(16.20 hodin)
(pokračuje Kopřiva)
Takže my budeme určitě sledovat a kontrolovat, jestli se podaří vládě této i té příští, ať už tam bude kdokoliv, dostat těch slíbených 37 % investic do těch zelených technologií, do zelené tranzice. Aby to nebylo jenom tedy formálně, ale skutečně ty projekty takto byly posuzovány a aby to ve výsledku byly užitečně vynaložené peníze. Jsou to přece jenom peníze evropských daňových poplatníků, tedy i nás, byť jsme stále ještě čistými příjemci.
Já si dovolím tedy přečíst usnesení, které jsme nachystali. Chtěl jsem tady stáhnout to usnesení, o kterém budeme tady trochu bizarně hlasovat. My sami ho asi nepodpoříme, protože už je passé. Týká se to věcí, které se týkaly jiné fáze, než ve které se teď nacházíme. Takže já jsem chtěl to usnesení stáhnout, to tedy nemůžu procesně udělat.
Místo toho usnesení, které jsem tady představoval minule, jsme chtěli vyzvat vládu, aby v zájmu transparence a vyšší efektivity investice v oblasti digitalizace upřednostnila v maximální možné míře řešení s otevřeným zdrojovým kódem, neboť princip veřejné peníze, veřejný kód, jak se mu přezdívá, posiluje veřejnou kontrolu, zvyšuje bezpečnost, zjednodušuje možnost inovací a chrání vlastně - a to je asi nejdůležitější - chrání před rizikem toho vendor lock-inu, tedy napojení na jednoho dodavatele třeba na dvacet let dopředu, který si to potom servisuje za vysoké poplatky.
Není to jenom náš pirátský výmysl, tento princip. Jednak ho přijal i Evropský parlament poměrně konsenzuálně, má to Evropská komise ve své strategii pro digitalizaci na toto desetiletí. Uplatňuje to například i Elon Musk ve své firmě Tesla. Uplatňuje to spousta komunit a firem v IT, a nejenom v IT. Zkrátka tento komunitní přístup, že to, co je placené z veřejných peněz, tak má být otevřené pro inovace, pro kontrolu veřejnosti. Ve výsledku to opravdu i zlevní ta řešení. Tak to považujeme za důležité. Chtěli jsme tedy vyzvat k zachování tohoto principu nebo k jeho uplatňování.
Potom jsme ještě chtěli tady nechat hlasovat výzvu, aby vyhodnocování těch žádostí o podporu, o které budou žádat samosprávy a soukromé subjekty, probíhalo transparentním a předvídatelným způsobem a aby vláda komunikovala s těmi žadateli v průběhu. My jsme to tady dneska koneckonců řešili i v rámci té mimořádné schůze k REACT-EU. Prostě víme, že to nefunguje úplně optimálně a často se nehledí na skutečnou užitečnost toho projektu, ale na to, kdo si to jak rychle nakliká, a tak dále.
No a v posledku jsme chtěli doporučit, aby se u těch projektů, které jsou financovány z toho fondu obnovy, ale i z dalších evropských fondů, kladl skutečně důraz na jejich udržitelnost, aby ty investice a reformy, které se z něj budou financovat, měly dlouhodobý dopad a nebylo to nějaké to zalepování na poslední chvíli, jako kde bychom ještě mohli ty finance utratit, tak tady máme nějaký projekt, který na papíře je v souladu s těmi cíli, tak se to tam plácne. Nemyslím si, že je to úplně užitečné. Nebo nemyslím si, že to je úplně efektivní investice jak těch peněz, a myslím si, že to i poškozuje potom obraz jak českého státu, tak Evropské unie, evropských fondů, když se z toho zkrátka neplatí to, na co jsou ty peníze skutečně určené.
Jsem rád, že mám stále vaši pozornost a že to tady máme možnost probrat. Bohužel tady kolegové nemají možnost vystoupit, protože klub ANO nechtěl znovu otevřít diskuzi o plánu obnovy, který má českým firmám, občanům a regionům přinést 200 miliard v příštích letech. Přijde mi to škoda. Nicméně považuji za důležité to tady zmínit. Myslím si, že se snažíme být objektivní, jak už jsem tady zmiňoval. Některé ty komponenty jsou vystavěné poměrně dobře. Teď půjde o tu realizaci.
Takže to jsou ty věci, na které jsme tady už narazili ohledně REACT-EU i těch dalších fondů. V tuto chvíli ukončím svůj komentář k Národnímu plánu obnovy a vlastně v tom druhém bodě k těm fondům EU, ostatním fondům EU a k těm operačním programům se ještě můžeme vrátit. Tam tedy rozprava proběhne.
Každopádně když tedy nevystoupí člen vlády, tak já bych tedy chtěl požádat podle § 66 odst. 3 jednacího řádu, Poslaneckou sněmovnu, aby přece jenom umožnila tu rozpravu otevřít. Protože mohl jsem to tady okomentovat pěkně, mohl jsem to tady okomentovat špatně a myslím si, že by kolegové skutečně měli mít šanci ještě navázat, nebo i diskutovat, reagovat na má slova. Chápu tedy, že asi poslanci z řad vládních stran, byť jsme tedy připravovali i to minulé usnesení s kolegy z ČSSD, nechtějí o tom diskutovat. Ale já si přesto myslím, že by všichni měli mít možnost v této Sněmovně vystoupit. Takže poprosím pana předsedajícího, aby dal hlasovat o tomto mém návrhu, a případně věřím, že v té diskuzi můžeme pokračovat i v tom druhém bodě případně. Ale snažíme se to dělat procedurálně čistě.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pane poslanče, pochopil jsem správně, že chcete nechat vrátit, otevřít, podrobnou rozpravu?
Poslanec František Kopřiva: Já bych požádal i o otevření obecné rozpravy nejprve.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobrá. Takže já o tom nechám samozřejmě hlasovat neprodleně. Jedním hlasováním o otevření rozpravy obecné i podrobné.
Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 3, přihlášeno je 86 poslanců, pro 26, proti 4. Návrh byl zamítnut.
Pan místopředseda Pikal.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Mě mrzí, že jsme tu rozpravu neotevřeli. Já bych tedy navrhoval, abychom otevřeli alespoň tu podrobnou, kdy by byla možnost případně načíst nějaké jiné usnesení. Případně si dovolím upozornit, že mám za to, že kolega Kopřiva může případně navrhnout zpětvzetí svého návrhu. Možná by to bylo přece jenom čistší než tady potom hlasovat to usnesení, které už je úplně passé. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další procedurální návrh o otevření podrobné rozpravy.
Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 4, přihlášeno máme 86 poslanců, pro 23, proti nikdo. Návrh byl zamítnut.
S přednostním právem pan poslanec Ondřej Benešík, připraví se pan poslanec Kopřiva. Prosím.
Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji za slovo. Já bych chtěl potvrdit slova pana zpravodaje, že vlastně osm z těch usnesení, která jsme navrhovali, je passé, protože vláda už svůj plán obnovy odeslala do Bruselu a schválila. Takže už vládu nemůžeme úkolovat ani nic doporučovat, protože materiál je uzavřen. Nicméně chtěl bych poděkovat členům výboru pro evropské záležitosti, že pomohli vytvořit platformu pro zástupce zaměstnavatelů, zaměstnanců, neziskových organizací, vzdělávacích institucí, zástupce samospráv jak krajských, tak místních, abychom dokázali společně formulovat určité politiky a vytvořit společně tlak na vládu, aby zapracovala připomínky těch, kteří budou v konečném důsledku realizovat ty projekty, které mají zvýšit odolnost české ekonomiky a společnosti a spustit její transformaci tak, aby byla lépe připravena do budoucna a byla konkurenceschopnější.
Jeden příklad za všechny, že ten náš tlak nebyl úplně zbytečný a že vládě často chybí jakýsi strategický pohled a koncepčnost. Tak v tom původním, prvním návrhu vlády byla alokována pouze jedna miliarda na digitalizaci do soukromé sféry. Po tom našem tlaku se tyto prostředky, alokované prostředky, zpětinásobily. Takže tady je vidět, že se opravdu vyplatí mluvit s těmi, kteří se podílejí na rozvoji české ekonomiky a společnosti, a že bychom se neměli pouze a jenom spoléhat na úředníky, vládní úředníky na rezortech. Samozřejmě ti mají svoji expertizu, ale tady se prostě jedná o strategický koncepční pohled na věc. A jsem velmi rád, i když mohu mít výhrady - a mám - k tomu, co jsme do Bruselu poslali, že se celá řada věcí dokázala posunout, napravit a vylepšit. Za to bych chtěl poděkovat i členům výboru pro evropské záležitosti, kteří se tomu nejenom že nebránili, ale naopak pomohli vytvořit takovou platformu a tlak na vládu.***
