(17.20 hodin)
Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, někteří poskytovatelé sociálních služeb z řad nestátních neziskových organizací dlouhodobě řeší problematiku s profinancováním a v mnoha případech i se spolufinancováním výzev, které vyhlašuje MPSV, ale i jiná ministerstva. Moc by jim pomohlo, aby se výzvy, respektive zpracované projekty, mohly financovat dopředu, tedy ex ante, protože nemají - a často ani jejich zřizovatelé nemají - například 10, 20 či 30 milionů korun na to, aby si mohli schválený projekt profinancovat. Stejně tak se potýkají se spolufinancováním. Nepokládají to za příliš dobrou formu podpory, když si musí najít na své projekty profinancování například půjčkou od bank a pak si ještě musí najít třeba 25 % na spolufinancování svých projektů. Řada poskytovatelů sociálních služeb, kteří nejsou zřizováni veřejnou správou, je tímto znevýhodněna. Sociální zařízení zřizované například městem může získat prostředky na předfinancování a spolufinancování projektů od svého zřizovatele, což jsou v konečném důsledku prostředky daňových poplatníků. Takovouto možnost neziskovky prostě nemají.
Chci se proto zeptat, zda a jak budete tento problém řešit. Nezvažujete například umožnění předfinancování projektů, tedy ex ante financování? Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím paní ministryni o odpověď.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Vážený pane poslanče, moc děkuji za ten dotaz. Víte, že i evropské fondy jsou mojí srdeční záležitostí, a to nejenom kvůli tomu, že jsem v této oblasti několik let pracovala na Ministerstvu pro místní rozvoj.
Skutečně ex ante financování je velmi důležitý nástroj, který pomůže jak municipalitám, tak neziskovým organizacím, jako je celá řada poskytovatelů sociálních služeb. A my budeme usilovat, teď je právě ta horká fáze jednání, o to, aby to ex financování bylo možné. Víte, že MPSV dlouholetě, nejenom v tomto programovém období, ale i v tom minulém, bylo průkopníkem celé řady těch inovací, jako je ex ante financování, jako jsou takzvané flat rates, lump sum atd. Jsou to skutečně řekněme aranžmá, která pomáhají evropské peníze čerpat efektivněji, mnohem účinněji bez toho, aby se žadatelé zadlužovali, aby si žádali o úvěry atd. Takže ano, bude to priorita, zároveň jako celá řada dalších věcí.
My bychom kromě těchto věcí - já nemohu slíbit ten výsledek, protože nevím, zda se podaří celé to nastavení příštího programového období dojednat za této vlády, možná to bude muset převzít i ta budoucí vláda, ale úřednický aparát na ministerstvu si to uvědomuje, pracuje na tom, ale není to jediná priorita - my chceme celé to programové období, celý ten operační program Zaměstnanost+ zjednodušit, administrativně odlehčit a chceme usilovat také o to, abychom ty peníze investovali do těch nejdůležitějších oblastí, aby se ty projekty dělaly jinak, abychom nedělali projekty pro projekty, jak to bohužel v posledních 15 letech bylo zvykem.
Budeme mít koneckonců méně peněz, o 20 miliard méně, a budeme chtít, aby ty projekty měly výsledky, jednalo se o investice do lidí, byly jasně zacílené, šlo to do těch nejžhavějších problémů, které Česká republika má, to znamená změna trhu práce v důsledku automatizace, digitalizace, stárnutí populace, to je obrovský problém, ale i sociálně vyloučené lokality. To znamená málo priorit, v ideálním případě ex ante financování, žádné projekty pro projekty, ale jasné výsledky a investice do lidí, nikoliv do administrativy.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku.
Poslanec Ondřej Benešík: Já za tu odpověď, ale hlavně za ty aktivity, za tu snahu děkuji. Jenom jsem chtěl právě říct, že ne každý poskytovatel sociálních služeb má stejné startovací podmínky, jak se říká, ale v konečném důsledku jde o klienty. Ti si velmi často nemůžou vybrat, jaký poskytovatel, kým zřizovaný, tu službu poskytne. Takže tady si myslím, že je velmi důležité, abychom se pokusili narovnat to hřiště, vyrovnat ho, aby všichni měli stejné podmínky a aby v konečném důsledku šlo o klienty, kteří ty služby využívají.
Jenom taková malá noticka právě z úplně jiného soudku. Když jsem byl starostou, tak jsme u nás budovali čistírnu odpadních vod, jejíž částka na budování byla zhruba ve výši celého obecního rozpočtu, a měli jsme to rozfázované, kdy jsme postupně dostávali po jednotlivých fázích peníze, a tak jsme to mohli utáhnout.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní ministryně, prosím, máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Naprosto s vámi souhlasím. Velmi dobře si ty problémy uvědomujeme, a dokonce přemýšlíme o systému, kde bychom chtěli začít testovat věci, které byly možné v ropce Střední Čechy, která byla tuším v minulém programovém období, kdy operační program dokázal profinancovávat faktury do 48 hodin. To znamená, budeme si hrát se všemi možnostmi, aby ten operační program byl co nejvstřícnější vůči žadatelům, aby peníze byly dobře zacílené, aby šly lidem, aby se co nejmíň administrovalo. To je cíl, uvidíme, zda se nám to podaří. Udělám maximum pro to, aby to bylo ještě za této vlády.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S další interpelací vystoupí paní poslankyně Věra Kovářová, interpelace na pana ministra školství Roberta Plagu. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, současná situace týkající se covidu dopadá dlouhodobě i na výuku na základních a středních školách, která je již několik měsíců distanční. S vypětím sil se tuto situaci snaží zvládat rodiče dětí s distanční výukou, ale horší situace se zdá být v dětských domovech, které na dlouhodobou distanční výuku pro všechny své děti nejsou připraveny. Situace pochopitelně zhoršuje také to, že někteří vychovatelé jsou v karanténě a nemohou svým kolegům pomoci. Kromě personálních výpadků, jakkoli jsou závažné, se dětské domovy potýkají i s nedostatkem počítačů pro on-line výuku. Děti se tak u počítačů musí střídat. Problém představuje také výkon výpočetní techniky, který je v některých případech pro on-line výuku nedostatečný. Shrnuto a podtrženo, situace je po organizačně-technické stránce velmi obtížná. Přirozeně to dopadá na děti. Jsou stále ve stejném uzavřeném kolektivu, nepotkávají se se svými spolužáky ze škol a to se podepisuje i na jejich psychické stránce.
Vážený pane ministře, směřuji tedy k jasné otázce: Co se s tím dá dělat? Je šance posílit personální kapacity a rozšířit technické vybavení v dětských domovech? Případně podniklo již vaše ministerstvo něco v tomto smyslu? A co zvýšená potřeba psychologické pomoci pro děti z dětských domovů? Budete reagovat na tento problém - samozřejmě ve spolupráci s MPSV či krajskými úřady? Děkuji za písemnou odpověď.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, na tuto interpelaci bude odpovězeno písemně. Pan poslanec Jan Skopeček zrušil svou interpelaci, takže vystoupí v tuto chvíli pan poslanec Petr Bendl, který ale není přítomen, takže jeho interpelace propadá, a vystoupí paní poslankyně Tereza Hyťhová s interpelací na pana ministra zdravotnictví Jana Blatného. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Tereza Hyťhová: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře zdravotnictví Blatný, budete prosazovat, aby Ministerstvo zdravotnictví, potažmo vláda nechala vypracovat studii kumulativní incidence založenou na protilátkových testech, neboli kolik lidí už v České republice mělo nebo právě má COVID-19? Vyčíslit reálnou promořenost je podle expertů extrémně důležité, ne úplně jednoduché, ale jistě je to zvládnutelné. Víme, že oficiálně na základě testů se nakazilo něco přes milion lidí, ale většina odborníků se shoduje na tom, že se s nemocí potkalo násobně více lidí, jen se nemohou shodnout, zda je to dvou-, troj- či pětinásobně.
Tato studie by nemusela být úplně plošná, stačilo by otestovat správně vybraný reprezentativní vzorek neboli sentinelovou populaci v závislosti na věku, onemocnění a regionech případně dalších kritériích. Takto by stačilo otestovat například 1 až 2 % populace, tedy cca 100 až 200 000 lidí. A výsledek, který získáme, bude, jako bychom otestovali 99 %. Testovalo by se na základě PCR testů a testů protilátek, spolu s jednoduchým dotazníkem by díky tomu byla k dispozici komplexní jasná data o covidu v České republice za poslední rok.
Chci se tedy zeptat, zda považujete takovouto studii za prospěšnou a tvrdá data, která díky ní získáme, za využitelná pro následné rozhodování o jednotlivých opatřeních v různých segmentech společnosti a celkově pro zvládání a řízení epidemie u nás. Moc děkuji za odpověď. ***
