(15.40 hodin)
(pokračuje Dostálová)

V návrhu pana poslance Kolovratníka a dalších zůstává zachován současný model výkonu působnosti v oblasti územního plánování s tím, že cílem návrhu je posílit postavení územně samosprávných celků v procesech územního plánování, například doplněním, že územní studie, jejichž pořízení je uloženo územním plánem jako podmínka pro rozhodování v území, projedná pořizovatel v zastupitelstvu obce, nebo doplněním možnosti pro schvalující orgán v případě změny územněplánovací dokumentace sloučit společné jednání a veřejné projednání.

Návrh pana poslance Kupky v oblasti územního plánování představuje oproti vládou schválenému návrhu stavebního zákona, ale i pozměňovacím návrhům pana poslance Kolovratníka, zásadní změny. Stanovuje, že zastupitelstvo kraje a obce a určený zastupitel budou moci ukládat pořizovateli územněplánovací dokumentace závazné pokyny, což je však ale v rozporu s pracovněprávní legislativou a nastavením odpovědnosti za výkon státní správy a samosprávy. Návrh zavádí oprávnění obecního a krajského úřadu přenést na žádost rady obce či kraje působnost pořizovatele na osobu zřízenou obcí či krajem činnosti v oblasti územního plánování, takzvaného městského a krajského urbanistu. Zákon však neřeší, jakým způsobem, a ani to, kdo bude odpovědný za škodu při výkonu územního plánování touto obcí zřízenou právnickou osobou. Tento návrh je v rozporu i s Ministerstvem vnitra i Nejvyšším správním soudem.

Menší obce mají možnost nebo mají moc si pořizovat územní plán pomocí odborných osob vykonávajících územněplánovací činnost, takzvaně oprávněných zástupců, za výrazně flexibilnějších podmínek. Nebude třeba povolení krajského úřadu, ale pouze oznámení s možností kontroly, což je prakticky dnešní stav, jehož nedostatky se snaží napravit naopak vládní návrh stavebního zákona.

Dále návrh zavádí možnost pořizování změn územního plánu zkráceným postupem s kratšími lhůtami. Zkrácený postup má být možný v případě vymezení ploch pro veřejně prospěšné stavby a změnu stávající plochy v zastavěném území na plochu určenou k bydlení. V oblasti stavebního řádu vládní návrh navrhuje nový stavební zákon, komplexní procesní úpravu povolování staveb. Výsledkem navrhovaných změn je jedno řízení vedené jedním úřadem, v němž budou v maximální možné míře integrovány dotčené orgány.

Proces povolení stavby má pevně stanovené lhůty. Pro všechny neintegrované dotčené orgány bude platit fikce souhlasu, ke které dojde po uplynutí lhůty pro vydání vyjádření nebo závazného stanoviska. Úpravy provedené v návrhu pana poslance Kolovratníka a dalších v části týkající se stavebního řádu navazují na konstrukci čisté státní stavební správy, díky níž by mohlo dojít k některým zjednodušením procesu oproti hybridnímu modelu. V rámci úprav navrhovaných panem poslancem Kupkou a dalšími má stavební úřad zajišťovat veškerá vyjádření a závazná stanoviska dotčených orgánů a vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, což umožňuje i vládní návrh, i návrh pana poslance Kolovratníka a dalších.

Návrh pana poslance Kupky však také navrhuje prodloužení lhůt procesu, například novou konstrukcí přístupu dotčených orgánů do řízení, konkrétně například koordinačním jednáním, které může být i opakované, ale i bez opakování představuje prodloužení procesu povolení stavby o 45 až 85 dnů. Procesně návrh pana poslance Kupky vrací zpět vládní návrh a zachovávání dnešní podobu procesu posuzování vlivu na životní prostředí, zavádí nerovné postavení účastníků řízení, a to značným zvýhodněním obce jako účastníka řízení například oproti vlastníkovi pozemku, které pak představuje významné riziko pro napadání rozhodnutí stavebních úřadů.

V oblasti stavebního práva hmotného předpokládá vládní návrh v souladu se schváleným věcným záměrem komplexní úpravu požadavku na výstavbu v jednom právním předpisu, avšak při zohlednění specifických územních požadavků velkých sídel. Obce mají možnost uplatnit své představy o výstavbě na území obce v rámci územního plánování. Technické požadavky na stavby počínaje požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu staveb nebo požadavky na požární bezpečnost staveb a požadavky na udržitelné využívání přírodních zdrojů jako takových, které by stavby musely splňovat při běžné údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů po celou dobu navrhované životnosti stavby, by měly být upraveny v rámci území České republiky jednotně, zejména z důvodu vazby na nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh.

Jak návrh pana poslance Kolovratníka, tak návrh pana poslance Kupky zavádějí pro Hlavní město Prahu, Statutární město Brno a Statutární město Ostravu oprávnění vydávat prováděcí předpis, upravující odchylně některé požadavky na výstavbu, takzvané městské stavební předpisy. Ministerstvo chápe požadavky velkých měst a potřebuje zohlednit (je) oproti ostatním sídlům České republiky, je však nutné upozornit na riziko případných sankcí pro Českou republiku při nesplnění povinné transpozice směrnice EU do technického předpisu České republiky, tedy i do městského stavebního předpisu. Současně návrh představuje nezanedbatelný finanční dopad na rozpočty obcí, neboť na ně bude v případě vydání (nesroz.) prováděcího předpisu vztahovat povinnost zajištění přístupu veřejnosti k českým technickým normám zezávazněných právním předpisem.

Ohledně projednávání návrhu ve výborech mi tedy dovolte stručnou zmínku, jak návrhy byly projednávány. Návrh pana poslance Kolovratníka byl na schůzi hospodářského výboru dne 3. února doporučen k projednání a schválení Poslaneckou sněmovnou. Ústavně-právní výbor a výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj návrh pana poslance Kolovratníka neprojednávaly, jelikož v těchto výborech nebyl návrh předložen. Ministerstvo pro místní rozvoj návrh pana poslance Kolovratníka podporuje.

Co se týká komplexního pozměňovacího návrhu pana poslance Kupky, jelikož hospodářský výbor doporučil k projednání a schválení komplexní pozměňovací návrh pana poslance Kolovratníka a dalších, byl na hospodářském výboru návrh pana poslance Kupky nehlasovatelný. Ústavně-právní výbor a výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj tento pozměňovací návrh pana poslance Kupky neschválil. Co se týče ostatních pozměňovacích návrhů, na hospodářském výboru byl přijat návrh pana poslance Jurečky, upřesňující ustanovení k náhradám za změnu v území, a návrh pana poslance Dolínka k výstavbě dobíjecích míst pro elektromobily u větších objektů.

Ministerstvo pro místní rozvoj konzultovalo komplexní pozměňovací návrh s vybranými resorty, kterých se navrhované úpravy dotýkají nejvíce. Pro všechny resorty se jeví jako akceptovatelný návrh pana poslance Kolovratníka, návrh poslance pana Kupky se jeví jako celek pro resorty mnohem problematičtější a odmítli je buď jako celek, nebo z většiny.

Závěrem chci znovu poděkovat vám všem, kdo jste se jakýmkoliv způsobem podíleli na přípravě nového zákona i na pozměňovacích návrzích. Velmi si vážím vašeho času a úsilí věnovaného každému návrhu, i když z objektivních důvodů ne všechny návrhy či části pokládám za vhodné ke schválení. Toliko na úvod a děkuji za vaši pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a ústavně-právnímu výboru. Usnesení výborů byla doručena jako sněmovní tisky 1008/1 až 57. Menšina poslanců výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj předložila oponentní zprávu, která vám byla doručena jako sněmovní tisk 1008/6. Zároveň menšina poslanců hospodářského výboru předložila oponentní zprávu, která vám byla doručena jako sněmovní tisk 1008/8. A zároveň menšina poslanců ústavně-právního výboru předložila oponentní zprávu, která vám byla doručena jako sněmovní tisk 1008/9. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj hospodářského výboru poslanec Martin Kolovratník, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil.

A já ještě, pane poslanče, přečtu jednu omluvu. Omlouvá se pan ministr zdravotnictví Jan Blatný, a to dnes od 15.30 do konce jednacího dne z důvodu neodkladných pracovních záležitostí. Prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo, dobré odpoledne. No, paní ministryně už řekla všechno úplně do detailu a pan předsedající taky, takže cokoliv řeknu, už se budu skoro opakovat, a pane řídící Okamuro, mohlo by to být skoro tak rychlé jako u toho předchozího bodu, který jste hnal. Ale ono to tak nebude, nechci to zlehčovat, je to samozřejmě vážná materie a předpokládám, že teď s kolegy jak z koalice, tak z opozice povedeme seriózní věcnou debatu k tomu návrhu.

Jako zpravodaj velmi stručně, ale musím zopakovat to, co jste řekl o projednání v garančním hospodářském výboru, ten zasedal 3. února, kdy na projednání ve výborech byla stanovena lhůta 100 dnů, byla platná do 13. února, všechny tři výbory tedy tu lhůtu dodržely. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP