(15.50 hodin)
(pokračuje Blatný)
Negativní testy se sbírají jednou za měsíc ze zdravotních pojišťoven, tak tam potom jsme schopni to dát i do korelace. Je ale pravda, že seznamy, které už máme teď, jsou řádově o tisících prokázaných lidí. Jsme schopni z tohoto zjistit, i o kterého zaměstnavatele se jedná, jenom upozorňujeme na to, že je potřeba, aby ten, kdo to tam zadává, opravdu zatrhl, že se jedná o testování v zaměstnání. Kdyby to neudělal, tak potom sice ta informace se neztratí, ale spadne do veřejného testování, nebude vedena tady pod tím testováním obecným. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Poprosím paní poslankyni Golasowskou, která je na řadě, aby přednesla svou interpelaci na pana ministra Karla Havlíčka.
Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, mám na vás interpelaci úplně stejnou jako před chvílí na pana premiéra, protože si myslím, že ta záležitost se týká vašeho ministerstva. Vážený pane ministře, zprávy z médií i z britských vládních kruhů naplňují zaměstnance a jejich odborové zástupce ve společnosti Liberty Steel vážnými obavami o budoucnost hutí a pracovních míst v ní. Víte, že již v době převzetí hutí impériem pana Gupty upozorňovaly odbory na rizikovost tohoto převzetí a nakonec souhlasily jen pod tlakem, že bylo velmi málo potenciálních kupců, kteří byli ochotni novou huť převzít a garantovat nejen zachování výroby, ale i její rozvoj.
Současná situace, kdy Guptova zastřešující skupina GFG Alliance již v únoru oznámila společnosti Greensill Capital, svému největšímu věřiteli, že bez jeho finanční pomoci bude v bankrotovém stavu, je tristní. A to vzhledem k tomu, že samotná společnost Greensill Capital je nyní v insolvenci. V ohrožení je 6 000 zaměstnanců ve společnosti Liberty Steel a další zaměstnanci na Ostravsku v navazujících firmách. Celkem se tak může jednat až o 30 000 lidí.
Vážený pane ministře, žádám vás o intervence v zájmu těchto zaměstnanců v rámci vašich kompetencí jak na úrovni České republiky, tak i s partnery ve Velké Británii a ptám se vás podobně, jak jsem se ptala pana premiéra, jak se postavíte ke vzniklé situaci a jaké konkrétní kroky podniknete - nebo možná už nějaké podnikáte - a jaké kroky to budou, aby lidé nepřišli v Moravskoslezském kraji o práci. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Odpověď obdržíte písemně a já poprosím paní poslankyni Jarošovou, aby přednesla svoji interpelaci na ministra zdravotnictví, připraví se pan poslanec Kaňkovský.
Poslankyně Monika Jarošová: Vážený pane ministře, zajímá mě, jak budete řešit problém akutního nedostatku lékařů, především v menších obcích. Jedná se hlavně o praktické lékaře, pediatry, gynekology, zubaře a různé specialisty. Začíná to být opravdu velký problém. Myslím si, že i obyvatelé menších měst a obcí mají právo na lékařské ošetření v místě nebo s co nejkratším dojezdem a nesetkávat se s odmítnutím, že buď lékaři jsou a už neberou pacienty, anebo že nejsou vůbec. Vím, že je to problém v celé zemi, je to dlouhodobý problém, ale například nedostatek zubních lékařů trápí hlavně okrajové regiony a venkov. Důvodem je i to, že mnozí absolventi po ukončení studia zůstávají ve velkých městech nebo odcházejí do zahraničí a na venkov se jim moc nechce. Dalším velkým problémem a časovanou bombou, která se již začíná projevovat, je, že většina zubařů a lékařů celkově na venkově jsou lidé důchodového věku. Tak by mě zajímalo, jak dostat mladé lékaře na venkov a jak zvýšit ještě více jejich zájem o studium. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji a slovo předávám panu ministrovi - a to je všechno.
Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážená paní poslankyně, zabezpečení místní a časové dostupnosti a kvality souvisejících služeb je určitě jednou z hlavních priorit a je pravda, že nevyrovnaná dostupnost péče v různých regionech souvisí nejenom s obecným nedostatkem lékařů, ale také s jejich stárnutím, a zejména s takzvanou nižší atraktivitou některých oblastí.
V současné době evidujeme stížnosti občanů, kteří se na nás obrací různými způsoby, je dokonce vytvořen speciální formulář nedostupnapece.mzcr.cz, který byl spuštěn v září 2019 a je pojištěnci hojně využíván. Celkem z počtu 2 642 stížností na nedostupnost péče je právě 2 258 na nedostupnost v oblasti stomatologie. Nejvyšší počet stížností potom evidujeme v této oblasti v Moravskoslezském kraji, kde je to 882 stížností a z toho 858, tudíž téměř všechny, právě na nedostupnost stomatologa. Nejvyšší počet stížností na 10 000 obyvatel potom je v Karlovarském kraji, ale tam je ta problematika obecně se zdravotní péčí známá, protože jsou to právě ty důvody, o kterých jsem mluvil, a to je 77,5 zhruba stížnosti na 100 000 obyvatel.
Snažíme se dělat maximum možného pro to, abychom získali pro venkov a odlehlé regiony mladé lékaře, nejenom v oboru stomatologie, a sám jsem se tím zabýval už na několika různých jednáních a poradách, kde se snažíme, aby byla možnost finanční prostředky, které k tomu jsou určeny, napřít právě tady tímto směrem, ale je potřeba říct, že primární úlohu zde mají zdravotní pojišťovny, které podle zákona o veřejném zdravotním pojištění jsou povinny zajistit svým pojištěncům místní a časovou dostupnost hrazených zdravotních služeb. Čímž neříkám, že to pro ně je jednoduché.
Co se týká obecného problému s dostupností v těchto regionech, tak právě ve spolupráci ministerstva a zdravotních pojišťoven probíhají nějaká průběžná opatření ke zlepšení situace anebo aspoň k zachování stávající sítě, což někde může být i to problém, a mezi ty nejvýznamnější patří dotační programy na podporu zubních lékařů v oblastech s omezenou dostupností. Hlavním cílem je zajištění stomatologické péče právě nějak rovnoměrně, a pro vaši informaci, podmínkou té dotace, která není zanedbatelná, je, aby lékař do tří let měl minimálně 1 500 registrovaných pojištěnců a zavázal se, že bude poskytovat zdravotní služby v dané oblasti po dobu minimálně pěti let od udělení dotace, že děti a senioři budou tvořit alespoň 10 % ze všech jeho registrovaných.
Žadatel o dotaci je také povinen doložit, že má uzavřenou smlouvu aspoň se čtyřmi zdravotními pojišťovnami, aby byla pokryta větší část populace. Podobně je tomu i pro praktické lékaře a lékaře pro děti a dorost a tak dále. V odbornostech mimo stomatologii potom Ministerstvo zdravotnictví také formou rozpočtových opatření podporuje navyšování počtu studentů lékařských fakult a vznik takzvaných rezidenčních míst. Zdravotní pojišťovny potom pro to dělají také to, že se snaží o finanční bonifikaci pro stávající lékaře.
Bohužel musím říct, že ani tato finanční motivace není dostatečná, protože řada lidí, zejména v oblasti stomatologie, si vydělá prostě víc, když bude mít méně lidí v jiné oblasti. Ministerstvo zdravotnictví není schopné přinutit někoho, aby pracoval v regionu, a jak je vidět ani finanční podpora není dostatečná, aby pracoval v regionu, ve kterém bude v uvozovkách více práce za méně peněz. Ono to není myšleno nějak zle, já ty kolegy svým způsobem chápu, jenom říkám, že možnosti ministerstva jsou v tom omezené. Uvědomujeme si to, budeme se dále snažit s tím něco dělat i za spolupráce se Stomatologickou komorou a vnímám to jako jednu z věcí, která není dořešena a která je velmi důležitá, a když se ji nepodaří vyřešit, tak s ohledem na stáří stávajícího personálu se bude bohužel horšit.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji a poprosím o doplňující otázku.
Poslankyně Monika Jarošová: Já vám děkuji za odpověď, pane ministře, jenom bych ještě dodala, že se o tomto problému a jeho neřešení mluví už několik let. Ono se totiž dalo už tenkrát dobře spočítat, že ti doktoři jednou nebudou. Vypadá to tak jako kdyby si minulí ministři zdravotnictví mysleli, že tento problém zmizí, když se nechá vyhnít. Bohužel to nepomohlo, takže já jsem ráda, že se s tím něco dělá, ale nevidím to moc optimisticky, a přišlo mi z vaší odpovědi, že vy taky ne - že se nedají nějakým způsobem donutit, že jo, ti lékaři, a že i ty motivační bonusy už dneska nestačí na to, aby lékaři byli na venkově. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Poprosím o reakci pana ministra zdravotnictví. ***
