(15.30 hodin)
(pokračuje Kupka)
Tedy na závěr klíčové shrnutí postoje občanských demokratů. Je jasné, že se současná situace zhoršuje. Reálně čelíme tomu, co bylo na začátku loňského roku, to jest obava, a naprosto odůvodněná obava, z krize zdravotnického systému. Na to musí přijít reakce, ale ta reakce nesmí být založena na právně problematickém a neústavním řešení, a to zejména v situaci, kdy tu existuje ústavní řešení, které je v rukou vlády. Děkuji mnohokrát za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám také děkuji. S přednostním právem vystoupí paní poslankyně Markéta Pekarová Adamová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Vážené dámy, vážení pánové, v bodě, ve kterém se nacházíme a který předchází jednání ohledně prodloužení nouzového stavu, se nabízí řešení této domněle bezvýchodné situace z hlediska ústavnosti, z hlediska právního státu, ve kterém, troufnu si říci, chceme všichni žít i poté, co nás přejde ta nejhorší vlna epidemie. Zkrátka, právní stát, vláda práva musí být zcela jistě zachována a je naším primárním zájmem. Proto považujeme jako jediný možný postup toho, jak se dál vypořádat s tou situací, ten, že nebudeme vůbec hlasovat o prodloužení nouzového stavu, podle mnohých a podle rozhodnutí už jednoho soudu i už potvrzeném protiústavním vyhlášení nouzového stavu, ale dojde k tomu, že bude vyhlášen nouzový stav vládou. A k tomu, k čemu je možné použít na základě opatření, která chce vláda realizovat, využít pandemický zákon, který jsme před několika hodinami schválili v konečném znění a brzy jej určitě podepíše i pan prezident, a následně k tomu, co nelze jako nadstavbu, potřebuje být dodržováno na základě jiného právního rámce, protože na to sám pandemický zákon nestačí, vyhlásit nouzový stav. Shodují se i renomovaní odborníci na ústavní právo, že se jedná o věc, která je právně nejčistší v dané situaci, ve které se nacházíme.
My se totiž velmi brzy můžeme dočkat toho, že Ústavní soud, u něhož je současný vyhlášený nouzový stav už napaden několika podněty, bude právě tímto Ústavním soudem shozen. A pak, podle jednání, které máme dnes za sebou, vláda nemá plán, co by přesně udělala, nicméně zřejmě si asi dovedeme představit, že v situaci, ve které budeme z hlediska vývoje epidemie, by stále byla nutná opatření, která by musela dál vyhlašovat, takže by se stejně dostala do toho stavu, že by nouzový stav vyhlásila.
Podle mého názoru je zcela nezbytné předejít tady této možnosti, této eventualitě, a způsobit tuto obrovskou nejistotu, což se nabízí, to řešení se nabízí. My jsme jako opozice, naprostá většina ze stran opozice, na dnešním jednání našli právě tu cestu, jak i potvrdit prostřednictvím usnesení, které tady už bylo diskutováno, respektive již bylo načteno, tak tuto jistotu dá i vládě. Neznamená to, že se domníváme, že jenom nouzový stav sám o sobě stačí, že jen pandemický zákon sám o sobě stačí. Je nutné se samozřejmě bavit i o těch opatřeních. Já tady teď nechci pitvat jednotlivá opatření, která jsou dnes navrhována, ale myslím, že se všichni shodneme na klíčové záležitosti, aby nenastal za pár dnů či týdnů, když rozhodne Ústavní soud, zmatek ještě větší, než už mnohdy nastal nebo nastává. Tohle považuji za naprosto relevantní požadavek z naší strany a také čisté řešení z hlediska ústavnosti. A to je pro nás také stejně důležité jako vyřešit pandemii.
Pokud bych měla možnost navrhnout opravdu nějaká hlavní opatření, která dle mého názoru, dle názoru odborníků, názoru našeho AntiCovid týmu, zaberou, tak budu už opakovat mnohé, co tady od nás zaznívalo a zaznívá v posledních týdnech. Myslím, že je často důležité, aby ta opatření přicházela hlavně rychle a včas. Na jednom konkrétním případu to uvedu: v případě testování ve firmách mělo dojít k zahájení plošného a státem podporovaného i finančně testování mnohem dříve. Co se týče respirátorů a jejich nošení na určitých místech, na veřejnosti, opakovaně vyzýváme vládu k tomu, aby je distribuovala i určitým skupinám, zejména těm rizikovým a seniorům, zdarma. Podobné záležitosti a podobné věci, které už bych opakovala již z minulosti a které jste už od nás slyšeli vícekrát. Vytrvale se snažíme vládu přimět k tomu, aby ta opatření dávala hlavu, patu, měla smysl, byla dotažena, nebylo to vždycky jenom polovičaté, nebyly to polotovary.
O to teď určitě běží a to je teď určitě zásadní taktéž. Nesmíme rezignovat na nic. Musíme se snažit dosáhnout lepších čísel v oblasti testování. Když tady byl zmiňován rakouský model, rakouský přístup, tak si z toho nesmíme vytrhávat jenom to A, že nefungují plošné uzávěry, ale musíme také říct i to B, a totiž to, že ten stát masivně testuje, ale opravdu masivně. Vydal se touto cestou, to znamená i v přepočtu na obyvatele, nebo respektive kdybychom měli udělat porovnání, tak jsou to nesrovnatelně vyšší počty testů týdně, než kolik je provedeno u nás, ať už se jedná o jakoukoli jejich podobu a formu. Je to také úplně jiná důvěra lidí v ta opatření.
A u tohoto se chci zejména zastavit. Já myslím, že jsme ve chvíli, kdy si uvědomujeme, že těch dosavadních 19 999 obětí, ke kterým určitě budou přibývat další, tak jsme ve chvíli, kdy skutečně se situace rapidně zhoršila, je velmi, velmi vážná. Kdybychom za každého, kdo již v souvislosti s covidem, na něj, ať už tomu budete říkat jakkoli, zemřel, drželi minutu ticha, tak budeme mlčet nepřetržitých téměř 14 dní, bezmála, bez mála hodin. To je samozřejmě jeden z možných příkladů, jak ukázat, jak dlouhá řada těch jmen už to je. Je to okresní město v České republice, které by vydalo počet našich obětí za ten rok, co tady s epidemií žijeme.
Tíživost, kterou si tady uvědomuje asi každý z nás, samozřejmě potřebuje mít zásadní důvěru lidí v to, že jsme schopni těmi opatřeními nepřidávat další a další oběti a situaci zvládnout. Souvisí s tím také to, kdo opatření veřejnosti sděluje, ať už mají jakoukoli podobu. Byla jsem na obou dvou jednáních, která proběhla v posledních hodinách a dnech, panu premiérovi jsem to řekla přímo na nich, a byť tady teď není (v sále je jen ministryně Benešová a ministryně Dostálová), tak to chci znovu říci i takto veřejně. Jsem přesvědčená o tom, že v dané situaci to prostě nemůže být někdo, kdo důvěru už úplně ztratil. Dnes je to situace nebo stav velké části politického spektra, to není už ani jenom o vládě.
Ale zkrátka z jasných dat průzkumů vychází, že důvěru v to, že premiér je nás schopen provést tou krizí, věří už jenom jednotky procent lidí v České republice. Proto jsem je jasně požádala, a myslím si, že ta žádost je velmi namístě, a dělám ji znovu, aby se upozadil a aby další kroky veřejnosti, ta opatření a nutnost jejich dodržování, sděloval zkrátka někdo jiný, kdo tu důvěru bude mít. Já nebudu ukazovat na někoho konkrétního prstem, to si myslím, že se ani nesluší, ale myslím, že tohle by byla jednou z těch cest, jak ještě alespoň se pokusit o to, tu důvěru získat zpátky, když ne u velké většiny lidí a naprosté stoprocentní části společnosti, tak alespoň tak významné části společnosti, aby to mělo velký význam a přineslo to velké zlepšení. ***
