky pro projednání vládního návrhu zákona o zvýšení náhrady příjmu při nařízené karanténě, sněmovní tisk 1171, ve zkráceném jednání."

Zahajuji hlasování. Kdo je pro zkrácené jednání? Kdo je proti?

Hlasování číslo 37, přihlášeno 101 poslanec, pro 94, proti 1. Návrh usnesení byl schválen.

 

Prosím, aby předložený návrh uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. (Rozruch v sále.)

Nejprve ještě s technickou poznámkou pan předseda.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Jenom na vysvětlení. Myslím, že jsme věděli, o čem jsme hlasovali, nicméně na tabuli svítil krizový zákon, přestože jsme hlasovali o tomhle tisku 1171. Tak jenom pro pořádek, kdyby si někdo myslel, že jsme hlasovali krizový zákon, tak ne. Hlasovali jsme podle mě vědomě o tomhletom tisku a rozhodli jsme, že ho můžeme projednávat ve stavu legislativní nouze ve zkráceném jednání.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, děkuji za poznámku. Četl jsem podrobně i návrh usnesení. Pokud nikdo nenamítá, budeme pokračovat. Paní ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová má slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovoluji si vám představit hlavní principy zákona o zvýšené náhradě příjmů, takzvaná stoprocentní nemocenská. Podle tohoto návrhu dostanou všichni zaměstnanci, kterým byla nařízena karanténa nebo izolace, zvýšenou náhradu příjmů. Co se týče doby, po kterou bude zaměstnanec zvýšenou náhradu dostávat, tak ta se týká 14 dnů, to znamená, pokud zaměstnanec bude v karanténě bez pozitivního testu nebo bude v izolaci. (Hluk v sále rapidně narůstá.)

Zvýšená náhrada bude ve výši 100 % průměrného redukovaného výdělku. Všichni zaměstnanci s příjmem do 45 000 hrubého by tak kvůli karanténě neměli mít žádný ušlý příjem. To si myslím, že je klíčové, aby zaměstnanci nebo naprostá většina zaměstnanců neměla žádný ušlý příjem. Celkově jde téměř o 3 miliony zaměstnanců, u kterých - (Odmlka kvůli silnému hluku.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Dámy a pánové, prosím o klid, ať slyšíme paní ministryni. Děkuji vám.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Celkově jde o 3 miliony zaměstnanců, u kterých díky tomuto zákonu nedojde v případě karantény nebo izolace k propadu příjmů.

Důležitá je také účinnost. Zákon se bude vztahovat na všechny karantény v březnu a v dubnu, a to i zpětně. To znamená, pokud je někdo v karanténě již od včerejška, tedy od 1. března, bude se zvýšená náhrada vztahovat i na něj.

Zákon se týká všech zaměstnanců a všech pojištěných dohodářů, tedy lidí s dohodou o pracovní činnosti s příjmem vyšším než 3 500 korun měsíčně, nebo dohod o provedení práce ve výši alespoň 10 000. Živnostníků, jak už všichni víte, se návrh netýká. Ti mají v karanténě podle zákona o kompenzačním bonusu 500 korun na den.

Pro zaměstnavatele bude vyplácení ještě jednodušší, než tomu mělo být u původní izolačky. Od odváděného pojistného si odečtou celou náhradu mzdy, tedy nejen tu část, o kterou jsme náhradu navýšili. Zaměstnavatelé budou moci odečet uplatnit až do tří měsíců po vyhlášení karantény. Je to také výhodnější než Antivirus, kde je náhrada pro zaměstnavatele ve výši 80 % mzdy. To znamená, když to mám ještě jednodušeji říci, zaměstnavatelé neponesou žádné náklady. Veškeré náklady si odečtou z odvodů sociálního pojištění. Doposud si za karantény odečítali 80 % superhrubé mzdy z programu Antivirus, kde se to zpětně refundovalo. Samozřejmě že to znamená, že kdo bude dostávat zvýšenou náhradu, nemůže na něj zaměstnavatel po dobu karantény Antivirus uplatňovat. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP